Osel a stín – rozbor díla k maturitě (3)

rozbor-díla

 

Kniha: Osel a stín

Autor: Jiří Voskovec, Jan Werich

Přidal(a): Supposedly

 

Zařazení do uměleckého směru

  • Období: Československé drama 1. poloviny 20. století, Osvobozené divadlo (avantgardní umělecká scéna)
  • Premiéra hry: 13. října 1933
  • Okolnosti vzniku: Hra byla napsána pro avantgardní Osvobozené divadlo, autorem hudby je Jaroslav Ježek. Kvůli protinacistické atmosféře byla hra kritizována Německem, ale její stažení bylo zamítnuto. Pouze Hitlerovo jméno bylo zaměněno za Kohosi. Průběh hry byl často narušován a V+W se definitivně zapsali na černou listinu nacistů.

 

Životopis autorů:

Jan Werich (1905 – 1980)

  • velmi známý filmový a divadelní herec, dramatik a scénárista
  • spolu s Voskovcem tvořili v Osvobozeneckém divadle komickou dvojici klaunů
  • filmový herec (Císařův pekař, Pekařův císař, Byl jednou jeden král,…)
  • za okupace působil v USA
  • s režisérem Fričem natočil např. filmy Hej rup, Svět patří nám

Jiří Voskovec (1905 – 1981)

  • vynikající divadelní a filmový herec a dramatik
  • po okupaci se vrátil do Čech, ale v roce 1948 se odstěhoval do USA, kde žil až do své smrti

 

Další díla autorů:

  • Caesar, Balada z hadrů, Kat a blázen, Rub a líc

 

Rozbor díla: Osel a stín

  • Literární druh: drama
  • Literární žánr: satirická komedie, politická satira
  • Literární forma: próza
  • Hlavní téma: absurdnost a nesmyslnost slepých ideologií, parafráze na situaci ve světě před 2. světovou válkou (sílící vliv fašismu a nacismu)
  • Vedlejší téma: život a politická situace v Abdéře, spor o oslí stín
  • Motivy: zesměšnění úřadů a byrokracie, protinacismus, varování před diktátory (odkaz na Hitlera, Mussoliniho, Dolfuse)
  • Místo děje: antická Abdéra (antický Kocourkov)
  • Doba děje: dobu nelze přesně vymezit, prolínají se zde 2 časové linie – Antika a současnost (např. osel s taxametrem)
  • Slohový postup: vyprávěcí, popisný, úvahový
  • Inspirace: historka řeckého satirika Lúkiana o oslím stínu v Abdéře

 

Kompozice:

  • členěno do dvou dílů, první díl: prolog, 1. – 5. obraz; druhý díl: 6. – 10. obraz
  • celé dílo prolínají písně s politickými narážkami, v té závěrečné se zpívá o spásonosném oslu, kterému se věří, když hlučně osloví (odkaz na uřvané proslovy Adolfa Hitlera)
  • chronologický děj

 

Jazyk:

  • převažuje spisovná čeština, ale objevuje se i obecná čeština
  • prvky nebo věty v němčině (hlavně na konci, např. der schöne Adolf)
  • citově zabarvená slova – miláček, hubička
  • i přes to, že se má děj odehrávat v Antice, je aktualizován současnými slovy (taxametr, natankovat)


Hlavní postavy:

  • Nejezchlebos – Werich, zubař, je z dvojce ten chytřejší, nezáleží mu na politikaření
  • Skočdopolis – Voskovec, oslař, je z dvojce ten komičtější, nezáleží mu na politikaření
  • Hippodromos – vůdce Stínařů, politik z lidu, orientuje se na sociální problémy, cítí se méněcenný
  • Kontokorentos – vůdce Oslařů, otrokář, prosazuje zájmy vlastníků na úkor chudých
  • Paprikides – soudce, představuje úplatnou byrokracii, peníze upřednostňuje před spravedlností,
  • Hekatomba – manželka Hippodroma a bývalá žena Kontokorenta, povrchní, má za milence Rekordikla
  • Synekdocha – manželka Kontokorenta, povrchní, má za milence Rekordikla
  • Rekordikles – sportovec a gigolo, jde za penězi, nejprve sympatizuje s Oslaři, při náznaku nebezpečí však bere nohy na ramena

 

Děj (Wikipedia, licence CC BY-SA 3.0):

V prologu krátce recituje bůh Dionýsos a též představuje několik postav ze hry, které postupně přicházejí. Nezmiňuje se ovšem o jejich jménech. Proslov doplňují tanečnice svými ladnými pohyby. Hekatomba s Hippodromem pořádají oslavu prvního výročí své svatby. Mezi hosty se objeví Synekdocha, Rekordikles, Paprikides, Kontokorentos, Labanos a další.

Aténský zubař Nejezchlebos přijel do Abdéry, aby zde vybral peníze od pacientů, kteří mu byli dlužní. Najal si oslaře Skočdopola, který ho do Abdéry dovezl na svém oslu. Ovšem na místním tržišti se všichni raději schovali, než aby museli platit, a tak Nejezchlebos zjistil, že přijel zbytečně. Rozhodl se tedy počkat, až se někdo objeví a mezitím ulehl do stínu pod osla. V tom se ozval Skočdopolis, že by mu měl za stín zaplatit, neboť osel je jeho a stín tedy také. Celému sporu přihlíželo stále více lidí, až se nakonec oba oponenti ocitli u soudce Paprikida. Tomu se podařilo zjistit, že oba dva se živí bez licence, tedy načerno, osla jim zabavil a poslal je do vězení. Dlužno říci, že když oba živnostníci zpozorovali, jak jim spor přerostl přes hlavu, chtěli jej ukončit, ovšem Paprikides za to požadoval vysoké poplatky, na které ani jeden z nich neměl peníze.

Díky tomu, že jejich spor byl poměrně vyhlášený a hodně sledovaný, inspirovalo to dva muže, toužící po moci: Hippodroma, který byl velmi temperamentní, ale trpěl také komplexem méněcennosti, a Kontokorenta, což byl vypočítavý průmyslník, který obchodoval s otroky. Abdérský lid se rozdělil na dva tábory, které stály proti sobě,tedy Oslaře a Stínaře.

Kontokorentos se rozhodl získat politickou moc následujícím způsobem. Podplatil žalářníka, aby tajně propustil zubaře Nejezchleba (představitel druhého tábora – Stínařů) a řekl mu, aby se dostavil na radnici. V tu chvíli by Kontokorentovi lidé měli zapálit radnici, dopadený žhář by tak byl zubař, Hippodromův klient. Tak by začala občanská válka, kterou by Kontokorentos musel vyhrát. Jenže plán nevyšel úplně přesně. Když Nejezchlebos utíkal, osvobodil při té příležitosti i Skočdopola, se kterým se ve vězení usmířil, a oba zamířili do domu Rekordikla, kam se měli podle domluvy dostavit. V tuto chvíli se děj značně zaplétá, což je zdrojem komiky. Do domu totiž vejde Rekordiklova milenka Synekdocha a také Hippodromos se svojí ženou Hekatombou, která je taktéž Rekordiklovou milenkou.

Nakonec se zubař s oslařem rozhodli osla zabít, aby tak všechny problémy skončily. Nejezchlebos trpí výčitkami svědomí. S jeho smrtí se ovšem jen velmi těžce smiřovali oba političtí vůdci, totiž Kontokorentos a Hippodromos. Abdérský lid chce viníky potrestat, protože je připravili o jejich modlu. Kontokorentos s Hippodromem se za osla převlékli a dopřáli tak lidem osla, který uměl i mluvit. Lid byl nadšen a osla považoval za svého vůdce.

Pak se v příběhu ocitl bůh Dionýsos, který příběh uváděl. Objevuje se zcela nečekaně (antický princip deus ex machina) a ukazuje Abdérským, že osel není skutečný. Způsobí zatmění, v nastalé temnotě rozhořčený dav osla (Kontokorekta s Hippodromem) zabije a sní. Zazní píseň, v níž se zpívá: (…) Že přišel / Spásonosný osel / Už se věří oslovi, / Jen když nás ten osel / Hlučně osloví. Jedná se o narážku na Adolfa Hitlera a jeho uřvané projevy.

error: Stahujte 15 000 materiálů v rámci našeho členství nebo v online kurzech.