Edison – rozbor díla k maturitě (6)

Proč nejde kopírovat? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu/nízkou kvalitu

 

Kniha: Edison

Autor: Vítězslav Nezval

Přidal(a)nikol

 

Informace o knize:

Vydal Československý spisovatel v Praze roku 1982, obsahuje 64 stran. Deváté vydání Edisona, sedmé Signálu času.

Téma a motiv – Edison v přenos společnosti

Dílo se dělí na 5 zpěvů:    1. Zpěv – Autor jde z herny domů a potká sebevraha, který zde vystupuje jako symbol ,,beznaděje a řešení“.
2. Zpěv – Věnuje se rozvoji techniky a vynálezů.
3. Zpěv – Přemýšlí na smyslem života.
4. Zpěv – Navrací se do reality, do svého bytu.

Hlavní myšlenkou je úvaha nad smyslem života a o tom, co po lidech zůstane po smrti. Autor popisuje cestu z herny domů, jeho myšlenky o smysl života o nutnosti neustálého vynalézání a vše je prokládáno velkým významem Edisonových vynálezů a příběh končí návratem domů.

 

Časoprostor

Je to v době oslavy Edisonova vynálezu žárovky, V části Signál času – Panychida za Edisona, když ji psal, oslavovalo se 80 let od narození Edisona. Zárovaň se zde prolíná i život Nezvala – tj. doba kolem r. 1928 + Edisonův život (1847 – 1931). Místo děje – Amerika a Praha.

 

Kompoziční výstavba

Děj a kompozice (kompoziční výstavba) – Báseň se skládá z 5. zpěvů a z druhého celku ,,Signál času“, ve kterém vyjadřuje smutek nad Edisonovou smrtí a zároveň cítí pomíjivost vlastního života. Ve zpěvech se nepravidelně opakují refrény :
Pesimistický – smutek, stesk a úzkost z života i smrti
Optimistický – odvaha a radost z života i smrti
– dílo svojí kompozicí připomíná i hudební skladbu (podobně jako máj)

 

Rozbor:
1. Část: Lyrický mluvčí (Pravděpodobně autor mluví o sobě) vypráví, jak se vracel domů v noci přes Most legií a potkal tam ,,sebevraha“. (Popisuje sám sebe) V novinách pak ráno uviděl podobiznu Edisona (ta ho dostává z nočních mur a strachu).
2. Část: Popisuje ho Edisonův život (označuje ho jako ,,Tomáš“). Píše o tom, jak Edison psal do novin, pracoval jako telegrafista a vůbec o jeho životě v Americe.
3. Část: Oslovuje Edisona a vyjadřuje úvahu o životě vůbec.
4. Část: Vypráví o technickém a celkovém pokroku lidstva. Práci v laboratoři a psaní poezie vnímá jako velké dobrodružství. Podobně jako Edison vynalezl žárovku, tak Beethoven složil skvělou hudbu a Nero zapálil Řím – všichni udělali něco pro lidstvo.Říká, že pokrok nikdy nebude u konce – život běží dál, lidé stárnou a neustále je třeba nových vynálezů – pokrok se nezastaví!

5. Část: Období kolem února – opět vidí Edisona a mluví s ním: vyjadřuje protikladné pocity = úzkost/smutek X smích, které utváří život. Stejně jako světlo a tma, den a noc – proto o tom mluví s Edisonem.

Vidí také stín různých lidí jak chodí po městě (chudáci, hrbáči, sebevrazi,…) a popisuje jejich způsob života. Na konci se loučí s čtenáři a přeje jim dobrou noc. ,,Signál času/Panychida za Edisona (samostatná část) – opět popisuje technický pokrok (možnost televize – denní zprávy)…,,svět je Etna, v níž to stále soptí = brzy přijde čas a láva vyrazí“
tzn. – že svět je plný pokroku a za chvíli vybuchne. Dále se ve zprávě dozví, že Edison je nemocný: brzy zemře, ale jeho odkaz navždy zůstane. Je ale škoda, že nemůže dokázat další nové věci. Edison nakonec umře, ale svět jde dál, čas nezastavíš.všechny cesty nakonec vedou ke smrti. Mluví o změnách ve svém životě: vynález automobilu, krutá mobilizace, musel narukovat do války (kde se snažil, co nejčastěji onemocnět). Nakonec píše, že lidé se mu budou možná za jeho dílo smát, ale svět je prostě bizarní…

 

Literární druh a žánr

  • Literární druh: lyrickoepická skladba s prvky melancholie.

 

Vypravěč/lyrický subjekt

Podle gramatické osoby: ,,ich forma“ – ,,jednou v noci sedě nad kupou svých knih uviděl jsem náhle v plechu novin tona, sníh a velkou podobiznu Edisona…“

Podle vyprávěcí roviny: v této básni jde o ,,personálního vypravěče“ – autor = vypravěč je hlavní postava příběhu.

 

Postavy

  • Nezval – píše subjektem lyrického mluvčího (jeho hlas tvoří pozadí veškerého dění, vypráví a komentuje příběhy, uvádí osoby na scénu tak, že je charakterizuje a cituje)
  • Edison – symbol a zástupce pokroku techniky

 

Tropy, figury a jejich funkce ve výňatku

– báseň je polytematická a je postavena na protikladech,nap. básník-sebevrah. Postava Edisona má vést k asociacím s protikladem-např.žárovka=světlo x tma,den x noc.

-metafory-obrazné vyjádření

-asociace-vznik představy na základě jiné představy=ve 3.zpěvu „Edisona“

-personifikace-zosobnění (neživým předmětům dává lidské vlastnosti-v závěrečných verších

-protiklady-zřetelné na opakovaném refrénu, který se mění

-zvukomalba

-anafora=opakuje stejná slova na začátku verše

-alitirace=opakování stejných hlásek na začátku slova

 

Veršová výstavba

  • píše spisovným jazykem, používá volný verš, který se rýmuje. Užívá rým sdružený,podle struktury AABB. Používá jedenáctislabičný a dvanáctislabičný verš s trochejskou stopou. Sbírka je psána bez interpunkce (pouze vykřičníky a otazníky)

 

Typy promluv

  • pásmo vypravěče

 

Vyprávěcí způsoby

  • v celé pětidílné skladbě používá mnoho refrénů, ozvěn, variací, nadšení. Např.základní refrén o všem „co drtí“, o smutku, úzkosti i radosti a odvaze „z života a smrti“ má i hláskově dvojí vyladění=těžké a radostné staví na sykavkách – „bylo tu však něco těžkého co drtí“ nebo „smutek,stesk a úzkost z života a smrti“ a proti tomu radostné pojetí patrné ze slov „láska,hra“ = používá samohlásku „a“.

 

Kontext autorovy tvorby

  • Edison je lyricko-epická skladba, která vzniká v meziválečném období a vyvrcholí jí období zvané „poetismus“. Báseň vyšla jako součást básnické sbírky „Básně noci.“

 

Literární/obecně kulturní kontext

  • V.Nezval žil v letech 1900-1958. Edison poprvé vyšel v r.1928 (je to střední období Nezvalovi tvorby). Nezval byl vůdčí osobnost avantgardy, patřil do spolku „Devětsil“. Nezval byl politikem,psal pro noviny a pracoval jako dramaturg. Jeho tvorba je různorodá, protože na něj působilo několik uměleckých směrů. Je spoluzakladatelem „poetismu“, dále na něj působil surrealismus, socialistický realismus a další svěry 1.pol.20. století. Edison je dílo poetismu. Poetismus dále rozvíjel např. Jaroslav Seifert,Konstantin Biebl,Karel Teig atd. Poetismus je ovlivněn tvorbou G.Apollinaira, technickým pokrokem, exotikou, cestováním, velkoměstem.

 

Nezval – dílo Podivuhodný kouzelník (r.1922)- klíčová báseň poetismu, která utlumuje proletářské umění. Dále Nezval napsal dílo „Pantomima“ (r.1924)

 

Poetismus je český básnický směr, který vznikl ve 20.letech 20.století. Vznikl jako opozice proti angažované poezii proletářské.

 

Děj se odehrává po první světové válce na Podkarpatské Rusi v okolí Koločavy.