Modrý a rudý - rozbor díla

rozbor-díla

Kniha: Modrý a rudý

Autor: Fráňa Šrámek

Přidal(a): Kateřina

Fráňa Šrámek (1877-1952)

Příslušníkem anarchistické generace, básník, prozaik a dramatik
Syn berního úředníka, dětství prožil ve svém rodném městě (Sobotka), kam se vracel osobně i ve svých dílech.
Nastoupil jako jednoroční dobrovolník vojenskou službu, která mu však byla prodloužena o rok za anarchistické postoje.
Po ukončení vojenské služby nastoupil na studia práv, která však nedokončil a věnoval se publicistice a literatuře. Přispíval do různých periodik.
Aktivně působil v anarchistickém hnutí, krátce vězněn za účast na studentských protimonarchistických akcích.
Za 1. světové války bojoval na ruské frontě, poté v Itálii a v Rumunsku (Listy z fronty vydané po jeho smrti v roce 1956).
Po krátké spolupráci s S. K. Neumannem se Fráňa Šrámek sblížil s okruhem lidí kolem Karla Čapka.
Za okupace se zcela uzavřel ve svém pražském bytě. Po válce žil samotářsky v Praze s výjimkou pravidelných návštěv rodného kraje.

Další díla:

Poezie:
- Splav (1916) – lyrická sbírka, hlavním tématem je smyslové opojení, citový vztah k přírodě a ženě
- Rány a růže (1945) – sbírka básní, která je odezvou období okupace a osvobození
Próza:
- Stříbrný vítr (1910) – impresionistický román o citovém dospívání studenta Jana Ratkina, se všemi jeho touhami, vzpourami, sny a deziluzemi, s vírou v sílu „stříbrného větru“, v sílu věčně se obnovujícího mládí
- Tělo (1919) – román o smyslovém okouzlení mladé ženy
  Žasnoucí voják (1924) – válečné a protiválečné svědectví opírající se o vlastní zkušenost
  Prvních jedenadvacet (1928) – soubor tvoří zčásti paralelu k anarchistické poezii
Drama:
- Léto (1915) – lyrická hra založena na kontrastu mladé přirozené lásky a citově vyčerpaného flirtu intelektuální dvojice
- Plačící satyr (1923) – uzavírá volnou trilogii o mládí a stáří
  Hagenbek (1920) – politická satira o rozpadajícím se Rakousko-Uhersku

1. polovina 20. století

Začátek 20. stol. – České země součástí Rakouska-Uherska, František Josef I
1914-1918 I. světová válka, Německo, R-U, Itálie x Francie, Anglie, Rusko
1917 – Velká říjnová socialistická revoluce v Rusku – nástup bolševiků, Lenin
1918 28.10. – vznik Československa, T.G. Masaryk
1918 – 1939 Československo = demokratická republika / tzv. první republika (strany-agrární, ČSSD, …1921 i KSČ)
1929 – Světová hospodářská krize – vznik fašismu / Itálie, Německo….
1933 – nástup Hitlera k moci v Německu
1938 – září Mnichovská dohoda – N, It, Fr., A
1938 – Československá tzv. 2. republika = ztráta Sudet
1939 15.března Protektorát Čechy a Morava, hl. moc říšský protektor, malou moc prezident
Beneš do exilu do Londýna, místo něj Emil Hácha
1939 1.9. začátek 2. sv. Války
1945 – 5.-9. května Pražské povstání, 8.5. kapitulace N, konec 2.sv.války v Evropě,
2.9. konec ve světě – kapitulace Japonska
1948 – 25. února komunistický převrat, k moci komunisté – Klement Gottvald. Teror, popravy / Milada Horáková

VÁLKA V ČESKÉ LITERATUŘE A LEGIONÁŘI

1. proud

Válka jako nesmyslné vraždění a odlidštění.
Autoři směřují až k psychologické analýze jedince v nenormálních situacích válečných hrůz.
Jan Weiss
- Padl do zajetí a prožil dlouhou dobu v zajateckých táborech, naposledy na Sibiři. Zde vstoupil do čs. legií.
- Barák smrti (1927) – zachycuje ve fantazijně halucinačním stavu hrůzu člověka v zajateckém táboře zamořeném tyfovou nákazou.
- Zrcadlo, které se opožďuje (1927) – imaginativní příběhy povídek vycházející z autorových zkušeností z Ruska
Jaroslav Hašek (1883 – 1923)
- dobrovolně narukoval k 91. pluku a s ním odešel na haličskou frontu. Na frontě přeběhl na ruskou stranu a skončil jako voják v ČS legiích v Rusku. Posléze přestoupil k bolševikům.
- Trampoty pana Tenkráta (soubory povídek)
- Můj obchod se psy a jiné humoresky
- Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky – první podoba budoucího slavného Švejka (pravzor)
- Dobrý voják Švejk v zajetí – jakási druhá verze, vznikla v době Haškova působení v ruských legiích.

2.proud

Legionáři – hledali a nalézali smysl války v cestě za národním osvobozením. Byli k tomu podníceni i oficiálním pojetím národního odboje jako akce především zahraniční emigrace (Masaryk) a účastí legií na válečné frontě. Do kategorie legionářské literatury řadíme autory, kteří o legiích psali, popřípadě v legiích sami působili.
Rudolf Medek – Anabáze, Plukovník Švec
Josef Kopta (1894–1962) – Třetí rota
František Langer (1888–1965) – Železný vlk (povídková kniha), Jízdní hlídka (drama)
Jaroslav Kratochvíl – Cesta revoluce, Prameny

Ostatní autoři té doby

Karel Čapek (1890-1938) – R.U.R., Ze života hmyzu, Válka s Mloky, Povídky z druhé kapsy

Lit. druh – lyrická sbírka básní – nemá děj, zachycuje pocity, úvahy, dojmy a myšlení autora
Lit. žánr – sbírka antimilitaristických (= protiválečných) básní; písní
Lit. forma – poezie – psána ve verších, má rytmus a melodii
Postavení vypravěče – ich-forma (v 1. osobě), básnický subjekt
Lit. postup – poezie nemá
Téma – život vojáka v rakouské armádě
Motivy – vojna, vzdor, rebelie, smrt, modrá barva rakouské uniformy, červená barvou socialismu
Hlavní myšlenka – vzpoura proti válce, odmítá bojovat proti tem, kteří mu neublížili

Jazyk – styl jazyka

Charakteristika postav:

Časoprostor

Obsah:

Obsahuje 18 básní:

Píšou mi psaní – o narukování
Poslušně prosím, šavličko – voják promlouvá ke své šavli, která připravuje o životy
Zas mě držíš kolem krku – obrazem erotickým – mluvčí je vojně-milence nevěrný
Rukování – ukazuje násilnou proměnu muže ve vojáka
Máme to teď v regimentech – voják si stěžuje mrakům nad hlavou, že musel opustit svou milou
Tři vojáky, tři bodáky – voják shrnuje své pocity cestou do do vězení
V garnizonním vězení
Přišel mne pan lajtmant navštívit – voják popisuje situaci, kdy k jeho pryčně přišel lajtnant
Nesl jsem si kufříček – matka vyprovází syna do války
Celičký jsi, hochu, můj – promluva personifikované války k vojákovi
Šest já synů porodila – monolog matky, která válka odvádí její syny
Sotva se držím na nohou – báseň o olověném vojáčkovi
My to vždycky vyhrávali – vojenská píseň
Přiletěli adjutanti – mladá generace odmítající vojnu a válku, rozmluva bubeníka a jiných postav o tom, že rebelii je třeba potrestat
Vštěp si každý do palice – voják stojí proti obrazu důstojníka
1866 – vzpomínka na padlé, kteří by chtěli vstát a vrátit se domů
Raport – výčitka umírajícího vojenského koně
Že mám dobrý žaludek – ironický obraz vzorných vojáků, jejichž odhodlání „prát se“ může být i výhrůžkou státní moci