Mistr (Ivan Klíma) – rozbor díla

 

Kniha: Mistr

Autor: Ivan Klíma

Přidal(a): TerkaCZ

 

Rozbor díla: Mistr

Základní charakteristika

• Literární forma: próza
• Literární druh: drama
• Literární žánr: existenciální psychologické drama (divadelní hra)
• Rok vydání/premiéry: 1967 (první vydání Orbis, Praha)
• Rozsah: cca 70 stran
• Určeno: dospělí čtenáři a diváci, zájemci o moderní české drama, existenciální a filozofická témata

 

Téma

• Hledání smyslu života, viny a neviny, útěchy a naděje ve světě poznamenaném nedůvěrou a smrtí.
• Vina, podezření, strach a touha po spravedlnosti v uzavřené rodině po náhlé smrti jejího člena.
• Motiv „pouště“ jako symbolu úniku, očištění, začátku i samoty.
• Neschopnost komunikace, odcizení, ztráta jistot a hodnot v moderním světě.

 

Hlavní myšlenka

• Vina a nevina jsou často nejasné a těžko rozlišitelné, každý může být podezřelý i oběť.
• Touha po spravedlnosti a pravdě může vést k destrukci mezilidských vztahů a k zoufalství.
• Skutečná útěcha a naděje nejsou vnější, ale vnitřní – cesta k nim je těžká a často osamělá.
• Lidé nejsou schopni se oprostit od minulosti, věcí a vztahů, což vede k jejich vnitřnímu vyprázdnění.
• V moderním světě je těžké najít smysl a místo, kde by člověk nebyl ohrožen strachem a podezřením.

 

Motivy

• Smrt, pohřeb, rakev jako symbol konce i začátku.
• Podezření, vyšetřování, obviňování, strach z viny.
• Motiv pouště jako metafora samoty, očištění, nového začátku.
• Odcizení, nemožnost komunikace, neschopnost nalézt útěchu.
• Věci (kočky, rádio, barometr, křeslo) jako symboly minulosti a pout k domovu.
• Jed, mandlová vůně, smrt mlékem a cigaretou – nejasná hranice mezi vraždou, sebevraždou a nehodou.

 

Námět

• Reflexe atmosféry české společnosti 60. let, poznamenané totalitou, nedůvěrou, strachem a potřebou očisty.
• Inspirace existenciální filozofií, kafkovským pocitem viny a absurdity.
• Autorova zkušenost s vyšetřováním, vězněním a pocitem vyloučení ze společnosti.
• Kritika maloměšťáctví, konformismu a neschopnosti přijmout odpovědnost za vlastní život.

 

Kompozice a struktura díla

• Drama je rozděleno do 2 dějství, která jsou dále členěna na 5 obrazů:
  • První dějství: Obraz první (den, příjezd Mistra, smrt otce), obraz druhý (noc, „očista“ domu, dialogy o útěku na poušť).
  • Druhé dějství: Obraz třetí (ráno po smrti, snaha o smíření, další smrt), obraz čtvrtý (odhalování viny, výčitky, sebevražda profesora), obraz pátý (závěrečné rozuzlení, odchod Mistra).
• Kompozice je lineární, děj se odehrává v průběhu dvou dnů v uzavřeném prostoru vily.
• Stavba:
  • Expozice: Příjezd Mistra s rakví, představení rodiny, atmosféra napětí.
  • Zápletka: Náhlá smrt otce, podezření z vraždy, vyšetřování.
  • Kolize: Smrt Anny, rozpad vztahů, sílící podezření.
  • Krize: Odhalení profesora, jeho sebevražda.
  • Rozuzlení: Závěrečný rozhovor Františky s Mistrem, symbolický odchod na poušť.
• Rytmus: Střídání napjatých dialogů, monologů, filozofických úvah a dramatických zvratů.

 

Vypravěč

• Děj je tvořen výhradně přímou řečí postav, převládají dialogy a monology.
• Chybí klasický vypravěč, děj je posouván akcemi, otázkami a výčitkami jednotlivých postav.
• Stylizace: filozofické, existenciální úvahy, ironie, metafory, symbolika, jazyková hra.

 

Jazyk a styl

• Jazyk je spisovný, místy stylizovaný do filozofických úvah, s prvky ironie a absurdity.
• Dialogy jsou živé, často obsahují podtext, nevyřčené city, napětí a existenciální otázky.
• Stylistické prostředky: metafory (poušť, karavana, písek), ironie, přímá řeč, opakování motivů, symboly (rakev, jed, věci v domě).
• Využití jazykových vrstev: střídání hovorového a vyššího stylu dle postav, filozofické a biblické aluze.

 

Charakteristika postav

• Mistr: Tajuplný truhlář, nositel útěchy i smrti, symbol očisty, odcizení i naděje. Přináší rakev, vyzývá k odchodu na poušť, jeho minulost je zahalena tajemstvím. Jeho přítomnost vyvolává otázky, strach i fascinaci.
• Profesor: Strýc, učitel, člověk s minulostí poznamenanou vyšetřováním a vězněním. Touží po spravedlnosti, ale je slabý, nevyrovnaný, nakonec se přizná k vině a spáchá sebevraždu.
• Leoš: Zeť, úředník, typický představitel konformního maloměšťáctví, snaží se udržet řád, ale je slabý, podezíravý, bojí se o svou pozici.
• Anna: Druhá žena zemřelého, cizinka v rodině, hledá přijetí a útěchu, je podezírána, nakonec umírá na otravu (pravděpodobně nešťastnou náhodou).
• Františka: Dcera zemřelého, citlivá, rozervaná, hledá pravdu, spravedlnost i útěchu, ale zůstává osamělá, neschopná najít smysl v rozpadlém světě.
• Zemřelý otec: Jeho smrt spustí děj, je přítomen jen v řeči ostatních, symbolizuje ztrátu řádu, jistoty a otcovské autority.

 

Časoprostor

• Doba: Neurčitá současnost (atmosféra 60. let 20. století, alegorie totalitní společnosti).
• Místo: Vila na maloměstě, celý děj se odehrává v uzavřeném prostoru domu (hala, galerie, schodiště, pokoj, zahrada). Každý obraz je situován do stejného domu, pouze v různých částech a čase (den, noc, ráno, chvíli po sobě).

 

Stručný obsah díla

Do maloměstské vily přijíždí Mistr s rakví, kterou si rodina objednala na základě záhadného telefonátu. Krátce po jeho příchodu umírá otec rodiny za nejasných okolností. V domě se rozbíhá pátrání po viníkovi, podezření padá na všechny členy rodiny i na Mistra. Atmosféra houstne, objevuje se další smrt (Anna). Podezření, strach a výčitky rozkládají rodinné vztahy. Mistr vyzývá k odchodu na „poušť“, symbolické očištění a nový začátek. Profesor se přizná k vině a spáchá sebevraždu. Františka zůstává sama, neschopná najít útěchu, a Mistr odchází s rakví, vyzývaje všechny, aby jej následovali do „pouště“.

 

Podrobný děj dle obrazů

První dějství

Obraz první:
Do vily přichází Mistr s rakví, kterou si rodina objednala na základě nejasného telefonátu. Rodina je zaskočena, nikdo se necítí být objednavatelem. V průběhu večera umírá otec rodiny za nejasných okolností, podezření padá na mléko, které mu přinesla Anna. Atmosféra v domě je napjatá, každý se snaží najít viníka, objevují se první obvinění.

Obraz druhý:
V noci Mistr „očišťuje“ dům – uklízí věci do almary, sype písek na zem, symbolicky připravuje cestu na poušť. Anna hledá útěchu, zvažuje odchod s Mistrem. Profesor prožívá úzkost z podezření, vzpomíná na své vyšetřování a věznění, hledá u Mistra ospravedlnění. Leoš se snaží najít viníka, podezírá Annu i Františku, cítí ohrožení své pozice v rodině.

 

Druhé dějství

Obraz třetí:
Ráno po smrti otce. Rodina se snaží najít smíření, ale místo toho dochází k další tragédii – Anna umírá po požití cigarety nasáklé jedem. Podezření a výčitky sílí, atmosféra je plná strachu a nedůvěry. Mistr opět vyzývá k odchodu na poušť, k očištění a novému začátku.

Obraz čtvrtý:
Leoš a Františka se snaží zničit důkazy, zamykají dům, obviňují se navzájem. Profesor je nakonec odhalen jako možný viník, nachází se u něj lahvička s jedem. V zoufalství a pocitu viny spáchá sebevraždu.

Obraz pátý:
Závěrečné rozuzlení. Mistr sedí v křesle, Františka je sama, ztracená, neschopná najít útěchu. Mistr odchází s rakví, vyzývá všechny, aby jej následovali na poušť, symbol nového začátku a očištění. Františka zůstává sama, neschopná najít smysl v rozpadlém světě.

 

Literární kritika a inspirace dílem

Mistr je považován za jedno z vrcholných děl českého existenciálního dramatu 60. let. Kritika oceňuje Klímovu schopnost spojit psychologickou kresbu postav s filozofickými otázkami viny, útěchy a smyslu života. Drama je často interpretováno jako alegorie totalitní společnosti, kde je každý podezřelý, kde strach a nedůvěra rozkládají mezilidské vztahy a kde je těžké najít jistotu a smysl. Klíma navazuje na tradici Kafky, Camuse, Becketta i absurditu, ale zároveň přináší originální pohled na českou společnost. Motiv pouště, úniku a očištění inspiroval řadu dalších autorů a režisérů, hra je stále aktuální a často inscenovaná. Dílo je vnímáno jako výzva k osobní odpovědnosti, k hledání vlastní cesty a smyslu v nejistém světě.

 

Vlastní zhodnocení

Mistr je silné, filozoficky i psychologicky hluboké drama, které působí svou atmosférou, jazykem i symbolikou. Klíma mistrně vystihuje pocit viny, úzkosti a potřeby útěchy ve společnosti, kde je každý podezřelý a kde je těžké najít smysl a jistotu. Postava Mistra je fascinující a zneklidňující – je zároveň nositelem útěchy i smrti, symbolem očisty i osamění. Drama klade otázky, na které není jednoduchá odpověď, a nutí diváka/čtenáře zamyslet se nad vlastním životem, vinou, odpovědností a možností začít znovu. Dílo doporučuji všem, kdo hledají v literatuře nejen příběh, ale i hlubokou existenciální výpověď o člověku a jeho místě ve světě.