Kniha: Indiánský běh
Autor: Tereza Boučková
Přidal(a): Nikola Strnadová
Tereza Boučková
- Narozena 24. května 1967, česká spisovatelka, scénáristka a publicistka.
- Narodila se do rodiny spisovatele Pavla Kohouta a asistentky režie Anny Kohoutové. Má dva sourozence – bratra Ondřeje, který je malířem a scénografem, a sestru žijící ve Švýcarsku.
- Studovala ekonomickou školu, záhy však přestoupila na Akademické gymnázium v Praze, které roku 1976 úspěšně dokončila. O rok později podepsala Chartu 77 a živila se jako uklízečka, poštovní doručovatelka či balička gramofonových desek. Dále se vzdělávala soukromě, jelikož další studium nebylo možné.
- Několikrát se pokoušela dostat na DAMU, avšak pokaždé marně. Herectví se tak mohla věnovat jen v disidentských představeních, kde účinkovala spolu se svým otcem v inscenaci adaptace Macbeth od Shakespeara.
- Její první manželství trvalo jen krátce. Podruhé se provdala roku 1985 za Jiřího Boučka. Mají spolu tři syny, z nichž dva jsou adoptovaní.
Dílo
- Psaní se začala věnovat koncem 80. let 20. století. Samizdatově se jí podařilo publikovat několik povídek v časopisech Host či Revolver Revue. Jedna z povídek, Indiánský běh, se neobešla bez povšimnutí, jelikož se v ní Tereza Boučková kriticky vyjadřuje hned k několika známým osobnostem, mezi nimiž byl i její otec nebo Václav Havel. Tato povídka je jednou ze tří ve stejnojmenné knize, za kterou obdržela cenu Jiřího Ortena.
- Tereza Boučková vydala zatím 13 knih, první v roce 1993 s názvem Křepelice. V této knize se autorka zabývá citovými zklamáními, nadějemi, ale i pocity ženy, která si zvolila těžší životní cestu.
- Další úspěšnou knihou je Rok kohouta. Kniha pojednává o spisovatelce, která nemůže psát. Jedná se o autobiografický román, který obdržel od čtenářů spousty pozitivních ohlasů.
- Její nejnovější knihou je Bhútán, má láska. Jak už název vypovídá, v této knize Tereza Boučková popisuje krajinu a přírodu Bhútánu. Je to příběh o pokoření limitů a všemožných strachů.
Současná česká literatura
Současná česká literatura v sobě zahrnuje vývoj polistopadové literatury, tedy po roce 1989. Tento rok je nejen pro literaturu velikým milníkem. Došlo totiž k zásadní proměně jak kulturního, tak i politického života.
Najednou přišla obrovská poptávka po do té doby zakázaných autorech, kvůli čemuž došlo k tomu, že se nakladatelé a vydavatelé snažili co nejrychleji a nejkomplexněji zmapovat tuto zakázanou literaturu. Docházelo také k zakládání nových nakladatelství a obnovování periodik. Už konec roku 1989 přinesl na trh knihy vydávané v exilu a počátek 90. let znamenal zaplnění trhu tisíci tituly od různých autorů.
Mezi nejstarší generaci autorů patřil především Josef Hiršal či Zdeněk Rotrekl. Mladší generaci autorů tvořili Václav Havel, Věra Linhartová či Josef Topol. Zapomínat nesmíme ani na zakázané autory v dobách okupace – Milana Kunderu, Pavla Kohouta či Josefa Škvoreckého. A mezi nejmladší generaci českých autorů patří jednoznačně Michal Viewegh či Jáchym Topol.
Roku 1989 došlo ke zrušení cenzury, z čehož měli někteří obavu, a to tu, že se zhroutí knižní trh, který ještě nebyl připraven na konkurenci. Na řadu přišly debaty o finanční podpoře z důvodu přesycení trhu knihami.
Od roku 1994 přišlo ze strany státu na dotace části nákladů na kulturní provoz. Nejen nakladatelství však procházela finančními problémy. Ty dostihly i literární periodika. S projevem stále větší materializace kniha dostala status spotřebního zboží.
Rozbor díla: Indiánský běh
Kniha Indiánský běh je novela přeložená do několika jazyků. Psána je v ich-formě (první osobě) a zahrnuje tři samostatné, avšak chronologicky související prózy. Po první z próz dostala kniha svůj název. Tato část se nevyhnula rozruchu, neboť v ní autorka kritizuje řadu známých českých osobností včetně jejího otce. Za tuto knihu obdržela Tereza Boučková v roce 1989 cenu Jiřího Ortena.
Tereza Boučková zde vypráví svůj životní příběh, jde tedy o autobiografické dílo. Členové její rodiny dostali v této knize indiánská jména, čím dává najevo, jaké role zaujímali v jejím životě – Matka se jmenuje Alfa, otec Indián, jeho nová žena Múza a sourozenci jsou Bílá Luna a Sluneční Paprsek. Autorka v knize vystupuje jako Prasklá guma.
Postavy
- Indián – otec, Pavel Kohout
- Alfa – matka
- Múza – nová žena jejího otce
- Bílá Luna – sestra
- Sluneční Paprsek – bratr Ondřej
- Mapl – manželka bratra Ondřeje
- Prasklá Guma – Tereza Boučková (sama autorka)
- Valčík – manžel autorky
Děj knihy
Příběh začíná tím, že všechny děti žijí s matkou Alfou, protože otec Indián a jeho nová žena Múza se odstěhovali do ciziny a žijí si velmi dobře. Alfa a děti jsou na tom však opačně, sotva mají každý den co jíst a bohužel otce tak úplně nezajímá, co s nimi bude. A protože jsou rodina emigranta, nemají žádnou šanci na to, aby si našli lepší práci či studium. Alfa měla na muže smůlu a nyní si nemohla najít žádného, a tak se děti nakonec rozhodnou, že jí nějakého najdou. A taky že našli – Karbaníka, který s nimi zůstal osm let.
Nastala okupace, a tak indián nabídl rodině, že by mohla také emigrovat, ale matka nechtěla, jelikož se v Československu cítí jako ve své vlastní zemi, i když její rodným místem bylo Bulharsko. Koncem roku 1989 se otec vrací zpět do Československa a nabízí rodině, aby za ním přijela. A tak se Indián s rodinou začal vídat čtyřikrát v roce – na Matějské, na Štědrý večer, o narozeninách a o vysvědčení. Gumu nevzali na gymnázium, protože byla dcerou kontrarevolucionáře.
A tak Guma začala chodit na dvouletou ekonomickou školu, kterou matka konečně zařídila po dlouhém shánění a neustálém ponižování. Sestra Luna začala studovat druhý ročník gymnázia. Ani jedna z nich však neměla o školu zájem.
Guma se pro Indiána stala viditelnou až v té době, kdy se snažil dostatečně ji připravit na studium na DAMU. A jelikož Guma přijímací řízení nezvládla, nezvládl to ani jejich vztah. A tak Alfa nakonec dostala Gumu na gymnázium.
Bratr Paprsek má za sebou maturitu a díky tomu si získal srdce Indiána, který ho seznámil s výbornou scénografkou. Ta ho umělecky vedla. Dostal se tedy na studium scénografie, ale nedodělal ho.
Luna nechápe, proč ještě nemá Guma nějakého kluka, a proto neváhala a seznámila ji s Jankem. Po maturitě se chtěla Luna přihlásit na AMU, ale jelikož byla dcerou přisluhovače imperialismu, nedostala se tam.
Paprsek se oženil s Mapl, jelikož s ním otěhotněla. Po narození syna se však Paprsek zachoval jako Indián a stejně jako jeho otec necítil ani on potřebu milovat své dítě.
Nakonec i Guma odmaturovala, následně vstoupila do SSM a opět zkoušela štěstí na DAMU. Tentokrát ji Indián seznámil s Madam Kuráž. Ta ji připravovala na hereckou kariéru a ještě k tomu jí byla zpovědní vrbou. Ale ani tentokrát to nevyšlo. Jediné, co mohla studovat, byla jazyková škola.
Indián s Gumou se našli až v roce 1977 při podepisování Charty 77 a při společné hře v představení od Madam Kuráž. I Paprsek podepsal Chartu a poté emigroval s Mapl a synem do Německa. Její sestra Luna zase emigrovala do Švýcarska.
Konečně přátelský vztah Indiána a Gumy skončil, když Alfa nabídla Indiánův byt schůzce Charty. Indián to bral jako zradu ze strany Gumy a nechtěl jí to odpustit. Guma se poprvé vdala. Ale netrvalo to dlouhou.
Guma se zamilovává do Valčíka, kterého maminka se nemůže smířit s tím, že si její vzdělaný syn bere obyčejnou rozvedenou uklízečku. A tak nezbylo Gumě nic jiného, než dát Valčíkovi ultimátum: buď maminka, nebo ona.
Druhá próza – Žena z okolí Týru – pojednává o spisovatelce, která touží po dítěti. Ovšem z nějakého důvodu se jim to nedaří, a tak se v závěru rozhodnou pro adopci.
Třetí a poslední próza – Krok – popisuje mateřství autorky, další adopci a početí svého třetího syna.
