Bylo nás pět – rozbor díla (2)

 

Kniha: Bylo nás pět

Autor: Karel Poláček

Přidal(a): xxx, Sally

 

Karel Poláček

• Český spisovatel, humorista a novinář, jeden z nejvýznamnějších autorů české meziválečné prózy, řadil se k tzv. Pátečníkům.
• narozen r. 1982 v Rychnově nad Kněžnou v rodině židovském ho obchodníka s koloniálním zbožím
• od 15 let žil v Praze, kde dokončoval studium na gymnáziu, poté studoval práva na Karlově univerzitě, ale od studia zasáhla nečekaně 1. světová válka-do Prahy se vrátil až po ní
• Během svého života vystřídal mnoho zaměstnání. Úředník, spisovatel, novinář a také byl četařem na ruské frontě.
• Kvůli zákl. potřebám (uživit se) začíná místo místo právnických znalostí uplatňovat v žurnalistice svůj literární talent
• V novinářské činnosti přetrvává až do roku 1939 – činnost přerušena v pádem fašistů do země
• Byl Žid, proto v roce 1943 odvlečen do Terezína a pak transportován do koncentačního tábora v Glewitz, . Zde již neprošel selekcí a byl nacisty popraven (1945).
• Roku 1995 mu byl in memoriam udělen Řád T. G. Masaryka II. třídy.

Díla:

• Dům na předměstí – román, hrdina policie si zakoupí ve městě dům a tam terorizuje své nájemníky
• Židovské anekoty – jedná se o vtipy, které sesbíral
• Muži v ofsajdu (offsidu) – humoristická próza, děj tohoto románu se odehrává v prostředí fotbalových klubů Viktorie Žižkov a Slavie Praha
• Hostinec u kamenného stolu – humoristický románek,  jehož vydání muselo být „kryto“ jménem malíře Vlastimila Rady
• Vyprodáno – románová pentalogie
• Hlavní přelíčení – romány charakteristické sarkasmem a ostrou kritičností
• Poláček chtěl napsat pentalogii, ve formě fresky ze života maloměsta. Vydány byly čtyři díly, z pátého byly nalezeny jen fragmenty.
  • Okresní město – 1936, jedná se nejrozsáhlejší Poláčkův román, který se odehrává v malém českém městě těsně před první světovou válkou. Charakterizuje zde jednotlivé společenské vrstvy, upozorňuje na přetvářku, podlézavost a faleš. Charakteristika je ironická až zesměšňující, především u vyšších vrstev.
  • Hrdinové táhnou do boje – 1936
  • Podzemní město – 1937
  • Vyprodáno – 1939

 

Společensko-historické pozadí

• Období: česká próza, drama a kritika od konce 1. svět. v. do konce 2. svět. v. 1918-1945, tzv. demokratický proud.
• Doba první světové války, následná krize a druhá světová válka. Atmosféra strachu a značná chudoba lidí po celé Evropě.

Další autoři v tomto období:

• Karel Čapek – R.U.R., Eduard Bass – Cirkus Humberto, Josef Čapek – Ze života hmyzu (spolu s bratrem Karlem)

 

Rozbor: Bylo nás pět (1943)

Obecná charakteristika díla:

• Literární druh: epika
• Literární směr: meziválečná literatura
• Literární žánr: humoristický román (usměvavá próza pro děti, v níž Poláček předvedl své jazykové mistrovství a smysl pro situační komiku i slovní humor)
• Román napsal krátce před svým odchodem do Terezína v roce 1943, poprvé vyšel rok po válce

 

Hlavní myšlenka: 

• Havlíček chtěl napsat úsměvný román, odlehčené dílo pro děti i dospělé. Kniha odvádí myšlenky od těžkých a smutných časů jeho života a vrací čtenáře do krásných, naivních dětských let.

 

Tematická výstavba:

• Zobrazení světa dospělých na malém městě, které je viděno dětskýma očima -> komičnost (především když se Petr snaží vyjadřovat „korektně“)
• Vyhraněné typy dospělých, „figurky“ , maloměšťáci, často charakterizovaní jen jednou vlastností (lakomý strýček Vařeka, pomlouvačný pan Fajst)
• Kontrasty: konfrontace exotiky ve snu a maloměstské reality chudoba Zilvara a bohatství Oťáska (Zilvar je hubený, Oťásek tlustý, zajímavá je i jejich role v pohádkovém snu – Oťásek je sultánem, zatímco Zilvar je stále chudý, ale je mazaný a chytrý) smrt pana Fajsta a narození Mančinky, hodná, milá, obyčejná, čestná Evička a zlodějská lhářka cirkusařka (Petrovi se líbily obě) chování Čendy Jirsáka – ministrant, ale koná hříchy, Petrovo chování k Rampepurdě – zlobí ji, ale když od nich odejde, onemocní, má ji rád

 

Kompozice

• Kniha je psána chronologicky (epizody jsou řazené od jara do zimy následujícího roku)
• Kapitoly bez názvu těsně navazují
• v Ich formě, kdy vypravěčem je i hlavní postava, Petr Bajza.
• Celý příběh pojednává o dětství, které je částečně autobiografické, Petra Bajzy, jeho přátel a rodiny.

 

Jazyk:

• hlavní myšlenkou je zobrazení světa dospělých na malém městě, které je viděno dětskýma očima a proto působí komicky, stejně jako Péťova snaha vyjadřovat se „korektně“

 

Jazykové prostředky:

• Spisovný jazyk (pročež, ježto, avšak, jest, pravit) se střídá s nespisovným a hovorovým jazykem
  • způsobuje a vyjadřuje kontrast, komika -> odpozorovaná řeč dospělých, jako úsměvný prvek dětské osobnosti.
• Dlouhá souvětí, častá přímá řeč
• Archaismy – milostpaní
• Slova citově zabarvená – děsně, parchanti, nedolejzal
• Germanismy – šamstr, kvebl, fodel (křeslo), méblák (stěhovací  vůz)
• Nářečí – prauda, kořauka, nýcka, svarba
• Nesprávný slovosled – „Kolik myslíš, tatínku, bude si pan Jirsák čítat za tu čepičku?“
• Zkomolená slova – milistruje (ministruje),kládynet (klarinet),  chvilánka, holčičí, pabouk
• Špatné tvoření slov  – maminka je ještě nejhodnější než tatínek, kdybysem

 

Doba a místo děje:

• 20. století, protektorát Čechy a Morava
• okresní město Rychnov nad Kněžnou (škola, Bajzův koloniál, město a okolí- rybníky, cirkus, Indie (ve snu)
  • autor vzpomíná na své dětství v tomto městě (autobiografické prvky)

 

Postavy:

• Hlavní postavy:
  • Péťa Bajza – vypravěč příběhu, veselý rošťák, inteligentní, má velkou představivost; syn majitele koloniálu.
  • Tonda Bejval – Péťův spolužák, „vynálezce“, má různé bláznivé nápady, hodně si o sobě myslí, je lakomý; syn majitele povoznictví a obchodu s uhlím.
  • Čenda Jirsák – kamarád Péti, je nábožný, jeho koníčkem je sbírání hříchů ke svaté zpovědi, rovněž je velice ješitný.
  • Eda Kemlink – další z kamarádů; syn úředníka z berního úřadu; velmi chytrý, má dvě sestry (Rafaelu a Viktorku) a psa Pajdu, který s jiným psem Amorem krade v řeznictví buřty.
  • Pepa Zilvar – z chudobince, je starší než ostatní kamarádi, několikrát propadl, kouří, vede dospělácké řeči, je statečný, semtam se spustí s Habrováky, syn válečného invalidy a „vrchního“ žebrák.
• Vedlejší postavy:
  • tatínek Bajza – majitel obchodu se smíšeným zbožím, přísný, ale zároveň laskavý, občas poněkud opatrný na peníze.
  • maminka Bajzová – hodná, rozumná, často zmírňuje tatínkovu přísnost.
  • Kristýna – služka, pochází z horské vesnice Rampuše (odtud Rampepurda), bláznivá holka, všemu se směje, ale má veliký strach z myší.
  • Eva Svobodová – dcera cukráře, do níž je Petr dětsky zamilován (a ona do něj), nosí Petrovi z cukrářství sladkosti z cukrárny.
  • pan Fajst – místní občan, starý mládenec, zapšklý moralista, milovník starých mravů.
  • Vařekovi – příbuzní Bajzů, lakomci a závistivci, kteří nikomu nic nepřejí, vlastní obchod s galanterií.
  • pan Zilvar – otec Pepy Zilvara, bojoval ve válce a přišel o nohu, žije v chudobinci, vrchní městský žebrák.
  • Otakárek Soumar – syn továrníka, osamělý, má zálibu ve čtení mayovek, verneovek a podobné literatury, obézní chlapec, který má francouzskou vychovatelku.
  • Alfons Kasalický – artista z cirkusu, ve školních předmětech (s výjimkou tělocviku) příliš neprospívá.
  • Karel Páta – šprt, nepopulární.
  • Další: fotograf pan Potůček, artista Alfons Kasalický, šprt Karel Páta, starší bratr Péti Láďa Bajza (učí se na kupce), Péťova mladší sestřička Mančinka

 

Stručný obsah:

Vypráví nám o svých vztazích s rodiči nebo služebnou, pro něj skoro sestrou, Kristýnou. O problémech ve škole a o chlapeckých dětských starostech a bojích. Dozvídáme se například o jejich odpoledních činnostech, jimiž si krátí dlouhou chvíli, nebo o boji proti bandě chlapců z jiné vesnice. V poslední části knihy je hlavní hrdina nemocen, a my se dočítáme o jeho blouznivých snech. Během těchto se podívá do jedné z exotických zemí, odkud jeho otec bere do krámu některé zboží. Je zde i se svými kamarády a zažívají podobná (ale mnohem větší dobrodružství) jako doma, na vesnici.

 

Podrobný obsah:

Petr Bajza je malý chlapec, bydlící na vesnici, syn obchodníka Bajzy. Petr chodí do školy, kde má partu svých kamarádů. S těmi zažívá běžné Bukovské příhody, jako koupání v odlehlém rybníce, při němž se jeden mladší chlapec málem utopí, hádky a pošťuchování se kvůli klukovským hloupostem nebo vážné okamžiky jako bitvu, bok po boku, proti chlapcům ze sousední, nepřátelské vesnice.

Petr je mezi chlapci naprosto normální rošťák. Před rodiči a ve škole se však snaží chovat co nejlépe. To proto, aby neměl žádné problémy, rodiče se tak nezlobili a aby ho tatínek nechal dívat se, když otevírá bedny, které přijíždí z dalekých, exotických zemí.

Dozvídáme se také o Petrově bratrovi, který je ve městě na studiích, o děvečce na výpomoc Kristýně, které říká Rampepurda a která je pro něj jako starší sestra a která u nich pracuje jako na zkušenou před svatbou. Bajza nám vypráví i o dalších postavách vesnice, jako je Evička Svobodová, holčička, do níž je dětským způsobem zamilován, otec Pepy Zelvara, který je městský opilec a žebrák nebo pan učitel, který se snaží děti inspirovat ke vzdělání.

Petr spokojeně vyvádí s kamarády neplechu, chodí do kina a do školy, až do doby, než dostane těžký zápal plic. Během toho leží v posteli a díky vysokým horečkám blouzní. Občas se z blouznění probere, aby zahlédl maminku, tatínka, Kristýnku nebo pana Doktora ale brzy vždy usne a vrací se do dalekého světa snů. Po celou dobu nemoci se mu zdá jeden dlouhý sen, ve kterém je i se svými kumpány a s Evičkou Svobodovou v jedné z dalekých exotických zemí, z nichž tatínkovi chodily ony tajemné krabice. Podobně jako v malé vesnici, i v této cizí zemi zažívá s přáteli dobrodružství a vyvádí různé nezbednosti.

Nakonec se však Petr z těžké nemoci uzdraví a vše dobře dopadá. Začne opět chodit do školy a celý jeho i rodinný život se vrátí do starých kolejí.

 

Kritika a aktuálnost:

• Román byl roku 1995 zfilmován jako stejnojmenný šestidílný televizní seriál -> režie Karel Smyczek

 

Rozdíly knihy a filmu:

• Jiné řazení epizod
• Rybníky ve filmu nemají názvy
• Kristýna ve filmu chodí s Pivodou, co prodává sodovku
• V knize říkají Jirsákovi Krakonoš
• Mančinka se ve filmu narodí až na konci
• Ve filmu říkají Otakárkově vychovatelce Andělíček policajt