Na západní frontě klid – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Na západní frontě klid

Autor: Erich Maria Reamarque

Přidal(a): Hanaon

 

 

Společensko-historické pozadí doby:

Světová literatura mezi válkami

–          po 1. sv. válce se objevuje touha po světě bez konfliktů

–          rýsují se 2 budoucí mocnosti SSSR a USA

–          20.- 30. léta – vznikají totalitní hnutí – fašismus, komunismus – rozpínavé plány Německa

–          24.10.1929 – krach ne Newyorské burze→ světová hospodářská  krize

–          Albert Einstein – prchá z Německa – židovský původ

–          9-10. 11 1938 – pogrom na židy

Evropa v letech 1918 – 1939

–          1919-1920 – pařížská mírová konference – řešila uspořádání Evropy po válce,

výsledek  – stanoven versailleský systém, uspořádání mezinárodních vztahů v Evropě a ve světě

–          1920 – Společnost národů – mezinárodní organizace, která měla zprostředkovat spolupráci mezi státy Evropy a světa

–          Výmarská republika – označení Německa v letech 1919 – 1933

totalitní režimy – nedemokratické systémy, povolená jediná ideologie, jediná politická strana, potlačení základních lidských práv a svobod

 

SURREALISMUS

–          umění – (nadrealismus) – vychází z psychoanalýzy S. Freuda

–           avantgardní umělecký směr

–          snaha o zachycení obrazů, které se člověku vybavují v podvědomí (sny, halucinace)

–          snaha o osvobození mysli od rozumové konstaty

–          malířství  – Salvator Dalí, Joan Miró

 

Představitelé:

Odraz 1. sv. války ve světové literatuře

USA

  • Ernest Hemingway – představitel ztracené generace (Sbohem armádo, Komu zvoní hrana)

Francie

  • Henry Barbusse (Oheň – román o bojové cestě)
  • Romain Rolland (Petr a Lucie, Jan Kryštof)

Anglie

  • Thomas StearnEliot ( Pustina – poema o válce a světě po válce)

Německo

Světová literatura 1918 – 1939:

Německo

Francie

  • Marcel Proust (Hledání ztraceného času)
  • Antoine de Saint – Exupery (Malý princ)

Anglie

USA

  • WilliamFaulkner (Absolone, Absolone – román o rasismu)
  • Francis Scott Fitzgerald (Velký Gatsby, Podivuhodný případ B. Buttona)
  • Theodore Dreiser (Americká tragédie)

Rusko

 

Erich Maria Remarque (1898 – 1970)

  • vlastním jménem – Erich Paul Remark
  • 1916 – odchází na frontu jako dobrovolník
  • 1918 – raněn
  • po 1. sv. válce  – různá zaměstnání ( redaktor, obchodní cestující, automobilový závodník)
  • 1931 – emigrace – Švýcarsko, USA
  • polovina 30. let – láska k Marlen Dietrichové – neopětována
  • dvakrát ženatý (druhá žena herečka Paulette Goddardová)
  • zemřel na srdeční chorobu ve Švýcarsku

 

Dílo:

  • popisuje život vojáků za 1. sv. války, také život veteránů a německých emigrantů, kteří marně hledají své místo ve společnosti
  • klady: téma lásky, automob. závodů, nemocnice, vypravěčské umění, humanitní náboj ( lidský život na prvním místě), hl. hrdinové –sugestivní vykreslení, čtenář s nimi soucítí
  • zápory : šablonovitost, jednoduché vykonstruované zápletky, někdy plytké filosofování
  • byl ovlivněn stylem Jacka Londona, E. Hemingway

 

Tvorba:

Na západní frontě klid – 1928, román o generaci zničené válkou

Cesta zpátky – 1931, volné pokračování románu Na západní frontě klid

– mladí hrdinové se po návratu z války snaží začlenit do normální společnosti

– narážejí na to, že jsou přijímáni s odstupem, špatně snášejí bídu, nezaměstnanost

Tři kamarádi – 1937, román

– příběh o přátelství, které pomáhá přestát nestabilní poválečná léta

– příběh v ich- formě – vypravěč automechanik Robby

Vítězný oblouk – román o doktoru Ravicovi, který před nacismem emigroval do Francie

Černý obelisk –  Německo 1923 v době ekonomické krize, radikální hnutí

– příběh vypráví válečný veterán Ludvík -zaměstnanec krematoria, hledá smysl života

v poválečné společnosti

Jiskra života –  novinář vězněn v koncentračním táboře Mellerm, napsal to jako reakci na popravu své sestry v roce 1943

 

Na západní frontě klid  

Celková charakteristika

–          děj se odehrává na západní frontě ve Francii v průběhu 1. světové války

–          zbytečně ztracené životy mladých studentů na západní frontě ve Francii, především jejich pocity, myšlenky a nepříliš šťastné osudy

–          zobrazit nesmyslnost a až trapnost války, která zničila mnoha miliónům lidí po celém světě

 

Postavy

Pavel Bäumer (Erich Maria Remarque) – vypravěč a hlavní postava, pochází z velmi chudé rodiny

Albert Kropp – bývalý spolužák Pavla

Müller – bývalý spolužák Pavla, “ještě pořád s sebou vláčí učebnice a sní o válečné maturitě, v bubnové palbě šprtá fyzikální poučky”

Leer – bývalý spolužák Pavla, který nosí plnovous a libuje si v děvčatech

František Kemmerich – bývalý spolužák Pavla

Tjaden – největší jedlík, je pro něj snadné unikat z problémů

Haie Westhus

Deterding – sedlák, jenž myslí jen na svou usedlost a na svou ženu

Stanislav Katczinsky – nejstarší, hlava jejich skupiny, “Katza” – jeden z nejlepších Pavlových přátel na frontě

Himmelstoss – desátník, v civilu listonoš, šikanuje, zbabělec, primitiv

 

Děj a kompozice

–          snaha poukázat na to jak je válka zbytečná a hloupá, lidé se zabíjí, i když nikdo neví proč, nikdo nemá důvod zabíjet druhého člověka, ale přesto musí

–          generace Remarquea byla ztracená, neznala nic jiného než válku

–          kompoziční postup: chronologický, retrospektivní

Syžet:

    1. chlapci nastupují do války
    2. první z kamarádů umírá
    3. průběh války
    4. návrat domů a vzpomínky
    5. Pavlova první oběť zblízka
    6. pobyt v klášterní nemocnici, smrt kamarádů
    7. snaha zachránit Katczu
    8. Pavlova smrt

 

DĚJ:

Spolu se svými kamarády Müllerem, Kroppem, Kemmerichem a Leerem je Pavel silným psychickým nátlakem okolí, zvláště třídního profesora, donucen ukončit studium na gymnáziu a dobrovolně se přihlásit k výcviku s tím, že bude brzy odvelen na frontu.

Paul popisuje vše od výcviku plného šikany, války, až po dovolenou a život v kasárnách. Postupem času se jeho nadšení na válku propadá a i jeho kamarádi jeden po druhém umírají. Všechny scény jsou líčeny z pohledu obyčejného bezvýznamného vojáka, a to do nejmenších detailů a velmi naturalisticky. Na začátku příběhu mu umírá jeho přítel Kemmerich, kterého zná už od dětství. Při takových situacích se Paul zabírá do myšlenek a vzpomíná na staré časy. Potom je zas povolán do zákopů a líčí průběh bitvy, své pocity a příběhy, které tam zažil. Jednoho dne ale dostane na dva týdny propustku a jede domů. Tam zjišťuje, že jeho maminka má rakovinu. Zároveň registruje úplné odtržení od běžného života a psychické důsledky války – je jí zcela deformován. Uvědomuje si také, že se změnil i on sám. Válku už bere jako samozřejmost, a proto už nedokáže komunikovat s lidmi a nebaví ho jeho dřívější zájmy. Postupně se začíná psychicky hroutit.

Když jeho rota dostala za úkol vyklidit jednu vesnici, postřelili jeho i Kroppa. Díky tomu se dostali do nemocnice, kde zase vypráví svůj příběh. Brzy je opět povolán do zákopů. Uprostřed bitvy se setká s posledním kamarádem, co zůstal ve válce – Katczinskym (čtyřicetiletý Polák, který ho doprovází téměř celou knihu). Toho ale postřelí a Pavel ho nese přes celé bojiště k polní nemocnici. Katczinsky nakonec umírá, protože dostal střepinou do hlavy. Pavla smrt Katczinského velice zasáhne. Na podzim roku 1918, dostává 14 dní volna, během nichž přemýšlí o válce a o návratu do normálního života. Kniha končí Pavlovou smrtí na frontě.

 

Jazyk a styl

–          dílo je psáno spisovným jazykem s mnoha úvahovými pasážemi a lyrickými prvky, někde se objevují i hovorové výrazy (brajgl, švindl, palice atd.).

–          román, vulgární výrazy zvětšují napětí, naturalistické, autobiografické, vyprávěno v ich-formě

 

Okolnosti vzniku díla

–          díle se často objevuje téma automobilových závodů, je třeba si uvědomit, že Remarque se o závody nejen zajímal, ale že i nějaký čas aktivně závodil

–          jeho romány jsou protiválečné, ale nelze je označit za pacifistické

–          je zaměřen silně antifašisticky

 

Vliv díla

–          Zajímavost: Autor zde popisuje své zážitky z války. Po nástupu nacismu se dostal mezi zakázané autory a v roce 1938 byl zbaven německého občanství. Nacistická propaganda prohlásila, že Erich Maria Remarque je ve skutečnosti Paul Kramer (tedy Remarque pozpátku), Žid, který se nikdy nezúčastnil první světové války, tedy nemůže ji popisovat.





Další podobné materiály na webu: