Noční let – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Noční let (+ srovnání s Malým princem)

Autor: Antoine de Saint-Exupéry

Přidal(a): gymlovo

 

 

Téma: Antoine de Saint-Exupéry a jeho díla

1.    Úvod

V své seminární práci se zaměřím, jak už je podle jejího názvu patrné, na Saint-Exupéry a jeho díl. A to hlavně na dvě významná díla Malý princ a Noční let. U Malého prince se jedná o filozofickou pohádku  a u druhého díla se jedná o filozofickou novelu. Obě díla jsou velice známá ale také velice propojena a jak z hlediska dějového, tak z hlediska filozofického. Zároveň je to propojeno i s autorem. Chtěl bych se tedy pokusím vysvětlit, proč jsou všechny jeho díla tak podobná. Na začátku práce uvádím velice rozsáhlé informace o životě autora, většinou chronologicky, jak šli po sobě plus místy dodávám zajímavé informace a rozebírám spekulace o úmrtí. Následně pak rozebírám obsahy výše uvedených děl a nakonec jejich srovnání se zaměřením na již zmiňovaného autora (pilota,filozofa). Toto téma jsem si vybrala především proto, že jej považuji za velmi zajímavé ať už z hlediska filozofického a nebo jen dějového. Také jsem se chtěl zároveň dozvědět více o autorovi, kvůli maturitní zkoušce, takže mi to hrálo do karet.

 

1.1.        Metodika práce

Knížky na dané téma jsem si sehnal na internetu v elektronické podobě. Následně jsem si pak i vypůjčil Malého prince od kamarádky. Sehnat je bylo snadné, jelikož publikací je několik. Dále na internetu jsem nalezl spoustu odkazů, ať už stránky v češtině či angličtině. V některých knihách, učebnicích jsem pak nacházel informace o autorovi ale našel pouze pár vět o Saint-Exupérym a ještě k tomu to bylo často v rozporuje s informacemi na internetu, a tak jsem raději čerpal jeho životopis jen z internetu. (viz seznam použité literatury, zdrojů)

 

2. Životopis

Exupéry celým jménem Antoine Marie Jean-Baptiste Roger de Saint Exupéry byl francouzský aristokrat, spisovatel, básník a letec, který se narodil 29. června 1900 v Lyonu a pravděpodobně zemřel 31. července 1944 ve Středozemním moři. Získal několik nejvyšších literárních ocenění ve Francii a také vyhrál US National Book Award . On je nejvíce připomínán pro jeho novelu Malý princ ( Le Petit Prince ) a pro jeho lyrické letecké spisy, včetně Nočního letu.

 

Mládí a letectví

Narodil se v Lyonu v aristokratické rodině, u které bychom mohli sledovat rodokmen o několik staletí zpět. Narodil se jako třetí z pěti dětí. Jeho otec zemřel na mrtvici na vlakovém nádraží v Lyonu před čtvrtými narozeninami svého syna. Otcova smrt značně ovlivnila celou rodinu. Odstěhoval se se svým bratrem do Švýcarska za svým strýcem, kde studoval a zdárně odmaturoval. Poté se vrátil do Francie, kde neudělal své závěrečné zkoušky na námořní akademii ( někteří tvrdí, že úmyslně ). Proto vstoupil na École des Beaux – Arts, kde studoval architekturu na patnáct měsíců opět bez absolvování.

V roce 1921 on započal svoji první vojenskou službu. Dostal se do 2. pluku lehké kavalerie a byl poslán do Neuhof, což je nedaleko Štrasburku. Zde také začal cvičit soukromé lekce létání a následující rok mu bylo nabídnuto přestoupení k letectvu. Nabídku přijal a byl vyslán na 37. stíhací pluk v Casablance, Maroko. Později byli převeleni do 34. leteckého pluku v Le Bourget na okraji Paříže, kde zažívá první ze svých mnoha leteckých nehod. To ho donutilo na chvíli opustit letectvo a začít se věnovat své manželce Louise Vilmorinové. Jenže jejich vztah dlouho nevydržel, neboť se opět chtěl vrátit k letectví, a tak se rozvedli.

V roce 1926 začal znovu létat. Stal se jedním pilotem mezinárodního poštovního letu. Pracoval pro Aéropostale, kde létal mezi Toulouse – Dakar. Jeho povinností v té době bylo také zachraňování sestřelených letců nepřátelskými Maury. Byl to nebezpečný úkol, díky kterému získal první ocenění od francouzské vlády – řád čestné legie.

V roce 1929 byl převeden do Argentiny, kde byl jmenován ředitelem Aeroposta, Argentinské letecké společnosti. Prozkoumával si nové letecké trasy napříč Jižní Amerikou. Dle dohody také občas létal pro leteckou poštu, stejně jako zase pomáhal hledat sestřelené letce. Toto období jeho života je krátce zachyceno ve Wings of Courage, IMAX filmu francouzského režiséra Jean – Jacques Annaud.

Ale v kariéře spisovatele nezahálel a jeho první novela Letec ( The Aviator ) byla vydávána v literárním časopise le Navire d’ Argent ( Stříbrná Loď ). V roce 1929 napsal jeho první knihu Kurýr na jih (Courrier Sud, 1929), kde zveřejňuje jeho kariéru jako pilota a novináře skrs poštovního kurýra Bernise. Následně roku 1931 pak zveřejnil dílo Noční let, které ještě budu rozebírat v další části práce. Ten stejný rok se i oženil s Američankou Consuelo Suncin, která mu pomáhala vydávat knížky, protože ona sama byla spisovatelka a umělkyně.

 

Nehoda v poušti

Dne 30.prosince 1935 v 02:45 po 19 hodinách a 44 minutách letu se Saint – Exupéry spolu s jeho mechanikem, navigátorem André PREVOT, havarovali v Saharské poušti. Pokoušeli se zlomit rychlostní rekord v závodě Paříž – Saigon a vyhrát cenu o 150.000 franků. A místo vítězství spadli poblíž údolí delty Nilu.Oba zázračně přežili, ale museli čelit dehydrataci v intenzivní pouštním vedru. Jejich mapy byly primitivní a nepřesné, takže nevěděli, kde se nachází. Ztraceni mezi dunami jen se zásobou hroznů, dvou pomerančů, termosky sladké kávy, čokolády, hrst sušenek, malou dávku vína a pouze pitnou vodou na jeden den.

Oba začali vidět přeludy a měli halucinace, které byly silnější a čím dál více intenzivnější. Ve druhém a třetím dni byli tak dehydratovaní, že se přestali potit. A konečně čtvrtý den je našel na velbloudovi, který jim poskytl pomoc a zachránil jejich životy. Filosofická pohádka, novela Malý princ, která je o opuštěném pilotovi v poušti, který má pravděpodobně také halucinace je z části odkaz na tuto zkušenost.

 

Emigrace do USA

V období od ledna 1941 do dubna 1943 žil v New Yorku. Přesněji bydlel v Central Parku  ve dvoulůžkovém apartmánu. Hned po jeho příjezdu zde byl znám jako „Mr. Exupéry“. Bylo to vlastně v době, kdy on napsal Let do Arrasu díky kterému získal rozsáhlé uznání a to právě v USA. Zároveň také píše Dopis Rukojmí, kde se věnuje 40 milionům francouzským obyvatelům, kteří žijí pod nátlakem nacistů. Postupem času se také přestěhoval do Quebec City v Kanada na dobu několika týdnů. Za tu dobu se setkal s osmiletým chlapcem Thomasem, který byl syn známého filosofa Charlese De Koninck u kterého nakonec po nějaký čas pobýval.

 

Zpět na válce

V dubnu 1943 po 27 měsících v Severní Americe odešel s americkou vojenskou kolonu do Alžíru. Létal u francouzského letectva a bojoval po boku spojenců ve Středomoří. Následně je povýšen i na velitele ( Majora ) neboť byl velice zkušený a také nejstarší. Byl totiž už 8 let po věkové hranici, kdy se může létat, ale na jeho žádosti mu byly stále vydávány výjimky. Nicméně ale on sám měl velké bolesti a špatně se pohyboval, kvůli jeho mnoha předchozím haváriím. Říká se, že později nemohl ani obléct svůj oblek, nebo dokonce otočit hlavu doleva, ke kontrole nepřátelských letadel. I přesto byl přidělen s dalšími piloty do pluku P – 38. Ale zároveň i pokračoval ve svém dlouhodobém zvyku čtení. Nejčastěji létal v jednosedadlovém stíhacím bombardéru F-5B.

 

Poslední let

Úkolem jeho poslední mise bylo shromáždit poznatky o německých vojskách v okolí Rhony. Ačkoli on byl přesunut k jeho staré letce s tím, že měl letět pouze na pět misí, tak dne 31. července 1944 vzlétl v neozbrojené P – 38 na devátou misi. A pak už byl jen naposled spatřen, když vzlétával z Korsiky dne 31. Července 1944. Zpráva o zmizení se ihned rozšířila jak v literárním světě, tak brzy i v mezinárodních novinách

 

Spekulace o úmrtí

Až v září 1998 rybář Bianco našel poblíž přístavu Marseille stříbrný identifikační náramek nesoucí jména Saint-Exupéry a jméno manželky Consueland. Následně i roku 2000 našel potápěč části jeho letounu, které byly roztroušeny také kolem přístavu Marseille. Až roku 2004, 7.dubna byly díky francouzskému ministru kultury nalezeny zbytky letounu a tím potvrzen pád letadla. Na letadle nebyly nalezeny žádné známky po střelbě. Letadlo bylo následně obnoveno, renovováno a přemístěno do muzea Le Bourget v Paříži, kde mají o Exupérym speciální expozici.

V březnu 2008, bývalý pilot – Rippert z Luftwaffe, kterému bylo už bylo 85 let prohlásil, že 31.července viděl letoun P-38 v oblasti, kde bylo nalezeno letadlo Exupéryho. Pilot byl na průzkumné misi přes Středozemní moře, kde zahlédl tento padající  letoun. Hned pár dní na to druhý pilot – Robert Heichele z Luftwaffe prohlásil, že právě on sestřelil Exupéryho. Na toto téma vyšly 2 knihy. Jedna byla publikována Francouzem a druhá Němcem. Příběhy Ripperta a Heichele tvrdí, že jsou stále neověřitelné a jsou kvůli tomu často kritizovány a to hlavně ze strany vyšetřovatelů.

Současné archivní zdroje, včetně zachycených signálů Luftwaffe, silně naznačují, že Saint – Exupéry nebyl sestřelen německým letadlem, protože americké letadlo Lightning, v kterém letěl poručík Gene Meredith byl sestřelen předchozí den 30. července. Jenže na tomto letounu nebyly nalezeny žádné známky po souboji s piloty Luftwaffe. Takže z toho nejspíše vyplývá, že Exupéry byl opravdu sestřelen a nebyla to žádná nehoda, či porucha techniky.

 

3. Noční let

Noční let je druhý román, který získal Prix Femina, francouzskou literární cenu v roce 1931. Ve stejném roce byl i vydán. Ocenění mu pomohl vystoupat výše a získat slávu v literárním světě. Kniha je založena na zkušenostech autora, které vyplývají z letecké pošty, létání a ředitele aerolinek Aeroposta se sídlem v Argentina Postavy byly napsány podle lidí, které poznal v Jižní Americe. Zejména postava Rivièra byla inspirována Didier Dauratem, provozním ředitelem aerolinek, kterému knihu věnoval. Kniha se stala světovým bestsellerem a byla 2 x zfilmována v angličtině.

 

Obsah díla: Děj se odehrává během jedné noci, v době prvních nočních letů, na letišti Aeroposta Argentina v Buenos Aires a na kapitánském můstku poštovního letadla, které veze poštu z Patagonie. Tři noční lety mají přistát na letišti v Buenos Aires a předat poštu do Evropy letadlu, které na ně čeká. Jedno z letadel zastihne pří letu bouře. Pilot letadla Fabien chce nejprve bouři obletět, ale po zjištění, že se bouře vyskytuje v oblasti 200 km kolem něho, se rozhodne ji proletět. S přibývajícím časem je však stále větší tma a díky velké oblačnosti není vidět ani dopředu, kde se mají každou chvíli objevit vrcholky And, ani dolů na zemi na světla měst a vesnic, podle kterých by se mohl pilot orientovat. Jedinou záchranou pro Fabiena je jedna světlice, která na okamžik osvítí krajinu pod ním, když sestoupí pod mraky. Naneštěstí ale zjistí, že už není nad pevninou ale nad mořem. Vyčerpaný Fabien, se snaží situaci zachránit tím, že vystoupí nad mraky a změní kurz. Doufá, že se mu poštěstí doletět nad pevninu a nouzově přistát na nějakém místě. Bouře však přerušila jejich radiové spojení s pevninou, tudíž nikdo na zemi netuší, co se s ním děje a kde právě je. Mezi tím se na zemi odehrává jiný příběh. Riviére, velitel letiště, je stárnoucí muž, který si až teď uvědomuje, že zůstal vlastně sám. Přemítá nad svými skutky, zda vždy rozhodl spravedlivě, jestli když nepotrestá technika Robleta, který se poprvé za dvacet let dopustil nedbalosti, jestli tím nepřijde o svou pověst tvrdého a důkladného velitele. Stejně tak se bojí, aby na jeho pracovišti nedocházelo ke vzniku jiných vztahů, než které plynou z povolání, které on nikdy nepozná, neboť jeho osobnost to nikdy nedovolí. Proto, když se inspektor Robineau pokusí spřátelit s pilotem Pellerinem, donutí Riviére inspektora, aby pilota potrestal, i když k tomu nemá vážný důvod. Přesto je, někdy až krutý, Riviére jako stárnoucí šéf postavou zajímavější než jako postava velitele. Kromě fyzické ztráty sil ho zasahují i pochybnosti o tom, jestli havárie Paraguyajského letu nepřispěje ke zrušení nočních letů, za které tak tvrdě bojoval a jestli potom nebude svým podřízeným pro smích. Proto se rozhodne, i když jedno letadlo právě zřejmě havarovalo, vypravit a nechat odletět další letadlo do Evropy.

 

3.1 Charakteristika textu

Román je rozdělen na dvě linie, které se spojí až ke konci příběhu příběhu. Autor používá spisovný jazyk. Román je psán er – formou. Velmi často používán filosofické prvky a přemýšlí v mnoho směrech. Důkladně tím popisuje místa a pocity, hlavně těch lidí, kteří mají o letce strach. Častý je zde pak vnitřní monolog hlavní postavy Fabiana. V knize je pak použita personifikace ( hvězdy se tiše smějí ), metafora ( kroužek barvy měsíce), přirovnání    ( klesl pomalu ), přímé řeči, nepřímé řeči, vnitřní monology aj.

 

3.2 Charakteristika postav

Rivière – Ředitelem poštovních aerolinek v Buenos Aires. Byl vždy pěkně rozhodnutý, že když budou jeho piloti mít tvrdou disciplínu, tak mohou létat pravidelně přes noc, bez jakéhokoliv nebezpečí. Když Fabien s jeho co-pilotem se ztratí v bouři, v Rivierovi se ukáže hluboké znepokojení, protože tato chyba pramení z jeho nedostatku citů k pilotům. Klade si to na vinu, a tvrdí, že je to jeho vina už od samého začátku výcviku.

Fabien – Pilot nočního letu z Patagonie do Buenos Aires. Právě i on pilot si klade za vinu, že se ztratili a filosofuje nad tím, co si asi tak ostatní pomyslí a hlavně sám ředitel. Ale i přesto všechno se pilot chová vyrovnaně a smířeně. Nejeví žádné známky stresu nebo jiných traumatických výkyvů.

Robineau Robineau – Inspektor, který se  přátelí s piloty. Právě oni nemají v oblibě Riviera a jeho neochvějnou disciplínu a naléhání. Teprve po ztrátě Fabiana se začne přátelit s ředitelem a začnou mít společné zájmy.

Pellerin Pellerin – Pilot, který se zachránil, během velké  bouře, kde se Fabian ztratil.

 

4. Malý princ

Malý princ je překrásná pohádka věnovaná Léonu Werthovi, když byl ještě dítě. Kniha je napsána pro děti, které autor často porovnává s dospělými. Všímá si především jejich větší představivosti a fantazie. Malý princ cestuje po planetkách, kde poznává mnoho typů lidí a snaží se jim co nejvíce porozumět. Autor ukazuje hodnotu přátelství a nutí k zamyšlení nad lidskými povahami.

Dílo je epického druhu a je označováno za filozofickou pohádku, ale můžeme se setkat i s novelou. Slovní zásobu zde tvoří spisovný jazyk a jednoduchá slova, protože je to psáno i pro děti.  Kniha je rozdělena do 27 kapitol – mnohé z nich jsou velmi krátké, autor si dopomáhá vlastními obrázky, které si ilustroval sám autor. Řadí se mezi top tři nejprodávanější  knihy na světě. Byla přeložena do více než 250 jazyků a několikrát zfilmována.

Obsah díla: Na začátku knihy vzpomíná na dětství, jak se Exupéry pokouší nakreslit hroznýše, který zrovna tráví slona. Vždy když svou kresbu ukázal někomu dospělému, tvrdil mu, že se jedná o klobouk. Dospělí mu radili, aby se místo malování věnoval raději škole. Zde ukazuje, že dospělí nechápou dětský svět, protože je plný fantazie. Hlavní příběh pak začíná ve chvíli, kdy pilot ztroskotá se svým letadlem uprostřed Sahary. Najednou se u něho objeví malý chlapec jménem Malý princ. Jejich rozhovor začne tím, že Malý princ chce po pilotovi, aby mu nakreslil beránka. Pilot musí beránka nakreslit několikrát znovu, protože Malému princi se pořád nelíbí. Dokonce se rozčílí, když Malý princ není stále spokojen, nakreslí jen bedýnka a řekne:“ To je bedýnka. Beránek, kterého chceš, je uvnitř!“ To se princovi líbí a stávají se z nich přátelé. Postupem času pilot poznával Malého prince, který mu vyprávěl o svém cestování. Nejprve vyprávěl o své malinkaté planetce s kytičkou o kterou se musel pravidelně starat. Následovalo vyprávění o putování. Nejprve o pyšném králi, který panoval všem, ale vlastně nikomu, protože byl na planetce sám. Potom přišel na řadu domýšlivec, který slyšel jen chválu a chtěl být stále jen obdivován, protože byl nejlepší (a jediný) na planetě. Další byl velice zajímavý pijan, ten pil aby zapomněl, že se stydí za to že pije. Na čtvrté planetce byl byznysman, který stále přepočítává hvězdy, které mu patřili, protože si na ně myslel první, tudíž byl podle něj nesmírně bohatý. Na další planetce byl lampář, ten každé ráno rozsvítil a večer zhasl lampu. Bohužel den trval minutu a lampář si nemohl odpočinout, protože to byl příkaz. Následoval zeměpisec, který zapisoval vše zeměpisné, ale neměl co zapisovat, protože neměl žádné badatele a zeměpisci nebádají, ale přece jen zapisují. Sedmá planeta byla Země. Zde se malý princ nejprve seznámil na poušti v Africe s hadem, který mu pověděl, že může každého snadno dotykem vrátit do země, ze které přišel. V další kapitole potkal lišku. Pověděla mu o obrovské ceně a významu přátelství a jedinečnosti. Při jeho další cestě potkal princ výhybkáře, co vypravoval vlaky, obchodníka co prodával pilulky uhašující žízeň. Osmý den pilot s malým princem hledali vodu, až našli studnu a pilot začal opravovat letadlo. Princ šel mezitím rozmlouvat s hadem o jeho jedu. Když to pilot zjistil, byl velice smutný, protože se princ chtěl nechat uštknout, aby se vrátil za svojí květinkou, ale nemohl nic dělat. Následující noc se Malý princ vypravil za hadem. Nechal se uštknout. Pomalu klesal a odešel. Ráno pilot už jeho tělo nenašel.

 

4.1 Charakteristika textu

Na začátku a konci je psána chronologicky, při cestování na planetkách retrospektivně. Je to fiktivní autobiografie v ich-formě (vyprávění), er-forma (příběhy malého prince). V knize je použita: personifikace (Květina zakašlala), (A růže byly celé zaražené), přirovnání (Byla srdci tak milá jako nějaký dárek), (Klesl pomalu, jako padá strom), metafora (Ale bude to jako stará opuštěná skořápka), hyperbola (A osvětlený rychlík, dunící jako hrom, otřásl domkem výhybkáře), epiteton (…chvějící se slunce…), přímá řeč, alegorie, symboly ( liška – chytrá, růže – krásná, pyšná ), znaky původní pohádky ( postavy bez jména )

 

4.2 Charakteristika postav

Malý princ Jeden ze dvou protagonistů příběhu. Poté, co opustil svou rodnou planetu a jeho milovanou květinku, vydal se na cestu kolem vesmíru a skončil na Zemi. Často zmateným chováním symbolizuje dospělé, naději, lásku, která dřímá v každém z nás. Vzhledově je malý, blonďatý a kudrnatý chlapec. Postava je plná nevinnosti, porozumění a zvídavých otázek.

Pilot – rozuměl si s Malým princem, přiblížil se mu díky jeho pochopení pro dětský styl myšlení, který už ostatní dospělí dávno ztratili.

Květina – pyšná růže, která si myslela, že je jediná svého druhu. Nedávala znát své city.

Liška – moudrá postava, která se nechala ochočit Malým princem a ukázala mu veliký význam přátelství  a jedinečnosti jeho květiny.

Král – vládne hvězdám. Každý člověk je jeho poddaný a musí ho poslouchat, protože jsou jeho rozkazy rozumné. Když se Malý princ rozhodne odejít,  jmenuje ho svým vyslancem.

Domýšlivec  – chce být všemi obdivován, ale žije na své planetce sám. Slyší jen samý obdiv.

Pijan – pije, aby zapomněl na to, že se stydí, že pije. Je nešťastný a osamocený. Tato postava mi byla nejvíce sympatická.

Byznysman – který je neustále zaneprázdněný počítáním hvězd, o kterých si myslí, že jsou jeho. Přeje si je použít, aby mohl koupit více hvězd. Je velmi přesný a vážný.

Lampář – žije na planetce, kde se den a noc střídají jednou za minutu. Před nějakou dobou mu bylo nařízeno rozsvěcet lampu v noci a zhasínat ji ráno. V té době se těleso otáčelo rozumnou rychlostí a lampář měl čas na odpočinek. Poté se ale rychlost otáčení zvýšila. Ale on zůstal věrný rozkazu a už nikdy neměl čas na odpočinek.

Zeměpisec – myslí si, že je nejdůležitější na světě. Tráví všechen svůj čas tvorbou map, ale nikdy neopouští svůj stůl k dalším objevům.

 

5. Závěr

V závěru své seminární práce už bych chtěl jenom vyzdvihnout, že Exupéry byl jeden z nejlepších francouzských spisovatelů do teď. Řadil se mezi spisovatele, letce, vynálezce, humanisty, filosofy a milovníka života. Psal o tom co sám prožil, a že toho hodně prožil. Ani né z jedné třetiny jsem byl schopný zaznamenat jeho život.

Už od začátku jsem si myslel, že jeho díla spolu nějak souvisejí a taky proto jsem si vybral tuto seminárku, ale není tomu doslova tak. Jak se můžete dočíst na začátku, tak příběhy na sebe nikterak nenavazují, i když mají vždy podobný děj. V obou dílech můžeme pozorovat hlavně autorovu biografii. Díla se tímto skoro schodují, protože v obou případech vidíme pilota, letce, který ztroskotá, cože se Exuperymu stalo několikrát, a zároveň jeho oblibu ve filosofování, kterou přenáší do jeho děl. Z jeho knih pak doslova mrazí, zvlášť když si člověk uvědomí, jak skončil autor. Autor má velký dar nesklouzávat k povrchnostem, ale přitom udržet čtenáře napnutého.

Jediné co je stále u Exuperyho záhadou  je jeho smrt. I já sám jsem vcelku zvědavý, jestli se někdy přijde na to, jak umřel, nebo se na to zapomene.

 

Zdroje

AUTOR NEUVEDEN. Literární doupě [online]. [cit. 30.11.2013]. Dostupný na WWW: http://ld.johanesville.net/saintexupery

AUTOR NEUVEDEN. PoemHunter [online]. [cit. 30.11.2013]. Dostupný na WWW: http://www.poemhunter.com/antoine-de-saint-exupery/biography/

SCHWARZOVÁ, Veronika. Studuj jinak [online]. [cit. 30.11.2013]. Dostupný na WWW: http://www.studuj-jinak.cz/referaty/nahled/antoine-sant-exupery-nocni-let

IBIE. My story life [online]. [cit. 1.12.2013]. Dostupný na WWW: http://ibie-words.blogspot.cz/2012/02/essay-little-prince-by-antoine-de.html

AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia [online]. [cit. 1.12.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Antoine_de_Saint-Exup%C3%A9ry

KROPÁČKOVÁ, Barbora. Český jazyk [online]. [cit. 1.12.2013]. Dostupný na WWW: http://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/antoine-de-saint-exupery/maly-princ-rozbor-2.html

AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia [online]. [cit. 1.12.2013]. Dostupný na WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/Night_Flight_(novel)





Další podobné materiály na webu: