Saturnin – rozbor díla k maturitě (5)

 

Kniha: Saturnin

Autor: Zdeněk Jirotka

Přidal(a): Tereza Novotná

 

Saturnin (1942) je humoristický román Zdeňka Jirotky. Jde o jeho nejúspěšnější román, který značně vyniká nad ostatní autorova díla. Podle literárních kritiků se Jirotka inspiroval anglickou literaturou, např. povídkami anglického spisovatele Wodehouse, v nichž vystupuje sluha Jeeves.

 

Román byl přeložen do angličtiny, němčiny, španělštiny a italštiny.

Zfilmováno v roce 1993 (Ondřej Havelka)

 

Tématická vrstva

Literární druh: epika

Literární forma: próza

Literární forma: humoristický román s prvky satiry

Název knihy: podle hlavní postavy sluhy Saturnina

Hlavní téma: příběhy Jiřího a jeho sluhy Saturnina

Doba děje: cca 40. léta 20. století

Místo děje: Praha, venkov (menší městečka v horách, např. úpatí Hradové)

Vyprávěcí postupy: přímá řeč-krátká, úsečná, převažuje nepřímá řeč, ich forma

Slohový postup: vyprávěcí, popisný

Jazyk: vtipný, spisovný, knižní, ale také hovorový

Funkce: zábavná, společenská, v určitém smyslu výchovná, místy estetická a filosofická

Inspirace: suchým anglickým humorem, anglickým dílem autora Pelham Grenville Woodehouse – povídky, v nichž vystupuje sluha Jeeves

 

Celkové téma: 

  • obraz moderní společnosti 1. pol 20. stol
  • odlehčení od vážných problémů (okupace)
  • snaha o to, aby život nebyl nudný
  • kritika záporných lidských vlastností – hlouposti, namyšlenosti, omezenosti, vypočítavosti
  • parodie konvenčních návyků uhlazené anglické středostavovské společnosti
  • autor v jistém smyslu zesměšňuje klasické vážné románové příběhy
  • cílem je pobavit čtenáře

 

Postavy

Saturnin – hlavní a klíčová postava, jedná se o sluhu, který zavádí svého pána (a ostatní) do neuvěřitelných situací. Je velmi inteligentní, pečlivě si rozmýšlí každý jeho krok. Umí si se vším poradit, je velmi vynalézavý: pohrává si s lidmi ve svém okolí a tím jim do jejich života dodává dobrodružství, které jim podle něj chybí.

pán Saturnina – jeho jméno jsme se po celou dobu příběhu nedozvěděli, jedná se o mladého pána, asi kolem třicítky, z Prahy. Do doby, než přijal Saturnina na pozici sluhy prožíval poněkud nudný život. Zamilovává se do krásné slečny Barbory, s níž pak tráví dovolenou u svého dědy
tetička Kateřina – velmi komická postava, vypočítavá vdova, která se neustále snaží přimět dědu, aby jí přiznal v závěti velký podíl majetku. Je schopna udělat vše proto, aby se dědečkovi zalíbila a podmanila si jej. Její řeč se skládá z nesmyslných moudrostí a přísloví, které si neodpustí za žádné situace. Má syna Milouše.

Milouš – syn tetičky Kateřiny, mladý měšťák, který se snaží působit sebejistě a statečně, nepatří úplně k nejchytřejším lidem. Jedná se o další loutku, ze které si Saturnin dělá srandu

slečna Barbora – elegantní mladá dáme, která se věnuje tenisu a jezdí v rapidu. Je velmi krásná a má hezkou postavu (hlavně nohy). Jedná se o vypravěčovu velkou lásku, do které je zamilován i Milouš.

doktor Vlach – vzdělaný a inteligentní postarší muž, který přemýšlí o všech věcech kolem sebe a nebojí se je komentovat. Používá vznešenější jazyk.

dědeček – starý muž, bohatý jak svými zkušenostmi, tak opravdovým jměním. Baví se tím, že spolu jeho příbuzní bojují o jeho majetek, který by jim mohl být připsán po jeho smrti. Často vypráví své příběhy z mládí. Dělá si srandu z tetičky Kateřiny, již obalamutí, že se zbláznil.

 

Děj

Vypravěč, pražský úředník, který žije poklidným způsobem v málem bytě se rozhodne najmout si sluhu Saturnina. Netuší, že se jeho život náhle změní. Začalo to tím, že mu z ničeho nic Saturnin oznámil, že se odstěhovali hausbót a jeho starý byt prodal. Obhájí to tím, že starý byt byl příliš malý a loď je prostě lepší. Vypravěč je pasivní a začíná si na Saturninovo chování zvykat. Saturnin také začal ostatním o svém pánovi vyprávět, jaký je to dobrodruh, jak byl v safari a že má byt plný trofejí. Není to pravda, ale pán to nevyvrací. Po pár dnech se k nim bez optání nastěhuje tetička Kateřina a Milouš, protože prý Milouš potřebuje být na čerstvém vzduchu, dokonce vyšoupne vypravěče z jeho kabiny. Saturnin neváhá a zbaví se jich jednou z jeho promyšlených lstí – oznámí tetě Kateřině, že jsou na lodi hlodavci, kteří v noci přebíhají lidem přes obličeje, tím jí vystraší a s Miloušem se zas odstěhují zpátky. Většina děje se odehrává na třítýdenní dovolené na dědečkově venkovském sídle. Zprvu se neděje nic zajímavého, přijede i slečna Barbora a doktor Vlach. Tam teprve začíná velké dobrodružství. Most, který vede k domu je pod vodou a není jiné lehké cesty do města. Snaží se vyžít se zásoby jídla. Saturnin dělá různé naschvály, jako vypnutí elektřiny, přimětí Milouše, aby dědečkovi šel hledat červy, zamknutí Milouše v pokoji… Tím vyvolává groteskní (směšné) situace. Když začínají docházet zásoby, rozhodnou se obejít pramen řeky a jít do městečka – i přes dědečkovo zranění nohy. Cesta trvá několik dní, zastaví se ve srubu dědečka Vlacha. Když dorazí do městečka, přes řeku už vede nový most, takže cesta byla zbytečná. Po návratu se teta Kateřina vnutila ošetřovat dědečka, tím se mu chtěla zavděčit, aby jí odkázal své jmění. Dědeček začal předstírat, že se zbláznil, jen aby se jí zbavil. Fingovaně napsal závěť, ve které všechen svůj majetek odkázal na dobročinné účely. Když se to teta Kateřina dozvěděla, prohlásila, že se opravdu zbláznil a odjela. Později se ukázalo, že i toto byl Saturninův nápad. Příběh končí tím, že všichni odjíždějí domů, vypravěč konečně pozve slečnu Barboru na rande a z dopisu od Saturnina se dozvídá, že zůstává ve službách dědečka, že houseboat ve skutečnosti patří Saturninovi a že si s dědečkem otevírají kancelář pro napravování nepravostí v románech a začínají přepracovávat přehnané scény z literárních děl do reálnější podoby. Teta Kateřina se bohatě vdala.

 

Jazyková vrstva – jazyk

  • Spisovným archaické, knižní výrazy, vulgarismy
  • styl prostěsdělovací
  • řečnické otázky, metafory, eufemismy (zemňující výraz k vulgarismu), aposiepse (nedopovědění započaté věty či přerušenou výpověď-především v mluvené řeči-označuje se třemi tečkami, podobně jako výpustka)
  • úvahy, přísloví
  • všechny druhy komiky – situační, charakterová, jazyková
  • humor, satira (báseň nebo proza vysmívající se nedostatkům společnosti), parodie, nadsázka

 

Zařazení do uměleckého směru

Životopis autora (7.1.1911 – 12.4.2003)

  • Spisovatel, fejetonista, autor humoristických románů, povídek, soudniček a rozhlasových hříček
  • Vystudoval Stavební průmyslovou školu v Ostravě, do začátku německé okupace byl důstojníkem v armádě, sloužil v řadě českých měst např. Brno, Olomouc, Košice, poté pracoval na ministerstvu veřejných prací
  • Jeho prvotina byl humoristický román Saturnin. Ve své další tvorbě, tento román už nepřekonal, na jeho úspěch navázala jen o rok později kniha Muž se psem
  • Práce v Lidových novinách, Svobodných novinách, humoristickém časopisu Dikobraz a Čes. rozhlase

 

Znaky tvorby

  • Humor, satira, suchý anglický humor
  • kouzlo nedořečeného a skrytého
  • o prokreslená charakteristika postav

 

Další autoři

  • Karel PoláčekBylo nás pět, Muži v ofsajdu, Okresní město
  • Jaroslav Žák – Študáci a kantoři, Cesta do hlubin študákovy duše
  • Eduard BassCirkus Humberto, Klapzubova jedenáctka





Další podobné materiály na webu: