Saturnin – rozbor díla k maturitě (2)

 

Kniha: Saturnin

Autor: Zdeněk Jirotka

Přidal(a): sarzah

 

 

DOBA MÍSTO DĚJE:

Doba: asi 40. léta 20. století

Místo: Praha, venkov – úpatí Hradové

 

HLAVNÍ POSTAVY:

Saturnin – svérázný sluha, dobrodruh, vynalézavý, nevypočitatelný

Vypravěč (v románu beze jména) – typický měšťák, nechce ztratit tvář před ostatními, -> nechá se Saturninem navléct do situací, do kterých by jinak nikdy nešel.

 

DALŠÍ POSTAVY:

teta Kateřina – podlézavá, ztělesňuje hrabivost, neustále užívá přísloví, nezastaví se před ničím – aby dědečkovy peníze získala

Milouš neotesaný budižkničemu, chová jako laciný světák

slečna Barbora – milá, energická moderní žena

doktor Vlach – hodný, velká představivost, člověk s tvrdším smyslem pro humor, má své teorie o chování lidí

vypravěčův dědeček – starý bohatý pán, pohrává si se svými příbuznými, hodný a zapálený příznivec elektrického proud

 

ZNAKY/CHARAKTERISTIKA:

  • humoristický román
  • Jazyk: spisovný, srozumitelný
  • dramatičnost vypravování

 

OBSAH:

Doktor Vlach podle své teorie dělí lidi do dvou skupin podle koblih.

Saturnina přijal jeden mladý pán (vypravěč) přes inzerát.

Saturninovi chybělo vysvědčení z posledního místa to proto, že svou bývalou zaměstnavatelku hodil do vodotrysku, pak se uklonil a řekl, že je prostřeno.

Přijetím Saturnina do svých služeb se vypravěči změní život. Dříve žil klidný život ve svém bytě. Jednou za ním Saturnin přišel a oznámil mu, že se přestěhovali. Místem kam se přestěhovali, byla obytná loď upevněná na břehu Vltavy. Saturnin začal přátelům vypravěče líčit různé příhody a tím vyzdvihoval svého pána. Například jak zabil žraloka stativem fotoaparátu.

Vypravěči se zalíbí slečna Barbora Terebová, výborná tenistka. Jednou s ní hraje tenis, ale všechny tři sety prohraje. Proto mu Saturnin na jejich lodi postavil tréninkovou zeď.

Jednoho večera přijde na loď teta Kateřina a vypravěčův osmnáctiletý bratranec Milouš. Teta Kateřina měla velkou oblibu v příslovích a pořekadlech, nosila výstřední klobouky a moc se malovala. Milouš nebyl moc chytrý. Strýc František zemřel, byl to objevitel již objevených chemických pravidel, o nichž nevěděl. Teta svou návštěvu odůvodnila tím, že je prý Milouš nemocen a potřebuje zdravý vzduch na zotavenou. Saturnin nabude dojmu, že teta ani Milouš nejsou vítáni. Zařídí, že odejdou, a to tak, že jim koupí škrabošky, protože není příjemné, když vám v noci přeběhne hlodavec přes obličej.

Poté se vypravěč se Saturninem odebírají k dědečkovi na venkov (úpatí Hradové), elektrárenskému mistrovi, na třítýdenní dovolenou. Po týdnu má přijet slečna Barbora. Neočekávaně dorazí teta Kateřina i s Miloušem, který si nechal narůst knír. Dorazí také doktor Vlach. Teta Kateřina se až příliš stará o dědečka s vidinou velkého dědictví. Další den si dědeček vyjede se Saturninem autem na výlet. Saturnin se vrací na kole a dědeček ve fiakru. Dále Saturnin naučil dědečka bojové umění džiu-džitsu, kterým pak dědeček zraní našeho vypravěče. Se zraněným kotníkem jede se Saturninem do nemocnice, kde dlouho čekají na lékaře, nakonec se dočkají, ale nikdo není ochoten je odvézt zpět domů. Nakonec přijede Barbora a za bouře je zaveze zpět (projedou přes zavodněný most-rychle). Milouš dá najevo svůj zálusk na slečnu Barboru. Povodeň strhla most a kuchařka se služebnou zůstaly na druhé straně.

Dědeček žádá slečnu Barboru, aby se ujala vaření, ta přijímá. Barbora zjišťuje, že nefunguje elektřina – výpadek proudu v důsledku bouřky. Saturnin Milouše zamkne v pokoji a sám se vytratí. Později se opět objeví a odemkne mu. Vypravěč přemýšlí o výpadku proudu, uvědomuje si že, při příjezdu z nemocnice zahlédl Saturnina vypínat hlavní jistič elektřiny. Proto se večer rozhodl, že se podívá, zda by to nešlo spravit – nahozením pojistek. Udělal ale hluk –zvonek(zajištěný sirkou) a po schodech dolů začal stoupat Milouš s puškou v ruce v domnění, že je tam lupič. Milouš začne střílet a v tu chvíli strhne Saturnin svého pána a praktikuje na něm džiu-džitsu. Potom svého pána pozná a vše vysvětlí jako by on byl ten na koho Milouš střílel (že zavíral okno, nahazoval pojistky).
Slečna Barbora se začala s naším (vypravěčem) mladíkem více sbližovat.
Dalšího dne nalíčil Saturnin na Milouše past. Jakmile Milouš usedl na své lehátko, tak se zavřelo a milého Milouše pohřbilo ve svých troskách. Začaly docházet zásoby, a protože opraváři dosud nepřijeli opravit most, začali všichni přemýšlet, co bude dál. Rozhodli se, že půjdou pěšky do města přes hory. Saturnin je tou myšlenkou nadšen. Před odchodem Barbora zjistí, že zmizela část zásob, vysvětlilo se, že je na tetin rozkaz vzal Saturnin. Milouš prohlásil, že činu své matky lituje. Následující den vyrazili na cestu. Saturnin zapisoval události z túry. Téhož dne dojdou do srubu doktora Vlacha. Doktor Vlach rozdělil potraviny a vydali se na další část své cesty. Dědeček měl nehodu, když při svém řečnickém projevu spadl z balvanu. Další noc strávili v přírodě. Milouš viděl polibek, který dal Saturninův pán Barboře, a plakal. Byl opravdu do Barbory zamilován. Dalšího dne dorazili na druhý břeh řeky. Oba břehy však již byly spojeny novým mostem. Další dny byl dědeček upoután na lůžko, Saturnin trávil čas v knihovně a všeobecně bylo v domě ticho. Teta Kateřina se starala o dědečka nikoho k němu nepouštěla -> našla na dveřích dědečkova pokoje cedulku: Nevstupovat, vstupuje samo! Když se to ostatní dověděli, šli se podívat na dědečka, zda se mu nepřitížilo. Zdálo se, že se dědeček pomátl na rozumu. Po dvou dnech přišel doktor Vlach s tím, že chce dědeček sepsat svou poslední vůli. Teta Kateřina zajásala. V závěti stálo, že vše je odkázáno dobročinným spolkům. Doktor Vlach konstatoval, že nikdy neviděl nikoho, kdo by zezelenal tak jako teta Kateřina. Na cestě do Prahy se od Barbory se dovídáme, že dědeček svou pomatenost pouze předstíral, aby se zbavil tety Kateřiny a zároveň se bavil na účet svých příbuzných.

Dovolená končí, a tak se vypravěč s Barborou vrací domů s vyhlídkou na další společně prožité chvíle.

Náš vypravěč obdrží od dědečka dopis, kde ho žádá, aby mu přenechal Saturnina jako jeho sluhu. Dostane i dopis od Saturnina, kde ho Saturnin prosí, ať ho nechá u dědečka. Se Saturninem se dědeček spřátelil a společně vyhlásili svatou válku romanopiscům. Tak Saturnin opět změnil svého pána. A teta Kateřina se bohatě provdala.

 

CITÁT KNIHY:

Teta umíněně přicházela a odcházela a už ve dveřích vždy ohlašovala: “Přinesla jsem ti žloutek s cukrem. Přinesla jsem ti med. Přinesla jsem ti zavařeninu. Přinesla jsem ti sýr.” Když přišla počtvrté, dědeček rozzuřeně vyskočil a teta se rychle dala na ústup. Sotva se dědeček zase posadil, otevřely se dveře znovu, vstoupil Milouš s rezavou plechovkou v ruce a řekl dědečkovi: “Přinesl jsem ti červy.” Dědeček vytřeštil oči a pak za strašného řvaní vyhnal zděšeného Milouše z pokoje.

 

AUTOR:

  • Narozen:v Ostravě
  • maturoval na Stavební průmyslové škole
  • vstoupil do armády
  • působil v Lidových novinách a Svobodných novinách
  • inspirace „suchým“ anglickým humorem

Další díla:  Muž se psem, Sedmilháři, Pravidla se změnila





Další podobné materiály na webu: