Kniha: Živnost paní Warrenové
Autor: George Bernard Shaw
Přidal(a): David Hampl
George Bernard Shaw
- Narodil se 26. července 1856 v Dublinu, zemřel 2. listopadu 1950 v Ayot St. Lawrence.
- Významný irský dramatik a nositel Nobelovy ceny za literaturu, který bývá považován za zakladatele moderního anglického dramatu
- Pocházel z chudé irské protestantské rodiny, již od patnácti let se musel sám živit.
- V osmnácti letech přišel do Londýna, kde pracoval v místním časopisu a zároveň navštěvoval také akce různých filozofických a politických společností. Později ho přednášky amerického ekonoma Henryho George o reformním socialismu zaujaly natolik, že se stal spoluzakladatelem tak zvané Fabiánské společnosti, jejíž členové propagovali socialismus. Jejich cílem bylo porazit kapitalismus pomocí reforem a parlamentní cestou. Jeho vstup do politiky ale neskončil úspěchem.
- Postupně se v Londýně zároveň vypracoval na uznávaného divadelního, literárního, hudebního i výtvarného kritika.
- Jeho vlastní první literární pokusy v podobě románů nebyly příliš úspěšné, ale přesto zaujaly svou satiričností a útočností. Jeho dramatická tvorba, ke které se později přiklonil, ale hned vzbudila velký ohlas a rázem se stal jedním z nejslavnějších dramatiků své doby.
Díla
- Pygmalion – nejslavnější dílo G. B. Shawa, satirická komedie, jejíž hlavním tématem je proměna květinářky Lízy Doolitlové, kterou způsobí sázka profesora fonetiky Henryho Higginse a jeho přítele plukovníka Pickeringa. Hru proslavilo i její muzikálové zpracování s názvem My Fair Lady.
- Hry utěšené a neutěšené – soubor sedmi satirických divadelních her G. B. Shawa, první tři hry Domy pana Sartoria, Záletník a Živnost paní Warrenové autor označil za Hry neutěšené, následující čtyři komedie Válka a hrdina, Candida, Osudový muž a Člověk nikdy neví jako Hry utěšené.
- Dům zlomených srdcí – komedie vzniká pod dojmem první světové války.
Anglická literatura mezi válkami
- Anglická literatura první poloviny dvacátého století je velmi různorodá z hlediska témat i literárních žánrů. Obecně ji lze rozdělit do dvou tendencí či proudů, experimentálního a klasického. Zatímco klasická próza navazuje na realismus, experimentální próza se inspiruje novými moderními uměleckými směry.
Spisovatelé
- John Galsworthy – představitel klasického proudu, ve svých románech se často zabýval životem vyšších společenských vrstev viktoriánské Anglie. Jeho nejznámějším dílem je Sága rodu Forsytů, třídílný román líčící život tří generací tohoto zámožného rodu.
- James Joyce – prozaik a básník, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů moderní experimentální prózy vůbec. Proslavil se zejména románem Odysseus, kterým vlastně provedl destrukci tradičního románu a který je zároveň paralelou ke slavnému antickému eposu. Hlavní postavou je pokřtěný irský Žid Leopold Bloom, jehož jeden den v Dublinu sledujeme.
- Virginie Voolfová – představitelka experimentální prózy, k jejímž nejznámějším románům patří díla K majáku či Orlando.
Rozbor díla: Živnost paní Warrenové
Satirická divadelní hra o vztahu matky s dcerou, emancipaci a zkaženosti společnosti, která byla do roku 1925 v Anglii zakázaná, neboť jedním z jejích hlavních témat bylo i kuplířství a prostituce. Právě upozorněním na souvislost mezi penězi a sexem činí toto dílo i po více než sto dvaceti letech od jeho napsání dodnes aktuální.
Postavy
- Paní Warrenová – hlavní postava, silná a sebevědomá žena středního věku, která ale v mládí měla pouze dvě možnosti, buď celý život pracovat jako dělnice, zničit si ve špatném pracovním prostředí své zdraví a nikdy nemít dostatek peněz, nebo využít své krásy a fyzické přitažlivosti k získání většího množství peněz jiným způsobem, prostitucí. Ona se rozhodla pro druhou možnost, postupně se vypracovala a nakonec se stala majitelkou luxusních veřejných domů po celé Evropě. Těší se oblibě u svých zaměstnankyň i u klientů. Jediné, co ji tíží, je vztah s dcerou, se kterou se téměř neskýtá a která o její minulosti ani o tom, jakým způsobem matka přišla ke svému bohatství, nemá ani ponětí.
Obsah díla
Hra začíná v okamžiku, kdy mladá Vivie Warrenová, která právě úspěšně zakončila studia na univerzitě v Cambridge, přijede za svou matkou, kterou od dětství vídala poměrně málo. Z tohoto důvodu tak s ní nemá příliš blízký vztah, neboť o ní téměř nic neví. Vivien je moderní a sebevědomá dívka, která si žije podle svých představ, má své zásady a názory, které si nenechá od nikoho vzít. Život Vivien a zároveň zlomový okamžik celé hry představuje situace, kdy se paní Warrenová dceři svěří se svou minulostí, tedy s tím, že se společně se svou sestrou vybudovala síť luxusní veřejných domů a že v minulosti ona sama poskytovala mužům společnost. Dcera je touto skutečností zcela otřesena. Situace se komplikuje ještě nadále, když jí jeden její ctitel prozradí, že je vlastně nevlastní sestrou jiného mladíka, který se jí rovněž dvoří. Následně Vivien odmítne lásku i peníze tří mužů různého věku, kteří ji mají rádi, ona ale chce být nezávislá a zároveň je ovlivněná tím, že se stydí za svou matku. Té nakonec před svým odjezdem vyčte, že svou živnost ani po letech, kdy již žádné peníze nepotřebovala, nedokázala opustit a odmítá od ní peníze, neboť je považuje za nečistě vydělané. Odjíždí odhodlaná živit se svou vlastní prací, bez pomoci své matky či mužů.
