Válka s mloky – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Válka s mloky

Autor: Karel Čapek

Přidal(a):  Koblížek

 

Karel Čapek (1890 – 1938)

• Jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů, prozaik, dramatik, novinář, překladatel a intelektuál první poloviny 20. století, uznávaný i v zahraničí.
• Narodil se v Malých Svatoňovicích (dětství strávil v Podkrkonoší). Studoval na gymnáziu v Hradci Králové, ale musel přestoupit do Brna kvůli odhalení, že organizoval protirakouský spolek. Poté úspěšně vystudoval filozofii na Univerzitě Karlově v Praze, s kratšími studijními pobyty v Berlíně a Paříži.
• Díky svému celoživotnímu onemocnění páteře (Bechtěrevova nemoc) se vyhnul narukování do první světové války, její hrůzy ho ovšem hluboce a trvale názorově ovlivnily.
• Byl významným novinářem – působil jako redaktor v časopise Nebojsa, v Národních listech a nejdéle v Lidových novinách. Od roku 1921 do roku 1923 dělal dramaturga Městského divadla na Vinohradech.
• V letech 1925–1933 zastával prestižní funkci prvního předsedy československého PEN klubu. Byl blízkým přítelem prezidenta T. G. Masaryka a patřil k neoficiálnímu spolku intelektuálů zvanému Pátečníci.
• V době hrozící nacistické okupace byl jedním z hlavních motorů odporu, využíval veškerý svůj vliv a kontakty k vyburcování českého národa i západního světa pro zachování svobody. Zcela odmítal emigrovat.
• Zemřel po Mnichovské dohodě ze žalu a na zápal plic o Vánocích roku 1938, chvíli před plánovaným zatčením gestapem. Je pochován na Vyšehradském hřbitově v Praze.

 

Styl tvorby a témata:

• Jeho tvorba se vyznačuje neobyčejnou stylistickou bohatostí a vynikající znalostí českého jazyka. Používal různé jazykové vrstvy, a to jak spisovné, tak hovorové.
• Byl ovlivněn filozofickým pragmatismem a relativismem (každý člověk má svou pravdu, kterou je nutné respektovat) a hlubokým humanismem (víra v obyčejného člověka).
• Soustředil se na varování před zneužitím moderní techniky a před nastupujícím fašismem a totalitou.

 

Díla:

• Próza (Utopické a varovné romány a povídky): Krakatit, Továrna na absolutno, Povídky z jedné a z druhé kapsy
• Drama (Divadelní hry): R.U.R., Bílá nemoc, Matka, Věc Makropulos, Loupežník
• Dětská literatura: Dášeňka čili život štěněte, Devatero pohádek (napsáno s bratrem Josefem Čapkem)
• Novinářská a publicistická činnost: Hovory s T. G. Masarykem, různé fejetony, cestopisy a sloupky

 

Literárně-historický kontext

Literárně patří do české i světové meziválečné literatury první poloviny 20. století (demokratický proud).

 

Politická situace, hrozby a rozvoj technologií:

• Meziválečné období bylo pro Evropu velmi bouřlivé. Po celosvětové hospodářské krizi z roku 1929 narůstala nespokojenost. Docházelo k prudkému technickému a vědeckému rozvoji, ale také k ohromné hrozbě ze strany sílících totalitních režimů.
• Vznik Společnosti národů (1920); Adolf Hitler se stává předsedou NSDAP (1921); krach na newyorské burze (1929); Adolf Hitler jmenován německým kancléřem (1933); Edvard Beneš se stal 2. československým prezidentem (1935).
• V roce 1933 plně propukl nacismus. Karel Čapek ve svém díle zcela jasně, ač v jinotajích, varoval před hrozící expanzí fašismu a před druhou světovou válkou.

 

Literární skupina a směr:

• Karel Čapek patřil do demokratického a pragmatického proudu české literatury (zastánce masarykovské demokracie a tolerance).
• Zároveň je považován za zakladatele a velkého průkopníka české vědecko-fantastické (sci-fi) literatury, do které se řadí právě i tento román s utopickými/antiutopickými rysy.

 

Další autoři tohoto období a příklady jejich děl:

• Josef Čapek – Stín kapradiny, Povídání o pejskovi a kočičce
• Karel Poláček – Bylo nás pět, Muži v ofsajdu (demokratický proud)
• Vladislav Vančura – Rozmarné léto
• George Orwell – Farma zvířat, 1984 (světová antiutopie)

 

Rozbor díla: Válka s Mloky (1936)

Základní charakteristika:

• Literární forma: próza (nesmírně bohatý vyprávěný text s fejetonovými rysy).
• Literární druh: epika.
• Literární žánr: vědecko-fantastický/antiutopický román (satira a alegorie s publicistickými rysy).
• Rok vydání: román vycházel nejprve na pokračování v letech 1935–1936 v Lidových novinách a v roce 1936 byl vydán i knižně.

 

Hlavní téma a motivy:

• Téma: Střet lidské civilizace s novým inteligentním zvířecím druhem (mločí civilizací), které lidé kvůli vlastní chamtivosti vykořisťovali, až Mlokům umožnili ovládnout a ničit svět.
• Motivy: Objev, chamtivost po perlách, otroctví a vykořisťování, vědecký pokrok, přelidnění (mločí populační exploze), kapitalismus, zbrojení, fašismus a rasismus, hrozba zániku lidstva.

 

Autorův záměr, hlavní myšlenka:

• Válka s mloky je dalším Čapkovým románem, který má varovat před nebezpečím nadcházející války a vyjádřit odsuzující postoj k fašismu. Mločí národ zde představuje nastupující fašistickou generaci v Německu, která slepě následuje svého vůdce.
• Slouží jako varování před postoji lidí umožňující jeho rozvoj (morální úpadek, lhostejnost, ztráta individuality); jako kritika dobyvačných válek a varování před zánikem lidské civilizace.
• Důležitá je autorova myšlenka (a největší poselství), že ne Mloci, ale samotní lidé budou strůjcem vlastního neštěstí. Lidé jsou zaslepeni ziskem a mocí. Společnost se k problému staví lhostejně a nezastaví zásobování Mloků zbraněmi (a výbušninami) ani po tom, co Mloci zničí několik částí kontinentů a zaplaví pevninu. Ukazuje se zde neschopnost států se sjednotit a ustoupit ze svých vlastních obchodních zájmů k záchraně světa. Koneckonců samotný vůdce Mloků je ve skutečnosti člověk.
• Význam díla ve své době: Varování před hrozící válkou a rozmachem fašismu (formou jinotajů). Dnes: Stejné poslání (varování před nedemokratickými režimy) + pohled do vztahů mezi lidmi, kteří rozšíření fašismu napomohli.

 

Symboly:

• Mloci: Představují zfanatizovaný dav totalitní společnosti. Nepotřebují radost ze života, přátelství, lásku, umění. Pouze pracují pro své společenství. Znají jen slepou poslušnost, práci pro celek a efektivitu, což je přímý odkaz na nacismus a fašismus (podobný typ lidí byl vyžadován v nacistickém Německu).
• Chief Salamander: Odkazuje přímo na postavu diktátora (Adolfa Hitlera), což autor podtrhuje tím, že i Mlokům velí člověk.
• Zbraně a obchod: Kritika bezohledného kapitalismu, pro který je i na pokraji absolutní katastrofy důležitější finanční profit než holé přežití vlastní rasy.

 

Kompozice a dějová osnova:

• Počet kapitol a struktura díla:
  • Kniha začíná krátkou Předmluvou a následně je netradičně a velmi moderně rozdělena do tří knih (částí), z nichž každá obsahuje několik kapitol.
• Důraz je kladen na faktický a chronologický popis zkázy, což dílu neuvěřitelně přidává na věrohodnosti.
• 1. kniha (Andrias Scheuchzeri): Zastává úlohu epické, dějové části, ve které je popsáno objevení Mloků a jejich přijetí lidskou společností. Epické vyprávění o objevení, využití a postupném zlidšťování Mloků je plné dobrodružství, humoru a ironie. Následně vypráví o založení syndikátu, který s nimi začne celosvětově obchodovat jako s levnou pracovní sílou.
• 2. kniha (Po stupních civilizace): Popisuje historii Mloků, jejich další vývoj, rozšíření a masové využití lidskou společností. Pojato zcela publicistickým stylem. Jejich vývoj je popsán v odborných novinových článcích, které sbíral pan Povondra. Jde o soubor novinářských zpráv (výstřižky z novin, zápisy ze zasedání Salamandre-Syndicate, vědecké studie -> docílení obrovské věrohodnosti, téměř fikce skutečnosti).
• 3. kniha (Válka s Mloky): Otevřený reportérský záznam blížícího se konce lidstva. Popisuje nejprve menší konflikty Mloků s lidmi, které vyústí až v celosvětovou válku, zaplavování pevniny Mloky a potápění států.
• Závěrečná kapitola (Autor mluví sám se sebou): Jedinečná a v podstatě nejdůležitější je poslední kapitola třetí knihy. Autor rozmlouvá se svým vlastním svědomím, zhodnocuje děj událostí, jak je vystihl; projevuje lítost nad zánikem Evropy a lidstvem a jeho zkázou. Snaží se vymyslet způsob, jak lidstvo zachránit a jak příběh ukončit. Přemýšlí, zda válka skončí vyhubením lidstva, nebo jestli budou mít Mloci stejný osud jako lidé a postupem času svůj národ sami (díky nacionalistickým rozporům) zahubí.

 

Vypravěč:

• Převážná část textu je vyprávěna vševědoucím vypravěčem (er-forma), případně se objevují pohledy různých dopisovatelů novin a vědců.
• V úplně poslední kapitole ovšem vypravěč zcela přechází do dialogu (autor debatuje se svým vnitřním hlasem / rozmlouvá sám se sebou).

 

Jazyk a styl:

• Dílo je nesmírně bohaté a tvoří v podstatě obrovskou literární mystifikaci (napodobení reálného světa).
• Čapek mistrně a naprosto precizně míchá styly – střídá dobrodružné vyprávění, odborné a pseudovědecké spisy, žurnalistiku a reportáže.
• Vyskytuje se zde jak vybroušená spisovná čeština, tak i nářečí či hovorové výrazy (např. u Povondry nebo kapitána van Tocha, který si navíc do češtiny plete zkomolená anglická slova).
• Pro knihu jsou typické novinové výstřižky (koláže), které jsou v knize poskládány jako poznámky pod čarou, protokoly a zprávy, a vytváří tak jedinečnou prezentaci příběhu. Většinou jde o odborné texty, výpisy ze zasedání několika lidí, kde se diskutuje, nebo o popisy událostí související s Mloky.
• Jak už bylo řečeno, epickou úlohu zastává pouze první kniha, tudíž se zde vyskytuje málo dialogů. Většinu textu tvoří popis.
• Velmi častá je ironie, sarkasmus, humor přecházející v beznaděj a parodie tehdejších byrokratů a vědců.

 

Časoprostor:

• Místo děje: Různá prostředí po celém světě (Tichomoří – ostrov Tana Masa, Atlantský oceán, lodě, Londýn, La Manche, různé kontinenty…) a pro české čtenáře končí šokujícím zjištěním přímo v Praze (a ve Vltavě).
• Doba děje: Svět v období před blížící se 2. světovou válkou (polovina 30. let 20. století) s postupným přesahem do blízké utopické budoucnosti.

 

Hlavní postavy a jejich charakteristika:

• KAPITÁN J. VAN TOCH: Podnikavý, svérázný, naivní, bodrý, ale chamtivý staroch a kapitán obchodní lodi (Kandong Bandoeng). Je českého původu (rodák z Jevíčka); objevuje Mloky v Tichomoří. Má k Mlokům spíše otcovský a pečovatelský přístup, učí je se bránit a chce je využít pouze k obchodu s perlami. Nedomýšlí, jak strašlivé následky jeho objev pro svět způsobí.
• G. H. BONDY: Bohatý, po vlivu bažící a ziskuchtivý český továrník a kapitalista; přítel van Tocha z dětství. Zajímá se pouze o čistý zisk. Založí globální Syndikát a svým kapitálem pomáhá Mlokům v rozvoji – umožní a zaplatí tak jejich masové rozmnožení a zotročení po celém světě.
• PAN POVONDRA: Obyčejný člověk, Bondyho vrátný a komorník, který zprostředkoval pro lidstvo onu osudnou schůzku kapitána s továrníkem. Vystupuje v paralelním příběhu. Má velmi silnou sběratelskou vášeň a léta hromadí všechny novinové výstřižky o Mlocích, které podávají čtenáři informace o tom, jak rozšiřující se Mloky vnímali obyčejní lidé. Původně byl velmi hrdý na to, že tuto novou mločí éru započal a změnil svět, ale na konci, když Mloci doputují i do Čech a zničí svět, toho obrovsky a tragicky lituje.
• MLOCI (Andrias Scheuchzeri): Podivná, dříve neznámá a slizká černá zvířata žijící v mořích na mělčině. Jsou neobyčejně učenliví, vysoce inteligentní a snadno se množí. Nemají vlastní kulturu, morálku, umění, přátelství ani city, jen úzce pragmaticky, kolektivně a s fanatickou technikou pracují pro své společenství. Tvoří paralelu ke kruté a neosobní fašistické mašinérii (podobný typ lidí byl vyžadován v nacistickém Německu).
• CHIEF SALAMANDER: Vrchní diktátor a vůdce Mloků. Nikdo ho nikdy neviděl, komunikuje pouze přes rádio. Přikazuje zkázu kontinentů, vyžaduje absolutní slepou poslušnost a v knize se ukazuje, že je to pravděpodobně původem obyčejný člověk, který zvířata pouze řídí.

 

Podrobný děj díla:

Hned na začátku příběhu se zde objevuje svérázný kapitán J. van Toch, rodák z Jevíčka, který vlastní obchodní loď Kandong Bandoeng, se kterou se plaví v mořích jihovýchodní Asie (poblíž Sumatry u ostrova Tana Masa) a hledá dosud neobjevená naleziště perel. Právě on nalezne podivuhodná stvoření – Mloky (čerty zvané Tapa boys), se kterými uzavře dohodu. On jim bude dodávat zbraně (ostré nože), díky kterým se budou moci bránit proti žralokům, a oni mu na oplátku budou z mořského dna přinášet perly. Následkem toho se Mloci rozmnoží. Vypočítavý kapitán, který si tahle stvoření velmi oblíbil, zjistí, že jsou velmi inteligentní, a v hlavě se mu zrodí plán, jak na nich vydělat.

Chamtivost vžene kapitána zpět do Evropy. Nebýt G. H. Bondyho – českého obchodníka a továrníka, kterému záleží pouze na zisku, nebyl by se plán kapitána van Tocha vůbec uskutečnil. Teprve jeho finanční přínos a založení Syndikátu umožnilo s Mloky obchodovat ve velkém. Důsledkem toho se pak Mloci rozšíří do celého světa jako velmi levná pracovní síla a svým počtem, inteligencí a děsivou pracovitostí několikanásobně předčí množství lidí. Lidé Mloky zotročují k budování přehrad a obřích podmořských staveb a ostrovů. Lidé se sice k Mlokům naoko chovají jako k méněcenným zvířatům, ale ve skutečnosti jsou na nich už celosvětově existenčně a ekonomicky naprosto závislí.

Stejně jako v Čapkově knize Krakatit, ve které se celý děj odvíjel od jedné dívky, i zde panuje stejný paradox. Pan Povondra vystupuje v paralelním příběhu, který doplňuje příběh hlavní. Tento druhý příběh podává čtenáři informace o tom, jak rozšiřující se Mloky vnímali obyčejní lidé, ke kterým se informace o nich donesly pouze prostřednictvím novin. Zároveň je to člověk, který byl vrátným pana Bondyho a byl to právě on, kdo pustil kapitána van Tocha dovnitř na vlastní zodpovědnost, přestože nebyl jako návštěva ohlášen. Začal tím novou éru lidských dějin. Tuto skutečnost si rád připomínal a považoval se za člověka, který zapříčinil vznik nového světa – světa Mloků. Nutno podotknout, že v momentě, na samém závěru knihy, kdy se Mloci objevili v Praze ve Vltavě a v Čechách, které již v důsledku zatopení byly přímořským státem, svého rozhodnutí litoval a přemýšlel, zda by budoucnost lidstva byla jiná, kdyby tenkrát kapitána van Tocha dovnitř nepustil.

A samozřejmě nejdůležitější a hlavní postavou jsou tady Mloci, kterým velel jakýsi Chief Salamander. Protože Mloci nemohli žít v hlubokých vodách, ale pouze na mělčině, požadoval pro Mloky nové břehy a mělčiny, kvůli jejich obrovskému přemnožení. Ve své snaze rozšířit mělčiny se Mlokům postavila Velká Británie, ale Mloci začali plánovitě, systematicky a chladnokrevně odpalovat pevninu a rozpadla se Británie i další státy. Jako první začal odstřelovat pobřeží USA a pak se přesunul do Evropy. I přes to, že Mloci lidi obírali o půdu a území a odpalovali ji výbušninami prodanými lidmi, lidé nepřerušili Mlokům přísun potravin a zbraní – bez Mloků by jejich ekonomiky zkrachovaly. Konflikt mezi Mloky a lidmi tedy vlastně vedli pouze lidé (a neschopnost států se sjednotit), jelikož Chief Salamander byl také člověk. Kniha končí zoufalým zamyšlením autora formou vnitřního dialogu, zda se Mloci nakonec nezničí navzájem.

 

Zajímavosti, přijetí a vliv díla:

• Kniha byla okamžitě po vydání nesmírně čtená, byla přeložena do řady jazyků a zařadila se mezi nejoceňovanější světová sci-fi a antiutopická díla. Dodnes existuje v mnoha kvalitních rozhlasových i divadelních zpracováních.
• Vydání od státního nakladatelství krásné literatury a umění v Praze z roku 1965 bylo poctěno první cenou za ilustrace a typografickou úpravu v národní soutěži pro mezinárodní výstavu knižního umění v Lipsku 1965.

 

Okomentovaný citát:

„Zvláštní váha se kladla na to, že právě vlivem německého prostředí se tento Mlok vyvinul ve vyšší rasový typus, nesporně nadřazený všem jiným Salamanderům. … Od Velemloka k německému Nadmloku, tak znělo okřídlené heslo té doby. … Německo má ve svých Mlocích stálou a strašlivě vyzbrojenou armádu, čítající pět miliónů Salamanderů z povolání. … Dnes je baltský Salamander nejlepší voják na světě, psychologicky dokonale zpracován, vidí ve válce své pravé a nejvyšší poslání, půjde do každého boje s nadšením fanatika, s chladným důmyslem technika a s příšernou kázní právě pruského Mloka.“

Na tomto úryvku je zřetelně vidět, že má být kniha narážkou na Německo v období hrozící Druhé světové války. Popis baltského Mloka je stejný, jako by byl popis vojáka Wehrmachtu.