Čeští spisovatelé 19. století, mezi něž patřil například Karel Hynek Mácha (1810 – 1836) či Božena Němcová (1820 – 1862), představují klíčové osobnosti, které formovaly moderní český jazyk, kulturu a národní identitu. Toto období zahrnuje několik fází národního obrození, přechod od romantismu k realismu a vznik významných literárních skupin. Tito autoři svými díly položili základy novodobé české literatury a divadla.
Historický kontext a vývoj národního obrození
- První fáze národního obrození se soustředila na obranu a záchranu českého jazyka. Hlavní představitel Josef Dobrovský zpočátku nevěřil, že čeština bude vědeckou řečí, a proto psal latinsky a německy.
- Ve druhé etapě národního obrození již autoři jako Josef Jungmann pevně věřili, že čeština je rovnoprávná, a aktivně ji rozvíjeli překlady z němčiny, angličtiny, francouzštiny a ruštiny.
- Během první fáze obrození se našly Rukopis Královedvorský a Zelenohorský, u kterých se později prokázalo, že se jedná o padělky (jejich autory byli pravděpodobně Václav Hanka a Josef Linda).
- Druhá etapa přinesla rozmach divadla a sběratelství lidové slovesnosti, čemuž se věnovali autoři jako Josef Kajetán Tyl nebo Karel Jaromír Erben, který sbíral lidovosti a psal pohádky.
- Karel Havlíček Borovský, významný realista a satirik, byl za své postoje poslán do vyhnanství v rakouském Brixenu.
- V 70. a 80. letech 19. století se literární scéna začala štěpit do specifických generací a skupin, které reagovaly na tehdejší společenské a politické změny.
Literární směry a skupiny 19. století
- Ohlasová literatura: Specifický žánr prosazující myšlenky slovanské pospolitosti, jehož hlavním představitelem byl ve druhé etapě národního obrození František Ladislav Čelakovský.
- Romantismus: Směr kladoucí důraz na cit a individualitu. V české literatuře jej ve druhé etapě národního obrození reprezentovali především Karel Hynek Mácha a Josef Kajetán Tyl.
- Realismus: Literární směr zaměřený na objektivní zobrazení skutečnosti. K jeho představitelům patřila Božena Němcová, Karel Havlíček Borovský a Jan Neruda.
- Májovci: Literární skupina z 50. a 60. let 19. století, ke které patřili realisté jako Jan Neruda a Božena Němcová.
- Lumírovci a Ruchovci: Dvě výrazné literární skupiny 70. a 80. let 19. století, které formovaly další vývoj české poezie a prózy.
Nejvýznamnější díla českých spisovatelů 19. století
První a druhá etapa národního obrození
- Německo-český slovník (1802) – Zásadní lexikografické dílo Josefa Dobrovského, který se věnoval historii české literatury.
- Pětidílný slovník česko-německý (1834) – Stěžejní dílo Josefa Jungmanna.
- Ohlas písní ruských (1829) – Epické básně o bohatýrech od Františka Ladislava Čelakovského.
- Ohlas písní českých (1839) – Další ohlasová literatura F. L. Čelakovského.
- Rukopis Královedvorský a Zelenohorský (1817) – Údajné staročeské památky nalezené v první fázi národního obrození. Jedná se o padělky (Václav Hanka a Josef Linda).
Romantismus a počátky realismu
- Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka (1834) – Divadelní hra Josefa Kajetána Tyla.
- Čert na zemi (1850) – Divadelní hra J. K. Tyla.
- Jiříkovo vidění (1849) – Divadelní hra J. K. Tyla.
- Strakonický dudák (1847) – Divadelní hra J. K. Tyla.
- Kat (1832) – Čtyřdílný historický cyklus Karla Hynka Máchy.
- Obrazy ze života mého (1834) – Dílo K. H. Máchy obsahující socialistické průpovídky.
- Máj (1836) – Vrcholné romantické dílo K. H. Máchy.
- Hrnečku vař (1853) – Jedna ze tří známých pohádek Karla Jaromíra Erbena.
- Otesánek (1853) – Pohádka K. J. Erbena.
- Zlatovláska (1853) – Pohádka K. J. Erbena.
- Kytice (1853) – Slavná sbírka balad K. J. Erbena.
Realismus a Májovci
- Chyže pod horami (1858) – Próza Boženy Němcové.
- Babička (1855) – Vzpomínka na dětství od Boženy Němcové.
- Divá Bára (1856) – Próza Boženy Němcové.
- Křest svatého Vladimíra (1876) – Jedna ze tří satirických skladeb Karla Havlíčka Borovského.
- Král Lávra (1870) – Satirická skladba K. H. Borovského.
- Tyrolské elegie (1852) – Satirická skladba K. H. Borovského.
- Epigramy (1845) – Krátké satirické básně K. H. Borovského.
- Povídky Malostranské (1878) – Prozaické dílo Jana Nerudy.
- Hřbitovní kvítí (1858) – Básnická sbírka Jana Nerudy.
- Balady a romance (1883) – Básnická sbírka Jana Nerudy.
- Balada o Karlu IV. (1883) – Známá balada Jana Nerudy.
Vrcholný historický realismus a drama
- Staré pověsti české (1894) – Kniha Aloise Jiráska, představitele vrcholného historického realismu.
- L. Věk (1888) – Román Aloise Jiráska.
- Mezi proudy (1890) – Román Aloise Jiráska.
- Bratrstvo (1899) – Román Aloise Jiráska.
- Husitský král (1919) – Román Aloise Jiráska, jehož hlavní postavou je Jiří z Poděbrad.
- Lucerna (1905) – Divadelní hra Aloise Jiráska.
- Maryša bratří Mrštíků (1894) – Divadelní hra Viléma Mrštíka napsaná ve slovanském nářečí.
Související autoři
Lumírovci a Ruchovci
Josef Václav Sládek
- Zlatý máj (1887) – Básnická sbírka.
- Zvony a zvonky (1894) – Básnická sbírka.
- Skřivánčí písně (1888) – Básnická sbírka.
- Významný Ruchovec, který psal historie a alegorie i prózu.
- Broučkiády (1888) – Satirické příběhy.
- Významný Lumírovec a překladatel.
- Napsal celkem 4 významné divadelní hry z tohoto období.
- Noc na Karlštejně (1884) – Divadelní hra.
- Bratři (1889) – Divadelní hra.
- Hippodamie (1890) – Divadelní hra.
- Selské balady (1885) – Básnická sbírka.
Slavné citáty a úryvky
Karel Hynek Mácha – Máj
Byl pozdní večer – první máj –
večerní máj – byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
Karel Jaromír Erben – Kytice (Vodník)
Na topole nad jezerem
seděl vodník pod večerem:
„Sviť, měsíčku, sviť,
ať mi šije niť.“
Časté otázky k autorovi
Kdo byli hlavní představitelé první fáze národního obrození?
Hlavním představitelem byl Josef Dobrovský, který se věnoval historii české literatury a napsal Německo-český slovník. Zpočátku nevěřil, že čeština bude plnohodnotnou vědeckou řečí.
Co jsou to Rukopisy Královedvorský a Zelenohorský?
Jedná se o údajné staročeské literární památky nalezené v první fázi národního obrození. Později se však zjistilo, že jde o padělky, jejichž autory byli pravděpodobně Václav Hanka a Josef Linda.
Kdo patřil mezi Májovce a jaký směr prosazovali?
Mezi Májovce patřili například Jan Neruda a Božena Němcová. Ve své tvorbě prosazovali především realistický pohled na svět.
