Na západní frontě klid – rozbor díla k maturitě (3)

 

Kniha: Na západní frontě klid

Autor: Erich Maria Remarque

Přidal(a): Ivushaak

 

Havlíčková

ERICH MARIA REMARQUE

(vlastním jménem Erich Paul Remark) 

Narodil se 22. 6. 1898 v Osnabrücku v Německu Anně Marii Remarquové a knihvazači Franzu Remarquovi. Měl dva bratry a dvě sestry. Studoval na učitelském ústavu. Roku 1916 odešel jako 18letý do první světové války, na západní frontě byl zraněn a konec války prožil v lazaretu v Duisburgu. Remarque ve svém životě vystřídal mnoho povolání, byl účetním, úředníkem, učitelem, redaktorem, atd. V roce 1925 se oženil s Ilse Juttou Zambonovou, jeho manželství trvalo pouze 7 let. Byl nominován na Nobelovu cenu míru válečným zpravodajem Cybichovskym. Po nástupu nacismu se dostal na index zakázaných autorů a byl zbaven německého občanství. V roce 1939 emigroval do New Yorku, kde získal americké občanství. Remarque patřil k tzv. „ztracené“ generaci. V roce 1928 vyšel časopisecky jeho první román Na západní frontě klid a v roce 1929 jako kniha.

V důsledku osobních prožitků z obou válek vyzrál v muže názorově zcela vyhraněného a do podvědomí čtenářů se zapsal jako reprezentant tzv. „jiného Německa“. Byl představitelem protiválečné literatury zdůrazňující právo jedince na sebeurčení a život v míru a svobodě.

 

Remarquovi další díla: Tři přátelé, Vítězný oblouk, Čas žít, čas umírat, Jiskra života

 

ZTRACENÁ GENERACE

Tito spisovatelé zažili první světovou válku a tuto skutečnost zobrazovali ve svých dílech. Vyjadřují pocity vojáků po návratu z války (vrátili se duševně zmrzačeni a měli problémy se zařazením se do společnosti). Pro tyto autory jsou typické životní postoje, kterými dávají najevo nesouhlas a nedůvěru ke společnosti, jejich psaní je často blízké ke stylu novin, často staví své hrdiny do velmi nebezpečných situací, kde musí prokazovat svůj charakter.

 

NA ZÁPADNÍ FRONTĚ KLID

Nejslavnější autorův román z prostředí první světové války, který vypráví o generaci chlapců, kteří v roce 1914 rovnou ze školních lavic táhli s vlajícími prapory, nadšením a vojenskou hudbou na frontu, odkud se vrátili zničeni na duchu i na těle. Mladí lidé, vychovaní svými učiteli k tomu, že umírání na bojišti je svatou povinností a otázkou cti, poznali skutečnou tvář války, a pokud se z ní někdy vrátili nedokázali zakotvit v novém životě. Román je krutou obžalobou a pravdivým obrazem tragédie války, která nezabijí jednotlivce ale ničí celé generace.

 

OBSAH:

Očima vypravěče Pavla Bäumera (ICH forma) kniha líčí osud chlapců, dobrovolně naverbovaných vojáků:

Po vypuknutí první světové války se Pavel se svými spolužáky z gymnázia rozhodne na popud svého profesora vstoupit do armády. Po deseti-nedělním výcviku plném Himmelstossova šikanování prodělávají zákopové boje na západní frontě – v první linii. Pavlovu rotu tvoří až na výjimky mladí a nezkušení chlapci. Časem zjišťují, že už vlastně neumí nic jiného, než bojovat. V zákopech se Pavel setkává i s Himmelstossem a Kantorkem. Jako první z Pavlových přátel zemře Kemmerich po amputaci nohy. Po odpočinkovém táboře Pavel odjede na měsíční dovolenou domů, kde nachází matku umírající na rakovinu. Pavel je znovu na frontě a při jedné průzkumné hlídce se schová do kráteru od granátu, kam však skočí jeden Francouz Duval a Pavel ho bez váhání zabije, čehož později velmi lituje. Je to první člověk, kterého zabil rukou (předtím jen střílel). Večer se Pavel proplíží zpět na frontu. Müler zemře na přímý průstřel břicha světlicí. Pak Pavlova rota dostává za úkol hlídat vyklizenou vesnici se skladem jídla, kde si alespoň odpočinou. Záhy jsou ale překvapeni dělostřeleckou palbou. Pavel s Albertem jsou zraněni a převezeni do jedné nemocnice, kde Albert po amputaci nohy umírá. Je léto roku 1918. Na frontě je očekávána mohutná ofenzíva. Z Pavlových přátel zbývá už jen Katczinský, který je při jednom útoku postřelen do nohy. Pavel ho na ramenou odnese do nemocnice, kde zjišťuje, že Kat dostal ještě jeden zásah – střepinou do hlavy, na jehož následky na Pavlových zádech zemřel. Pavel Bäumer umírá v říjnu 1918, v tak tichý a klidný den, že oficiální zprávy z fronty už jen oznamují “Na západní frontě klid.” Smrtí hlavního hrdiny v poslední den války kniha končí.

 

POSTAVY:

Pavel Bäumer (Erich Maria Remarque) – vypravěč a hlavní postava, pochází z velmi chudé rodiny, zabývá se otázkami života, přemýšlí co s ním po válce bude, jak se zařadí zpět do společnosti,…
Albert Kropp – bývalý spolužák Pavla, je jeho dobrým přítelem, přijde o nohu a chce se zabít, nakonec je jediný, který válku přežije
Müller – bývalý spolužák Pavla, “ještě pořád s sebou vláčí učebnice a sní o válečné maturitě, v bubnové palbě šprtá fyzikální poučky”
Leer – bývalý spolužák Pavla, který nosí plnovous a libuje si v děvčatech
František Kemmerich – bývalý spolužák Pavla, umírá na začátku díla
Tjaden – největší jedlík, je pro něj snadné  unikat z problémů
Haie Westhus
Deterding – sedlák, jenž myslí jen na svou usedlost a na svou ženu, uprchne z války a jako utečenec je krutě potrestán
Stanislav Katczinsky – nejstarší, hlava jejich skupiny, dokáže si vždy poradit, s jídlem, noclehem, stará se o ostatní
Himmelstoss – desátník, v civilu listonoš, šikanuje, zbabělec, primitiv, později se na frontě trošku napraví

 

VLASTNÍ NÁZOR:

Dílo se snaží poukázat na krutost války a nesmyslné zabíjení, je zde mnoho zamyšlení o životě před válkou a po válce, hlavní postava si svůj život již nedokáže představit, nedokážou si představit, jak by se měli po prožitých hrůzách znovu začlenit do společnosti a vykonávat obyčejné povolání, když je válka naučila zabíjet a být mi a bezohlednými k ostatním.

V knize je popsáno i hodně násilí, ale i světlé chvilky ve válce (hlídání skladu s potravinami), a přátelství mezi chlapci.





Další podobné materiály na webu: