Saturnin – rozbor díla k maturitě (7)

 

Kniha: Saturnin

Autor: Zdeněk Jirotka

Přidal(a): Roucek

 

Téma: 

  • Obraz moderní společnosti 20. let 20. století, kritizuje záporné lidské vlastnosti – hloupost, namyšlenost, omezenost atd.

 

Časoprostor:

  • Praha, venkov; asi 20. léta 20. století

 

Kompozice:

  • Je zde použita i retrospektiva, kniha je rozdělena do kapitol (zajímavé jsou názvy kapitol – např. “Už bych se měl oholit”, “Slečna Barbora nenašla srnu”), objevuje se citace dopisů, vyprávění příběhů, postřehy vypravěče

 

Literární druh a žánr:

epika, próza, humoristický román

 

Postavy:

Saturnin

  • vypravěčův “sluha” – je to typický anglický gentleman
  • člověk s odvážným smyslem pro humor
  • nevypočitatelný, seriozní, vážný člověk
  • za vším stojí on, vše předpovídá a je dokonale nad věcí
  • je dobrým a věrným sluhou, většinu děje je to on, který tahá za niky a pohrává si s ostatními a výborně se přitom baví

 

vypravěč

  • mladý muž dobrých mravů
  • mírně neohrabaný, nešikovný
  • má jemný smysl pro humor a smysl pro spravedlnost
  • není známo jeho jméno, o všech historkách nám vypráví on

 

tetička Kateřina

  • velice komická postava
  • vypočítavá vdova, která se neustále snaží přimět dědu, aby jí přiznal v závěti velký podíl majetku
  • její řeč se skládá z moudrostí a přísloví, která si neopustí skoro za žádné situace, i když jim většinou ani sama nerozumí

 

slečna Barbora

  • elegantní mladá dáma, která se věnuje tenisu
  • jedná se o vypravěčovu velkou lásku, do níž ne zamilován i Milouš

 

Milouš

  • syn tetičky
  • mladý měšťák, který je omezený a snaží se působit sebejistě a statečně
  • je to “neotesaný budižkničemu”

 

Doktor Vlach

  • vzdělaný a inteligentní postarší muž, který o všech věcech kolem přemýšlí a komentuje je
  • používá vznešenější jazyk, v němž je použito více životního moudra

 

dědeček

  • má za sebou dlouhý život, ale zdá se, že svá nejlepší léta prožívá stále
  • je velmi bohatý a rád se baví tím, jak jeho potomci soupeří o jeho přízeň kvůli dědictví
  • rád si tropí z lidí žerty

 

Vypravěč, typy promluv a vyprávěcí způsoby:

  • neobjevuje se zde přímá řeč, je zde použita ich-forma (vyprávění Saturninova pána)

 

Jazykové prostředky:

  • objevují se přísloví, pořekadla a úvahy
  • archaické výrazy
  • jazyková komika, situační komika, charakterová komika, humor, ironie
  • je zde užito spisovného jazyka
  • řečnické otázky, metafory, eufenismy

 

Literárněhistorický kontext:

  • román vznikl roku 1942 z krátké povídky publikované v lidových novinách
  • období 1. poloviny 20. století, Jirotku řadíme k autorům humoristických románů, jejímž cílem bylo zapomenout na problémy doby v období okupace (zábavná a společenská funkce
  • Zdeněk Jirotka – spisovatel, fejetonista, autor humoristických románů a povídek, pracoval v Lidových novinách a Svobodných novinách





Další podobné materiály na webu: