Dobrodružství Huckleberryho Finna – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Dobrodružství Huckleberryho Finna

Autor: Mark Twain

Přidal(a): Ondřej

 

Autor: Mark Twain

Narodil se 30. Listopadu roku 1835 na Floridě jako Samuel Langhorne Clemens. Byl to americký novinář, humorista a spisovatel. Narodil se v době, kdy se na obloze objevila Halleyova kometa. Vyučil se tiskařem, pracoval jako sazeč a svými články přispíval do novin, které měl jeho bratr Orion. Pracoval jako kormidelník na řece Mississippi. Napsal povídku Slavná skákající žába z okresu Calaveras, ta se stala velmi populární a zajistila mu pozornost. Neměl správnou finanční rozvahu, vydělal dostatek peněz knihami a přednáškami, avšak promarnil je v mnoha podnicích.

 

Historické souvislosti:

Děj se odehrává v USA, blízko řeky Mississippi v polovině 19. století

 

Hlavní postavy:

Huckleberry FinnMá smysl pro spravedlnost, dobré srdce a je šikovný

černoch Jim – je černoch, kterého se Huck snaží dostat ze země

Paní DouglasováJe paní, která  stará se o Hucka

 

Děj:

Byl jednou jeden chlapec jménem Huckleberry Finn, kterého vychovávala Douglasova vdova. K Huckovy domů přijde jeho otec, který je alkoholik, ten ho odtáhne do své chýše. A jeho záminka je taková, že mu Huck dá peníze, které mu patří a chce s nimi začít nový život. Huck je ale vychytralý a nafinguje svojí smrt, jelikož otrok, který s o něj stará ten den zmizí, tak si to lidé z vesnice spojí tak , že Jimm zabil Hucka. Ale Huck z Jilmem se potkají a postaví si vor. A tak se plaví Jimmy s Huckem po řece Missisipi vstříc novým nástrahám.

 

Téma:

Přátelství, opilectví, vyvržení společností, silné pouto mezi lidmi, všichni si chtěji získat peníze za hucka a jimma

 

Jazykové prostředky:

Ich forma, vulgarismy, hovorová řeč, místní jazyk

 

Literární druh a žánr:

Epika, román,

 

Můj názor:

Kniha se mi četla dobře, příběh byl zajímavý, pořád v něm bylo napětí a zápletky byli vždy zajímavé a dobré bylo i téma příběhu

 

Úryvek:

Když jsme vstali, začali jsme prohrabávat věci, které tlupa ukradla z vraku, a našli jsme boty a přikrývku, šaty, spoustu všelijakých jiných věcí, hromadu knih, malý dalekohled a tři krabice cigár. Tak bohatí jsme ještě předtím jakživi nebyli, ani Jim, ani já. Cigára byla primisima. Celý den jsme se váleli v lese. Povídali jsme si, já četl v knížkách a měli jsme se po všech stránkách náramně. Vypověděl jsem Jimovi všecko, co se událo uvnitř vraku a u prámu, a řekl jsem, že takové věci jsou dobrodružství. Ale Jim řekl, že tedy už žádná dobrodružství nechce. Řekl, že když já jsem vlezl do dvorany parníku a on po všech čtyřech vycouval, aby se dostal na vor, a když viděl, že vor je pryč, málem prý umřel, protože si uvědomil, že s ním je konec, ať už to dopadne, jak to dopadne. Když nebude zachráněn, utopí se; a když bude zachráněn – kdokoliv ho z vody vytáhne, pošle ho zpátky domů, aby dostal vypsanou odměnu, a slečna Watsonová ho prodá na Jih, jakože dvě a dvě jsou čtyři. No, Jim měl pravdu; měl skoro vždycky pravdu. Měl na černocha opravdu kromobyčejně dobrou hlavu.

Předčítal jsem Jimovi z knížek o králích, o vévodech, o baronech a tak podobně, jak náramně se oblékají a jak se pyšní a šňoří a že si navzájem říkají Vaše Veličenstvo a Vaše Milosti a Vaše Lordstvo a tak podobně, místo aby si říkali pane tak a tak. Jimovi lezly oči z důlků, jak ho to zajímalo. Povídá:

“Já ani nevěděl, že jich je tolik. Já o žádném ještě neslyšel, leda o starém králi Šalermounovi, když nepočítám krále z karet. A na kolik si takový král přijde?”

“Myslíš, kolik jako má platu?” povídám já. “Tisíc dolarů měsíčně, když chce; ale stejně si může vzít, kolik chce; králům patří všecko.”

“To bych si dal líbit. A co za to musejí dělat, Hucku?”

“Králové sami nedělají nic. Jak můžeš takhle žvanit? Králové jen vysedávají a posedávají.”

“Vážně?”

“Ovšemže vážně. Jen vysedávají – ledaže je zrovna válka. Když je válka, jdou na vojnu. Ale jinak se jenom flinkají anebo sokolují – pšt! Neslyšíš něco?”

Vyskočili jsme a rozhlíželi jsme se, ale to jenom šplouchalo koleso parníku, jenž kdesi dole právě objížděl výběžek. Tak jsme se zase vrátili.

“Ano,” povídám, “a jindy zase, když jim je dlouhá chvíle, hádají se s parlimentem; a každému, kdo nedělá dobrotu, král usekne hlavu. Ale větším dílem se králové točí kolem harému.”

“Kolem čeho?”

“Kolem harému.”

“Co je to harém?”

“To je místo, kde král chová své ženy. Copak jsi nikdy neslyšel o harému? Král Šalamoun ho taky měl; měl asi milión manželek.”





Další podobné materiály na webu: