Kniha: Kuře melancholik
Autor: Josef Karel Šlejhar
Přidal(a): Eva
Obecná charakteristika
– literární druh- epika
– povídka s prvky naturalismu
– autorova ranná próza, která sleduje paralelu mezi trpícím dítětem a slabým kuřetem.
Jazykové prostředky
– zvláštní stavbou vět a slovosledem, nářečím a neobvyklými, slangovými výrazy v tehdejší hovorové mluvě
– hojně využívány přechodníky (na slunci vyhrávše)
– autor hojně využívá kontrastu mezi harmonicky líčenou okolní přírodou a zvířaty a krutý svět venkovských lidí
– Šlejharův styl má blízko k expresionismu, který se uváří na začátku 20. Století, protože obdobně vyhadrřuje lidské pocity tísně a úzkosti, které člověka napadají z nedůvěry v moderní civilizaci.
Obsah
Vypravěč
Povídka je psaná v er- formě, vypravěč zaznamenává události, které se dějí.
Především ke konci knihy, kdy chlapec trpí zásluhou své macechy, autor začíná subjektivně hodnotit objektivní zlo.
Postavy
Malý chlapec- není blíže jmenován a není blíže určen jeho věk, může mu být kolem 3 let. Je příliš malý na to, aby chápal smrt své matky, musí snášet neustálé projevy opovržení a bití od macechy a nové služebné Pepky, poté si uvědomuje pravou ztrátu matky a útěchu nalézá v přátelství s kuřetem, které je také nositelem citu, který chlapec nenachází u žádných lidských postav.
Kuře, které zaostává za ostatními kuřaty jak vzhledem, tak fyzickými silami.
Maminka- laskavá, milující matka, dobrá, spravedlivá žena, zemře na nemoc
Otec- tvrdý, k dítěti lhostejný pán domu
Katla- stará služebná, dobrá postava, má s dítětem dobrý vztah, macecha ji vyhodí
Macecha- „mladá příbuzná“- nová manželka otce po smrti matky, nenávidí dítě a je jí přítěží
Služebná Pepka- krutá služebná, spolu s macechou dítě tyranizuje
Čas a prostor
Příběh se odehrává na blíže nejmenovaném vesnickém statku.
Význam, motivy
– jedna z nejpozoruhodnějších českých próz z konce 19.století
– utrpení dítěte jakoby propojené s utrpením postiženého zvířete klade základní otázku: Má, či spíše může mít, lidský život bohatší smysl, souvislosti a poslání?
– osud malého dítěte, které za nic nemůže a nakonec umírá bez šance na jiný osud.
– realistický obraz vesnické společnosti, lidské malichernosti,
– subjektivními projevy přímé autorovi zaujatosti a kritiky- kritika bezpráví, které se kolem nás běžně děje, ale ke kterému jsme lhostejní
– naturalismus této povídky tkví především v tom, že jsou děcko a odstrkované kuře stavěny na stejnou rovinu. Oba tvorové se nacházejí v situaci, kdy se ve svém urpením musí zaměřit na nejzákladnější potřebu- přežít. Nezáleží však na tom, že děcko je člověk, obdařený rozumem a citem a kuře je pouze zaostalé, protože ho příroda neobdařila vhodnými geny
Dílo zfilmováno 1999 Jaroslavem Brabcem, film oceněn Českým lvem za nejlepší kameru a režii
Děj a kompozice
Malému chlapci je oznámeno, že mu zemřela maminka. To však dítě z počátku není schopno pochopit, neví, co si má pod tím abstraktním pojmem představit. Ve stejnou dobu se na statku vylíhnou kuřata, což je pro malého chlapce velká událost, a proto s nimi tráví svůj volný čas. Všechna kuřátka jsou bystrá, žlutá a načechraná, jen jedno za ostatními zaostává jak vzhledem, tak fyzickými silami. Hošík si ono kuře hned oblíbí a snaží se o něj starat.
Celá vesnice a především služebnictvo je smrtí paní domácí hluboce zarmouceno, byla to totiž laskavá žena s dobrým srdcem. Na pohřeb se sejde celé příbuzenstvo, mezi nimi přijede i mladá dívka, v knize zvaná „Mladá příbuzná“, která se se strojenou vlídností a ochotou pomoci točí kolem chlapcova otce. Ten si ji nakonec bere za ženu, mladá příbuzná se stává paní domu, vymění veškeré služebnictvo (které bylo chlapcovi oporou) a malému chlapci nastávají zlé časy. Jeho macecha ho nenávidí a spolu s hrubou děvečkou Pepkou a dalším služebnictvem ho metodicky ničí. Nejdříve se mu jen vysmívají a nadávají mu, poté ho začnou za všechno bít, moří ho hlady, přestěhují ho z jeho dětského pokoje mezi služebnictvo, nevšímají si ho. Děcko vše mlčky trpí a jedinou útěchou jsou pro něho vzpomínky na milovanou maminku a také ono malé kuře, ve kterém nachází svého jediného přítele. Kuře postihl podobný osud, díky své slabosti byl svou kuřecí rodinou opomíjen a poté nenáviděn a vyklován.
Chlapec velmi zeslábne a nakonec nemůže vstát, není to však běžná nemoc, ale jeho tělo i mysl mu přestává sloužit. Je však všemi opomíjen, jeho stav se horší, a když je zavolán doktor, jen konstatuje, že hošík brzy zemře. Chlapec je odsunut do kůlny, kde nikomu nebude překážet. V tu samou dobu je ošklivé kuře nuceno schovat se před služebnictvem a utíká do kůlny, kde se opět shledává s chlapcem, který zanedlouho v jeho společnosti zemře. V knize je napsáno, že si pro něho přišla maminka.
NATURALISMUS
– umělecký směr snažící se zachytit nezkreslenou realitu
– vznik 70. Léta 19. Století ve Francii z klasického realismu
– typický pesimismus- lidská bída, smrt, stáří
– důraz na detailní popis prostředí a situací
– na rozdíl od realismu- naturalismus nezobrazuje jen „obyčejné lidi“, ale lidi něčím výjimečné, buď na okraji společnosti, nebo na jejím vrcholu
– hlavní postavy zvláštní, něčím poznamenané, vyřazené, typická fyzická/psychická narušenost
– pojetí člověka jako přírodního tvora, pro něhož zlo, sobectví, prosazování silnějšího nad slabším jsou přirozené zákony, vítězící nad city, ohledy, sounáležitostí
– v České literatuře- naturalismus nebyl příliš výrazný
Další autoři
Karel Matěj Čapek- Chod (Turbína)
Vilém Mrštík (Maryša)
Emile Zola
Guy de Maupassant
Gustave Flaubert
Josef K.Šlejhar (1864-1914)
– narozen v Podkrkonoší, vystudoval reálnou školu v Pardubicích
– studoval chemii v Praze- studia pro nemoc zanechal
– pracoval jako technický úředník v cukrovaru, sedlák na zděděném statku, učitel na obchodních školách v Hradci
– celý život existenční i rodinné problémy
-hluboký pesimismus, čtenáře šokuje děsivými detaily
– postavy jsou lidskou zlobou či vnějšími okolnostmi tlačeni do tragických konfliktů, kde je často smrt jediným východiskem
– často píše o životě na vesnici, který je líčen v nejhorších barvách
Temno- povídky
Lípa- mladý sedlák se necitlivě snaží o modernizaci statku a chce porazit památnou lípu na svém pozemku
– Šlejhar- ústy souseda vyjadřuje odpor k technickému pokroku a vyzdvihuje tradiční venkovský život
Vraždění- román
Z Prahy- sbírka naturalistických povídek, zaměřená na zlo a konflikty velkoměstského života
