Kniha: Modrý a rudý
Autor: Fráňa Šrámek
Přidal(a): Kateřina
Fráňa Šrámek (1877-1952)
- Příslušníkem anarchistické generace, básník, prozaik a dramatik
- Syn berního úředníka, dětství prožil ve svém rodném městě (Sobotka), kam se vracel osobně i ve svých dílech.
- Nastoupil jako jednoroční dobrovolník vojenskou službu, která mu však byla prodloužena o rok za anarchistické postoje.
- Po ukončení vojenské služby nastoupil na studia práv, která však nedokončil a věnoval se publicistice a literatuře. Přispíval do různých periodik.
- Aktivně působil v anarchistickém hnutí, krátce vězněn za účast na studentských protimonarchistických akcích.
- Za 1. světové války bojoval na ruské frontě, poté v Itálii a v Rumunsku (Listy z fronty vydané po jeho smrti v roce 1956).
- Po krátké spolupráci s S. K. Neumannem se Fráňa Šrámek sblížil s okruhem lidí kolem Karla Čapka.
- Za okupace se zcela uzavřel ve svém pražském bytě. Po válce žil samotářsky v Praze s výjimkou pravidelných návštěv rodného kraje.
Další díla:
- Poezie:
- Splav (1916) – lyrická sbírka, hlavním tématem je smyslové opojení, citový vztah k přírodě a ženě
- Rány a růže (1945) – sbírka básní, která je odezvou období okupace a osvobození
- Próza:
- Stříbrný vítr (1910) – impresionistický román o citovém dospívání studenta Jana Ratkina, se všemi jeho touhami, vzpourami, sny a deziluzemi, s vírou v sílu „stříbrného větru“, v sílu věčně se obnovujícího mládí
- Tělo (1919) – román o smyslovém okouzlení mladé ženy
Žasnoucí voják (1924) – válečné a protiválečné svědectví opírající se o vlastní zkušenost
Prvních jedenadvacet (1928) – soubor tvoří zčásti paralelu k anarchistické poezii
- Drama:
- Léto (1915) – lyrická hra založena na kontrastu mladé přirozené lásky a citově vyčerpaného flirtu intelektuální dvojice
- Plačící satyr (1923) – uzavírá volnou trilogii o mládí a stáří
Hagenbek (1920) – politická satira o rozpadajícím se Rakousko-Uhersku
Literárně-historický kontext
1. polovina 20. století
- Začátek 20. stol. – České země součástí Rakouska-Uherska, František Josef I
- 1914-1918 I. světová válka, Německo, R-U, Itálie x Francie, Anglie, Rusko
- 1917 – Velká říjnová socialistická revoluce v Rusku – nástup bolševiků, Lenin
- 1918 28.10. – vznik Československa, T.G. Masaryk
- 1918 – 1939 Československo = demokratická republika / tzv. první republika (strany-agrární, ČSSD, …1921 i KSČ)
- 1929 – Světová hospodářská krize – vznik fašismu / Itálie, Německo….
- 1933 – nástup Hitlera k moci v Německu
- 1938 – září Mnichovská dohoda – N, It, Fr., A
- 1938 – Československá tzv. 2. republika = ztráta Sudet
- 1939 15.března Protektorát Čechy a Morava, hl. moc říšský protektor, malou moc prezident
- Beneš do exilu do Londýna, místo něj Emil Hácha
- 1939 1.9. začátek 2. sv. Války
- 1945 – 5.-9. května Pražské povstání, 8.5. kapitulace N, konec 2.sv.války v Evropě,
- 2.9. konec ve světě – kapitulace Japonska
- 1948 – 25. února komunistický převrat, k moci komunisté – Klement Gottvald. Teror, popravy / Milada Horáková
VÁLKA V ČESKÉ LITERATUŘE A LEGIONÁŘI
1. proud
- Válka jako nesmyslné vraždění a odlidštění.
- Autoři směřují až k psychologické analýze jedince v nenormálních situacích válečných hrůz.
- Jan Weiss
- Padl do zajetí a prožil dlouhou dobu v zajateckých táborech, naposledy na Sibiři. Zde vstoupil do čs. legií.
- Barák smrti (1927) – zachycuje ve fantazijně halucinačním stavu hrůzu člověka v zajateckém táboře zamořeném tyfovou nákazou.
- Zrcadlo, které se opožďuje (1927) – imaginativní příběhy povídek vycházející z autorových zkušeností z Ruska
- Jaroslav Hašek (1883 – 1923)
- dobrovolně narukoval k 91. pluku a s ním odešel na haličskou frontu. Na frontě přeběhl na ruskou stranu a skončil jako voják v ČS legiích v Rusku. Posléze přestoupil k bolševikům.
- Trampoty pana Tenkráta (soubory povídek)
- Můj obchod se psy a jiné humoresky
- Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky – první podoba budoucího slavného Švejka (pravzor)
- Dobrý voják Švejk v zajetí – jakási druhá verze, vznikla v době Haškova působení v ruských legiích.
2.proud
- Legionáři – hledali a nalézali smysl války v cestě za národním osvobozením. Byli k tomu podníceni i oficiálním pojetím národního odboje jako akce především zahraniční emigrace (Masaryk) a účastí legií na válečné frontě. Do kategorie legionářské literatury řadíme autory, kteří o legiích psali, popřípadě v legiích sami působili.
- Rudolf Medek – Anabáze, Plukovník Švec
- Josef Kopta (1894–1962) – Třetí rota
- František Langer (1888–1965) – Železný vlk (povídková kniha), Jízdní hlídka (drama)
- Jaroslav Kratochvíl – Cesta revoluce, Prameny
Ostatní autoři té doby
- Karel Čapek (1890-1938) – R.U.R., Ze života hmyzu, Válka s Mloky, Povídky z druhé kapsy
Rozbor díla: Modrý a rudý (1906)
- Lit. druh – lyrická sbírka básní – nemá děj, zachycuje pocity, úvahy, dojmy a myšlení autora
- Lit. žánr – sbírka antimilitaristických (= protiválečných) básní; písní
- Lit. forma – poezie – psána ve verších, má rytmus a melodii
- Postavení vypravěče – ich-forma (v 1. osobě), básnický subjekt
- Lit. postup – poezie nemá
- Téma – život vojáka v rakouské armádě
- Motivy – vojna, vzdor, rebelie, smrt, modrá barva rakouské uniformy, červená barvou socialismu
- Hlavní myšlenka – vzpoura proti válce, odmítá bojovat proti tem, kteří mu neublížili
Jazyk – styl jazyka
- spisovný hovorový, obecná čeština, vojenský slang, vulgarismy
Charakteristika postav:
- Voják – vypravěč, antimilitarista, emotivní
Časoprostor
- čas a místo není určeno
Obsah:
Obsahuje 18 básní:
- Píšou mi psaní – o narukování
- Poslušně prosím, šavličko – voják promlouvá ke své šavli, která připravuje o životy
- Zas mě držíš kolem krku – obrazem erotickým – mluvčí je vojně-milence nevěrný
- Rukování – ukazuje násilnou proměnu muže ve vojáka
- Máme to teď v regimentech – voják si stěžuje mrakům nad hlavou, že musel opustit svou milou
- Tři vojáky, tři bodáky – voják shrnuje své pocity cestou do do vězení
- V garnizonním vězení
- Přišel mne pan lajtmant navštívit – voják popisuje situaci, kdy k jeho pryčně přišel lajtnant
- Nesl jsem si kufříček – matka vyprovází syna do války
- Celičký jsi, hochu, můj – promluva personifikované války k vojákovi
- Šest já synů porodila – monolog matky, která válka odvádí její syny
- Sotva se držím na nohou – báseň o olověném vojáčkovi
- My to vždycky vyhrávali – vojenská píseň
- Přiletěli adjutanti – mladá generace odmítající vojnu a válku, rozmluva bubeníka a jiných postav o tom, že rebelii je třeba potrestat
- Vštěp si každý do palice – voják stojí proti obrazu důstojníka
- 1866 – vzpomínka na padlé, kteří by chtěli vstát a vrátit se domů
- Raport – výčitka umírajícího vojenského koně
- Že mám dobrý žaludek – ironický obraz vzorných vojáků, jejichž odhodlání „prát se“ může být i výhrůžkou státní moci