Zločin lorda Arthura Savila – rozbor díla

rozbor-díla

 

Kniha: Zločin lorda Arthura Savila

Autor: Oscar Wilde

Přidal(a): David Hampl

 

 

Oscar Wilde

  • Narodil se 16. října 1854 v irském Dublinu, zemřel 30. listopadu 1900 v Paříži.
  • Prozaik a dramatik irského původu.
  • V jeho díle jsou patrné prvky dekadence a symbolismu, psal dramata, romány, pohádky i povídky.
  • Pocházel z dobře situované a uznávané rodiny, od mládí měl blízko k literatuře, neboť jeho matka byla také spisovatelka.
  • Známý byl nejen svou tvorbou, ale také nespoutaným životním stylem, kdy odmítal jakákoli společenská pravidla a morálku, tento dekadentní pocit je patrný také v jeho dílech.
  • Na druhou stranu jeho manželka, se kterou měl dva syny, pocházela z tradiční anglické bohaté rodiny. Později bylo odhaleno, že Wilde udržoval intimní vztah se svým přítelem lordem Alfredem „Bosie“ Douglasem.
  • Byl obviněn z homosexuality, která byla v té době v Anglii nelegální, a následně byl odsouzen ke dvěma letům nucených prací. Z nich se vrátil s podlomeným zdravím, jeho manželka s ním přerušila veškeré kontakty, zbytek života tak strávil v chudobě, zejména ve Francii.

Díla

  • Obraz Doriana Graye – slavný román, jehož hlavní postava si svůj život vymění se svým portrétem.
  • Jak je důležité míti Filipa – konverzační komedie o lásce plná ironie, sarkasmu a aforismů.
  • Šťastný princ a jiné pohádky – moderní a ne vždy dobře končící pohádky, ve kterých kritizuje určité špatné lidské vlastnosti.

 

Literárně-historický kontext

Prokletí básníci

  • Označení prokletí básníci poprvé použil Paul Verlaine, snažil se tak vyjádřit, že život i tvorba těchto básníků jsou proti společnosti a jejím zažitým konvencím a morálce. Prokletí básníci působili ve Francii v poslední třetině devatenáctého století a v jejich tvorbě lze nalézt prvky několika moderních uměleckých směrů, které se objevily na přelomu století, zejména symbolismu a dekadence. Poezie, kterou píší, je velmi otevřená, nebojí se do té doby tabuizovaných témat, čímž konzervativní společnost kolem nich šokují.

Zástupci

  • Charles Baudelaire – básník, jehož nejslavnějším dílem je sbírka Květy zla, ve které se snažil svými verši najít a zachytit krásu v ošklivosti, typickým příkladem je báseň Zdechlina.
  • Jean Arthur Rimbaud – v mládí žil se svým kolegou básníkem Paulem Verlainem, pod jehož vlivem začal také psát. K jeho známým textů patří básnická skladba Opilý koráb či sbírka Pobyt v pekle.

 

Rozbor díla: Zločin lorda Arthura Savila

Soubor pěti povídek Oscara Wilda, ve kterých se projevil jeho vypointovaný humor. Nejznámější povídkou je Strašidlo cantervillské. Dalšími jsou pak Sfinga bez záhady, Neobyčejný model, Portrét pana W.H. a povídka Zločin lorda Arthura Savila, která dala celému souboru název.

 

Postavy

  • Cantervillské strašidlo neboli duch Simona de Canterville – duch, který byl odsouzen k věčnému bloudění a strašení na svém hradě. Za svého života zavraždil svou manželku a pak byl z pomsty zabit jejími bratry. Je zklamaný a smutný, že se jeho strašení rodina pana Otise nebojí. V závěru povídky je vysvobozen.
  • Hiram B. Otis – americký vyslanec, nový majitel zámku v Canterville, se svou manželkou Lukrecií má čtyři děti, rozhodný, racionální.
  • Dvojčata – mladší dva synové pana Otise, kteří v knize nejsou pojmenováni, nebohému duchovi neustále nastražují nejrůznější léčky a pasti, kterými se snaží oni vyděsit jeho. Často se jim to daří.
  • Washington Otis – nejstarší syn manželů Otisových, každý den čistí skvrnu od krve na koberci.
  • Virginie Otisová – dcera manželů Otisových, její pastelky duch používá k obnovování skvrny, nakonec svou modlitbou ducha vysvobodí. Má snoubence Cecila.

 

Obsah

Děj povídky Strašidlo cantervillské začíná v okamžiku, kdy pan Otis kupuje zámek od lorda Cantervilla. Ten ho při koupi varuje před strašidlem, které na zámku straší. Panu Otisovi to nevadí a na zámek se brzy stěhuje i se svou rodinou. Jeho manželku hned při příjezdu překvapí rudá skvrna na koberci. Hospodyně jim vysvětlí, že se jedná o krev lady Eleonory, která byla v šestnácté století na zámku zavražděna svým manželem sirem Simonem de Canterville. Ten sám později za záhadných okolností zmizel a jeho duch dodnes chodí po zámku. Syn pana Otise Washington se rozhodne skvrnu vyčistit, to se mu podaří, ale následující den je skvrna zpět.

Ducha, který skutečně existoval, chování rodiny pana Otise rozzlobilo a rozhodl se je vystrašit, v noci tak chrastil řetězy. Pana Otise to ale vůbec nerozhodilo a nabídl mu k promazání řetězů speciální přípravek. Duch je rozhořčen, že se ho nebojí a přemýšlí, jak se jim pomstít. Pokusí se vyděsit dvojčata pana Otise i jeho manželku, ale marně, nikdo se ho nebojí. Když se rozhodl postrašit Washingtona, potkal znenadání na chodbě zámku jiné strašidlo, to ho vylekalo, neboť nikdy jiný přízrak neviděl. Když se rozhodne, že se s ním spřátelí, zjistí, že je to falešné strašidlo, které pro legraci vyrobila dvojčata. Podobným způsobem vše pokračuje i v dalších dnech, kdykoli se strašidlo rozhodne někoho postrašit, obrátí se to proti němu. Jednou smutného a osamělého ducha uvidí Virginie. Snaží se ho utěšit a on se jí vyzpovídá. Řekne ji i to, že by chtěl v klidu odpočívat v hrobě, ale nemůže, protože se za něj předtím musí někdo pomodlit, aby ho osvobodil. Virginie to udělá a příběh končí šťastně.