
Kniha: Tisíce planoucích sluncí
Autor: Khaled Hosseini
Přidal(a): Rajča
Kontext autorovy tvorby
- Khaled Hosseini [Chálid Hosejní]
- Kniha byla vydána r. 2007 a autor je dosud žijící
- Khaled Hosseini se narodil v roce 1965 v afghánském Kábulu v rodině diplomata a učitelky perštiny.
- Komunistický převrat a následná sovětská okupace na konci 70. let zabránily rodině v návratu z Paříže, kde byl Hosseiniho otec na diplomatické misi.
- Od 80. let proto Khaled Hosseini žije v USA, kde rodina získala azyl. Nejprve vystudoval medicínu a osm let se také věnoval lékařské praxi, současně však už pracoval na své první knize Lovec draků, která se roku 2003 stala okamžitým bestsellerem nejen v USA, ale po celém světě.
- Stejnou oblibu si získal i jeho druhý román Tisíce planoucích sluncí z r. 2007.
- V roce 2006 byl Hosseini jmenován velvyslancem u agentury pro uprchlíky Organizace spojených národů.
- Nyní žije s ženou a dvěma dětma v Kalifornii.
- 2013 vydává A hory odpověděly, který se hned po vydání dočkal světového úspěchu a dosud vyšel ve více než 40 zemích.
Další díla:
- Lovec draků, Hory odpověděly
Literární a obecně kulturní kontext
- Khalida Hosseiniho řadíme do současné světové literatury.
V této době píší také například autoři:
- Am: William Styron – Sophiina volba, Jerome David Salinger – Kdo chytá v žitě
- A: Arthur Hailey – Večerní zprávy
- I: Umberto Eco – Jméno růže, Alberto Moravia – Horalka
Z Českého prostředí píší například:
- Michal Viewegh – Rozmarná léta pod psa
- Ivan Klíma – Moje šílené století
- Milan Kundera – Žert, Směšné lásky
- Kateřina Tučková – Vyhnání Gerty Schnirch
Rozbor díla: Tisíce planoucích sluncí
Literární druh a žánr + zdůvodnění
- Druh: epika (má děj)
- Žánr: román
Téma a motivy
- Téma: Snaha poukázat na zoufalou situaci v Afghánistánu a ještě horší postavení žen.
- Motivy: Postavení muže a ženy, bída, válka, hlad, smrt, vražda, sebevražda, zbabělost zrada, neodpuštění, utrpení, pokání, láska, neúcta
Kompoziční výstavba
- Chronologická – děj plyne od počátku do konce
- Několik kapitol ale autor vypráví paralelně a současně popisuje Marjamin i Laylin život.
Vypravěč / lyrický subjekt
- Er forma – vševědoucí vypravěč
Jazykové prostředky a jejich funkce
- Autor píše spisovně. Někdy v textu najdeme slova převzatá z orientálních jazyků např.: hidžáb – rouška zahalující obličej ženy, burka – oděv pro ženu zahalující celou postavu, bábá – otec nebo starší vážený pán, džihád – svatá válka, káfir – nevěřící
- Na konci knihy dokonce nalezneme obsáhlý slovníček pojmů.
- Autor často používá metafory a přirovnání k popisu například vzhledu.
Časoprostor
- Děj se odehrává v Afghánistánu v Herátu, později v Kábulu, a pak také v Pákistánu. Děj se odehrává v průběhu 20. století.
Postavy
- Marjam – nevzdělaná dívky s dobrým srdcem, která je donucena vzít si muže ke kterému cítí odpor
- Rašíd – primitivní muslim, nadřazuje mužskou rasu a celý život touží po chlapeckém potomku
- Layla – půvabná a chytrá dívka, jíž umřou rodiče a která miluje Tárika
- Tárik – Laylin kamarád z dětství, který si ji nakonec vezme za ženu
Obsah díla
Příběh začíná vyprávěním o dětství Mariam, které strávila se svou matkou, odstrčená od svých dalších sourozenců, protože byla nemanželské dítě. Jedinou její radostí jsou návštěvy jejího otce. Její matka se na ni upíná. Když Mariam jednou odejde za svým otcem, její matka spáchá sebevraždu. Otec ji následně provdá za mnohem staršího Rašída, patnáctiletá Mariam za ním musí odejít do Kábulu. Mariam otěhotní, ale vždy potratí. Rašíd ji za to nenávidí a je k ní krutý.
Nedaleko domu Mariam a Rašída žije dívka Lajla, která je již od dětství zamilovaná do Tarika. V Afghánistánu vypukne válka a Tarikova rodina odchází do Pákistánu. Lajla se svými rodiči se rovněž chystají utéct, ale na jejich dům spadne bomba, která zabije Lajliny rodiče. Mariam najde zraněnou Lajlu a přivede ji domů, aby o ni mohla pečovat. Pro Rašída ale není přípustné, aby v jeho domě žila cizí žena, a proto se s ní chce oženit. Lajla rychle souhlasí, protože je těhotná s Tarikem.
Během doby, co je Lajla těhotná, se Rašíd snaží udělat z Mariam služku. Ženy se začnou nenávidět. Dítě, které Lajla porodí, je holčička Aziza, o kterou se Rašíd nezajímá, následně ochladne i jeho vztah k Lajle. Z Mariam a Lajly se stávají velmi dobré přítelkyně a spiklenci. Mariam miluje Azizu. Z Rašída je mrzutý hulvát, který bije obě dvě ženy. Mariam s Lajlou se snaží uprchnout z Kábulu, ale jsou zastaveny na nádraží. Rašíd je trestá tak, že je málem zabije.
O několik let později porodí Lajla Rašídovi syna Zalmaje. K moci se dostává Taliban, který ničí afghánskou ekonomiku a odepírá ženám veškeré zbytky práv, které dřív měly. Rašíd svého syna rozmazluje drahými dárky, čímž svoji rodinu přivede do chudoby. Aziza musí jít do sirotčince. Jednoho dne se v Kábulu objeví Tarik, kterého Lajla dávno pokládala za mrtvého. Zalmaj prozradí Rašídovi, že matka měla mužskou návštěvu, a Rašíd chce Lajlu zabít. Mariam ji brání a umlátí Rašída. Ke svému činu se přizná a odchází do vězení, kde umírá.
Lajla s Tarikem a dětmi odjíždí do Pákistánu. Po několika letech se po porážce Talibanu vrací do Kábulu.
