Sophiina volba – rozbor díla k maturitě

rozbor-díla

 

Kniha: Sophiina volba

Autor: William Clark Styron

Přidal(a): Petoolka, Petin

 

 

William Styron (autor )

  • Američan, narodil se 11. června 1925 v Newsport News ve Virginii a zemřel 13. listopadu 2006 na ostrově Martha´s Vineyard ve státě Massachusetts.
  • Prozaik, esejista a představitel jižanské prózy. Významný spisovatel a novinář
  • Zajímal se o nacistické zločiny a holocaust
  • Ve svých třinácti letech ztratil matku, což podle něho mělo za následek jeho pozdější chování, jako například závislost na alkoholu, drogách, deprese a pokusy o sebevraždu.
    • V roce 1985 se William Styron zhroutil a začal se léčit z depresí.
  • Ve druhé světové válce bojoval v Tichomoří a po válce nastoupil na Dukeovu univerzitu. Poté odešel do New Yorku, kde nějakou dobu pracoval v nakladatelství McGraw-Hill.
  • V 50. letech se Styron vydal do Evropy, kde se setkal se svou ženou Rosy Bergunderovou, s níž měl čtyři děti. V Paříži založil časopis The Paris Rewiew. Pracoval jako redaktor, tato práce se mu však nelíbila a proto se začal věnovat pouze psaní.
  • Napsat pouze čtyři romány, za které však dostal Pulitzerovu cenu a Americkou knižní cenu.  Jeho romány se zabývají otázkami trestu a viny (navazuje na Dostojevského)
  • Nakonec Styron podlehl své dlouhodobé nemoci a zemřel v nemocnici na zápal plic.

 

Další díla:

  • Ulehni v temnotách (Lie Down in Darkness; 1951)
  • Dlouhý pochod (The Long March; 1952 na pokračování, 1956 jako kniha)
  • Zapal ten dům (Set This House on Fire; 1960)

 

LITERÁRNÍ HISTORIE

  • SPOLEČENSKO-HISTORICKÉ POZADÍ

Politická situace

  • dílo vzniklo v druhé polovině dvacátého století v USA, tehdy vládl prezident Harry Truman, byla svržena atomová bomba na Hirošimu, začala studená válka

Každodenní život

  • Lidé byli šťastni, že skončila válka, ale museli se vyrovnat se svými ztrátami

Další druhy umění

  • Pop-art –v vznikl před rokem 1955 téměř současně v USA a v Anglii jako reakce na převládající tendence nefigurativních směrů (jejich izolovanost od reality)
    • obchodní reklamy, komiksové seriály,…
    • zobrazuje člověka zahrnutého prvky konzumní technické civilizace, masovými médii a standardním zbožím.
    • tematicky zaměřen zejména na prostředí velkoměsta
    • ironické, provokující, konstatující i poetizující pojetí
    • ovlivněn dadaismem, surrealismem, severoamerickým realismem 30. let, inspirován meziválečnou koláží, comicsem a reklamou
    • využívá prvky reálných předmětů, odpadů, popř. je zobrazuje a povyšuje na nové symboly
    • časté byly koláže
    • obrazy a koláže měly odrážet nově objevený smysl pro velkoměstskou, sociologickou a průmyslovou skutečnost

 

Rozbor díla: Sophiina volba

Rok vzniku nebo prvního vydání díla:

  • roku 1979, česky v roce 1984

 

LITERÁRNÍ TEORIE – FORMA

Literární druh

  • epika – má děj, příběh, časové určení, příběh je rozvíjen vypravěčem a postavami, objevují se tu dvě roviny – první představuje Stingo jako vypravěč, druhou Sofie, která vypráví své zážitky z dětství a z koncentračního tábora

Literární žánr

  • román – rozsáhlý příběh, psaný prózou, prochází ním mnoho postav, děj vypráví vypravěč, nachází se tam hlavní a vedlejší dějové linie, rozsáhlejší a komplikovanější než např. povídka

Literární směr/sloh

  • proti-totalitní literatura 2. pol 20. stol. , ovlivnění válkou, reakce na ni, v literatuře vznikaly různé směry – v USA to byly např. beatníci, postmodernismus, v Evropě pak neorealismus, absolutní drama

 

Téma, námět a motivy:

  • Tento román vzniká za tématem vlivu nacistů na průměrně silného jedince, a především hloubkovou analýzu nacismu. Proto také je vybrána hlavní hrdinka jako nenápadná žena. Není to ani židovka, ale má árijské rysy a celkově splňuje představy nacistické estetiky.

 

Organizace jazykových prostředků

  • Próza – hlavním vyjadřovacím prostředkem je věta, připomíná přirozenou formu běžné řeči, text je členěn na odstavce a kapitoly, slovní zásoba využívá obecnou a spisovnou češtinu, hovorový jazyk,  velmi často se objevuje přímá řeč, místy se vyskytují cizí slova nebo vulgarismy, příběh je doložen dopisy

 

LITERÁRNÍ TEORIE – OBSAH

Tematická výstavba

  • epika – má děj, příběh je vyprávěn retrospektivně (hlavní vyprávěcí linie je přerušena a vrací se do dřívějšího časového rozmezí – Sofie vzpomíná na minulost )

 

Vypravěč

  • hlavním vypravěčem je Stingo, místy vypráví svůj příběh také Sofie

 

Kompozice děje

Děj je vyprávěn retrospektivně v ich formě, tři časové roviny:

  • Stingova přítomnost tj. rok 1947 v New Yorku
  • Období před válkou v Krakově a Varšavě
  • Období během války v Osvětimi

 

Děj

Román se odehrává roku 1947, hlavním hrdinou je zde mladý jižanský spisovatel Stingo (sám autor). Stingo se po opuštění své dosavadní práce redaktora stěhuje do „Růžového paláce“, aby mohl v klidu pracovat na svém prvním románu. Zde se setkává s velmi krásnou polkou Sophiií  Zawistowskou a jejím přítelem a životní láskou Nathanem Landauem. Tito dva spolu mají velmi silný podivný vztah plný vášně a bolesti, v jednu chvíli na sebe přímo zamilovaně šišlají, avšak v druhou na sebe bez přestání křičí a Nathan dokonce několikrát Sophii zmlátí. Přesto všechno se oba se Stingem spřátelí. Stingo s nimi tráví čím dál více času a postupně poodkrývá temnotu v životě Sophie i Nathana. Vše se dozvídá postupně a Sophiie několikrát úmyslně ve svém vyprávění lže, protože se stydí za svoje činy. Nakonec se však dozví celou pravdu Sophiiny minulosti.

Sophiie žila několik měsíců v hrůze koncentračního tábora v Osvětimi, kam se dostala kvůli nelegálnímu převážení masa pro svou nemocnou matku. Naštěstí Sophiie i přes svůj původ není židovka, a proto v táboře i hned nezemře. Hned při příjezdu do Osvětimi si Sophie musí vybrat, které z jejích dvou dětí přežije. Nakonec pod velkým tlakem pošle na smrt do druhého Osvětimského tábora svou mladší dcerku Evu a desetiletého syna Jana tak nechá žít. Ten je od ní ovšem ihned oddělen a v táboře nežijí spolu. Chvíli žije v táboře jako normální vězeň, avšak poté je přidělena, díky svým jazykovým znalostem a zkušenosti s psaním na stroji do domu důstojníka Rudolfa Hösse. Jeho se pokusí svést, aby zachránila svého syna Jana. To se jí však nepovede a po převelení Hösse je opět přeřazena pryč. Svého syna již nikdy neuvidí a z tábora se dostane bez něj.

Toto všechno se Stingo dozví po nejhorší hádce Sophie a Nathana, při které se oba rozejdou. Stingo a Sophie poté opouštějí „palác“ a utíkají na jih, aby se dostali, co nejdál od nebezpečného Nathana, který, jak se Stingo dozví od Sophie je závislý na drogách a velmi agresivní. Sophie však Nathana velmi miluje a nemůže bez něj být, stejně tak se cítí Nathan. V průběhu jejich cesty však Sophie uteče znovu za Nathanem, bez kterého prostě nemohla být. Jejich vztah ale nemůže fungovat, nemůžou být spolu ani bez sebe, a proto spolu spáchají sebevraždu.

 

Postavy

  • Stingo: vypravěč (sám autor), mladý, sympatický, inteligentní, milý, naslouchá, poradí, nejistý po citové stránce, obdivuje Nathana, zamilovaný do Sophie, pozorný, jižan, Američan
  • Sofie: komplikovaná osobnost, krásná žena, přitažlivá, citlivá, snaží se začít nový život, miluje hudbu a Nathana, má ráda Stinga, není vyrovnaná s minulostí, sžírá ji pocit viny, Polka, značně vyhublá
  • Nathan Landau: člověk dvou tváří, trpí schizofrenií, na jednu stranu inteligentní, vtipný a štědrý, na druhou stranu psychicky nemocný, žárlivý, drogově závislý, tyran, dost časté jsou díky tomu výkyvy nálad. Má rád Stinga jako svého vlastního bratra a k smrti miluje Sophii.

 

Čas

Tři dějové linie:

  • po válce (1947) v New Yorku (Brooklyn)
  • během války v Osvětimi
  • před válkou v Krakově a Varšavě

 

Význam sdělení

  • hlavní myšlenkou je kritika fašismu, války, jakékoli totality, nelidskosti, kolektivní viny

 

Inspirace daným dílem

  • podle knihy je natočen stejnojmenný film, hlavní roli hrála Maryl Streep, za toto ztvárnění (Sofie) dostala Oscara

 

Literární kritika

  • román byl veřejností velmi dobře přijat, stal se nejslavnějším autorovým románem

 

Srovnání

  • koncentračních táborech psal například také Arnošt Lustig např. Motlitba pro Kateřinu Horovitzovou

 

Vlastní názor:

  • Kniha se mi líbila, ačkoliv vybrání knihy jsem zpočátku litoval, kvůli počtu stránek jsem nebyl vůbec motivován se do čtení pustit. Můj názor však změnil stejnojmenný film, díky kterému jsem se rozhodl knihu dočíst.