
Kniha: Jeptiška
Autor: Denis Diderot
Přidal(a): Ulmova.verca
Období
Klasicismus – umělecký směr 17. a 18. století, který vznikl za Ludvíka XIV. Napodobování antiky. Tvorba směřovala k dodržování estetických klasických norem. Klasicismus svazuje člověka i uměleckou tvorbu řadou velmi přísných a striktních pravidel. Zdůrazňuje střízlivý rozum a pravidelný řád
Empír – vrcholná forma klasicismu
Osvícenství – evropské myšlenkové hnutí 18. století.Vyznával se rozum a rovnosti občanů. Bylo zaměřeno proti církvi.
Další autoři
Itálie – Carlo Goldoni – reformátor upadající komedie dell arte, (Sluha dvou pánů)
Francie – Pierre Corneille – Cid (veršovaná tragedie)
_ Moliere – Lakomec (tragedie)
Anglie – Jonathan Swift – Gulliverovy cesty (imaginární cestopis)
_Daniel Defoe – život a zvláštní podivná dobrodružství Robinsona Crusoe, námořníka z Yorku
Německo – Johann Wolfgang Goethe – Faust (dramatická báseň)
Denis Diderot (1713 – 1784)
Byl francouzský spisovatel a filosof.Studoval na Jezuitských kolejí a v Paříži získal titul magistra umění.Věnoval se filosofii, matematice, fyzice, přírodním vědám a literární tvorbě.
Podílel se na sepsaní Encyklopedii aneb racionálního slovníku věd, řemesel a umění.
Další díla:
Romány – Jakub Fatalista, Rameauův synovec
Drama – Otec rodiny, Nemanželský syn
Přírodní témata – myšlenky o výkladu přírody
Jeptiška
Epika – psychologický román (román v dopisech)
18. století
Francie – Paříž a okolí
Klášter Panny Marie – byla sem poslána svými rodiči. Zde udělala ostudu, nechtěla složit řeholní slib
Klášter v Longchamp – šla tam dobrovolně poté, co se dozvěděla pravdu o svém otci. Představená De Moni a později Krystýna
Klášter Sainte-Eutrope v Arpajonu – přeložena z Longchamp. Zdejší představená milovala Zuzanu (lesbické sklony)
Dům paní Madinové – zde pracovala po útěku z kláštera
Zuzana Simoninová byla nemanželské dítě. Zpočátku o tom vůbec nevěděla. Zuzana byla o dost chytřejší, krásnější a nadanější než její dvě nevlastní starší sestry. Za Zuzaninými sestrami chodili nápadníci, a když uviděli Zuzanu, tak se jim začala líbit, protože byla o dost krásnější než její sestry. Nápadníci, kteří chodili za sestrami, začali později chodit za Zuzanou. Zuzana myslela, že vše vyřeší tím, že o tom řekne rodičům. Rodičům se nelíbilo, že byl o Zuzanu větší zájem než o starší sestry, a tak se rozhodli Zuzanu poslat do kláštera. O pár dní později Zuzana skutečně ve svých sedmnácti letech nastupuje do kláštera Panny Marie.
V klášteře se necítí Zuzana vůbec dobře a prostředí kláštera se jí velmi protiví. Mezitím co je Zuzana v klášteře, byly obě její sestry provdány, a tak si Zuzana myslela, že teď bude řada na ní. Zuzana je nucena ke složení řeholního stavu. Na poslední chvíli stav odmítne a přes velkou ostudu je poslána zpět domů. Doma je vězněna v malé komůrce. V této době jí matka prozradí, že není dcera pana Simonina a že její pravý otec je mrtvý. Zuzana tak pochopila, proč se k ní její otec tak choval. Tato situace jí přivedla k přesvědčení složit řeholní stav.
Přichází do kláštera v Longchamp, kde je zdejší představenou sestra De Moni.
Zuzana složí slib a zdejší matka představená se snaží Zuzaně život v klášteře usnadnit. Pomáhá jí se vším, co se dá, ale za krátkou chvíli umírá. Nastupuje nová matka představená se svým krutým režimem. Mučení a urážky jsou pro ni každodenní záležitostí. Chce se vzdát svého postavení v klášteře a za pomoci sestry Uršuly se jí povede spojit s advokátem Manourim. Mezitím co běží proces o zrušení slibu, o kterém jeptišky netuší, jí začínají mít v klášteře rády. Napomohl k tomu její hudební talent. Později se setkává s advokátem a dostane zpět její celu. Představená se dozvěděla, že se chce Zuzana vzdát slibu. Sestry se za ni modlily, aby zůstala v klášteře, ale to bylo marné, a tak jí omezili přísun jídla a pití. Zakázali jí chodit do zpovědnice a vzali jí růženec. Zakázali jí modlit se a vzali jí boty. Zakazovali jí, aby se dotýkala věcí, a věcí, kterých se dotkla, se nesměl už nikdo jiný dotknout. Kněz se rozhodl jednat a poslal žádost arcibiskupovi. O několik měsíců později je Zuzana skutečně přeložena do jiného kláštera, a to do Arpajonu do kláštera Sainte-Eutrope, který vede knězův přítel Manouri.
Místní představená je na Zuzanu až moc hodná. Má lesbické sklony a prožívá se Zuzanou milostné chvíle. Ostatní jeptišky ji nemají rády za to, jak je u matky představené oblíbená. Nejvíc na ni žárlila sestra Terezie, kterou měla představená dříve v oblibě. Lesbické sklony matky představené nepřijdou Zuzaně vůbec divné. Když byla Zuzana u zpovědi, byla varována před matkou představenou. Zuzana se začala matce představené stranit a ta se z toho zbláznila a později zemřela. Po ní umírá hned sestra Terezie. Ostatní jeptišky dávaly vinu za smrt představené Zuzaně a pro Zuzanu nastává opět peklo.
Zuzana plánuje útěk, ke kterému jí pomohl Manouri. Útěk se jí povede, ale při přelézání zdi spadla a těžce si poranila záda. Dostala se do domu paní Madinové, kde byla zaměstnána jako pomocnice v prádelně. Zuzana zjistila, že život na svobodě není o moc jednodušší, bála se prozrazení. Dopisovala si s markýzem de Croismare a domluvili se, že za ním přijede na venkov a bude vychovávat jeho dceru. Zuzana se s markýzem nikdy nesetkala a na následky svého zranění umírá.
Kompozice
Dopisová forma panu markýzi de Croismare
Spisovný jazyk
Styl vyprávěcí
Obsahuje přímou řeč
Chronologický děj psaný ich-formou
Příběh je založen na skutečné události jeptišky Margarity Delemarrové. Markýz de Croismare byl osudem této dívky zaujat, a tak Diderot se svými přáteli vymyslili příběh, ve kterém se jeptiška obrací na markýze ve formě dopisů. Markýz netušil, že autorem dopisů je Diderot, a tak se začal dívkou zabývat. Nakonec nechali v příběhu dívku zemřít a řekli markýzi pravdu. Markýz přijal pravdu s humorem.
Hlavní postavy
Marie Zuzana Simoninová – Zuzana je nemanželská dcera, nejmladší ze tří sester. V sedmnácti letech byla dovedena do kláštera. Mladá, upřímná, silná, krásná a talentovaná dívka, umí zpívat.
rodiče Zuzany – neměli Zuzanu vůbec v oblibě
matka představená De Moni – v klášteře Longchamp, měly se Zuzanou hezký vztah. Byla velmi obětavá.
matka představená Krystýna – v Longchamp, neměla Zuzanu v oblibě
sestra Uršula – pomáhala v utajení Zuzaně
Manouri – advokát, který pomáhal Zuzaně s útěkem, velmi hodný a obětavý člověk
matka představená v klášteře Arpajon – měla Zuzanu ráda. Měla k ní lesbické sklony.
otec Lamoine – Zuzana se mu zpovídala
sestra Terezie – milovala představenou, žárlila na Zuzanu. Po smrti představené taky zemřela.
Markýz de Croismare – měla u něj slíbenou práci jako chůva jeho dcery
Umělecké prostředky
Autor používá temné barvy (prostředí v cele)
Hlavní myšlenka
Kritika náboženské morálky
Kritika církve
Právo na svobodu a vlastní rozhodnutí


