Těžká hodina – rozbor uměleckého textu

rozbor-díla

 

Kniha: Těžká hodina

Autor ukázky: Jiří Wolker

Přidal(a): denca.nov

 

Jiří Wolker

  • Narodil se do dobře situované rodiny
  • Zajímal se o literaturu, hudbu i výtvarné umění
  • od dětství měl velkou empatii a silné sociální cítění (těžko nesl okolní chudobu)
  • Studoval práva a filosofii
  • Na gymnáziu píše do studentského časopisu, píše své první básně a následně studuje práva v Praze
  • měl by chodit na přednášky práva, ale raději chodí na přednášky F.X.Šaldy
  • Člen umělecké skupiny Devětsil
  • Od dětství trpěl tuberkulózou, léčil se v Tatrách i u moře
  • Jeden z nejvýraznějších představitelů proletářské poezie

 

Další díla:

    • Napsal první pásmo v české literatuře Svatý Kopeček
    • Za svůj život stihl napsat jen dvě sbírky „Host do domu“ a „Těžká hodina“
    • Host do domu
    • V té době člen brněnské literární skupiny, která vydala časopis Host
      • Nese jasné znaky vitalismu
      • Plná okouzlení světem, radosti ze života
      • Ústředními tématy jsou láska, optimismus
      • Poezie jemná, křehká
      • Metaforika je srozumitelná, jednoduchá, prostá
    • Sbírka končí básní Svatý Kopeček – první pásmo v české literatuře

 

Literárně historický kontext

  • Po r. 1918 dochází k vystřízlivění z euforie ze vzniku ČS, společnost je sužována sociálními problémy, chudobou, nezaměstnaností (z Ruska přichází zprávy o sociální spravedlivé společnosti = komunismus)
  • Technický pokrok – nové stroje, zábava, film
  • Nové avantgardní směry, které přicházejí ze světa
  • Kubofutorismus, dadaismus
  • Obava z nacismu, Hitlera, z války na konci 30.let

 

Rozbor díla: Těžká hodina

Ukázka z uměleckého textu:

  • Legenda jazykových prostředků níže pod úryvkem

MOŘE

Na břehu ostrova Krku, na břehu (2) z kamení
moře jsem hledal celých šest smutných dní (7)
a moře jsem nenašel, — viděl jsem ptáka jen (4),
co zvlněnou perutí (7) odlétal celý den,
by zvečera na měsíc sedl a z něho znavený
písničkou stříbrnou (7) pad mezi pobřežní kameny,
písničkou (6) mámivou (7), jež namlouvala mi (3),
že pták ten moře je s modrými vlnami,
že stačí po světě jak po lučině jít,
že (6) abys uviděl, se stačí zrakem zpít (4).

Na břehu okna hotelu tiše se otvírala (4),
za každým oknem bledá dívka (5) stála
a každá dívka ta, jež vprostřed noci snila,
své moře stvořila, aby je utopila
do chorých očí svých (4)(7), jimž v sklené báni (7) hvězd
svět není chlebem už, že lahví s lékem jest (4).
Ty oči viděl jsem, ta moře viděl jsem (2)
a přece zůstal jsem slepcem a cizincem.
Nestačí mlha pěn a ze snů příboje (1),
já chtěl jsem poznat víc, chtěl (2) znát jsem to, co je,
to moře skutečné, jež se mnou i beze mne bije
v skalnaté útesy hor a břehy Dalmácie.

Na břehu ostrova Krku, na břehu (2) z kamení
moře jsem hledal celých šest smutných dní
a moře jsem nenašel, neboť svět cudný (1) je
a rukám rozměklým (7) tělo své ukryje (3)
do kulis barevných, do rakve malované (1),
zatím co na místech světějších z mrtvých svých vstane (3)(4).

Teprv dne sedmého (4), kdy nad městem zvon zněl (4),
já opilec z vlastních svých očí jsem se vypotácel (1),
ne už co lázeňský host, — jak dělník v neděli
jsem městem se potloukal sdílný a veselý.
A proto večer v hospodě u mola
skutečné moře (1) jsem uzřel kol dokola,
když přes stoly dubové hleděl jsem do tváří
vám, námořníci, barkaři a rybáři (5),
vám (6), bratři uzlatých pěstí (1), co v trikotu roztrhaném
nosíte bouře a pohody a celou tu zem,
vám, dělníci věční, sluncem propálení (7),
kteří tu stavíte moře a jste z něho vystavěni (1)!

Zahrej, chraplavý (7) aristone, ptáku mi nad jiné milý,
zde tančí všechna moře s pěti světadíly
a nejšťastnější já, jenž do srdce tance všech byl přijat jsem (3),

mozoly obrůstám jako strom ovocem (8),
jsem námořník, barkař a rybář, jsem dělník z přístavu (5),
v tisíci lodicích proplouvám moře a ještě je proplavu,
ne jedněma, tisíci rukama (9) moře se zmocňuji,
ne jedněma, tisíci rukama (9) moře buduji.
Zahrej, chraplavý (7) aristone, ptáku mi nad jiné milý,
svět jsou jen ti, kteří jej živí, by z něho živi byli,
moře jsme my, dělníci zvlněných (7) svalů, cizí i zdejší,
my, skutečnost jediná, skutečnost nejskutečnější!

 

Rozbor uměleckého textu

  • Literární druh: Lyricko-epická poezie
  • Literární forma: poezie
  • Literární žánr: sociální básně

 

Téma a motiv

  • Téma úryvku: Člověk chtěl poznat více světa, ale i když se díval stále nic neviděl, skutečné moře našel, až poté, co se opil a „opustil svoje oči“.
  • Téma celého díla: Obětování jedince vůči společnosti, důsledky války, sociální bída. Snaha změnit svět k lepšímu.
  • Motivy úryvku: Symbolika, skutečnost, neštěstí, moře, práce
  • Motiv celého díla: Práce, utrpení, bída, alkohol, rebelie, výzva k bojům, pesimistický pohled na svět

 

Časoprostor

  • Literární čas úryvku: 7 dní
  • Literární čas celého díla: poválečná doba
  • Literární prostor úryvku: ostrov Krk, Dalmácie
  • Literární prostor celého díla: různé prostory: většinou dělnický prostor – fabriky…, město a příroda

Jazykové prostředky úryvku: