Kniha: Sophiina volba
Autor: William Clark Styron
Přidal(a): Maki
Literární druh:
Epika – o skutečnosti vypravuje (to je stejné i pro drama, nikoli pro lyriku). Má děj, příběh, určení, časové a příčinné souvislosti. Příběh rozvíjen vypravěčem a postavami.
Literární žánr:
Román – rozsáhlý příběh psaný prózou, hlavní a vedlejší dějové linie, epizody, mnoho postav (vyvíjejí se), do děje vstupuje vypravěč. Na rozdíl od povídky nebo novely je román co do rozsahu delší a komplikovanější.
Jazykové prostředky
– V popředí je syntaktické členění promluvy, logická stavba vět, obvyklá intonace, gramatická pravidla
– Připomíná přirozenou formu běžné řeči
– Základní stavební jednotka je věta zapisovaná do řádek
– Typické pro vyprávění nebo v dramatu, pro vypravěče a postavy, text je členěn do odstavců, kapitol
– Prózu nelze ztotožňovat s epikou (epika může být prozaická i veršovaná)
Z větší části je dílo psáno hovorovým jazykem do něhož vstupují cízí slova (Das Land des Lächelns, la mer á lómbre…), vulgarismy (kurva, děvka…) a básničky. objevuje se zde velmi často přímá řeč.
Obsah
Tematická výstavba:
Vypravěč: – vypravěčem je Stingo.
Děj a kompozice:
Retrospektivní kompozice – je filmový nebo literární postup, při němž je přerušena dějová vyprávěcí linie a příběh se vrací do dřívějšího časového okamžiku. Retrospektiva se v příběhu může objevit například v podobě vzpomínek některé z postav, vyprávění minulého příběhu apod.
Ich-forma, nejdetailnější fakta, historické popisnosti, otevřenost v oblasti sexu a erotiky, autobiografičnost, v řeči Sophie jsou viditelné chyby, které vyplývají z jejího cizího původu – časování sloves, vid sloves.
V románu se prolínají 2 časové roviny:
1. časová rovina, kterou představuje spisovatel Stingo jako vypravěč. Odehrává se v Brooklynu, USA.
2. časová rovina, která nám přibližuje válečnou a předválečnou dobu, jíž prožila sama Sophie. Odehrává se v Polsku. Vypravěčkou je zde Sophie.
Hlavní postavy:
Stingo – vypravěč příběhu. Je inteligentní, milý, sympatický, hodný, vnímavý. Umí naslouchat a poradit. Je mladý, takže spoustě věcí ještě nerozumí a ani v citové stránce si není příliš jistý.
Sophie – velice komplikovaná osobnost. Přitažlivá a citlivá žena, která se i přes hrůzy, které zažila, snaží žít šťastný a spokojený život a není zatrpklá. Miluje hudbu a Nathana, přestože jí občas ubližuje. Nedokáže v sobě utišit pocit viny, a proto v závěru volí smrt jako vysvobození.
Nathan – člověk dvou tváří. Na jedné straně inteligentní, sečtělý, vtipný, příjemný a sympatický muž, na druhé straně krutý tyran a bezohledný despota. Za své psychické onemocnění nemůže, ale zhoršuje ho tím, že užívá drogy.
Doba a místo děje:
Rok 1947; před 2. světovou válkou; za 2. světové války, New York; Polsko; koncentrační tábor Osvětim
Společensko historické pozadí
Znaky poválečné literatury:
– Reakce na válku – nejkrvavější konflikt i následky, protest proti krutosti války, oslava hrdinství a statečnosti, vlastenectví a přátelství (rozdíl mezi prvními reakcemi na válku východních a západních spisovatelů)
– Časté pocity ohrožení, úzkosti, odcizení, deziluze
– Hledání jistot v jiné než moderní civilizaci
– Literatura ovlivňuje zjištění, že racionální přístup ke světu nestačí k jeho pochopení
– Situace ve světě vede až ke katastrofickým představám
– Témata: sexuální problematika, drogy, násilí a brutalita
– Dochází k velkému rozmachu literatury dobře řemeslně zvládnuté, ale bez větších nároků uměleckých a myšlenkových
– Objevují se formální experimenty – např. próza „proudu vědomí“ (vnitřní monolog – co probíhá v mysli) bez úprav, stylistických zásahů, cenzury myšlenek (jakoby setkání přímo s vypravěčem) nebo prolínání významových rovin, stylů, žánrů, forem.
Východní pohled na válku
– Sovětský pohled na válku
– Panuje zde násilný patos – přehnaná oslava sovětského vítězství
– Válečná vyprávění se soustředí na vrcholné a pompézní scény
– Hrdinové jsou černobílí
Západní pohled na válku
– Střízlivé nepatetické líčení válečných scén
– Hrdinové jsou ukázání i ve svých nejnižších živočišných pudech
– Je ukázán člověk degradovaný z hrůz války
– Je rozebírána psychika jednotlivce, tzv.: pohled zdola
Další autoři této doby:
- Norman Mailer – Nazí a mrtví
- Kurt Vonnegut – Jatka č. 5
William Styron
- – Byl to prozaik (představitel tzv. jižanské prózy) a esejista
- – krátce působil pro několik nakladatelství jako nakladatelský redaktor. Tato činnost ho neuspokojovala, proto se začal věnovat vlastní tvorbě.
- – Jeho romány se zabývají otázkami trestu a viny, čímž jako by navazoval na tvorbu F. M. Dostojevského
- – Dalším stěžejním tématem jeho děl je rasismus, který se ukazuje ve zcela nečekaných a v té době i šokujících souvislostech.
- – Autor ve svých dílech hledá odpovědi – často kontroverzní – na nezodpovězené otázky holokaustu nebo otroctví, nabízí kritický pohled na válku či náboženský fundamentalismus.
- – skonal po dlouhé nemoci na zápal plic v nemocnici
Další díla: Ulehni v temnotách, Dlouhý pochod
Inspirace daným literárním dílem
- Podle knihy je natočen film.
Složitý psychologický a autobiografický román s válečnou tematikou + filozofická úvaha o existenci zla a destruktivních sil v člověku, o zhoubném vlivu fašismu a kolektivní odpovědnosti za zločiny rasismu; napínavý příběh se odehrává v r. 1947 v poválečných Spojených státech a retrospektivně se vrací do minulosti a roku 1943; dějiště- newyorský Brooklyn- setkání začínajícího jižanského spisovatele Stinga (vypravěč) s půvabnou polskou emigrantkou Sophií Zawistovskou, dcerou univerzitního porfesora, a jejím milencem Nathanem (žárlivý narkoman a schizofrenik); vypravěč postupně zprostředkovává pomocí Sophiiných monologů její osud, vzpomínky na štastné dětství a mládí v Polsku, drastické zážitky za války, vězení v Osvětimi a její život ve Spojených Státech; symbolický název románu- klíčová osudová volba hlavní hrdinky (inspirace existencialismem) jako důsledek vynucených jiných voleb;poprvé- mylné rozhodnutí nezúčastnit se odboje v okupované Varšavě, podruhé- nesmyslný záměr ze zoufalství svést velitele koncentračního tábora Rudolfa Hösse, potřetí- (chronologicky jako druhá volba) donucena sadistickým opilým německým lékařem (Stingo ho pojmenoval Fritz Jemand von Niemand) rozhodnout o životě či smrti pro syna Jana a dceru Evu (vzdala se dcery, která zemřela v plynové komoře, ale o osudu syna se nikdy nedozvěděla)= celoživotní pocit vinny, psychické trauma a bezvýchodnost > poslední volba sebevraždy (odčinění viny, vysvobození z psychického utrpení); osud rozvrácený německým nacismem; kombinace prvků různých literárních žánrů- románu autobiografického,psychologického, historického+ filozofická esej a literatura faktu; složitá kompozice, různé úhly pohledu, konfrontace dvou souběžných dějů (vysokoškoláka Stinga- bezstarostný „čas dobrý“ a Sophiino peklo v Polsku- „čas nelidský“), prolínání 3 časových rovin- současnost (nejmladší rovina)- Stingovo vyprávění o svém mládí, milostných a tvůrčích problémech, minulost (střední rovina)- Sophiiny zážitky v předválečném a válečném Polsku, mimočasovost- filozofické pojednání o nacismu a koncentračních táborech+ zveřejnění dokumentů o Osvětimi (přechod z fabulovaná prózy k literatuře faktu), v závěru úvaha o zlu, Bohu, člověku, lásce;konfrontace současnosti a minulosti, pohledu zvenčí (Stingo) a zevnitř (Sophie); kontrast: po životě toužící Stingo s nadějemi a plány x vnitřně zmučená Sophie rezignující na život (trvalá psychická deformace, tragédie matky); metoda joyceovsko-faulknerovského proudu vědomí při vytváření světa postav.
Děj
Tento psychologický román vydaný v roce 1979 je autorovým nejznámějším dílem. Jde o román, který zpracovává složitým a neobvyklým způsobem téma vlivu fašismu na průměrně silného jedince.
Děj románu se odehrává v roce 1947 v jednom brooklynském pensiónu zvaném Růžový palác, kde se setkávají hlavní postavy
: polská emigrantka Sophie, její žárlivý milenec Nathan a začínající jižanský spisovatel Stingo, který se s podivnou dvojicí seznámí, je svědkem jejich bouřlivého vztahu poznamenaného určitými patologickými rysy, protože Nathan je narkoman a schizofrenik. Stingo se postupně od Sophie dovídá její životní příběh, seznamuje se s jejím šťastným dětstvím a mládím v Polsku, s jejím zatčením v r.1943 a vězněním v koncentračním táboře Osvětim, s jeho osvobozením i s jejím životem ve Spojených státech
Symbolický název románu naznačuje ale jen jednu klíčovou volbu, která je však pouhým důsledkem celého řetězu vynucených a nesmyslných rozhodnutí, před která člověka stavěl
nacismus.
První Sophiinou volbou je rozhodnutí neangažovat se v okupované Varšavě. I když ji její přítelkyně přesvědčuje, aby se stala členkou protifašistického odboje, Sophie odmítá. Její druhou volbou je rozhodnutí svést velitele koncentračního tábora Rudolfa Hösse. Byla to ale volba nesmyslná, pramenící ze zoufalství. Třetí volba v románu, chronologicky však druhá, má hlavní význam
pro Sophiin celý další život. Při příchodu do tábora ji před ní postaví sadistický, opilý, německý lékař, kterého Stingo pojmenuje Fritz Jemand von Niemand (někdo od nikud). Sophie jako matka má rozhodnout, které z vlastních dětí pošle na smrt. Ve vypjaté situaci se vzdává dcery, která jde rovnou do plynu, o osudu svého syna se však nikdy nic nedozví. Vynucená volba znamená pro Sophii celoživotní sžíravý pocit viny, se kterým se nemůže psychicky vyrovnat. Závěrečnou volbou je zda žít či nežít. Protože jakékoli pokusy zbavit se tíhy minulosti jsou marné, volí Sophie sebevraždu.
Postavy
- Hlavní postava Sophie Zawistovska není židovka, je dcerou germanofila a antisemity, nemá neárijské rysy, a dokonce splňuje svým zevnějškem představy nacistické estetiky, výjimečná je pouze svou citlivostí, vnitřní kultivovaností a inteligencí. Je traumatizovaná celým svým životem, nucená k závažným rozhodnutím.
- Její milenec Nathan Weinstein je narkoman a schizofrenik.
- Jižanský spisovatel
- Stingo, který je přítel obou a Sophiin důvěrník, je zároveň vypravěčem příběhu. Pod slupkou začínajícího redaktora se v podstatě skrývá sám Styron, takže je nám předkládán i román autobiografický. Z románu se dovídáme i o řadě okolností formujících Stingovu, čili Styronovu osobnost, zvláště co se týče jeho jižanství.
Sophiina volba je rozsáhlý román o nedávné evropské historii. Prolínají se v něm tři časové roviny:
- současnost, kterou představuje zralý spisovatel Stingo jako vypravěč
- střední dějové pásmo – odehrává se přímo v roce 1947
- třetí rovina – popisuje předválečné a válečné osudy Sophie
Je zde nastolena otázka viny a kolektivní odpovědnosti za to, čeho se na sobě lidé dopouštějí. Prvek, který zasahuje do osudu všech hrdinů je rasismus, stejně jako válka, kterou všichni odsuzují.
Nachází se zde filosofické úvahy o nacismu, koncentračních táborech a varování, že přítomnost a budoucnost souvisí s minulostí, že velké viny a zločiny nelze promlčet. Román odhaluje zrůdnost fašismu, jeho ničivý vliv nejen na fyzické utrpení jedince, ale zejména na destrukci lidské psychiky.
Styron využil různých literárních postupů: např. historického a psychologického románu, filosofické eseje nebo dokumentární literatury faktu. Charakteristickým rysem literatury
faktu o fašismu a u krásné literatury s tematikou nacismu je metoda co nejvěrnější historické popisnosti, snaží se použít nejdetailnější fakta, která mají šokovat a názorně předvést zrůdnost fašismu.
