Kniha: Splav
Autor: Fráňa Šrámek
Přidal(a): Martina Hladíková
Fráňa Šrámek (1877-1952)
- Český básník, prozaik a dramatik.
- V dětství žil v Písku, kde byl velmi spokojený, proto se v něm odehrává mnoho jeho děl.
- Studoval práva, ale studia nedokončil.
- Byl redaktorem časopisu Nový kult.
- Pro svoje politické názory a narážky v dílech byl dvakrát vězněn.
- Veřejně kritizoval fašismus.
- Bojoval v 1. světové válce. Války odsuzoval a válčení těžko nesl.
Další díla:
- Stříbrný vítr, Měsíc nad řekou, Modrý a rudý, Žasnoucí voják, Nové básně, Léto, Dvě království
Obecně kulturní kontext:
- počátek 20. století
Generace buřičů
- spisovatelé ovlivnění anarchismem – směr usilující o neomezenou svobodu člověka)
- vitalismus (oslava života), civilismus (oslava moderní techniky), antimilitarismus (odpor k válkám, armádě)
- bohémský život, důraz na svobodu jedince
- spisovatelé se sdružovali kolem časopisu Nový kult (redaktorem byl S. K. Neumann)
Další členové:
- František Gellner, Viktor Dyk, Karel Toman, Stanislav Kostka Neumann, řadíme sem i Petra Bezruče (nebyl členem)
Rozbor díla: Splav
- Literární druh: Lyrika (vyjadřuje pocity, nálady, city, není zde tak důležitý samotný děj)
- Literární žánr: Milostná lyrika (témata lásky, často nešťastná) a přírodní lyriky (oslavování přírody, její krásy a moci)
- Literární forma: Poezie (psána ve verších a slokách)
Téma:
- Hlavním tématem je vyjádření různých pocitů, od štěstí a zamilovanosti až po neštěstí a smutek. Zároveň básně často popisují krásu různých míst a rozdílnost povah lidí. Některé básně obsahují autobiografické motivy (autor obdivuje krásu míst, které osobně navštívil a zná je).
Motivy:
- Láska, příroda, emoce, štěstí, smutek, válka, rozdíly (různí lidé a místa, krásná příroda x nehezké městské prostředí).
Jazykové prostředky:
- Spisovný jazyk
- Časté vnitřní monology
- Slova citově zabarvená
- Časté archaismy (slova zastaralá, jejíž názvy se už aktivně příliš nepoužívají, např. školmistr-učitel, šenkýř-hospodský)
- Erotické narážky (muž má touhu rozsévače, žena má úrodný klín)
- Anafora (opakování shodného slova nebo skupiny slov na začátku za sebou jdoucích veršů – např. bojím se krásných lží, bojím se lesa)
- Oxymóron (spojení slov, které se vzájemně vylučují – např. krásná lež)
- Personifikace (věci a abstraktní pojmy získávají lidské vlastnosti a jednání – oblaka jdou, přeběhlo světlo, přeběhl stín)
Kompozice:
- Básně jsou psány chronologicky
- Jde o sbírku 35 básní
- V některých básních je lyrický subjekt v ich-formě, jinde je v pozadí a stojí nad dějem
Časoprostor:
- Čas ani místo básní není příliš specifikováno
- Děj se odehrává v českém prostředí, většinou v krásné přírodě, některé popisují ale i příliš nehezká města
Postavy:
- Postavy jsou bezejmenné, jde hlavně o mladé muže poznamenané válečnou zkušeností či zamilované osoby. V některých básních prostřednictvím postav autor popisuje přírodu a upozaďuje je.
Děj:
Básně ze sbírky lze rozdělit podle společných charakteristik do 3 hlavních skupin. Jde o milostné lyriky zachycující lásku v různých podobách (např. básně Splav, Po létě, Žena), přírodní lyriky obdivující přírodu (Větrný mlýn, Mezi Prahou a venkovskou domovinou a další), a válku a její dopady (např. 30. září 1914, Cesta z bojiště).
