Noc na Karlštejně – rozbor díla k maturitě (4)

 

Kniha: Noc na Karlštejně

Autor: Jaroslav Vrchlický

Přidal(a): Mija

 

 

 

Noc na Karlštejně (1884)

Noc na Karlštejně je veselohra s námětem z české historie, která vypráví o tajném vniknutí dvou žen na hrad Karlštejn, kam podle panovníkova příkazu směli jen muži. Podává úsměvný příběh o ženské odvaze a žárlivosti.

 

Literární druh: Drama

Literární žánr: komedie

 

Drama: Hra je tvořena živými dialogy a vtipnými zápletkami. Charakteristický jazyk postav obsahuje archaické výrazy (rci, jest), zastaralá slovní spojení a historismy (šenk=člověk pověřený nalévat víno).

 

Stylistická charakteristika textu:

–          Dílo je psané spisovně, ale není zde používaná dnešní čeština.

–          Na začátku každého jednání je odstavec, ve kterém je popsáno, kde se nacházíme, které postavy zde vystupují. Jsou zde také poznámky u textu pro herce např. (ztichne)

–          Objevují se zde převážně dialogy.

–          Hra se skládá ze tří jednání a v každém jednání je několik výstupů.

–          Dílo je chronologicky uspořádané.

Hra nemá jednotnou dramatickou linii, je složena z digresí (liter. odbočka od základní dějové linie) a epizod.

 

Vypravěč: Er forma

Doba děje: červen roku 1363

Místo děje: hrad Karlštejn

 

Postavy:

–          Český král Karel IV. – moudrý, hodný, laskavý, chytrý

–          Arnošt z Pardubic – arcibiskup, pomáhá císaři

–          Purkrabí Ješek z Wartenberka – správce Karlštejna

–          Král Petr – na Karlštejně je na návštěvě, zajímají ho hlavně ženy a láska

–          Vévoda Štěpán – přijel z politických důvodů

–          Pešek – páže na Karlštejně, je zamilovaný do Aleny

–          Alena – miluje Peška, pro lásku je ochotná udělat cokoliv

–          Alžběta – 4. Manželka Karla IV., oddaná, milující

 

Poprvé hrána: v českém národním divadle 25. května 1884

 

Ukázka:

PEŠEK a ALENA
Z domu purkrabího vyjde Pešek Hlavně.
PEŠEK
(se rozhlíží, shlédne Alenu a mluví polotlumeným hlasem)
Aleno!
ALENA
(zvedne hlavu) Konečně! – Nu, pojď přec blíž.! (Vstane a blíží se k lavičce)
PEŠEK
Nejde to, Aleno…
ALENA
Proč?
PEŠEK
Nesmím.
ALENA
Jaké to žerty, Pešku, opravdu nemístné .Žerty!
PEŠEK
Nemohu. – Neměl jsem ani vyjíti – ale to ví., láska k tobě.
ALENA
A proč nemůžeš?
PEŠEK
Slíbil jsem to arcibiskupovi Arnoštovi. Viděl jsem tě a musím zpět jít.
ALENA
Můj drahý! S tím slibem to nebude tak doopravdy. Aspoň chvíli, Pešku! – A proč jsi to slíbil arcibiskupovi?
PEŠEK
Sám nevím, proč chtěl tomu, ale co mi slíbil, stojí za to, abych slib svůj dodržel. Rytířské ostruhy, Aleno! -Ale mlčet! (Klade prst na ústa) Vidíš,že se také starám…
ALENA
Jdi, ty mne škádlíš.
PEŠEK
Musím zase jít – ale víš, jeden polibek by neškodil.
ALENA
Rač si tedy proň přijíti.
PEŠEK
Když nesmím…
ALENA
To. tam zůstaň bez polibku!…

 

Děj:

Děj, rozdělený do tří jednání, se odehrává na hradě Karlštejn v 2.pol. 14.stol., v době vlády Karla IV. Roku 1363 se na hrad sjíždí panovník a jím pozvaní hosté, cyperský a jeruzalémský  král Petr a Štěpán Bavorský. Přestože ženy mají na hrad vstup zakázán, přijíždějí nezávisle na sobě královna Alžběta, která neunesla stesk a žárlivost, a neteř purkrabího Alena. Ta z lásky ke zde sloužícímu číšníku Peškovi chce vyhrát sázku uzavřenou se svým otcem, že pokud se dostane na hrad, svolí otec ke sňatku. Obě ženy se přestrojí za pážata. Král Petr něco tuší, žádá po pážeti polibek a při vzájemném zápase páže zlomí meč. Císař v něm poznává svou ženu. Následně je vyzrazena i přítomnost Aleny. Císař je za tuto shodu okolností vděčný, neboť Alenino přestrojení může zachránit čest císařovny. Z toho důvodu je Aleně odpuštěno, její Pešek je pasován na rytíře a císařovna úspěšně předstírá svůj příjezd na hrad s omluvou, že se při lovu ztratila v lesích. Hra končí odjezdem Karla a jeho ženy na její hrad Karlík a novým císařovým rozhodnutím, jež zpřístupňuje Karlštejn i ženám.

 

Hlavní myšlenka:

Epizody jsou vystavěny na vtipné zápletce a převlecích k pobavení čtenáře. Dobře také vystihuje atmosféru doby Karla IV., přestože se nezakládá na historické přesnosti děje a postav.

 

Hlavní téma: Láska může porušit/zrušit všechny zákazy

Vedlejší téma: za vším hledej ženu

 

Je zajímavé, že v době své premiéry se jednalo o historickou komedii s výrazným českým národním podtextem.

 

Poznámka:

V tomto díle setkaly a slily se všechny vlastnosti typického dobrého Evropana z devatenáctého věku: smysl skutečnostný, důvěřivá a neumořitelná pracovitost, optimismus zdravých smyslů, víra racionalistická …

(F. X. Šalda)

 

O Autorovi:

Jaroslav Vrchlický – Emil Frída (1853 – 1912)

– lumírovec, nejvýraznější představitel kosmopolitního proudu

– lounský rodák z kupecké rodiny, studoval filozofickou fakultu (historie, filozofie, románské jazyky)

– od 1875 vychovatel v hraběcí rodině v Itálii

– na vrcholu slávy byl profesorem srovnávacích dějin literatury na UK

– 1908 – mozková mrtvice – ztráta schopnosti číst a psát, slovní komunikace

– zemřel v Domažlicích

– 144 knih, 98 překladů z 18 národních literatur

– lartpourlartismus (umění pro umění) – neuznává mimoestetické kvality

– Šalda i mladá generace ho neuznávali

– Byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu.

 

– Zlomky epopeje: Duch a svět, Legenda o sv. Prokopovi, Selské balady, Sfinx, Zlomky epopeje, Píseň o      Vinetě = epika

– Dojmy a rozmary, Hudba v duši, Okna v bouři = lyrika

– Drahomíra, Bratři, Knížata, Noc na Karlštejně = drama

 

Inspirace dílem:

Vznikl v roce 1973 stejnojmenný filmový muzikál režiséra Zdeňka Podskalského





Další podobné materiály na webu: