Jméno: Český romantismus – 3. fáze národního obrození
Zařazení: Umělecké směry, Literární období
Přidal(a): Anna Hoang
ČESKÝ ROMANTISMUS – 3. fáze NO
- Datace: 30.–50. léta 19. století
- Kolébka: české země v rámci Habsburské monarchie
Společensko-historický kontext
- růst politického uvědomění, otázka národní svobody
- boj za politická práva českého národa
- Vlna revolucí (1830 – Velká francouzská revoluce, 1848 revoluční rok v Evropě)
- politický program – 2 formy:
- liberální proud: Palacký, Rieger, Brauner – austroslavismus
- radikálně demokratický proud: Sabina, Kampelík, Frič
- Metternichův a Bachův absolutismus
- Čechy ovlivněny protiruským povstáním v Polsku
- rozdělení společnosti na dva tábory
- starší generace – Jungmann, Hanka
- mladší – Mácha, Sabina
- V červnu 1848 – Slovanský sjezd (zrušena cenzura a robota)
- rozvoj měšťanské společnosti
- vznik různých organizací – Matice česká, Jednota pro povzbuzení průmyslu v Čechách, Měšťanská beseda
- vlastenecké působení českého divadla – kočovné společnosti, ochotnická představení, loutková divadla
- emancipační hnutí žen
Znaky
- národní kultura se rozšiřovala i mimo okruh inteligence
- čeština se pomalu stávala jazykem veřejného života
- spor funkci literatury – není vzdělávací/didaktická, ale umělecká/estetická
- rozvoj divadla (Stavovské divadlo, Kajetánské divadlo)
- vycházejí české časopisy (Časopis Českého muzea, Česká včela, Květy)
- biedermeier
Literární znaky a stěžejní žánry
- rozvoj romantismu v českých zemích od 30. let 19. , ale plně se nikdy nerozvinul
- jediným romantickým českým autorem byl Mácha (ostatní měli jen tendence)
- romantická literatura – autonomní s estetickým cílem
- důraz na cit, fantazii, individualitu, tajemství a prožitky
- zvukomalba, ironie, sarkasmus, kontrasty
- často se vychází z lidové poezie
- oblíbená témata – putování, dálky, cesta, poutníci, jezera, nešťastná láska
- typická místa děje – zříceniny, opuštěná místa v přírodě
- míšení 3 proudů
- vlastenecký – ideální národ, národní kultury a literatury (myšlenka slovanství), národní identita
- romantická – cesty a putování
- realismus – sociální rozdíly ve společnosti
- žánry
Karel Hynek MÁCHA (1810–1836)
- Básník, prozaik a zakladatel moderní české básnické řeči – otec moderní poezie
- Studoval filozofii a práva
- Rád cestoval, především chůzí – Krkonoše, severní a severovýchodní Čechy a Itálie
- V divadlech hrál jako ochotník, v Stavovském se seznámil s Eleonorou Šomkovou (Lori)
- Zprvu psal německy, avšak později přechází k české poezie
- jeho dílo nebylo přijímáno dobře
- nepomáhal obrozeneckému procesu
- narušoval ideál krásy podle starší generace
- většina Máchova díla vyšla až po smrti
- český básník, který vystupoval proti společnosti, pobuřoval
- dílo:
- Máj
- Lyricko-epická báseň (4 zpěvy, 2 intermezza)
- Oslava krása májové přírody
- Obrazy ze života mého (Večer na Bezdězu; Marinka)
- Soubor autobiografický povídek
- Cikáni
- román
- Máj
Josef Kajetán TYL (1808–1856)
- dramatik, režisér, herec, divadelní kritik, novinář a redaktor (Květy české, Selské noviny)
- vůdčí představitel biedermeieru
- v některých dílech rysy romantismu
- 1834-1837 vedl ochotnickou divadelní společnost – členové: Mácha, Sabina (Kajetánské divadlo na Malé Straně)
- 1848-1849 se aktivně zúčastnil politiky – poslanec v říšské sněmovně
- Po obnovení absolutismu mu bylo znemožněno vydávat časopisy a byl zbaven své funkce ve Stavovském divadle
- Žije ve stísněných poměrech společenských a rodinných
- dramatické dílo:
- Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka
- Fraška
- Odehrává se během velikonočních pouti a slavnosti pražských ševců
- Kutnohorští havíři, Jan Hus, Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové
- Činohry
- Strakonický dudák aneb Hody divých žen
- Dramatická báchorka
- Jiříkovo vidění
- Dramatická báchorka
- Poslední Čech, Rozervanec
- Povídky
- Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka
Karel Jaromír ERBEN (1811–1870)
- spisovatel, básník, sběratel a překladatel ÚLS, historik, právník, archivář
- sekretář Českého muzea – studijní cesty do venkovských archivů
- během studií se seznámil s F. Palackým, kterým později spolupracoval
- začal se hlouběji zajímat o historická a národopisná studia
- často byl nemocný, trpěl vadou řeči
- v lidové slovesnosti spatřoval svědectví o charakteru a duchu českého národa
- hlavní cíl své tvorby spatřoval v psaní umělecky původních textů
- dílo:
- Kytice z pověstí národních
- Kytice, Poklad, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, Štědrý den, Holoubek, Záhořovo lože, Vodník, Vrba, Lilie, Dceřina kletba, Věštkyně
- Sbírka balad
- Kytice z pověstí národních
- Časté motivy: viny a trestu, lidské vztahy
- Nadpřirozené postavy – vodník, polednice
- Prostonárodní české písně a říkadla, Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních (např. Dlouhý, Široký a Bystrozraký; Zlatovláska; Hrnečku vař)
Karel SABINA (1813–1877)
- spisovatel, básník, dramatik, filozof, literární a divadelní kritik, libretista, politik, publicista
- po studiích se živil jako soukromý učitel a vychovatel v měšťanských rodinách, posléze jako spisovatel, redaktor, publicista
- během studií se stýkal s Herlošem a anonymně přispíval do německých časopisů – útočil na rakouskou vládu
- Žil lehkomyslně, bohémsky s ideologií bojovat za změny v rakouské politice
- za anarchistickou činnost byl odsouzen k trestu smrti
- dobré řečnické schopnosti – revolučním organizátorem proti absolutistickém režimu Rakouského císařství
- za údajné protirakouské spiknutí zatčen (8 let vězení), po propuštění donucen spolupracovat s tajnou policií
- dílo:
- Hrobník
- Novela
- Oživené hroby
- Prodaná nevěsta, Braniboři v Čechách
- Libreta
- Hrobník