Kniha: Hrabě Monte Christo
Autor: Alexandre Dumas
Přidal(a): Bára666, David Kolář
Alexandre Dumas st.
- vlastním jménem Dumas Davy de la Pailleterie (jeho otec se jmenoval Thomas-Alexandre Dumas)
- francouzský prozaik kreolského původu
- dramatik období romantismu
- syn divizního generála za Francouzské revoluce
- proslavil se především historickými dobrodružnými romány
- 300 svazků děl – tvorba zahrnuje i drama i komedie
- významně zasáhl do vývoje Francouzského divadla
- prvním jeho romantickým dramatem byl: Jindřich III a jeho dvůr
- i přes své výdělky psaním byl často na pokraji bankrotu
Hrabě Monte Christo
- Epické dílo, výrazovou formou je próza
- Literární žánr – historický román (řada postav, spletité osudy, delší časové období, děj je zasazen do vzdálenější minulosti, psán obvyklým jazykem, někdy archaickým)
- Znaky romantismu v díle: Důraz je kladen na city a individualitu hlavního hrdiny, který je výjimečný a osamocený v boji proti společnosti. Objevují se zde typické romantické motivy jako velká láska, zrada, tajemství, pomsta a spravedlnost. Děj je zasazen do exotických prostředí a historických kulis.
- 1. polovina 19. století, Francie – zachyceny politické zvraty, jako byl návrat Ludvíka XVIII. na trůn po Napoleonově porážce (Ludvík XVII. zemřel jako dítě ve vězení).
- Název originálu: Le comte de Monte-Cristo, v češtině proto také používán název Hrabě Monte Cristo (ch -> c)
Kompozice
- chronologická
- text není složitě formálně členěn
- román je dělený do šesti dílů a tří knih
Jazyk
- jazykový styl – autorský, er-forma (3.os.j.č.), vypráví nezaujatý pozorovatel
- jazykové prostředky – postavy mluví spisovně, jsou zde dialogy, monology, francouzská jména
Příklady uměleckých prostředků:
- Stařec, nehybný jako mrtvola = přirovnání (str.9)
- Je svým vlastním pánem = metafora (že vám nikdo neříká, co máte dělat) (str.12)
- Villefort zůstal jako zasažen bleskem = přirovnání (zůstal a ani se nepohnul) (str. 15)
- Řvali jako lvi v cirkuse = přirovnání (jsou velmi nahlas) (str. 17)
- …poštou psaníčko = zdrobnělina (str.176)
Hlavní postavy
- Hrabě Monte Christo (Edmond Dantès) – původně uctivý, hodný a slušný mladý námořník. Po letech ve vězení se mění na vzdělaného, bohatého a pomstychtivého muže, který věří ve spravedlnost a odplatu.
- Mercédès Herrera – Dantèsova snoubenka, která si po jeho zmizení vezme Fernanda a má s ním syna Alberta.
- Fernand Mondego – bratranec Mercédès, zamilovaný do ní. Ze žárlivosti a závisti doručí udavačský dopis, který zosnoval Danglars. Později zradí Aliho Pašu a stane se bohatým generálem.
- Gérard de Villefort – ambiciózní královský prokurátor, který odsoudí Edmonda, aby ochránil svého otce, bonapartistu Noirtiera.
- Pan Noirtier de Villefort – otec Gérarda de Villeforta, vlivný bonapartista.
- Morrel – přítel Edmonda, přimlouval se za něj
- Starý Dantes – smrtelně nemocný otec Edmonda, umírá
- Abbé Faria – přítel Edmonda, prokope se k němu ve vězení (omylem), svěří mu tajemství o pokladu na ostrově Monte Christo
- Haydeé – milenka, Christo ji vysvobodil z harému
Časoprostor
- Příběh se odehrává před druhým příchodem Napoleona ve Francii (ze začátku v pevnosti If, poté v Marseille)
Děj
Hlavní postavou je mladík Edmond Dantes, který je nespravedlivě odsouzen na doživotí žalář do nejstřeženějšího vězení If. Za jeho odsouzením stojí žárlivý bratranec jeho snoubenky Mercedes, který se chce Edmonda zbavit. Ve vězení se setká se starším vězněm, který mu řekne o schovaném pokladu. Spolu naplánují útěk z vězení, ale živému se povede utéct pouze Edmondovi. Ten se po nalezení pokladu se vrátí do Marseille jako hrabě Monte Christo. Spolu se svými dvěma pomocníky potrestá všechny, kdo stáli za jeho odsouzením, ale když se vrátí za svou milovanou Mercedes, odmítne s ním utéct, protože již jsou odloučení víc než čtrnáct let a její city už nejsou tak žhavé. Nakonec odejde s mladou dívkou Haidé, se kterou se seznámil při vymýšlení pomsty a začne s ní nový život.
Úryvek:
Prokurátor se pozorně díval na zadrženého, pak mu položil otázky: Jak se jmenujete, kolik je vám let, kde bydlíte, kde pracujete, s kým se stýkáte? Dokázal po delší praxi odhadnout viníka a tenhle mladík byl bez poskvrny.
„Máte nepřátele, pane?“
„Ne, nemám…, nevím o žádných.“
Villefort se krátce zamyslel: Nu, vyhovím Renátě v jejím rozmaru, abych mladíka propustil v den našich zásnub… Lehké rozhodnutí, čin hodný muže mého formátu.
„Máte být jmenován kapitánem v mladém věku. Závistníci nespí, pane. Říkáte, že nemáte nepřátele…, budiž. Protože mi připadáte jako čestný muž, dám vám přečíst udavačský dopis. Prosím, čtěte.“ Podal dopis Edmondovi a čekal na jeho reakci. „Poznáváte písmo?“
„Ne, nepoznávám, písmo jako by bylo změněné…“
Analýza úryvku
- Úryvek pojednává o rozhovoru náměstka prokurátora Villeforta a Edmonda Dantèse před odsouzením. Předchází mu napsání dopisu, udávající Edmonda a následuje převoz do věznice.
- Téma: důvěra, soud, nevinnost
- Postup: vypravěčský
- Er forma (třetí osoba)
