My děti ze stanice ZOO – rozbor díla

rozbor-díla

 

Kniha: My děti ze stanice ZOO

Autor: Christiane Vera Felscherinow

Přidal(a): N1234, Klára

 

 

Christiane Vera Felscherinow

  • (20. května 1962, Hamburk)
  • autentická postava knihy
  • autobiografické vyprávění
  • Roku 1978, ve věku šestnácti let, vypovídá Christiane F. v jednom procesu jako svědkyně. Její výpověď zaujala dva reportéry známého časopisu Stern, kteří chtějí interview a pozvou ji na dvě hodiny k rozhovoru. Z dvou hodin se staly dva měsíce a posléze autobiografické dílo, které v jistém slova smyslu zvrátilo tehdejší názory západoněmecké společnosti na mladistvé, kteří jsou závislí na drogách. Ze seriálu časopisu se stala kniha, která byla později zfilmována. Christiane měla na této knize zájem, protože stejně jako všichni narkomani si přála, aby už konečně bylo prolomeno mlčení o drogové závislosti dospívajících. Všichni členové narkomanské party, kteří dosud žijí, tuto knihu podpořili.
  • sepsali novináři Kai Hermann a Horst Rieck
  • text vycházel v časopise Stern a později byl sepsán knižně

 

UMĚLECKÝ SMĚR:

  • Německy psaná próza, 2. pol. 20. století

 

AUTOŘI TVOŘÍCÍ STEJNÝM STYLEM:

 

Rozbor díla: My děti ze stanice ZOO

  • NAKLADATELSTVÍ: Mladá fronta 1978, přeložila Zuzana Soukupová

LIT. DRUH/ŽÁNR:

  • Lit. druh: epika
  • Lit. forma: próza
  • Lit. žánr: autobiografický, reportážní román (vznik podle nahraných výpovědí)

 

STRUKTURA DÍLA:

  • 287 stran
  • autobiografický román (ich-forma)
  • ich-forma
  • Do vyprávění jsou vkládány občasné výpovědi dalších osob (její matky, vyšetřovatele)

 

TÉMA:

  • drogová závislost mladistvých
  • popisy svých stavů pod vlivem drog, popis města(něco zlého) x vesnice (milované místo)

 

MOTIVY

  • drogy, násilí, prostituce, bezmoc, nemoci, neštěstí, nedostatečná sebedůvěra, mládí, smrt, nebezpečí

 

IDEA

  • Varování před drogovým nebezpečím – nejen pro mladistvé, ale i pro jejich rodiče

 

POSTOJ AUTORA

  • autorka hlavní postavou, vypráví v ich formě, do díla jsou zasazeny i výpovědi matky, psycholožky, policistky

 

VÝBĚR JAZYKOVÝCH PROSTŘEDKŮ:

  • Vrstvy slovní zásoby: obecná, nespisovná čeština, spisovná – matka, psycholožka
  • Slohové zabarvení slovní zásoby:
    • vulgarismy (drž hubu)
    • slang (bejt na háku, být cool) -> narkomanský slang (háčko, trip)
    • germanismy
  • Textové a syntaktické prostředky: vedlejší věty, přímé řeči, dlouhá souvětí, řečnické otázky
  • Umělecké prostředky: metafory
  • Jazyková originalita autora: vše vypráví podle pravdy, realisticky, nic nezabarvuje

 

KOMPOZIČNÍ PLÁN

Kompoziční postupy, dějová linie: postup chronologický, místy retrospektivní.

  • Dějová linie řetězová, kniha měla 281 stran

Vnitřní výstavba děje:

  • Úvod: vztahy v rodině, agresivita od otce, rozvod a změna bydliště Christiane a matky
  • Zápletka: návštěva Domu Středu, první přistup k drogám
  • Krize: drogová závislost, heroin
  • Peripetie: několik pokusů o odvykání, smrt některých přátel, nucené přestěhování k babičce
  • Závěr: dočasné odvyknutí od heroinu, nalezení přátel u babičky a užívání hašiše

 

ČAS, MÍSTO:

  • Příběh se odehrává v 70. letech 20. století v Západním Berlíně a pojmenována je podle nádraží Berlín Zoologischer Garten, které v té době bylo centrem narkomanů

 

POSTAVY:

  • Christiana – mladá dívka, která se snaží za jakoukoliv cenu zapadnout do party, doma je mlácena otcem a není podpořena ze strany matky, při drogové závislosti si vydělává prostitucí
  • Deflet – přítel Ch., rovněž závislý na heroinu a také si vydělává prostitucí, je o pár let starší
  • Babsi – mladá dívka, vychovávána prarodiči, kamarádka Christ., ve 14. letech se stane nejmladší obětí heroinu v Západním Berlíně
  • Stella – kamarádka Christiany, občas s ní bydlela, v průběhu děje je zavřena do ženské věznice
  • Otec Christiane – násilník
  • Matka – bez názoru, nedokáže projevit vlastní názor, příliš benevolentní
  • Kessi – kamarádka
  • Klaus – přítel matky

 

DĚJ DÍLA:

Christiana F. žila se svými rodiči na venkově, kvůli práci se museli přestěhovat do Berlína, načež se její rodiče rozvedli, protože otec byl alkoholik a týral matku a dcery. Christianina sestra zůstala u otce a Christiana šla s matkou do Gropiusstadtu. Její matka chtěla pro ni to nejlepší – aby jí mohla zařídit útulný domov, zůstávala v práci od rána do večera; že je Christiana závislá, o tom neměla tušení přibližně 2 roky.

Christiana se ve 12 letech seznámila s hašišem v Domě středu kam ji přivedla kamarádka Kessi. Našla si tam partu, kde se cítila dobře. Po nějaké době ji to tam přestalo bavit a začala chodit do Soundu – nejmodernější evropské diskotéky, našla si tam svého prvního kluka Detlefa (prvního kluka poznala už v Domě středu, jedná se však o první opravdový a delší vztah). Hašiš ji po nějakém čase přestal stačit a začala šňupat heroin. Píchat si ho začala přibližně ve třinácti letech a zanedlouho se u ní projevila fyzická závislost. Měla přítele Detlefa, oba se vzájemně milovali a také byli oba heráci. Detlef si na heroin vydělával prostitucí na stanici ZOO a vždy se podělil s Christianou, za nějakou dobu jim to nestačilo a Christiana musela na stanici také. Byli pořád spolu, někdy i Christiana s ním u jejich kamaráda heráka přespávali. Christiana a Detlef byli výjimkou, že si skoro pořád rozuměli. Ostatní heráci se většinou jen mezi sebou hádali a většina jejich přátelství se rozpadla. Hádku nejčastěji vyvolává fet.

Spolu s Detlefem se snažili i odvykat, ale nejdelší dobou bez heroinu bylo 14 dní; pomáhala jim při tom Christianina matka. Po pár týdnech navštěvuje odvykací centrum Narkonon – odtud uteče. Detlef je zatčen za přechovávání drog. Díky žloutence na chvíli s heroinem přestane, končí – jak jinak – než na stanici s Detlefem. Zoufalá matka hledá záchranu.

Proto ji poslala do západního Německa k příbuzným. Christiana začala nový život, a to bez heroinu, ale své minulosti neunikla hlavně ve škole. Někteří její kámoši z party (heráci) i její nejlepší kámoška Babsi se stali oběťmi heroinu – zemřeli.

Christiana napomohla k sepsání této knihy, peníze, které obdržela, jí opět způsobily návrat k heroinu.

 

DOLOŽIT TYPICKÉ ZNAKY NA UKÁZCE

  • Epika: rozvinutý děj, vypráví příběh s postavami, prostředím, většinou je psána v próze
  • Próza: souvislý text, jedna věta navazuje nadruhou, podle myšlenek se dělí do odstavců
  • Román: mnoho postav, spletité osudy na nejrůznějších prostředích v delším čase, má velkou tematickou šíři, má různé umělecké prostředky

 

FILM:

  • V letech 1980/1981 byla kniha zfilmována pod titulem My děti ze stanice Zoo.

 

POROVNÁNÍ S JINÝM DÍLEM

  • Sluha dvou pánů – úplně z jiného prostředí, nerealistické, lidé v tomto díle neznají takovéto problémy