Kniha: Temno
Autor: Alois Jirásek
Přidal(a): Jana Plecháčová
Alois Jirásek (1851 – 1930)
- rodištěm Hronov
- původně byl narozen v selské rodině, posléze se rodina stala díky otci drobnými živnostníky, jeho otci se však nedařilo a rodinu zatížil dluhy
- měl osm sourozenců
- vystudoval německé benediktinské gymnázium v Broumově, české gymnázium v Hradci Králové, poté se rozhodoval mezi malířstvím a historií, nakonec si vybral na Karlově univerzitě druhou možnost
- v Litomyšli žil a pracoval čtrnáct let, působil tam jako profesor českého jazyka, dějepisu a zeměpisu na gymnáziu, tato práce mu posloužila jako inspirace pro slavné dílo Filosofská historie, následně přesídlil do Prahy, kde vyučoval též na gymnáziu
- byl ženatý s Marií Podhájskou, dcerou bohatého soukromníka a v manželství se narodilo osm dětí
- přátelil se s různými umělci – Mikoláš Aleš, Josef Václav Sládek, Karel Václav Rais, Zikmund Winter, Josef Svatopluk Machar, lékař profesor Josef Thomayer
- zemřel 12. března 1930 na následky špatného zdraví, a to i z důvodu kouření – zvětšená prostata, zánět měchýře, akutní urosepse
Díla:
- Staré pověsti české
- Proti všem
- Temno
- Psohlavci
- F. L . Věk
- Filosofská historie
Obecně kulturní kontext:
- Čas: 80. léta 19. století
Český realismus
- důraz především na skutečnost a realitu, dále zaměření na konkrétní fakta
- nová témata –> život nižších vrstev + sociální problémy
- typizace postav -> autor si vybere konkrétní typ postavy a na něm pak zobrazuje její rysy (mladý člověk toužící po úspěchu)
- postavy v dílech jsou ovlivňovány prostředím odkud pocházejí
Autoři této doby:
- Karel Matěj Čapek-Chod, Karel Václav Rais, Teréza Nováková, Zikmund Winter, Josef Karel Šlejhar, Ignát Herrman, Ladislav Stroupežnický, Alois a Vilém Mrštíkové, Gabriela Preissová
Rozbor díla: Temno
- Literární žánr: historický román – poprvé vyšel knižně v roce 1915
- Literární druh: epika
- Námět: Svoboda, útlak, pronásledování, přetvářka, vzdor, zrada, víra.
Okolnosti vzniku díla:
- Hlavní dívčí postava nese v románu jméno Helena, po sestře Jiráska. Její otec Machovec byla skutečná postava, avšak její osudy přizpůsobil svému uměleckému záměru, což znamenalo, že vypustil hodně drastických okolností, pozměnil rodinné a společenské poměry a jeho dopis na rozloučenou skutečně existoval a Jirásek ho znal.
Obsah:
- Příběh se odehrává v Praze a na Skalce u Opočna, když do Prahy přijíždí regent Lhotský ze Skalky, který se spolu s dalšími zástupci slavných rodů zúčastnil korunovace.
- Po korunovaci se vrací na Skalku, kde je pro něj důležitá rodina poddaných myslivce Machovce, která čítá ještě děti Helenku a Tomáše a nevrlého správce Čermáka.
- Čermák přijde s obviněním rodiny Machovce, že jsou vyznavači protestantské víry, ale u Lhotského neuspěje.
Motivy:
- Náboženství, národní motivy, historie.
Kompozice:
- Kronika
Jazyk:
- Původně klasická forma, v pozdějších letech byl upraven do modernějšího stylu.
Jazykové prostředky:
- je zde uvedená přímá řeč
- metafora
- syntezie
- přirovnání
- epiteton
- archaismus
Hlavní postavy:
- Lhotský ze Skalky – Regent neboli vrchní správce panství, žije se svou neteří.
- Machovec – Myslivec, jehož a jeho rodinu má regent ve velké oblibě.
- Čermák – Nevrlý správce u Machovce, žaluje na jeho rodinu u Lhotského, ale narazí.
- Polexina Mladotovna – Neteř regenta, se kterým žije na panství.
- Helenka – Dcera Machovce.
- Tomáš – Syn Machovce.
Časoprostor
- Čas: 18. století
- Místo: Čechy.
Obsah díla:
Do Prahy přijíždí regent Lhotský ze Skalky, který se má spolu s dalšími zástupci slavných rodů účastnit korunovace. Poté se vrací domů, kde má oblíbence – rodinu myslivce Machovce. Ten má u sebe i nevrlého správce Čermáka, jenž ho jde regentovi udat za protestantskou víru, ale u regenta narazí. Děti Machovce, Tomáš a Helenka odcházejí do Prahy k převýchově na katolickou víru. Helenka se zamiluje do Jiřího Březiny. Odmítá kvůli tomu s bratrem uprchnout. Nakonec je však nucena odejít a skončí u svého otce, který pro ni tajně přijel.
Inspirace daným literárním dílem a přijetí díla:
- Vliv na dané dílo: Antonín Rezek – Dějiny prostonárodního hnutí náboženského v Čechách, T. V. Bílek – Reformace katolická, článek Antonína Podlahy.
- Inspirace dílem: Zfilmováno.
Reakce na dílo:
Čtenářsky mimořádně úspěšné. Za 1. světové války dílo četli vojáci na frontě, i lidé v zázemí, přičemž je to posilovalo v boji proti útlaku a k boji za národní svébytnost. První vydání bylo rozebráno během tří týdnů, druhé za necelého půl roku, třetí vyšlo v roce 1916 a poté ještě třikrát do konce světové války. Od kritiků bylo přijato více než dobře, ne tak už od Rakouska-Uherska. Tehdejší úřady reagovaly na obrovský ohlas díla tím, že ho Zemská školní rada zakázala v roce 1917 nakupovat do školních knihoven. Pokyn dostala od Místodržitelství přípisem z 15. 12. 1916.