Kniha: Zločin a trest
Autor: Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Přidal(a): nikola, KV
Autor: Fjodor Michajlovič Dostojevskij
- Ruský spisovatel a prozaik, autor celé řady psychologických románů.
- Pocházel s početné rodiny vojenského lékaře, kde byl vychováván v přísné pravoslavné výchově. Jako člen utopických socialistů byl zatčen a odsouzen k smrti. Až na popravišti byl trest změněn na vyhnanství. Od roku 1850 byl ve vězení na Sibiři.
- Poté se věnoval literární a novinářské práci, cestoval po Evropě.
Díla:
- Zápisky s mrtvého domu, Uražení a ponížení, Hráč, Idiot, Bratři Karamazovi
Povídky:
- Chudí lidé, Bílé noci, Strýčkův se
Rozbor díla: Zločin a trest
Zařadit dílo do literárních druhů a žánrů:
Lit. druh
- Epické dílo – próza.
Lit. žánr
- Dobrodružně kriminální, zároveň však filozoficko-polemický, sociálně psychologický ruský realistický román.
Vznik
- Dostojevskij napsal Zločin a trest v německém Wiesbadenu mezi červencem 1865 a únorem 1866.
- Originalita Dostojevského díla překročila hranice Ruska již za jeho života. Jeho dílo mělo vliv nejen na soudobou realistickou tvorbu, ale také na vznik psychologického románu.
Autorův záměr
- Psychologický román o lidském svědomí a titánskému vzdoru, realistický obraz sociální bídy, ničivé síly alkoholismu (Marmeladov).
Jazyk a kompozice:
- Ich forma i er forma
- Chronologická kompozice
- Pětisetstránkový román, rozdělen do 6 částí s epilogem.
- Spisovný a hovorový jazyk
- Fráze z cizího jazyka (francouzská slova)
- Archaismy, historismy, Nomen omen
- Chronologický a popisný děj
- Vnitřní monology
- Neukončené a přerušované dialogy
Umělecké prostředky
- chudá dějová linie
- popis prostředí
- romantické rysy – pohrdání davem, individualismus
- realistická metoda zobrazení skutečností- v popředí není popis života, ale obraz psychiky člověka
- skvěle vykresleny trýznivé stavy hl. hrdiny
Hlavní myšlenka díla (námět, téma, motivy)
- Lidské svědomí, sociální bída, negativní vliv alkoholu, vražda, vnitřní boj se svědomím, nadřazenost určitých lidí, Petrohrad v 2.polovině 19.století
Hlavní postavy v díle:
- Rodion Romanovič Raskolnikov – ústředí postava, petrohradský čtyřiadvacetiletý student práv, chudý („Byl totiž u své bytné po krk zadlužen…, trpěl nouzí…, oblečen byl tak uboze, že leckterý otrlý člověk by se styděl objevit se v takových hadrech na ulici…“), byl nucen přerušit studia.
- Postava se vyvíjí- nejdříve sebejistým, citlivým studentem – kdysi dávno publikoval práci o zločinu a úměrnému trestu, kde tvrdí, že existují obyčejní lidé, kteří se nechají chytit nebo je k tomu donutí svědomí- ti si zaslouží trest, a pak tu jsou lidé, jenž není možno dopadnou, a ti si trest nezaslouží.
- Jenže po vraždě lichvářky, kterou zabil na základě chladnokrevné úvahy a rozmyslu, čin zdůvodňuje a omlouvá ( Já člověka nezabil, já princip ubil.) se ukáže, že s jeho jistotou to nebude tak horké. Stává se paranoickým a roztěkaným, na několik dní z toho onemocní a jen co se trochu vzpamatuje, začne mít výčitky svědomí= prožívá duševní krizi.
- Jeho individualistický vzdor a hrdost jsou zlomeny vlivem prosté, obětavé upřimné lásky Soniny, kvůli ní se přizná a dá se na cestu pokání.
- Sofja Semjonovna Marmeladovová – nesmělá, nesobecká, obětavá, živý svoji matku a sourozence penězi, jež vydělá prostitucí, dohnala ji k tomu chudoba
- Duna (Avdoťja Romanovna) Raskolnikovová- sestra Raskolnikova, obětavá, milující svého bratra
- Petr Petrovič Lužin- nápadník Duni, jejich sňatku Raskolnikov zabrání, Duňa také pochopí, že je to hanebný klevetní, egoista, honba za kariérou
- Dmitrij Razumichin- přítel Raskolnikova, zamiluje se do jeho sestry, čestný, otevřený
- Ilja (Porfirij) Petrovič Petarda– rafinovaný a inteligentní detektiv, po celý román si hraje s Raskolnikovem jako kočka s myší
- Alena Ivanovna – zabitá lichvářka, lakomá
Obsah (děj) díla:
Děj se odehrává v Petrohradu a v závěru románu na Sibiři v 2. pol 19. století. Hlavním hrdinou je chudý student Rodion Romanovič Raskolnikov, který naplánuje a provede vraždu staré lichvářky Aleny Ivanovny, kterou chce oloupit. Při činu je však vyrušen její sestrou Lizavetou, kterou také zabije sekyrou. Naplánovaný zločin se mu podaří, nenechá za sebou žádné stopy. Ukradené peníze a šperky schová.I když si svůj čin „filosoficky“ odůvodňuje, uvědomuje si zároveň jeho nesmyslnost a zrůdnost a dostává se do těžkých depresí. Seznamuje se s alkoholikem Semjonem Zacharyčem Marmeladovem a jeho dcerou Soňou. Protože Marmeladov utrácí všechny peníze za alkohol, Soňa musí pro rodinu vydělávat peníze prostitucí. Raskolnikov, který nemůže unést strašné tajemství vraždy, se svěřuje Soně. Ta mu radí, aby se přiznal. Mezitím policejní inspektor Porfyrij Petrovič, který vraždu vyšetřuje a je přesvědčen o Raskolnikově vině, zatýká nevinného člověka (Mikolka), který se k vraždě přiznává. To je však zkouška Raskolnikovova svědomí. Ten přesvědčuje sám sebe o morální oprávněnosti svého činu, ale nepočítal s tím, že bude postaven před takovouto volbu. Po vnitřním boji se Raskolnikov přiznává. Je odsouzen na nucené práce na Sibiři. Tam jej doprovází Soňa, která jej miluje. Svou čistou a upřímnou láskou a vírou v Boha způsobuje Raskolnikovo obrácení.
Vlastní názor
Některé pasáže si čtete pořád dokola, občas proto, že jim nerozumíte. V tomto psychologickém románu je kriminální zápletka, ale je pouze jakýmsi stavebním prvkem, protože hlavním tématem je obraz psychiky člověka – Raskolnikovova. Kniha má velice rychlý spád a dramatičnost, rozebírá se zde duševní krize člověka, nutí nás to k zamyšlení – jsou zde vnitřní monology. Autor také čerpal ze svých zkušeností z vězení.
