Noc v Lisabonu – rozbor díla

rozbor-díla

 

Kniha: Noc v Lisabonu

Autor: Erich Maria Remarque

Přidal(a): Tereza

 

Erich Maria Remarque

  • 1898-1970, vlastním jménem Erich Paul Remarque
  • narodil se v Osnabrücku (Německo) do rodiny knihvazače a zemřel v Locarnu (Švýcarsko) na srdeční chorobu
  • hned po ukončení školy v roce 1916 (18 letý) odešel jako dobrovolník na frontu
  • díky tomu je celé jeho dílo poznamenáno odporem k válce a antimilitarismem
  • po návratu z války měl problémy začlenit se do normální společnosti, cítil se ztracený a vykořeněný
  • vystřídal řadu zaměstnání (redaktor, obchodní cestující, automobilový závodník), cestoval po Evropě
  • do literatury vstoupil dílem Na západní frontě klid – celosvětový úspěch
  • roku 1931 se odstěhoval do Švýcarska
  • v roce 1938 byl zbaven německého občanství, byl fašisty označen za „literárního zrádce“ a jeho knihy byly veřejně páleny, protože jeho popis války byl pro militantní režim krajně nevhodný
  • 1939 emigroval do New Yorku (získal americké občanství)
  • Do vlasti se už nikdy nevrátil, za svůj národ se styděl
  • Po válce se vrátil do Švýcarska

Díla:

  • Na západní frontě klid, Cesta zpátky, Tři kamarádi, Čas žít, čas umírat

Typické znaky pro jeho tvorbu:

  • Jeho literární úspěch založen na silné charakteristice postav, antifašistickém humanistickém postoji, ději
  • Příběhy svým způsobem sentimentální
  • Objevují se tam až naturalistické válečné scény
  • píše o hrůzách z války, kterou z části prožil. Vyjadřoval pocity po návratu z války – tzn. duševně zmrzačení, problém se zařazením do společnosti.

 

Literární kontext

  • světová literatura 1. pol. 20. stol. – meziválečná literatura
  • tematicky se řadí k americké ztracené generaci
  • Německy píšící spisovatelé – próza mezi válkami
  • Něm. spisovatelé měli zcela odlišné zázemí – kvůli fašismu, nacismu
  • Někteří byli pronásledováni – řada z nich emigrovala
  • První světová válka způsobila společenský a duchovní otřes a změny v celé Evropě – to se odrazila v literatuře -> popisovali válečné hrůzy, varovali před tím, že už by se nic takového nemělo stát

Další autoři:

 

Rozbor díla: Noc v Lisabonu (1962)

  • Literární druh: epika
  • Literární žánr: antifašistický román, reflektuje 1. světovou válku
  • Literární forma: próza
  • Literární směr: světová literatura 20. století, meziválečná literatura

 

Téma: emigrace, válka, fašismus, láska, Evropa před 2. světovou válkou

Motivy: láska, útěk, strach, skrývání se

Hl. myšlenka: Boj emigrantů, který je v mnohých případech marný

 

Kompozice:

  • Děj začíná chronologicky, ale pak většina retrospektivní (vyprávění Josefa Baumanna), místy zase chronologický (přesuny mezi podniky…)

 

Jazyk:

  • přímá a nepřímá řeč
  • spisovný jazyk
  • vulgarismy (idiot, mrcha, kurvit)
  • slova citově zabarvená (můj milovaný)
  • francouzské výrazy
  • personifikace (mráz mu běhá po zádech)
  • paradox (líbáme se a nenávidíme se)
  • anafora

 

Charakteristika postav:

  • Josef Baumann (Schwarz)
    • vypráví svůj příběh, německý emigrant
    • manžel Heleny, je pro ni ochoten udělat cokoliv
    • odvážný, oddaný, milující
    • zdědil falešný pas se jménem Schwarz, proto ve většině knihy vystupuje pod tímto jménem
  • Helena Baumannová
    • manželka Josefa, odvážná, velice hrdá
    • nenávidí Německo, chce utéct
    • má rakovinu, tají to do poslední chvíle, protiví se sama sobě
  • Georg Jürgens
    • bratr Heleny
    • vysoce postavený stoupenec německého režimu – činitel gestapa
    • udal Josefa a poslal ho do koncentračního tábora, po společné emigraci Josefa a Heleny je pronásleduje
    • zabit Josefem
  • vypravěč
    • emigrant, ochotný posluchač
    • snaží se spolu se svou manželkou Ruth dostat do Ameriky

 

Doba a místo děje:

  • Lisabon 1942, Schwarzův příběh: západní Evropa 1938-1942

 

Děj:

Příběh začíná jednoho večera roku 1942 v Lisabonu. Muž, jehož jméno je nám po celou dobu příběhu neznámé, je emigrant, který se spolu se svou manželkou Ruth chce dostat do Ameriky. K takové cestě ale potřebují pas, americká víza, a hlavně lodní lístky, na které nemá vypravěč peníze. Ztratil svou poslední naději na získání víz a lodních lístků do Ameriky, když prohrál zbylé peníze v kasinu. Muž kouká zasněně na loď, která má příští večer vyplout. Na nábřeží ho zastaví muž jménem Schwarz (vlastním jménem Josef Baumann). Emigrant se s ním zprvu nechce bavit, má strach, že je to policista. Schwarz mu ale nabídne dva lodní lístky. Nechce za to nic, jen aby s ním muž strávil onu jednu noc. Muž souhlasí, i když se mu to zdá neuvěřitelné (lístky znamenaly rozdíl mezi zánikem a záchrannou, daly by se prodat za spoustu peněz a každý emigrant by za ně dal cokoliv), a tak spolu putují po lisabonských nočních podnicích až do rána, zatímco mu Schwarz vypráví svůj životní příběh.

Dříve před válkou utekl z Německa, kde zanechal svou ženu Helenu, která pocházela z prohitlerovské rodiny. Její bratr Georg dříve Josefa udal a poslal ho tak do koncentračního tábora. Po pěti letech exilu, v létě 1939, když je cítit, že se válka nezadržitelně blíží, se rozhodl, že chce svou ženu znovu vidět a uklidnit tak své obavy, zda je v pořádku. V Paříži se Schwarz (Baumann) seznámil s Rakušanem, který chvíli na to zemřel, ale přenechal mu platný pas (na jméno Josef Schwarz -> proto Baumann – Schwarz). Změnil si akorát fotku a datum narození.

Díky pasu se dostal zpět do Německa. Když dorazil, nemohl zavolat přímo své ženě Heleně, protože se bál, že ho třeba někdo z její rodiny pozná po hlase, a tak zavolal svému starému příteli – lékaři Martensovi, díky kterému se znovu setkal se svou ženou Helenou. Schwarze překvapí, že Helena chce utéct s ním – má platný pas, který si obstarala, když jela do Švýcarska k lékaři. Její rodina věří, že je nemocná, a tak ji určitě nechají odjet, aniž by měli podezření. Schwarzovi ale Helena tvrdí, že ve skutečnosti nemocná není, že si to jen vymyslela, aby mohla odjet z Německa (ve skutečnosti má rakovinu v nevyléčitelném stádiu, což Schwarzovi nikdy nepřizná). Schwarz nejdříve nechce, aby jela s ním, exil je moc nebezpečný, ale nakonec souhlasí, a tak odjíždí právě do Švýcarska. Jedou každý zvlášť, Schwarz cestuje vlakem. Na cestě ho před zatčením zachrání dopis, který mu Helena dala do kufru – že úřadovna v Osnabrüku žádá, aby členu strany Josefu Schwarzovi, který je vyslán s důležitým tajným úkolem, byla poskytnuta veškerá podpora. Dopis podepsala jménem svého bratra. S Helenou se pak tedy setkali v Curychu. Helena doma nechala jen zprávu, že odjela do Švýcarska k lékaři. To se Georgovi nezdá a posílá za ní zvěda. Proto Schwarz s Helenou odjíždí do Francie. Tam je po několika týdnech překvapí Georg, když je najde v hotelovém pokoji. Chce Helenu odvézt zpátky do Německa. Také proto, že pro něj jako věrného přívržence režimu není vhodné, že jeho sestra nechce žít v Německu. Helena s ním odmítá odjet, pohrdá jím a vysmívá se mu.

Georg to zkusil ještě jednou, ale Helena ho znovu odmítla. Před hotelem potkal Schwarze, vyhrožoval mu a řekl mu, že je Helena nemocná a musí zpět k doktorovi. Helena opět odmítá Josefovi přiznat, že je nemocná.

Josef se Heleny znovu ptá, jestli se nechce vrátit do Německa, protože jakmile vypukne válka, internují je oba do táborů (v Německu by ji nezavřeli). Helena odmítá. Za 10 dní se uzavřely hranice a válka začala. Schwarze a stejně tak i Helenu zatkli. Každého zavřeli do jiného francouzského tábora pro emigranty. V táboře to nebylo strašné, nemučili je, nestříleli, jen je věznili. Schwarz se dvakrát pokusil o útěk, ale neúspěšně. Vše se změnilo v květnu, když opravdu začala válka a Němci napadli Francii. Schwarzův tábor byl mimo okupovanou zónu, ale říkalo se, že armádní komise nebo dokonce gestapo provede kontrolu tábora. V táboře Schwarzovi lékárník prodá dvě ampulky s jedem ( -> Helenina smrt). Schwarz si jednoho dne sbalí věci, šel ráno k bráně a řekl stráži, že je propuštěn. Ti byli tak překvapení a neočekávali, že by mohl být někdo tak drzý, že by bez dovolení opustil tábor, a tak ho nechali odejít.

Josef věděl, v jakém táboře je Helena vězněná a vydal se tam. Skryl se v lese vedle tábora a podařilo se mu ji zkontaktovat. Ženy v táboře moc nehlídali, protože bez papírů nemohla žádná uprchnout, a tak Helena mohla v noci podlézt plot a trávit chvíle se svým manželem v lese. Helenin tábor byl také v neokupované části, ale proslýchalo se, že gestapo se blíží a má tam volné pole působnosti. Navíc po Heleně pátrá Georg, aby ji odvezl zpět do Německa.

Jednoho dne Helena dostane zprávu od lékaře tábora, že Georg zjistil, kde je.  Schwarzovi se podaří přemluvit prefekta tábora, aby Helenu prohlásil za mrtvou a propustil ji. Při jejím odchodu lékař Schwarze varuje, že je Helena vážně nemocná a měla by jít do nemocnice. Helena o tom nechce ani slyšet. Schwarzovi dochází, že je Helena opravdu nemocná a zároveň že mu to nikdy nepřizná.

Vydávají se do Marseille. Na cestě se Schwarz dozvídá, že má Helena rakovinu. Jednoho dne ji našel v pokoji, když měla záchvat. Doběhl pro doktora, který mu zprvu odmítal cokoliv prozradit, ale potom z něj Heleninu diagnózu dostal. Helena o své nemoci nechtěla mluvit, hrozila mu, že se zabije, jestli se jí bude vyptávat. Nenáviděla svou nemoc a chtěla ji takto udusit, hnusila se sama sobě. Lékař mu dal utišující prostředky s tím, že bolesti budou narůstat, ale je také možné, že přijde rychlý a milosrdný konec.

Jednoho večera měli manželé obrovské štěstí. Oslovil je jakýsi mladý podnapilý Američan, který si chtěl s někým pohovořit. Vracel se do Ameriky a ptal se jich, proč nejedou také. Odpověděli, že nemají víza. Nabídl se, že s nimi následující den zajde na americký konzulát a s jeho pomocí se jim podařilo získat americká víza. Čekali, než jim přijdou. Jednoho dne se Josef snažil dostat na konzulát, ale policie zavřela příchody a Schwarze zatklo gestapo. Podle jeho pasu zjistili, kdo je a snažili se z něj vymlátit, kde je Helena, kterou stále hledal Georg. Pak ho začal vyslýchat sám Georg a mučil ho. Schwarz jen řekl, že o tom nechce vyprávět, ale že to byly strašné věci. Schwarz řekl Georgovi, že ho zavede za Helenou, ale pokud ji Georg odvede násilím, zabije se. Prozradil mu, že má rakovinu. Georg se rozzuřil, myslel si, že má jen ženskou nemoc. Nakonec souhlasí se Schwarzovo, že spolu pojedou za Helenou, Schwarz ji zlomí srdce (řekne jí, že se mu hnusí – toho se Helena kvůli své nemoci nejvíce obávala) a Helena ublíženě odjede s bratrem zpět do Německa. Při cestě autem Schwarz vyndá svou schovanou žiletku a podřízne Georgovi hrdlo. Ukradl mu doklady, oblečení a auto. Vrátí se za Helenou, rychle sbalí věci a utíkají do Španělska. Před odjezdem si Schwarz nechá změnit Georgův pas na pas se svou fotkou. Díky tomuto pasu, který má platné vízum do Španělska, Georgově autu a také faktu, že Georg byl vysoký činitel gestapa, se mu podaří získat vízum i pro Helenu a také pro malého chlapce, kterého se Helena rozhodla zachránit, neboť by ho za dva dny poslali zpět do Německa. Helena se dozvídá, že Josef Georga zabil, nijak zvlášť nereaguje. Cesta do Španělska proběhla hladce. Postupují dál až do Portugalska.

V Lisabonu Schwarz zatelefonoval do Marseille na americký konzulát, aby jim víza poslali na lisabonský konzulát. Po několika týdnech jim víza skutečně přišla. Helena ovšem Schwarzovi řekne, že zaslíbenou zemi, tedy Ameriku, spolu nikdy neuvidí. Schwarz tomu ale nechce věřit a pořád jí dává šanci, věří v zázrak.

Den před odjezdem šel Schwarz ještě něco nakoupit, když se ale vrátil, našel Helenu mrtvou. Měla velké bolesti a vzala si ampuli s jedem. V místnosti bylo rozbité zrcadlo, nechtěla se vidět, jak umírá. Věděla, že Schwarz už je v bezpečí.

Schwarz dá spolu s lodními lístky emigrantovi a svůj pas a Helenin pas, kde jsou americká víza. Josef chce jít do cizinecké legie, chce se pomstít gestapákům, kteří ho mučili.

Vypravěč spolu s jeho manželkou Ruth odjeli do Ameriky, tam se ale Ruth chtěla nechat rozvést. Provdala se za bohatého Američana, který se tenkrát zaručil za Schwarze a Helenu. Válku přežil v Americe, po válce se vrátil do Evropy. O Schwarzovi už nikdy neslyšel, dokonce se jednou vydal do Osnabrücku, přestože zapomněl jeho pravé jméno, ale nikdo o něm nic nevěděl.

error: Stahujte 15 000 materiálů v rámci našeho členství nebo v online kurzech.