Temno – rozbor díla

 

Kniha: Temno

Autor: Alois Jirásek

Přidal(a): Jana Plecháčová

 

Alois Jirásek (1851 – 1930)

• rodištěm Hronov
• původně byl narozen v selské rodině, posléze se rodina stala díky otci drobnými živnostníky, jeho otci se však nedařilo a rodinu zatížil dluhy
• měl osm sourozenců
• vystudoval německé benediktinské gymnázium v Broumově, české gymnázium v Hradci Králové, poté se rozhodoval mezi malířstvím a historií, nakonec si vybral na Karlově univerzitě druhou možnost
• v Litomyšli žil a pracoval čtrnáct let, působil tam jako profesor českého jazyka, dějepisu a zeměpisu na gymnáziu, tato práce mu posloužila jako inspirace pro slavné dílo Filosofská historie, následně přesídlil do Prahy, kde vyučoval též na gymnáziu
• byl ženatý s Marií Podhájskou, dcerou bohatého soukromníka a v manželství se narodilo osm dětí
• přátelil se s různými umělci – Mikoláš Aleš, Josef Václav Sládek, Karel Václav Rais, Zikmund Winter, Josef Svatopluk Machar, lékař profesor Josef Thomayer
• zemřel 12. března 1930 na následky špatného zdraví, a to i z důvodu kouření – zvětšená prostata, zánět měchýře, akutní urosepse

 

Díla:

• Staré pověsti české
• Proti všem
• Temno
• Psohlavci
• F. L . Věk
• Filosofská historie

 

Obecně kulturní kontext:

• Čas: 80. léta 19. století

 

Český realismus

• důraz především na skutečnost a realitu, dále zaměření na konkrétní fakta
• nová témata –> život nižších vrstev + sociální problémy
• typizace postav -> autor si vybere konkrétní typ postavy a na něm pak zobrazuje její rysy (mladý člověk toužící po úspěchu)
• postavy v dílech jsou ovlivňovány prostředím odkud pocházejí

 

Autoři této doby:

• Karel Matěj Čapek-Chod, Karel Václav Rais, Teréza Nováková, Zikmund Winter, Josef Karel Šlejhar, Ignát Herrman, Ladislav Stroupežnický, Alois a Vilém Mrštíkové, Gabriela Preissová

 

Rozbor díla: Temno

• Literární žánr: historický román – poprvé vyšel knižně v roce 1915
• Literární druh: epika
• Námět: Svoboda, útlak, pronásledování, přetvářka, vzdor, zrada, víra.

 

Okolnosti vzniku díla:

• Hlavní dívčí postava nese v románu jméno Helena, po sestře Jiráska. Její otec Machovec byla skutečná postava, avšak její osudy přizpůsobil svému uměleckému záměru, což znamenalo, že vypustil hodně drastických okolností, pozměnil rodinné a společenské poměry a jeho dopis na rozloučenou skutečně existoval a Jirásek ho znal.

 

Obsah:

• Příběh se odehrává v Praze a na Skalce u Opočna, když do Prahy přijíždí regent Lhotský ze Skalky, který se spolu s dalšími zástupci slavných rodů zúčastnil korunovace.
• Po korunovaci se vrací na Skalku, kde je pro něj důležitá rodina poddaných myslivce Machovce, sestávající z dětí Helenky a Tomáše.
• Na panství působí také nevrlý správce Čermák, který je Machovcovým nadřízeným. Čermák přijde s obviněním rodiny Machovce, že jsou vyznavači protestantské víry, ale u Lhotského neuspěje.
• Celá doba je poznamenána činností jezuitů, kteří v čele s páterem Koniášem pátrají po tajných nekatolících a pálí zakázané knihy, což představuje ústřední motiv románu.

 

Motivy:

• Náboženství, národní motivy, historie.

 

Kompozice:

• Kronika

 

Jazyk:

• Původně klasická forma, v pozdějších letech byl upraven do modernějšího stylu.

 

Jazykové prostředky:

• je zde uvedená přímá řeč
• metafora
• synestezie
• přirovnání
• epiteton
• archaismus

 

Hlavní postavy:

• Lhotský ze Skalky – Regent neboli vrchní správce panství, žije se svou neteří.
• Machovec – Myslivec, jehož a jeho rodinu má regent ve velké oblibě.
• Čermák – Nevrlý správce panství a Machovcův nadřízený. Jako horlivý katolík podezírá Machovcovu rodinu z kacířství a udává ji u regenta Lhotského, ale zpočátku neuspěje.
• Antonín Koniáš – Jezuitský páter, fanatický misionář a hlavní antagonista románu. Je historickou postavou a symbolem násilné rekatolizace a útlaku. Jeho činnost spočívá v pálení nekatolických, tzv. kacířských knih, a v pronásledování tajných evangelíků.
• Polexina Mladotovna – Neteř regenta, se kterým žije na panství.
• Helenka – Dcera Machovce.
• Tomáš – Syn Machovce.

 

Časoprostor

• Čas: 18. století
• Místo: Čechy.

 

Obsah díla:

Děj se odehrává v době vrcholící rekatolizace. Do Prahy přijíždí regent Lhotský ze Skalky, aby se zúčastnil korunovace. Po návratu na své panství se opět setkává s rodinou oblíbeného myslivce Machovce. Nevrlý správce panství Čermák, Machovcův nadřízený, však rodinu udá u regenta pro podezření z protestantské víry, ale zpočátku neuspěje. V kraji mezitím sílí činnost jezuitů, zejména pátera Antonína Koniáše, který fanaticky vyhledává a pálí kacířské knihy a pronásleduje tajné evangelíky. Pod tímto tlakem jsou Machovcovy děti, Tomáš a Helenka, poslány do Prahy na převýchovu ke katolické víře. Helenka se zde zamiluje do Jiřího Březiny a kvůli němu odmítá s bratrem uprchnout do exilu. Nakonec je však i ona nucena skrývat se a tajně odchází s otcem, který pro ni přijel.

Inspirace daným literárním dílem a přijetí díla:

• Vliv na dané dílo: Antonín Rezek – Dějiny prostonárodního hnutí náboženského v Čechách, T. V. Bílek – Reformace katolická, článek Antonína Podlahy.
• Inspirace dílem: Zfilmováno.

 

Reakce na dílo:

Čtenářsky mimořádně úspěšné. Za 1. světové války dílo četli vojáci na frontě, i lidé v zázemí, přičemž je to posilovalo v boji proti útlaku a k boji za národní svébytnost. První vydání bylo rozebráno během tří týdnů, druhé za necelého půl roku, třetí vyšlo v roce 1916 a poté ještě třikrát do konce světové války. Od kritiků bylo přijato více než dobře, ne tak už od Rakouska-Uherska. Tehdejší úřady reagovaly na obrovský ohlas díla tím, že ho Zemská školní rada zakázala v roce 1917 nakupovat do školních knihoven. Pokyn dostala od Místodržitelství přípisem z 15. 12. 1916.