Kniha: Maryčka Magdonová
Autor: Petr Bezruč
Přidal(a): TerkaCZ
Petr Bezruč (*1867–1958)
- Vlastním jménem Vladimír Vašek, narozen 15. září 1867 v Opavě v rodině spisovatele Antonína Vaška.
- Český básník a prozaik, jehož tvorba je úzce spjata s regionem Slezska a jeho sociálními problémy.
- Pracoval jako úředník na poště.
- Bezruč se ve své poezii zaměřoval na osudy obyčejných lidí, zejména horníků a dělníků, a kritizoval sociální nespravedlnost a vykořisťování.
- Své básně zasílal do časopisu ČAS. Skrýval své autorství (proto pseudonym).
- Bezruč je považován za jednoho z nejvýznamnějších českých básníků, jehož dílo ovlivnilo sociální a národní uvědomění.
- Jeho básně jsou dodnes čteny jako svědectví o těžkém životě ve Slezsku a jako výzva k sociální spravedlnosti.
Tvorba:
- Nejvýznamnější sbírkou jsou Slezské písně, která obsahuje básně reflektující těžký život ve Slezsku, sociální problémy a národní otázky.
- Často využíval básnickou formu – baladu
- Stužkonoska Modrá – báseň
- Studie z Kafé Lustig – povídka
- Bezručova poezie je charakteristická silným emocionálním nábojem, expresivním jazykem a důrazem na regionální identitu.
Literárně-historický kontext
Období:
- Slezské písně vznikaly na přelomu 19. a 20. století, v době, kdy české země byly součástí Rakouska-Uherska.
- Toto období bylo charakteristické sociálními problémy, národnostními konflikty a průmyslovou revolucí, která přinesla těžké podmínky pro dělníky a horníky.
- Velké úsilí bylo věnováno překladům. Nejvíce se překládalo z francouzštiny, pozornost byla věnována i ruské lit. a severským zemím.
Charakteristika literatury té doby:
- Realismus a naturalismus – důraz na věrné zobrazení reality, často s kritickým pohledem na společenské problémy.
- Sociální poezie – zaměřená na osudy obyčejných lidí, jejich utrpení a boj za spravedlnost.
- Regionální literatura – zdůrazňující specifika jednotlivých oblastí, v tomto případě Slezska.
- Rebelie a anarchistický duch
Anarchističtí buřiči
- V této době se mezi dělnickou třídou a intelektuály šířily myšlenky radikální sociální změny a odporu proti vykořisťování – tzv. anarchističtí buřiči – básníci „života a vzdoru“.
- Tvorba ovlivněna myšlenkami:
- antimilitarismu – odmítání války
- anarchismu – úsilí o neomezenou svobodu člověka a odmítání autority státu
- vitalismu – oslava života a přírody
- Bezručova poezie, s její autenticitou a ostrým sociálním komentářem, se často interpretovala jako projev tohoto bouřlivého ducha, který odmítal konvenční mýtus o pokroku a zdůrazňoval bolest, utrpení a beznaděj pracujícího člověka.
- Bezručova poezie je typickým příkladem sociální a regionální literatury, která reflektuje těžký život ve Slezsku a zároveň vyjadřuje národní uvědomění a odpor proti útlaku.
Představitelé dané doby
- Fráňa Šrámek– Stříbrný vítr, Modrý a rudý
- Stanislav Kostka Neumann– Kniha lesů, vod a strání
- Viktor Dyk – Krysař, Válečná tetralogie
- František Gellner- Po nás ať přijde potopa
- Karel Toman – Měsíce, Sluneční hodiny
Rozbor: Maryčka Magdonova
↪ báseň ze sbírky Slezské písně (rozbor 1, rozbor 2)
Základní charakteristika
- Literární forma: Poezie
- Literární druh: Lyricko-epická báseň
- Literární žánr: Sociální balada
Téma, myšlenka, motivy, námět
- Téma: Tragický osud Maryčky Magdonové a její rodiny, který odráží těžký život horníků a dělníků ve Slezsku. Báseň zobrazuje sociální nespravedlnost, bídu a zoufalství, které vedou až k tragickému konci.
- Hlavní myšlenka: Kritika sociální nespravedlnosti a vykořisťování chudých, zejména horníků, kteří jsou obětí nelidských pracovních podmínek a nezájmu mocných. Báseň zároveň vyjadřuje soucit s oběťmi a apeluje na lidskou solidaritu.
- Motivy:
- Bída a hlad: Rodina Magdonových trpí nedostatkem jídla a základních potřeb.
- Smrt a zoufalství: Tragické osudy členů rodiny, které vyústí v sebevraždu Maryčky.
- Sociální nespravedlnost: Kritika bohatých a mocných, kteří ignorují utrpení chudých.
- Příroda: Ostravice a okolní krajina jako svědek tragédie.
- Námět: Příběh Maryčky Magdonové, která po smrti rodičů zůstává sama se sourozenci. Zoufalství a bída ji doženou k tragickému rozhodnutí ukončit svůj život.
Kompozice
- Struktura: Báseň je rozdělena do několika slok, které postupně odhalují tragický osud rodiny Magdonových.
- Úvod: Smrt rodičů Maryčky.
- Střední část: Zoufalství Maryčky a její snaha postarat se o sourozence.
- Závěr: Maryččina sebevražda a její pohřeb.
- Chronologie: Děj je vyprávěn chronologicky, s důrazem na klíčové momenty tragédie.
Jazykové prostředky
- Jazyk:
- Spisovný jazyk s regionálními prvky, které zdůrazňují slezské prostředí.
- Použití archaismů a nářečních výrazů, které dodávají textu autentičnost.
- Stylistika:
- Expresivní jazyk, který vyjadřuje zoufalství a tragédii.
- Časté opakování jména „Maryčka Magdonova“ zdůrazňuje její osud a dodává textu rytmus.
- Symbolika: Ostravice jako symbol neúprosného osudu, skály jako místo tragédie.
- Metafory a personifikace: „Černé tvé vlasy se na skále chytly“, „bílé tvé ruce se zbarvily krví“.
Charakteristika hlavních postav
- Maryčka Magdonová:
- Hlavní postava básně, mladá dívka, která se po smrti rodičů stará o své sourozence.
- Její osud je tragický – zoufalství a bída ji doženou k sebevraždě.
- Symbolizuje utrpení chudých a bezmocných.
- Rodina Magdonových:
- Otec a matka umírají za tragických okolností, což zanechává děti bez opory.
- Sourozenci Maryčky jsou odkázáni na její péči, což zvyšuje její zoufalství.
- Společnost:
- Bohatí a mocní, kteří ignorují utrpení chudých (markýz Gero, burmistr Hochfelder).
- Symbolizují sociální nespravedlnost a nezájem o osudy obyčejných lidí.
Časoprostor
- Doba: Konec 19. století, období průmyslové revoluce a těžkých podmínek pro dělníky a horníky.
- Místo: Slezsko, konkrétně Ostravsko a okolí Starých Hamrů. Přírodní prostředí (lesy, skály, Ostravice) hraje důležitou roli v atmosféře básně.
Děj (obsah) básně
Báseň začíná tragickým popisem smrti otce Maryčky Magdonové, který po večeru stráveném v hospodě padá do příkopu a umírá. Krátce poté přichází další rána – vůz plný uhlí se převrátí a pod ním zahyne Maryččina matka. Maryčka zůstává sama se svými pěti sourozenci, kteří jsou odkázáni na její péči. Zoufalství a bída se stávají každodenní realitou rodiny.
Maryčka se snaží postarat o své sourozence, ale situace je beznadějná. V zimě, kdy není co jíst, se odhodlá sbírat dřevo v lesích patřících markýzi Gerovi. Její čin však nezůstane bez povšimnutí – burmistr Hochfelder ji obviní z krádeže. Maryčka je vystavena nejen fyzickému utrpení, ale i ponižování a posměchu ze strany společnosti.
V zoufalství se Maryčka rozhodne ukončit svůj život. Na cestě do Frýdku, kde měla začít nový život, ji přemůže tíha osudu. Skočila do řeky. Jako sebevrah neměla místo na hřbitově.
