Jiří Weil – životopis

Jiří Weil (1900 – 1959) byl český prozaik, novinář, literární kritik a překladatel první poloviny dvacátého století. Jeho život i literární tvorba byly hluboce ovlivněny jeho židovským původem a osobními zkušenostmi s totalitními režimy. Jako jeden z prvních překládal do češtiny díla významných ruských spisovatelů a ve svých vlastních románech se nebál kriticky zachytit jak hrůzy holokaustu, tak i stalinské čistky v Sovětském svazu.

 

Život a osud Jiřího Weila

• Narodil se 6. srpna 1900 v obci Praskolesy ve středních Čechách do rodiny židovského původu.
• Jeho otec byl spolumajitelem místního rámařského závodu, který však v průběhu první světové války zkrachoval.
• Po krachu rodinného podniku se rodina přestěhovala do Prahy, kde Weil začal studovat gymnázium.
• Po ukončení gymnázia úspěšně absolvoval obor slovanská filologie a srovnávací literatura na pražské filozofické fakultě.
• V roce 1928 získal na filozofické fakultě v tomto oboru doktorát.
• Již během vysokoškolských studií se začal intenzivně zajímat o literaturu a moderní umělecké směry, které do Československa pronikaly ze zahraničí.
• Stal se členem významného avantgardního uměleckého sdružení Devětsil.
• Díky své skvělé znalosti cizích jazyků si při studiu přivydělával jako překladatel a pracoval i pro tiskové oddělení sovětského zastupitelství v Praze.
• Od mládí byl levicově orientovaným komunistou a stal se členem komunistické strany.
• Několikrát navštívil Sovětský svaz a v první polovině třicátých let zde dva roky působil jako překladatel.
• Po vydání svého kritického románu Moskva-hranice v roce 1937 byl z KSČ vyloučen.
• Jeho život fatálně zasáhla druhá světová válka, kdy se měl v roce 1942 kvůli svému židovskému původu dostavit k transportu do koncentračního tábora.
• Rozhodl se k transportu nenastoupit, nejprve se skrýval v nemocnici a později za pomoci přátel předstíral sebevraždu.
• Až do konce války byl nucen žít v ilegalitě a skrývat se v úkrytu v Praze.
• Po skončení války pracoval nejprve jako redaktor v Evropském literárním klubu.
• Později se stal vědeckým pracovníkem ve Státním židovském muzeu v Praze, kde působil až do konce života.
• Zemřel 13. prosince 1959 v Praze.

 

Literární styl a témata

• Ve svém díle silně čerpal z vlastních autobiografických zkušeností, zejména z období skrývání se za druhé světové války.
• Jeho texty se vyznačují hlubokou psychologickou sondou do nitra člověka vystaveného extrémním životním situacím.
• Často využíval ich-formu, která čtenáři umožňuje bezprostřední prožití pocitů úzkosti, strachu a osamocení hlavních hrdinů.
• Pro jeho styl jsou typické podrobné popisy každodenních stereotypů a rutiny, které kontrastují s hrůzami probíhající války nebo totalitního režimu.
• Do plynulého děje často vkládal retrospektivní vzpomínky a úvahy, čímž narušoval lineární vyprávění.
• Jako jeden z prvních českých autorů realisticky a kriticky zachytil atmosféru stalinských čistek v Sovětském svazu.
• Hlavním tématem jeho poválečné tvorby se stal holokaust a těžký osud židovského obyvatelstva v Protektorátu Čechy a Morava.

 

Nejvýznamnější díla Jiřího Weila

Próza a romány

• Moskva – hranice (1937) – Reportážní román, ve kterém autor realisticky zachycuje poměry v Sovětském svazu ve třicátých letech, zejména atmosféru a průběh stalinských čistek. Hlavní postavou je neprávem obviněný komunista. Dílo představovalo ostrou kritiku tamější politiky a společnosti, což bylo pro Weila vzhledem k jeho komunistickému přesvědčení velmi obtížné.
• Život s hvězdou (1947) – Román s výraznými autobiografickými prvky, který ukazuje těžký život židů v době druhé světové války na příběhu bankovního úředníka Josefa Roubíčka.
• Na střeše je Mendelssohn (1960) – Posmrtně vydaný román odehrávající se v Praze a v terezínském ghettu. Hlavním tématem je opět holokaust a těžký osud židů. Zápletka se odvíjí od svržení Mendelssohnovy sochy ze střechy pražského Rudolfina, od kterého se rozvíjejí příběhy několika hlavních postav.
• Dřevěná lžíce (1970) – Román volně navazující na dílo Moskva – hranice, napsaný již v letech 1937 až 1938. Zachycuje budování Sovětského svazu, při kterém stát záměrně potlačoval svobodu jedince a individualitu obecně. Kvůli negativním zkušenostem s předchozím románem se ho autor nepokusil vydat, poprvé tak vyšel až posmrtně v exilu.

 

Děj knihy Život s hvězdou

• Hlavním hrdinou románu je židovský bankovní úředník Josef Roubíček, který je člověkem velmi bázlivým a vlastně jen čeká na chvíli, kdy bude povolán do transportu.
• Na jeho příběhu autor ukazuje těžký život židů v době druhé světové války, kdy hrdina musí nosit žlutou hvězdu, nemá lístky na maso a nesmí navštěvovat hostince, divadla a podobná místa.
• Vlivem společenských poměrů se jeho životní situace neustále zhoršuje, je nucen dělat podřadnou práci a postupně ztrácí všechny své přátele.
• Josef Roubíček je zcela osamocen, uzavírá se sám do sebe a postupně ztrácí chuť do života.
• Vlivem náhody a administrativního omylu je však vyřazen z evidence k transportu.
• Díky této události se schová u jednoho dělníka a podaří se mu tak celou válku přežít.
• Kniha je psána v ich-formě a její nedílnou součástí je mnoho úvah a podrobných popisů situací, které zachycují každodenní stereotyp pana Roubíčka.
• Současný děj je zároveň pravidelně přerušován jeho retrospektivními vzpomínkami na minulost.

 

Související autoři

Autoři s židovskou tematikou a reflexí holokaustu
 
Arnošt Lustig

• Český židovský spisovatel a publicista.
• Ve svém díle se rovněž celoživotně věnoval tématu holokaustu a koncentračních táborů.

 
Ota Pavel

• Český prozaik a novinář židovského původu.
• Ve svých vzpomínkových knihách zachytil tragický osud své rodiny během druhé světové války.

 
Karel Poláček

• Významný český spisovatel a novinář židovského původu.
• Zahynul v koncentračním táboře, jeho dílo patří k vrcholům české meziválečné prózy.

 
Norbert Frýd

• Český spisovatel a diplomat.
• Své zkušenosti z koncentračních táborů Terezín, Osvětim a Dachau popsal v románu Krabice živých.

 

Citáty a myšlenky

Z románu Život s hvězdou

Neměl jsem už nic než ta kamna. A i ta kamna mi vlastně nepatřila.

 

Časté otázky k autorovi

Proč byl Jiří Weil vyloučen z komunistické strany?
Byl vyloučen v roce 1937 po vydání svého románu Moskva-hranice, ve kterém realisticky a kriticky popsal atmosféru stalinských čistek v Sovětském svazu.
 
Jak Jiří Weil přežil druhou světovou válku?
Když se měl v roce 1942 dostavit k transportu do koncentračního tábora, rozhodl se nenastoupit. Předstíral sebevraždu a až do konce války se skrýval v ilegalitě v Praze.
 
Jaké je nejznámější dílo Jiřího Weila?
Jeho nejznámějším dílem je autobiografický román Život s hvězdou z roku 1947, který popisuje osud židovského úředníka Josefa Roubíčka během nacistické okupace.