Paní Bovaryová – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Paní Bovaryová

Autor: Gustave Flaubert

Přidal(a): Martina19, Lenka

 

 

Gustave Flaubert

• 12. prosinec 1821 v Rouenu – 8. květen 1880 v Croissetu
• Byl francouzský spisovatel, představitel naturalismu.
• Narodil se v rodině rouenského chirurga. Chtěl se stát právníkem, ale studium v Paříži přerušil kvůli nervové chorobě. Po náhlém úmrtí otce a sestry roku 1846 žil převážně na rodinném statku v Croissetu.
• Byl kritik měšťácké společnosti, mistr v zobrazení lidských vášní a citových vztahů.
• Na podzim roku 1856 začal vycházet časopisecky v Revue de Paris jeho román Paní Bovaryová. Autor byl pro skandálnost a nemravnost obsahu postaven kárný policejní soud, vyvázl jen díky kvalitní obhajobě.
• Rád cestoval, např. na Blízký východ a roku 1858 do Tunisu, aby se seznámil s prostředím pro děj svého románu Salambo.
• Zemřel uprostřed práce nad románem Bouvard a Pécuchet na mrtvici.

Jeho tvorba

• Romány
  • Paní Bovaryová
  • Salambo – historický román, romanticky laděné dílo
  • Citová výchova – psychologický-společenský román, ryze realistická tvorba
  • Bouvard a Pécuchet – poslední autorův román
• Povídky
  • Pokušení sv. Antonína, Prosté srdce, Tři povídky – souhrn povídek
• Drama
  • Kandidát, Zámek Srdce
• Cestopisná próza

 

Realismus

• z latinského slova  realis = věcný, skutečný; realita = skutečnost
• umělecký směr 2. poloviny 19. století, který se snaží objektivně ztvárnit svět tak, aby se zobrazované co nejvíce podobalo skutečnosti. Projevoval se především v malířství, sochařství a literatuře. (někdy označován jako kritický realismus)

Nejvýznamnější představitelé této doby:

• Rusko
  • Nikolaj Vasiljevič Gogol – Revizor
• Francie
  • Honoré de Balzac – Otec Goriot
  • Stendhal – Kartouza parmská, Červený a černý
  • Emile Zóla – Nana
• Anglie
  • Charles Dickens – Oliver Twist
• Německo
  • Karl May – Vinnetou
• Česko
  • Alois Jirásek – Psohlavci

Znaky realismu v literatuře:

• pravdivý obraz skutečnosti bez idealizace (vnímání či zobrazení někoho/něčeho v lepší nebo dokonalejší podobě než tomu je ve skutečnosti)
• objektivní přístup ke skutečnosti (autor není účastníkem děje, stojí nad příběhem)
• typizace = na jednotlivém zobrazeno složité (na jedné postavě vystižen problém celé společnosti)
• literární hrdina se vyvíjí, proměňuje
• nové výrazové prostředky (všechny vrstvy jazyka : nářečí, archaismy, hovorové prostředky)
• obliba větších prozaických útvarů (román),  společenských dramat

Realismus ve výtvarném umění

• Francouzští malíři: G. Coubert, H. Daumier
• Ruský malíř: I. Repin
• Čeští malíři: Karel Purkyně, Antonín Chitussi

Realismus v hudbě

• Francouzský skladatel: G.Bizet
• Italští skladatelé: G.Verdi, G.Puccini

 

Rozbor díla: Paní Bovaryová

• podtitul Mravy francouzského venkova

Charakteristika díla

• Epika (má děj, vypravěče, postavy)
• Próza (řeč nevázaná-věty)
• Realisticko-psychologický román
  • Psaný na základě skutečných událostí, o kterých se psalo v novinách.
  • Hradba mezi realistickým a romantickým románem.Ve své době skandální francouzský román líčí rozpad manželství a vztahů vlivem kolize ideálů a skutečnosti.
• Román vycházel časopisecky v letech 1851-1857. Poté byl obžalován z nemravnosti a rouhačství a v soudním sporu byl požadován úplný zákaz.
  • Zásluhou obhájce M. A. J. Sénarta došlo ke zrušení žaloby a román následně vychází v knižní podobě s Flaubertovým věnováním jeho obhájci.

 

Základní zabarvení díla

• tragické

 

Námět

• prostředí vyšší společnosti, nenaplnění svých ideálů, literární typ – bovarysmus (útěk od skutečnosti k iluzím)

 

Téma

• deziluze a životní zklamání romanticky založené ženy, nespokojené ve všedním manželství s venkovským lékařem, kritika obyčejného života, předem domluvené sňatky, rozdíly mezi společenskými vrstvami, kritika měšťáctví

 

Motivy

• krása, povrchnost, lži, nešťastné manželství, nevěra, zadluženost, sebevražda

 

Hlavní myšlenka, poslání díla

• román je kritikou společnosti, kterou Flaubert pohrdal
• Gustave Flaubert byl posedlý myšlenkou vytvořit geniální román, který by odrážel jeho skutečné pohledy na svět a jeho přežitky, jako jsou lži, přetvářka, bohatství či manželství

 

Kompozice

• román je psán er-formou, kvůli níž čtenář k hlavní postavě tolik nepřilne, i když je o ní psáno téměř nepřetržitě a její myšlenkové pochody jsou čtenáři maximálně přiblíženy
• na počátku je děj vyprávěn retrospektivně z pohledu Karlova spolužáka, ale poté už se odvíjí postupně do budoucnosti – chronologicky
• příběh má jednu hlavní dějovou linii
• jednotlivé události jsou rozděleny do 3 částí – nudný život na venkově, Eminy milostné zápletky problémy vzniklé díky předchozím událostem
  • každá z částí se skládá z kapitol
• Kompoziční plán:
  • Expozice: Život pana Bovaryho před manželstvím s Emou
  • Kolize: Svatba Emy a Karla, stěhování z Tostes do Yonville
  • Krize: Poměr Emy a Rudolfa
  • Peripetie: Kvůli dluhům přichází o majetek, exekuce
  • Katastrofa: Sebevražda Emy

 

Vypravěč, jeho role v příběhu

• dílo je psáno er-formou a vypravěčem příběhu je sám autor, který jednotlivé pasáže uvádí a zároveň lze z jeho vyprávění rozpoznat další dějové linky, které budou následovat
• autor zde vystupuje v roli objektivního vypravěče, který vnitřní stav postav nevysvětluje, ale popisuje na základě jejich vnějšího projevu
• autor se v díle ztotožňuje: prohlásil „Paní Bovary jsem já“

 

Jazyk a styl

• text je psaný spisovným jazykem, obsahuje řadu obrazů, metafor, prostých přirovnání
• věty nejsou nijak složité, ale i přesto na nás nepůsobí stroze, souvětí jsou srozumitelná a krátká
• typický styl rozhovorů a dialogů
• občasné latinské výrazy (lékařské prostředí)
• zastaralá čeština s přechodníky a archaismy

 

Prostředí a čas:

• Francie – prostředí francouzského maloměsta Yonville
• První polovina 19. století

 

Hlavní postavy

• Ema Bovaryová – mladá žena, která je zmatená a zklamaná z reálného života, je nevyzrálá selská dcera s konkrétními a perfektními romantickými představami o světě a o životě, které nebylo možné nikdy naplnit, na úplném počátku příběhu je Emma představována jako veselá, živá a poměrně skromná dívka, avšak po svatbě se začíná chovat chladně, odměřeně a náladově v manželství s Karlem Bovarym, mimo jejich dítě, které však vidí jako součást manžela, který ji zničil život, nalézá jen zklamání a nudu, své touhy uspokojuje prostřednictvím drahého zboží a milostných avantýr, které ji ale nakonec doženou k sebevraždě
• Karel Bovary – mladý venkovský doktor, netuší nic o jejích problémech, či o její nevěře a až do poslední chvíle jejího života ji považuje za světici a nejlepší manželku a matku na světě, i když ona jeho nesnáší, byl rozhodně věrný, obětavý a milující manžel, ale spíše plachý, odměřený, jednoduchý, konzervativní a nudný
• Rudolf Boulanger – bohatý a vlivný milenec Emy Bovaryové, který má rád dobrodružství a vybral si ji jako cíl své hry, nakonec od ní utíká díky jejím silným citům
• Leon – mladičký pomocník lékárníka Homaise, který se do Emy silně zamiluje, avšak vztah ukončí, jelikož v něm nevidí perspektivu do budoucnosti

 

Děj (obsah) díla

První část:

Pan Bovary po dokončeném studiu medicíny začne svoji praxi ve městě Tostes a ožení se s vdovou Dubucovou. Bovary jezdí za svými pacienty, a jednou se dozvídá, že pan Rouault má zlomenou nohu. Jede se tedy na zraněného podívat. Zde se poprvé seznamuje s Emou, krásnou dcerou Rouaulta, a ihned se do ní zamiluje. Během léčby zlomeniny jeho manželka umírá. Po určité době přijde požádat Emu o ruku. Ema souhlasí a vezmou se. Po svatbě odjedou do Tostes. Ema má zidealizované představy o manželství a zjišťuje skutečnost. Její manžel chodí z práce unavený pozdě domů a žijí stereotypní život. Jednoho dne jim však dojde pozvání na ples k markýzi d’Andervillies. Ples je přesně podle Eminých románových představ. Celý následující rok cvičí na piano, čte, a vzdělává se, a doufá, že ji markýz opět pozve na zámek. Pozvání však nepřišlo. Je více rozmařilá a náladová. Její manžel ji však vroucně miluje a v obavách o její duševní zdraví se rozhodne přestěhovat se do většího městečka zvaného Yonville. Ema zjišťuje, že je těhotná.

 

Část druhá

Jejich nový dům je u hostince U zlatého lva. Seznamují se s lékárníkem Homaisem a písařem Leonem, se kterým si Ema od začátku rozumí. Oba měli stejný pohled na svět a stejné zájmy. Karlovi se moc nedaří, protože ho pacienti dobře neznají. Karel se těší z těhotenství, a Ema doufá, že budou mít syna. Narodila se jim však holčička, kterou pojmenovali Berta. Ema k holčičce ale nepociťovala příliš lásky. Manželství vůbec nesplňovalo Eminy představy. Její manžel byl podle ní nudný, neambiciózní, nechával po sobě šlapat. Trávila čas s Leonem, který se rozhodl studovat v Paříži. Emu to velmi trápilo a smutkem onemocněla. Emu zotavila návštěva pana Rudolfa, který se rozhodl, že Emu získá pro sebe. Začali se tajně scházet. Milovala ho velmi bláznivě. Plánovala s ním i útěk, ale na poslední chvíli to Rudolf zrušil. Ema opět onemocněla. Manžel se o ni staral, a trápily ho jejich narůstající dluhy za zbytečnosti. Emu ale miloval natolik, že když mu lékárník navrhl, aby se jeli podívat na operu do Rouenu, souhlasil. V divadle se Bovaryovi setkávají s Leónem.

 

Část třetí

Pan Bovary odjíždí domů, ale Ema v Rouenu zůstává, aby mohla shlédnout celé představení. Ema nakonec podlehne a s Leónem naváže milostný vztah. Chodila na vymyšlené hodiny klavíru, jen aby se mohla s Leónem vídat. Kupovala si spoustu nových věcí, na které si brala půjčku. Brzy jim však hrozí exekuce, protože nestíhá splácet směnky. Shání peníze, všude možně, ale nikdo jí nechce půjčit. Dokonce i León a Rudolf ji odmítají pomoci. Neví co dělat a tak se pomocí Justina, Homaisova pomocníka, otráví arsenikem. Jde domů, kde už na ni čeká manžel, který se dozvěděl o finančních problémech rodiny. Bez vysvětlení odchází do svého pokoje. Čeká na smrt, má velké bolesti, ale nikdo jí nedokáže pomoci a tak Ema umírá. Karel se zhroutil, protože Emu skutečně miloval. Karel nakonec ze žalu také zemřel. Všechno rodinné jmění připadlo na exekuci. Berta žila po smrti rodičů u staré paní Bovaryové, která zemřela nedlouho po synovi. Vyrostla u vzdálených příbuzných v bídě.

 

Okolnosti vzniku díla, vliv díla, charakteristika autorovy tvorby

• Paní Bovaryová je první román, který Gustave Flaubert publikoval a zároveň se považuje za jeho mistrovské dílo
• autor byl kvůli svému vydání tohoto díla obviněn z ohrožení veřejné mravnosti a urážky náboženství
• dílo bývá považováno za přelomové dílo světové literatury, a to díky své hlavní postavě, která se stala novým literárním typem hrdinky

 

Zhodnocení díla 

• Paní Bovaryová byla také několikrát zfilmována. Nejpovedenější je asi verze z roku 1933 režírovaná pod vedením Jeana Renoira, která se naprosto přesně drží knižní předlohy a byla označena za definitivní podobu románu.
• Jelikož je román dílem kritického realismu, hlavní myšlenkou byla kritika měšťáctví, společnosti honící se za nesmyslnými myšlenkami, což ani v tehdejší době nebylo přípustné pro mnohé lidi.
• Dílo bylo nejprve vydáno v seriálové formě v časopise La revue de Paris, kniha byla poprvé vydána ve Francii v roce 1857.