Smrt je mým řemeslem

Kniha: Smrt je mým řemeslem

Přidal(a): Miky1234

Robert Merle

Robert Merle (1908–2004) byl francouzský spisovatel, dramatik a vysokoškolský učitel. Narodil se v tehdejším francouzském Alžírsku a výrazně jej poznamenala zkušenost druhé světové války. Za román Víkend na Zuydcoote získal roku 1949 Goncourtovu cenu. Ve svých knihách se opakovaně zabýval válkou, mocí, násilím, odpovědností člověka a fungováním společnosti v krajních situacích.

Další tvorba

Víkend na Zuydcoote – válečný román inspirovaný zkušeností z roku 1940.
Malevil – postapokalyptický román o přežití a obnovování společnosti.
Významnou část pozdější tvorby tvoří historický románový cyklus Fortune de France.

Literárně-historický kontext

Román Smrt je mým řemeslem vyšel francouzsky roku 1952 pod názvem La mort est mon métier. Patří k rané poválečné literatuře, která se snažila pochopit mechanismus nacistického vyhlazovacího systému a osobní odpovědnost lidí, kteří jej uváděli do chodu. Merle vytvořil postavu Rudolfa Langa podle skutečného Rudolfa Hösse, velitele koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz. Při práci vycházel z Hössových poválečných výpovědí a zápisků, z dokumentů norimberských procesů a z materiálů spojených s rozhovory amerického psychologa Gustava M. Gilberta s nacistickými představiteli.

Rok vydání: 1952.
Historické pozadí: první světová válka, nástup nacismu, druhá světová válka a holokaust.
Hlavní postava je literárně přejmenována na Rudolfa Langa, ale její životní dráha vychází z Rudolfa Hösse.
Dílo lze chápat jako biografický a psychologický historický román se silnou dokumentární složkou.

Rozbor díla: Smrt je mým řemeslem

Literární druh a žánr

Epika, próza.
Biografický a psychologický román, místy stylizovaný jako fiktivní paměti.
Vyprávění je vedeno v ich-formě z pohledu Rudolfa Langa.

Téma a hlavní myšlenka

Vznik člověka, který začne považovat bezpodmínečné plnění rozkazů za nejvyšší morální povinnost.
Mechanismus nacistického vyhlazování a proměna masové vraždy v administrativní a technický úkol.
Otázka osobní odpovědnosti: rozkaz ani služební povinnost nezbavují člověka odpovědnosti za jeho jednání.
Vliv autoritářské výchovy, ideologie a prostředí na osobnost hlavního hrdiny.

Postavy

Rudolf Lang – disciplinovaný, citově odtažitý a systematický muž, který svou cenu odvozuje od přesného plnění příkazů.
Elsa – Langova manželka; rodinný život ukazuje rozpor mezi jeho rolí manžela a otce a činností v táborovém systému.
Nadřízení a nacističtí důstojníci – představují hierarchii, v níž se odpovědnost rozkládá mezi rozkazy a jejich vykonavatele.

Děj a kompozice

Příběh začíná Langovým dětstvím v přísně katolické rodině. Otec vyžaduje absolutní poslušnost a plánuje pro syna kněžskou dráhu. Lang později obrací potřebu řádu a autority k armádě a nacionalistickému prostředí. Po první světové válce se pohybuje v radikálních kruzích, dostane se do vězení a po propuštění žije určitou dobu zemědělským životem. Následně vstoupí do nacistických struktur a jeho schopnost organizovat a bez odporu plnit příkazy jej přivede až k řízení osvětimského vyhlazovacího aparátu. Druhá část knihy působí stále chladněji: Lang řeší transporty, kapacitu plynových komor a likvidaci těl jako technické problémy. Právě tento věcný odstup je jedním z nejsilnějších prvků románu.

Jazyk a styl

Střízlivý, převážně spisovný a věcný jazyk bez výrazného citového komentáře.
Chronologická kompozice sleduje hlavního hrdinu od dětství až k poválečnému zatčení a odsouzení.
Časté jsou vojenské a nacistické hodnosti a německé výrazy.
Chladný způsob vyprávění vytváří kontrast mezi administrativním uvažováním vypravěče a hrůzou jeho činů.