Kniha: Vyhnání Gerty Schnirch
Autor: Kateřina Tučková
Přidal(a): Adéla Budínová
Literární druh – epika
Literární žánr – román
Hlavní motivy
- válka, vina, vyhnání, bezcitnost, nespravedlnost, omluva
Kompozice
- silně převažuje chronologická, ale najdeme tady i retrospektivní pasáže (např. když Gerta vzpomíná na staré časy)
Vypravěč
- ve většině pasáží je vypravěč vševědoucí a er-forma, ale našla jsem i pasáže, kde je ich-forma (např. na konci je vypravěčem Barbora)
Časoprostor
- děj začíná na jaře 1939 a končí kolem roku 2000, prostorově se odehrává hlavně v Brně a v Perné (ale některé pasáže jsou např. i v Rakousku)
Hlavní postavy:
- Gertruda Schnirch – původem je napůl německé a české národnosti, sama sebe však vnímá výhradně jako Češku, zpočátku je vcelku naivní a hravá, postupem času se z ní ale stává živoucí mrtvola, neprojevuje city, soustředí se pouze na přežití a je zahořklá nad nespravedlností světa
- Barbora Ručková (Schnirchová) – Gertina matka, Češka, milující matka, má krásný vztah s Gertou, manžel se synem jí však opovrhují kvůli jejímu původu, během války umírá (její manžel ji v podstatě utrápí k smrti)
- Friedrich Schnirch – Gertin otec, hrdý Němec a nacista, vše neněmecké je podle něj méněcenné, násilnický a krutý člověk, Gertu sexuálně zneužívá, po konci války mizí a pravděpodobně také umírá v pracovním táboře
- Friedrich („Fridríšek“) Schnirch – Gertin bratr, dokonalý obtisk svého otce, vášnivý nacista, mizí ve válce a Gerta s ním do konce života už nemá žádný kontakt
- Karel Němec – během války s Gertou chodí, rozejdou se kvůli jejímu těhotenství, znovu se shledají až dobu po válce a navážou na předchozí vztah, jednoho dne však z ničeho nic zmizí neznámo kam
- Janinka – v dětství je nejlepší kamarádkou Gerty, umělecky založená křehká dívka
- Barbora Schnirchová – dcera Gerty a jejího otce (Gertina), na dětství ve vyhnanství nemá špatné vzpomínky, v podstatě je válkou nedotknutá, nemá s matkou nejlepší vztah
- Johanna, Hermína, Teresa – Gertiny přítelkyně, společně byly odvedeny z vyhnaneckého pochodu Němců na práce do Perné
- paní Zipfelová – starousedlice v Perné, ubytovává vyhnané Němky, jako jedna z mála se k nim chová jako k lidem, sbližuje se s nimi, dobrosrdečná stará paní
- Hubert Šenk – sedlák v Perné, který Němky zaměstnává, spravedlivý muž, během procesu znárodňování se nechce vzdát svého majetku a za trest končí v dolech
- Ida – snacha paní Zipfelová, nečeká, že se její muž Helmut někdy vrátí z války a vezme si Šenka, s paní Zipfelovou ani s Němkami nevychází nejlépe, dokáže být škodolibá a nepříjemná
Obsah:
Román popisuje tragický osud Gertudy Schnirch, dceru Němce Friedricha Schnircha a Barbory Ručkové. Jen malou chvíli po válce je se svojí malinkou dcerou vyhnána z Brna a zařazena do pochodu na rakouské hranice, kde každým okamžikem bojují o holý život. Skoro zázrakem se jí z toho povede vyváznout, když je sedlákem Hubertem Šenkem vybrána na práce v nedaleké vesnici. Spolu s několika dalšími Němkami je ubytovaná v chalupě paní Zipfelové a přestože se k nim místní chovají otřesně a stále nejsou úplně v bezpečí, alespoň mají střechu nad hlavou a něco k snědku. Gerta tu zůstává několik let a čím dál víc pustne a stává se z ní člověk bez ambicí a snů. Do toho ale jednoho dne zasahuje její dávný přítel Karel, který si ji odvede do Brna a sežene jí byt i práci. Gerta s Barborou zažívají nejšťastnější léta. Když ale Karel beze stopy mizí, Gerta se jednou provždy uzavírá do sebe a je plná křivd a nenávisti vůči ostatním.
Ukázka: (situace v ukázce se odehrává 12. května 1945 během projevu Edvarda Beneše z balkónu Nové radnice na Dominikánském náměstí v Brně, začátek knihy, str. 80-81)
… To, co se zdá nepochopitelným se skutečně dělo: Ten německý lid šel do krvavého vraždění jako slepý a hluchý, nevzepřel se, nezamyslil se, nezastavil se – šel dál a nechal se fanaticky nebo tupě zabíjet, a zabíjel. Tento národ přestal být v této válce už vůbec lidským, přestal být lidsky snesitelným. A jeví se nám už jen jako lidská nestvůra. Tento národ za to musí stihnout veliký a přísný trest!
Dav hučel radostí.
… Nyní se dáme do práce, vykřikl z balkonu Beneš, a budeme dělat pořádek mezi námi, zejména také i zde v městě Brně s Němci a všemi ostatními. Můj program je – já to netajím – že otázku německou musíme v republice vylikvidovat.
Z náměstí zazněla salva souhlasných výkřiků.
– Smrt Němcům, smrt Němcům! ozývalo se kolem.
– Vylikvidovat!
– Smrt Němcům!
– Němci ven!
– Raus!
Všude kolem Gerty rezonovala nenávist a touha po pomstě. A jak kolem ní povyk vzrůstal a rozlícení lidé mávali, hrozili pěstmi, jak mladí, sotva škole odrostlí kluci nadskakovali, aby dokázali, že jsou připraveni likvidovat Němce, tak v Gertě touha po mstě upadala, zmenšovala se a scvrkávala, až z ní zbyla jen malá, tvrdá, ale o to těžší koule na dně žaludku, strach. Gerta se lekla.
Trest Němcům? Všem Němcům? Nebo trest Němcům, kteří se provinili, kteří pomáhali budovat Říši, kteří se snažili urvat si pro sebe víc českého nebo víc židovského? Kterým Němcům?
– Trest Němcům!
– Němci ven!
– Němci ven!
Náměstí se třáslo souhlasným řevem tisíce lidí. Gerta se schoulila k plačící Barboře, vtáhla ji do svých útrob, do hrudníku, do sebe. Strachem. Protože právě v té chvíli, za křiku a pískání lidí kolem, si uvědomila, že ona se nemůže nikdy stát součástí té masy, davu, který si odpomůže od výčitek svědomí, od bolesti ze ztráty členů rodiny, přátel, známých tím, že se pomstí.
Rozbor ukázky:
- téma – prezident Edvard Beneš má ke shromáždění projev o řešení německé otázky
- motivy – nenávist, pomsta, likvidace, povyk, dav, strach, nespravedlnost
- jazyková stránka – neutrální spisovná čeština, cizí slova (raus), vlastní jména (Gerta, Němci), knižní výrazy (povyk, salva)
- syntax – dlouhá souvětí, krátké věty, věty tázací, oznamovací, zvolací (rozkazovací), věty jednočlenné (Vylikvidovat!), větné ekvivalenty (Němci ven! Smrt Němcům!)
- umělecké prostředky – přirovnání (jako slepý a hluchý), epiteton ornans (lidská nestvůra), epiteton konstans (přísný trest), metonymie (dav hučel radostí), epizeuxis (smrt Němcům, smrt Němcům), personifikace (rezonovala nenávist), pleonasmus (zmenšovala se a zcvrkávala), řečnická otázka (Trest Němcům? Všem Němcům?), metafora (vtáhla ji do svých útrob)
Hodnocení:
Jsem fascinovaná tematikou druhé světové války, takže tato kniha skutečně byla mým šálkem kávy. Přijde mi dobré, že existují i díla, co se soustředí na to, jak neskutečně krutě a nespravedlivě se chovali po válce Češi k většinou naprosto nevinným německým obyvatelům. Mluví se o tom dost málo a neznám dost podobných děl. Kromě tohohle mě napadá snad jen film Habermannův mlýn nebo seriál Vzteklina, které vřele doporučuji. Myslím, že je moc důležité mít o takových věcech povědomí.
