Má veselá jitra – rozbor díla k maturitě

rozbor-díla

 

Kniha: Má veselá jitra

Autor: Ivan Klíma

Přidal(a): Lena

 

Rozbor díla: Má veselá jitra (exil 1979, 1990)

Téma:

Příběhy odehrávající se za totality,ve kterých se nám pozvolna odkrývá postava vypravěče = autora ( autobiografické prvky), který nás seznamuje s tehdejší realitou a lidmi poznamenanými totalitním režimem

 

Motivy:

Totality, komunismu, odposlechů, rozvrácené rodiny, šmeliny, podvodu, emigrace,  milostného vzplanutí, erotiky, filosofie, protekce, disidentu,  cenzury, charty – tyto jednotlivé motivy charakterizují celkovou atmosféru doby

 

Časoprostor:

Období normalizace (70. léta v Československu), autorův byt,  Vánoce – prodej kaprů na ulici, nemocnice, novostavba, venkov – kostel

 

Kompozice:

  • Knihu tvoří 7 povídek =7 dní, každá povídka nese název jednoho dne např. V pondělí ráno a podtitul, který naznačuje tematiku, o čem daná povídka bude vyprávět :
  • Šmelinářská, sentimentální, vánoční spiklenecká, erotická, sanitářská povídka s vloženou povídkou do krabice, bláznovská

 

Literární druh:

  • epika

 

Literární žánr:

  • povídka

 

Vypravěč: 

Ich forma, vypravěčem je sám autor, autobiografické rysy,v jednotlivých povídkách se postupně odtajňuje, uvádí o sobě více informací – spisovatel hlídán bezpečností,  jsou mu odposlouchávány telefony, nesouhlas s režimem,  jmenuje se Ivan, později doplňuje i své příjmení Klíma, schopnost filosofovat

 

Postavy:

  • Vypravěč – Ivan Klíma, spisovatel, odpůrce režimu,
    • V každé povídce kromě autora vystupují různé postavy: řada z nich vytváří kontrast postavy šmelinářů, zlodějíčků, vykutálených vedoucích, ( lidé , kteří bojují proti režimu po svém, chtějí z něho něco vytřískat pro sebe) X intelektuálové, filosofové, disidenti, pan profesor, farář – odpůrci režimu, sledováni tajnou policií
  • Paní Vejrová
    • Matka malého Bedříška, svého syna má ráda, bojí se o něho, v manželství je nešťastná, brzy otěhotněla a pak se provdala za muže, který neměl zcela čistou svoji minulost, byla by nejraději,kdyby jejího manžela opět zavřeli a ona a hlavně syn měli klid, teprve její vyznání lásky svému synovi probudí u malého dítěte úplně závěrem cit, začne plakat, jinak je ke všemu tvrdý, neprojevuje lítost ani při fyzické bolesti
  • Pan Vejr
    • Podnikavý člověk, jinak řečeno šmelinář, kšeftuje s různými věcmi, hlavně se starožitnostmi, které vydává za mnohem starší, než jsou, nabízí zboží i našemu autorovi, ten ho ale odmítá, již za různé podvody a překupnictví vícekrát byl odsouzen za mříže, ale nenechává toho, má špatný vliv na svého malého syna, žena by se ho nejraději zbavila
  • Pan vedoucí obchodu
    • Umí chodit ve své profesi, má kontakty na správných místech, ví , jak obalamutit zákazníka, aby na to nepřišel, udílí rady Ivanovi a jeho příteli, kteří mají prodávat kapry, aby si trochu přivydělali .
  • Táňa
    • Sestra v nemocnici, obdivuje autora,ráda sbírá dopisy a pohledy, při čtení se často vzpomínkami vrací do minulosti, vzpomíná na zesnulou matku
  • Pan Biebel
    • Rozkrádá nemocniční majetek
  • Pan profesor
    • Přijíždí z Prahy  za autorem, veze mu tajné dokumenty, seznam spisovatelů, kteří nesmí publikovat, seznamech, kteří podepsali chartu,  nové texty, po cestě ho zastihla povodeň

 

Vyprávěcí způsoby:

  • Pásmo vypravěče: postup popisný,vyprávěcí , úvahový
  • Pásmo postav –  živé dialogy, působí přesvědčivě

 

Typy promluv:

  • Přímé řeči, vnitřní monolog

 

Jazykové prostředky: 

  •  Z hlediska jazyka je použito vrstvy spisovného jazyka, ale v přímých řečech hovorového a místy až vulgární mluvy,některých postav, je tím naznačena obhroublost , někdy až primitivita, autor svým chování a jednání vytváří často protipól.

 

Povídky jsou psány ich formou, jsou humorné, postupně nám odkrývají informace o autorovi, tj. vypravěči Ivanu Klímovi, povídky mají řadu autobiografických rysů. Dovídáme se z nich řadu dobových praktik, událostí, byly napsány roku 1968, ale vyšly v  Torontu až v roce 1979. Ivan Klíma patřil mezi zakázané autory, psal o režimu a proti režimu KSČ. Povídky spojují nejen narážky na bývalý režim, ale také erotické prvky, Z hlediska jazyka je použito vrstvy spisovného jazyka, ale v přímých řečech hovorového a místy až vulgární mluvy,některých postav, je tím naznačena obhroublost, někdy až primitivita, autor svým chování a jednání vytváří často protipól.

 

Obsah:

V pondělí ráno (šmelinářská povídka)

Postavy:

  • Autor – vypravěč,  je po ránu doma sám, chystá se , že bude pracovat, v tom uslyší hluk ze svého bytu , autobiografické prvky, autor- spisovatel, je hlídán bezpečností, jsou mu odposlouchávány telefony, bydlí ve zkonfiskované vilce ještě s jednou povedenou rodinkou, ujme se čtyřletého kluka, který spadne do jeho bytu
  • Bedříšek – čtyřletý kluk, utrpí úraz poté , co skočí z balkonu na terasu, nepláče, nevyjadřuje žádné pozitivní emoce, je obětí svých rodičů, nemá rád otce, když ho matka nechá doma , myslí si, že od něho odešla, od otce pochytává hrubé výrazy a nenávist k okolním lidem
  • Paní Vejrová – matka malého Bedříška, svého syna má ráda, bojí se o něho, v manželství je nešťastná, brzy otěhotněla a pak se provdala za muže, který neměl zcela čistou svoji minulost, byla by nejraději,kdyby jejího manžela opět zavřeli a ona a hlavně syn měli klid, teprve její vyznání lásky svému synovi probudí u malého dítěte úplně závěrem cit, začne plakat, jinak je ke všemu tvrdý, neprojevuje lítost ani při fyzické bolesti
  • Pan Vejr – podnikavý člověk, jinak řečeno šmelinář, kšeftuje s různými věcmi, hlavně se starožitnostmi, které vydává za mnohem starší, než jsou, nabízí zboží i našemu autorovi, ten ho ale odmítá, již za různé podvody a překupnictví vícekrát byl odsouzen za mříže, ale nenechává toho, má špatný vliv na svého malého syna, žena by se ho nejraději zbavila
  • Povídka má jednoduchý děj, ráno spadne do bytu autora malý kluk, spíše se snaží kvůli své rodinné situaci spáchat sebevraždu, autor má o něho strach, neví jestli nemá nějaká poranění , a tak chlapce( protože u něho doma nikdo není ) bere sám k lékaři na vyšetření . V závěru ho předává jeho matce.
  • Během tohoto příběhu se dovídáme Inko o životě ostatních postav, ale i autora, jsou zde narážky na dobu totality, hrozí vězení někomu za šmelinu, někomu za své názory, povídka je psána humorně, s nadsázkou. Je vyprávěna v ich – formě.

 

V úterý ráno (sentimentální povídka)

Postavy:

  • Autor – v této povídce se dovídáme  zase něco více o samotném autorovi, krom toho, že prožívá krátkodobé milostné vzplanutí, nás seznamuje se svým postojem k režimu, který odsuzuje, píše o něm ve svých dílech, ale zároveň není ochoten  ani schopen opustit svou zemi, kterou miluje,  kvůli řeči, kterou má rád,pár  přátelům, kterým věří,  bojí se vycestovat, aby se mohl ještě vrátit ke své rodině, kterou také miluje. Žije s tím, že jsou mu odposlouchávány telefonické hovory, ,že je sledován,pokud někam vyrazí ze svého bytu, díla jsou mu cenzurována, vydává v zahraničí, je také placen ze zahraničních zdrojů.
  • Mladá žena,  milenka, prodavačka v knihkupectví, emigrantka, bohatá vdaná paní, která touží po lásce

Děj:

Ráno autorovi zazvoní telefon, v něm  se ozve ženský hlas, který mu někoho připomíná. Po chvíli zjišťuje že se mu ozvala žena, kterou již 20 let neviděl , protože emigrovala, chce se s ním sejít. Po telefonátu se mu začnou vybavovat vzpomínky na svá vysokoškolská léta, na dobu, kdy se oni dva seznámili, ona dělala v knihkupectví a potajmu mu prodávala zakázané autory, později se sblížili. Přestože ona byla již vdaná, scházeli se potajmu každý den o její polední přestávce na paloučku v lese, kde se spolu milovali. Pak se ona náhle ztratila, jen se doslechl, že emigrovala, nemohla v této zemi žít podle svých představ. Teď se po 20 letech vrátila s muže  ,podnikatelem, který nabyl značného bohatství, ona s ním procestovala celý svět, přesto v Praze zatoužila se znovu sejít se se svou tajnou láskou a prožít to, co prožívali před lety. Okolnosti jim to nakonec nedopřály. Ona nemohla pochopit, po tom všem co ji vyprávěl , proč už dávno neemigroval, on ji neměl sílu vysvětlovat všechny důvody, které by jen stěží byla schopna pochopit, a tak řekl prostě, že neví.

 

Ve středu ráno (vánoční spiklenecká povídka)

Postavy:

  • Autor- v této povídce  nám autor poprvé  prozradí své jméno, jmenuje se Ivan ( jako ve skutečnosti)
  • Autorův přítel, intelektuál, který je také pronásledován režimem, nemůže vykonávat svoji práci, živí se podřadnými činnostmi
  • Pan vedoucí obchodu – umí chodit ve své profesi, má kontakty na správných místech, ví , jak obalamutit zákazníka, aby na to nepřišel, udílí rady Ivanovi a jeho příteli, kteří mají prodávat kapry, aby si trochu přivydělali .
  • Daniela – prodavačka, zajímá se o Ivana, podaří se jí ho svést

Děj:

Za Ivanem přijede jeho přítel a nabízí mu možnost přivýdělku, prodej kaprů před Vánoci, i když jsou oba vysokoškoláci, intelektuálové, využívají této nabídky,aby si přišli k penězům. Dostanou se k vedoucímu, který ji radí jak správně prodávat kapry, jak okrádat zákazníky, aby na to nepřišli,Ivan se necítí být na to dost zručný .Něco se jim podaří prodat, některé ryby leknou poté, co jim z kádě přes noc odtekla voda, vedoucí nakáže ryby rozporcovat a prodávat za vyšší cenu. V obchodě se o Ivana zajímá mladá prodavačka, snaží se vyzvědět, kdo je, když se doví , že je spisovatel , zamiluje se do něho, sblíží se i tělesně. Z výdělku kaprů nedostali nic, ještě na tom prodělali, přes noc jim někdo vybral  pár ryb, které jim pak chyběli, měli podezření na pana vedoucího, Danielu a další, kteří o tom věděli, oni byli prostě poctiví a s tímto nepočítali.

 

Ve čtvrtek ráno (erotická povídka)

Postavy:

  • pan Kobza – erotoman
  • žena – erotomanka
  • autor
  • filosof – Augustin Hovorka- jezdí na kole , snaží se žít v souladu s přírodou, filosofuje na d mužským principem, ve věcech, které ho obklopují spatřuje erotické symboly

Děj:

Autor má problém se svým autem, jde vyhledat vyhlášeného automechanika pana Holého, toho však v dílně nezastihne. Přistihne ale při erotických hrátkách na pracovišti jiný personál, který je při milostných scénách dost hlučný. Odejde čekat před budovu opravny, setká se tam se starým mužem, dají se do řeči. Tak se mu podaří seznámit s soukromým doktorem filosofie  Augustinem Hovorkou. Ten v povídce vytváří kontrast  s ostatními  přízemními , pudovými postavami.

 

V pátek ráno (sanitářská povídka s vloženou povídkou do krabice)

Postavy:

  • Autor – Ivan Klíma, nastoupil do nemocnice na místo sanitáře, seznámí se s realitou českého zdravotnictví, napíše pro kolegyni Táňu povídku do krabice od klobouku, tam si schovává své cennosti, prosí ho , aby jí vyprávěl o své minulosti, o tom jak byl v Americe, jak mu tam vycházela jeho díla, o tom,jak ho zde zakázali…
  • Vrchní sestra
  • Táňa – sestra v nemocnici, obdivuje autora,ráda sbírá dopisy a pohledy, při čtení se často vzpomínkami vrací do minulosti, vzpomíná na zesnulou matku
  • Pan Biebel – rozkrádá nemocniční majetek
  • Pan Mixa – silný , ale s chutí do milostných radovánek, používá obhroublou mluvu

 

Děj:

Autor, tentokrát ho známe již celým jménem, Ivan Klíma nastupuje na místo sanitáře do nemocnice, seznamuje se tam nejen s personálem sester, dalších sanitářů ,dlouhodobě ležících pacientů, ale také s nemocniční realitou, vrchní sestra si stěžuje na to, že se nemocnice neustále rozkrádá, ztrácí se zdravotnické pomůcky, oblečení, ale i kusy nábytku atd. Ivan do toho systému moc nezapadá, jakmile má volnou chvilku ,čte se knihy, seznámí se s mladou sestrou Táňou, kterou veze domů .V jejím bytě se mu svěří se svým osudem,z reality utíká do vzpomínek, čte dopisy , které dříve dostávala. Ivan jí slíbí, že pro ni také něco napíše. Jedná se o vloženou povídku do krabice. Vypráví příběh inspirovaný z nemocnice, příběh o umírající staré ženě a mužii, který sedí v posledních dnech jejího života u její postele a čeká na to , aby se s ní mohl rozloučit. V hlavě přemítá o jejich společném životě, o tom , jak se vždy k ní nechval fér, jak ji nechával samotnou doma, jak jí byl nevěrný,stydí se před sebou , chtě by to nějak odčinit. Ona ho už ale nevnímá.Umírá a v nemocnici ji odvážejí jako již nepotřebnou věc. Táňa povídku přečetla, přijala, ale nějak ji nekomentovala. Jen prohlásila, že ona se ke starým lidem chová s úctou, ale ví i o praktikách, jak zde některé sestra pomáhají pacientům ukončit život o trochu dříve.V nemocnici vydržel Ivan asi rok.

 

V sobotu ráno (zlodějská povídka)

Postavy:

  • Inženýr Králík – vedoucí stavební party
  • Inženýr Wolf
  • Inženýr Merunka – samotářský, málomluvný, věřící , příčily se mu veškeré nepravosti, původně studoval na kněze, před koncem studia ho zavřeli na 10 let, za to , že šířil papežský list. Pustili ho asi po 6 letech kvůli  jeho astmatu a taky za dobré chování, strojařinu si dodělal na dálku.
  • Autor –  zaměstnán na stavbě jako nákupčí materiálu, nevděčná funkce, dříve, se dalo vše sehnat jen velice stěží, přes známosti nebo nějakým podvodem , i autor se nechal ovlivnit dobou a na rozdíl od povídky, kde prodával kapry se už nebránil jít do lesa a tam nabrat poházené fošny, které nemohl jinde sehnat
  • Libor – bývalý spolužák Ivana Klímy, vedoucí bytového družstva, vlivná osoba

Děj:

Autor se dostává do stavební party mezi inženýry  mají za úkol postavit garáž. Je velice těžké opatřit materiál, aby stavba mohla pokračovat, podařil se sehnat cement, ale zase jim chybí dřevo.  Bez známostí a drobných podvodů se nic postavit nedá.autor se setkává po letech se svým bývalým spolužákem z gymnázia, který školu ani nedodělal, zato teď má velmi výhodné místo, dělá vedoucího bytového družstva, rozhoduje o tom , kdo byt dostane a kdo ne, jeho práce je spojena s braním úplatků pro celou komisi. Chlubí se , jak se mu nabízí atraktivní ženy jen proto, aby dostaly předělen nějaký byt.  Kontrastem se stává postava poctivého inženýra Merunky, který má strach odnést i poházené trámky z lesa.

Tato povídka má podtitul zlodějská, ukazuje se , že se lidé obohacují na úkor státu ve všech

Společenských vrstvách.

 

V neděli ráno (bláznovská povídka)

Postavy:

  • Autor
  • Farář Petr – evangelický farář, měl ženu
  • Magdaléna – cikánské děvče, odešla z domova, neshody z matkou, dostala se do pasťáku,
  • Odtud putovala do této zapadlé vísky, používá obhroublé výrazy, myslí na sex, nejraději by svedla autora
  • Karlík a Lukáš – věřící, duševně narušení
  • Pan profesor – přijíždí z Prahy  za autorem, veze mu tajné dokumenty, seznam spisovatelů, kteří nesmí publikovat, seznamech, kteří podepsali chartu,  nové texty, po cestě ho zastihla povodeň

Děj:

Autor se ocitl v malé vísce, kde se kvůli nepřízni počasí rozvodnil potok, který způsobil místní záplavy. Chodí na kázání do evangelického kostela svého přítele Petra, do kostela chodí jen velmi malé množství lidí, buď staré generace nebo naopak mladých m jeho generace tu nějak chybí.

V této povídce se zabývá  podstatou lidského života, vzpomíná na výjimečné lidí, kteří pro stát udělali i to , že obětovali svůj život a národ se k nim nezachoval čestně, byli to například, Hus, Borovský nebo Němcová.  V závěru povídky, kdy obec pohltí povodeň, se objevuje postava starého profesora, který jede za autorem, ale po cestě ho zastihla právě povodeň. Autor a cikánská dívka ho jedou zahraňovat na loďce. Symbolika situace, jako v Bibli potopa světa, zachrání se jen pár vyvolených jedinců,  Konec povídky je otevřený, profesor má s sebou kufřík uzamknutý na heslo ,ale vzpomíná jaké heslo to mohlo být , a tak se neví, jesti se jim k cenným dokumentům podaří dostat.

 

Kontext autorovy tvorby: Ivan Klíma

Ivan Klíma, rodným jménem Ivan Kauders (1931)

  • je český spisovatel a dramatik s židovskými kořeny
  • za druhé světové války strávil tři a půl roku v koncentračním táboře Terezín,
  • vystudoval gymnázium a Filozofickou fakultu UK.
  • psal do Literárních novin, Literárních listů
  • v  roce 1969 odjel do USA, kde působil jako hostující profesor na Michiganské univerzitě
  • po návratu v roce 1970 už byl zakázaným autorem
  • publikovat mohl jen v samizdatu a exilu , živil se dělnickými profesemi
  • jeho dílo je rozsáhlé a žánrově pestré: próza, dramata, reportáže, eseje, fejetony a knížky pro děti

 

Díla:

  • Milenci na jednu noc, 1964
  • Milenci na jeden den, 1970
  • Má veselá jitra, exil 1979, 1990 někdy též Moje veselá jitra
  • Moje první lásky, exil 1985
  • Láska a smetí, samizdat 1987, exil 1988, v Čechách tiskem 1990

 

Literárně historický kontext

  • Literatura 2. pol. 20. st.
  • Ovlivněna tehdejším režimem
  • Dělila se na oficiální  literaturu  – Drda, Otčenášek, Pavel, Kaplický, Fuks, Páral
  • Samizdatovou – Vaculík, Bondy, Jirous,  Hrabal,
  • Exilovou – Škvorecký, Kundera, Lustig, Klíma





Další podobné materiály na webu: