Rok kohouta – rozbor díla

rozbor-díla

 

Kniha: Rok kohouta

Autor: Tereza Boučková

Přidal(a): Martina Hladíková

 

 

Tereza Boučková (1957)

  • Česká prozaička a publicistka.
  • Dcera známého spisovatele Pavla Kohouta.
  • Ve svých 20 letech podepsala Chartu 77, což ji znemožnilo se dále vzdělávat.
  • Pracovala jako uklízečka, pošťačka nebo prodavačka gramofonových desek.
  • Nejdříve publikovala v samizdatu. Jedna z prvních povídek „Indiánský běh“ vyvolala rozruch, neboť se v ní autorka kriticky vyjádřila k řadě známých osobností, např. ke svému otci Pavlu Kohoutovi nebo Václavu Havlovi.
  • Napsala také scénář k filmu Smradi, který je inspirován knihou „Rok kohouta“.
  • Věnuje se také psané fejetonů a filmových a divadelních scénářů.

Další díla:

  • Indiánský běh, Krákorám, Křepelice, Když milujete muže, Silnice, Sodoma komora, Jen tak si trochu shnít

 

Obecně kulturní kontext:

  • 2. polovina 20. století

Česká literatura se v té době členila na 3 proudy:

A) Literatura oficiální

B) Literatura exilová (či umlčovaná)

  • Literatura nehodící se komunistickému režimu
  • Vydávána mimo hranice ČSR
  • Do ČSR se dostávala tajně, přechovávání bylo trestné
  • Mezi nejznámější exilová nakladatelství patřily 68 Publishers (založeno Josefem Škvoreckým a jeho manželkou), Index, Poezie mimo domov, Rozmluvy
  • Hlavní představitelé: Arnošt Lustig, Jiří Grůša, Egon Bondy, Josef Škvorecký, Pavel Kohout, Milan Kundera,

C) Literatura samizdatová

 

Po roce 1989 dochází ke spojení tří literárních proudů

Obnova kontaktů se světem, vznik soukromých nakladatelství

Konec politické cenzury – spisovatelé mohli vydávat jakékoli knihy, i ty, které kritizovali nebo se nehodili komunistickému režimu

 

Současná literatura:

 

Historický kontext

  • 1945 – konec 2. světové války
  • 1948 – komunistický převrat, nástup nového režimu
  • 1953 – umírá Gottwald a Stalin, mírnější uvolnění režimu
  • 1968 – Pražské jaro, vrchol demokratizace, politické uvolnění
  • 1968 – okupace vojsky Varšavské smlouvy (SSSR, Bulharsko, Maďarsko, NDR), 3. velká vlna emigrace (první dvě: 1938-39, 1948)
  • 1969 – upálení Jana Palacha jako protest proti komunistickému režimu
  • 70. a 80. léta – tzv. normalizace, čistky v komunistické straně, zrušení mnoha politických organizace (Junák, Sokol a další), přísná cenzura
  • 1989 – Sametová revoluce, svrhnutí režimu

 

Rozbor díla: Rok kohouta

Literární druh:

  • Epika (na rozdíl od lyriky zachycuje děj)

 

Literární žánr:

 

Literární forma:

  • Próza (text psaný do odstavců a kapitol)

 

Téma:

  • Zpověď autorky o adopci romských dětí a snaze je převychovat. Jde o její autobiografickou výpověď zážitků, které se skutečně staly.

 

Motivy:

  • Adopce, Romové, výchova, rodina, mezilidské vztahy, konflikt, trápení, neshody.

 

Vliv díla:

  • Dílo se dočkalo od části společnosti velké kritiky. Byly odsuzovány názory autorky, která po špatné zkušenosti litovala adopce romských dětí.

 

Kompozice:

  • Ich-forma (vypravěčkou je sama autorka)
  • Chronologický děj
  • Psáno deníkovou formou, jednotlivé zápisky nejsou pravidelně časově určeny

 

Jazykové prostředky:

  • Hovorová čeština
  • Vulgarismy
  • Častá přímá řeč, která není oddělena uvozovkami, ale je psána do samostatných odstavců
  • Drsný humor
  • Časté autorčiny úvahy a myšlenky
  • Autenticita

 

Postavy:

  • Tereza Boučková– Autorka. Žena ve středním věku. Cítí, jako kdyby se ve svém životě nacházela ve slepé uličce. Prožívá krizi jak v osobním, tak i profesním životě. Dlouho touží po velké rodině a s manželem se rozhodne adoptovat dva chlapce romského původu. Snaží se být pro ně správnou matkou a touží po šťastné rodině. Její sen se jí hroutí, oba chlapci jsou problémoví, Tereza se navíc odcizí i se svým manželem. Je velmi citlivá a přemýšlivá, snaží se najít, kde udělala chybu, která způsobila všechno toto trápení. Poznává, že geny osob jsou silnější než jejich výchova.
  • Patrik a Lukáš– Adoptovaní romští chlapci. Toho, že se o ně Tereza a Marek starají jako o vlastní děti si neváží a chovají se k nim bezohledně. Utíkají z domu, kradou a berou drogy. Jsou lhostejní k dopadu těchto činů na ostatní, jsou sobečtí a nenapravitelní.
  • Matěj– Syn Terezy a Marka. Jde o jejich vlastní dítě, které se narodilo po adoptování romských chlapců. Je jejich naprostý opak. Je slušný, poctivý, dobře se učí a je přátelský. Je Terezinou jedinou radostí.
  • Marek – Terezin manžel. Souhlasí s adopcí chlapců, ale později vztah k nim i k Tereze ochladne. Je flegmatického temperamentu, nic neřeší a zůstává vždy v klidu. S manželkou dostatečně nekomunikuje ani ji nepodporuje v těžkých chvílích. Miluje cyklistiku, kterou upřednostňuje i před ženou.

 

Časoprostor:

  • léta 20. století
  • Praha

 

Děj:

Několik let před revolucí (ta nastala roku 1989) Tereza Boučková s manželem adoptovali dva romské chlapce. Zpočátku si myslela, že když romští chlapci budou odmalička vyrůstat v normální rodině, dokážou ovlivnit jejich chování a z chlapců vyrostou slušní lidé. To se však nepovedlo. Chlapci jim kradli peníze nebo hmotné věci, které později prodávali, chodili za školu, brali drogy. Lukáš měl těhotnou přítelkyni, která byla nezletilá. Chlapci si ničeho nevážili a dostali se dokonce až do polepšovny.

Po pár letech se manželům narodil vlastní syn Matěj. Byl jediným členem rodiny, který dělal Tereze radost a se kterým si rozuměla. Velmi si přála, aby si romští kluci byli stejní, jako Matěj. Tereza se postupem času smířila s nefunkční rodinou i s tím, že vše v životě nejde změnit – z Patrika a Lukáše se nikdy nestanou slušní lidé.