
Kniha: Bylo nás pět
Autor: Karel Poláček
Přidal(a): Umpa, Michaela
Karel Poláček (1892-1945)
- Český spisovatel, žurnalista/novinář, humorista a filmový scénárista.
- Próza 30. léta 20. století, demokratický proud.
- Vystudoval gymnázium a pak začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity.
- Pocházel z rodiny židovského obchodníka; maloměsto a kupecký krám mu poskytly bohatou inspiraci k literární tvorbě. Maloměšťák u kavárenského stolu, v rodině, u karet či na hřišti … se stal hlavním tématem Poláčkovy tvorby, pro niž je příznačný velký smysl pro hovorový jazyk a značné umění charakterizační.
- Působil jako novinář, především v Lidových novinách, kde zveřejňoval fejetony, sloupky, drobné povídky a tzv. soudničky (tj. zprávy ze soudní síně).
- Byl v koncentračním táboře. nacisty popraven 21. 1. 1945
Dílo:
- Muži v offsidu, Dům na předměstí
Literárně-historický kontext
- 1918 – konec 1. sv. v.
- 28. 10. 1918 – vznik československého státu
- 20. léta – rozvoj demokracie, kultury, ekonomiky
- 1929 – 1933 – světová hospodářská krize
- 30. léta – nástup fašismu, nacistická okupace
- 1939 – 1945 – 2. Sv. V.
- Po 1. Světové válce došlo v literatuře k výrazné diferenciaci a to jak názorové, tak i tematicky. Ve 20. letech vznikaly spíše prozaické žánry. Ve 30. letech romány.
Demokratický proud:
- Eduard Bass (Cirkus Humberto – román)
- Karel Poláček
- Karel Čapek
Rozbor díla: Bylo nás pět
Základní charakteristika:
- Výrazová forma: humoristická próza
- Literární druh: epika
- Literární žánr: román (pro děti i dospělé)
- Literární kontext: demokratický proud, česká literatura 1. poloviny 20. století
- Napsáno 1943, vydáno rok po smrti autora (1946)
Typy tématiky
- Celkové téma: život na malém městě a život dětí
- Hlavní téma: příběh Péti Bajzy
- Vedlejší téma: příběhy ostatních chlapců
- Epizoda: pošťuchování Péti Bajzy s Kristýnou (Rampepurdě)
- Vložka: píseň
- Motiv: problematika na malém městě
Hlavní myšlenka:
- Jemná karikatura komerčního světa dospělých (drobných obchodníků) a obraz malosvěta.
Námět:
- Vzpomínka na šťastné mládí, napsána v nejtěžším obdobím života (před transportem do Osvětimi).
Kompozice:
- epizody jsou řazeny tak, jak šly za sebou od jara až do zimy
- dílo není dělené na kapitoly, ale je rozděleno na oddíly, které jsou graficky vyznačené
- dílo je psáno chronologicky
- reálný život proložen sny
- kniha je částečně autobiografická – autor vychází ze svých dětských dobrodružství
Vypravěč:
- Ich forma (v 1. osobě) – záznam zážitků jednoho člena party kluků (Petr Bajza)
Jazyková stránka
- jazyk spisovný, proložen nespisovným a hovorovým, obecná čeština
- spojení spisovných a knižních vyjádření = mluva dospělých a jejich napodobování (jelikož, pravil) se slovy expresivními (kulit vočadla, aby sem nedolejzal)
- velké množství slov nářečného charakteru a lidového dialektu (prauda, kořauka, kverlačka, svarba, nýčko)
- často autor používá spojky přičemž, jelikož, pročež
- použití chlapeckého slangu
- mnoho přímých řečí
- Archaismy – milostpaní
- Zkomolená slova českého – hamba, pabouk, kládynek, jednospán – a nečeského původu – cikáro, pilijár, atres
- Germanismy – méblák (stěhovací vůz), fodel ( křeslo), futro (podšívka), šamstr
- Autor velice využívá kontrastů
- >> Petrovi se celou dobu líbí dívenka Evička od nich z maloměsta, ale jakmile přijede cirkus do městečka, chlapci jsou pomateni z dívky z cirkusu
- >> Evička je obyčejná, hodná, čestná dívenka, ale cirkusačka je lhářka a zlodějka
- >> dále chování ke Kristýně (Rampepurdě) – dělá ji samé naschvály, ale když od nich odejde a Petr onemocní, má ji velmi rád
Prostředí a doba:
- Maloměsto (Rychnov nad Kněžnou), počátek 20. století
- Dílo vzniklo za protektorátu Čechy a Morava
Hlavní postavy:
- Péťa Bajza – vypravěč a hlavní postava, malý kluk s mnoha darebáckými nápady a rozmary. Snaží se mluvit spisovně, ale je to humorně nepřirozené. Má přísného otce (ten má svůj krám, kde prodává různé zboží), jeho nejlepším přítelem je Antonín Bejval, Petr hraje z donucení na housle, nepříliš dobře, ve škole mu to jde dobře (není ovšem premiant), pokud se s některým z kamarádů pohádá, nesmí se s tím člověkem bavit zbytek party, má malou sestru Mančinku a děvečku Rampepurdu, se kterou se neustále popichuje.
- Tonda Bejval – Petrův nejlepší kamarád, pro kluky „vynalezl“ spoustu skvělých her, chodí s Petrem do školy.
- Čenda Jirsák – Petrův nepříliš dobrý kamarád, ministrant, pochází z věřící rodiny – snaží se udělat takový hřích, jaký ještě nikdo v životě neudělal, jeho otec má přezdívku Krakonoš.
- Éda Kemlink – patří do této party taky, nejméně výrazná osobnost, má psa Pajdu, který s kluky tráví taky hodně času a krade v řeznictví salám. Z úřednické rodiny, chytrý.
- Zilvar z chudobince – se svým otcem žije v chudobinci, je nad věcí a pana Fajsta neřeší tak jako ostatní kluci.
Další postavy:
- Eva Svobodová – kamarádka Petra, dcera cukráře
- Kristýna – služka u Bajzů, veselá, rozverná
- pan Fajst protivný mravokárce
- Vařekovi – strýc a teta, příbuzní, lakomí
- Otakárek Soumar – syn pana továrníka
Obsah díla:
Dílo nemá hlavní zápletku. Popisuje dětská dobrodružství. Hlavní hrdina Petr Bajza stále provokuje jejich služku Kristýnu (on jí říká Rampepurdo Rampepurďácká). Společně se čtyřmi chlapci prožívá spoustu dobrodružství.
Děj knihy:
Hlavní postavou je P. Bajza, který se kamarádí se čtyřmi kluky a společně zažívají různá dobrodružství. Chodí tajně do oblíbeného biografu, a aby nemuseli platit, tak tam lezou tajně oknem, ale jednoho dne jsou stejně dopadeni. Chtějí si ochočit vosy, plánují dobrodružné cesty do cizokrajných míst, válčí s nepřátelskými Ješiňáky a Habrováky a chodí se také koupat k rybníku. Dělají si legraci z nevrlého pana Fajsta, který si neustále stěžuje na mládež. Péťa párkrát navštíví i Otakárka, ale jeho vychovatelka má strach, aby na něj Péťa neměl špatný vliv. Péťovi rodiče vlastní koloniál, mají ještě dvě děti – malou Mančinku a staršího Láďu. Žije u nich služka, které přezdívá Rampepurda. Dost často se spolu škádlí a vyvádějí si navzájem různé naschvály. Další příhodou je příbuzných Vařekových, kteří Bajzovým závidí a kritizují je, když jí maso. Proto před nimi schovají husu a tvrdí, že mají pouze brambory. Teta ovšem husu najde, urazí se, což pobaví celou rodinu. Když do města přijede cirkus, všichni jej chtějí navštívit. Petr se promění z malého nezbedy na malého gentlemana. Do školy s ním začne chodit i pohybově nadaný Alfons Kasalický a všichni jsou hrdí, když se s ním mohou kamarádit. Petrovi se podaří přesvědčit rodiče, aby se vydali do cirkusu. V cirkuse byl i Zilvar, který si lístek chtěl odpracovat s ostatními hochy a Otakárkem. Otakarova vychovatelka udělala, ale hysterickou scénu, kvůli které byli všichni hoši vyhozeni. Jednoho dne Péťa onemocní spálou a zdají se mu dobrodružné sny, kterým věří. Má mluvícího slona Jumba, kterému koupil červenou čepici protkanou zlatem s bambulkou a se kterým se vydává do Indie s ostatními hochy a Evou. Tam navštíví českého krejčího, seznámí se s maharádžou a princeznou, se kterou se Zilvar ožení. Na jeho svatbě se kluci poperou a po uzdravení Petrovi dochází, že se mu asi vše jen zdálo.
