Kniha: Zvony a zvonky
Autor: Josef Václav Sládek
Přidal(a): Martina Hladíková
Josef Václav Sládek (1845-1912)
- Český básník a překladatel.
- Je považován za zakladatele moderní dětské poezie. Vydal celkem 3 dětské sbírky (Zlatý máj, Skřivánčí písně, Zvony a zvonky), ve kterých se snaží vžít do mysli dítěte, a tak vštípit dětem zásady či radost ze života.
- Nejdříve byl Ruchovcem, po čase přešel k Lumírovcům.
- Své první básně uveřejňoval v časopisech, např. v Lumíru, Květech, almanachu Ruch.
- Hodně ho ovlivnil pobyt v USA, kde trávil 2 roky. Srovnával tuto moderní zemi se zaostalým Rakouskem-Uherskem.
- Poté pracoval v redakci Národních listů, kde se spřátelil s Janem Nerudou.
- Byl významným překladatelem, překládal zejména anglickou a americkou literaturu, ale také ruskou poezii.
Další díla:
- Selské písně, Básně, Jiskry na moři, Světlou stopou, Na prahu ráje, V zimním slunci, Za soumraku, Sluncem a stínem, Ze života
Obecně kulturní kontext:
- 2. polovina 19. století
- V této době působily dvě literární skupiny: Ruchovci a Lumírovci – autor je řazen k Lumírovcům
Ruchovci
- 1868 vydali Almanach Ruch
- škola národní (nechtěli čerpat ze světové literatury)
- sdružovali se okolo časopisu Osvěta
- národní uskupení, řešili aktuální národní a sociální problémy
- hlavní cíl: navázat na národní tradice, povznést českou literaturu
- hlavní představitelé: Josef Václav Sládek (dočasně, po čase se připojil k Lumírovcům), Eliška Krásnohorská, Svatopluk Čech, Alois Jirásek
Lumírovci
- léta 19. st., sdružovali se kolem časopisu Lumír
- škola kosmopolitní (chtěli čerpat ze světové literatury)
- chtěli se svou tvorbou přiblížit světu a pocitům moderního člověka
- hlavní cíl: snaha začlenit českou literaturu do světové
- svých cílů dosahovali hlavně rozsáhlou překladatelskou činností
- parnasismus=umění pro umění (forma převyšuje obsah)
- hlavní představitelé: Josef Václav Sládek, Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer
Společné znaky:
- Vlastenectví, usilovali o vznik českého divadla, většinou poezie (lyrické i epické), návaznost na májovce.
- Ruchovci a Lumírovci nevystupovali proti sobě. V mnoha částech svých názorů a postojů se střetávali a vzájemně obohacovali.
Rozbor díla: Josef Václav Sládek
Literární druh:
- Lyrika (vyjadřuje pocity, nálady, city, není zde tak důležitý samotný děj)
Literární žánr:
- Básnická sbírka
Literární forma:
- Poezie (psána ve verších a slokách)
Téma:
- Nenápadně poučovat a vychovávat děti nenucenou formou. Snaží se v nich vytvořit kladný vztah k rodičům, přírodě a práci. Sbírka je určena starším dětem. Inspirací pro vydávání básnických sbírek byla autorova dcera Helenka, které část básní také věnoval.
Motivy:
- Výchova dětí, učení je něčemu novému, rodina, příroda, vlastenectví, pohádkové motivy.
Kompozice:
- 72 básní
- Různé druhy rýmů, ve sbírce se objevuje rým: střídavý (ABAB), sdružený (AABB) i přerývaný (ABCB)
- Básně jsou psány čtyřverším i dvojverším
- Střídání ich-formy a er-formy
Jazykové prostředky:
- Spisovný jazyk
- V některých básních složitější jazyk, pro děti méně pochopitelný
- Archaismy (slova zastaralá, jejíž názvy se už aktivně příliš nepoužívají, např. školmistr-učitel, šenkýř-hospodský)
- Personifikace (věci a abstraktní pojmy získávají lidské vlastnosti a jednání – stromy šeptají, krok za krokem vcházela noc)
- Metafory (přenášení podobnosti na základě vnější podobnosti – zub pily, hlava rodiny)
- Inverze (změna slovosledu, např. „Já u pramene jsem.“ Namísto „Jsem u pramene.“)
- Elipsa (vynechání části věty obsahující informaci, která je příjemci známa a bez níž větu dokáže pochopit, např. „Jsem pro“ (návrh, nápad, plán))
- Anafory (opakování stejného slova/slovního spojení na začátku dvou nebo více sousedních veršů)
- Autor často oslovuje čtenáře
- Humorné prvky
Časoprostor:
- Čas ani místo není určeno (v lyrickém díle nejsou tak důležité)
Děj:
V jednotlivých básních se objevují různé postavy, často bezejmenné a autor neuvádí ani jiné informace o jejich životě. V některých básních se objevují pohádkové postavy (např. Paleček, Trpaslík). Jiné básně jsou přírodní lyrikou (báseň Lesní studánka), sociálními básněmi (Chudý hoch). Ve 2 básních se objevuje rodinná tematika (Věnování – určena všem matkám, autor vyzívá děti k tomu, aby si jich vážily; a Holoubci). Ostatní básně především poučují, vzdělávají děti a vzbuzují v nich lásku k rodné zemi.
