Jiří Kolář – životopis

Jiří Kolář (1914 – 2002) byl český spisovatel, překladatel, dramatik, malíř a básník. Patřil k nejvýznamnějším umělcům 20. století, spoluzaložil Skupinu 42 a proslavil se nejen svou experimentální poezií a inovativními kolážemi, ale také jako neúnavný mecenáš samizdatové literatury a podporovatel nezávislých tvůrců v dobách komunistické totality.

 

Životní osudy Jiřího Koláře

• Narodil se v chudé rodině v Protivíně jako syn švadleny a pekaře.
• V mládí neměl problém s manuální prací a vyučil se truhlářem.
• Během dospívání intenzivně četl poezii a již v šestnácti letech začal psát své vlastní básně.
• V roce 1941 mu vyšla první sbírka veršů s názvem Křestný list, kterou předtím poslal k posouzení Františku Halasovi.
• František Halas jej následně uvedl mezi mladé literáty, kde se seznámil s teoretikem Jindřichem Chalupeckým.
• Společně s Chalupeckým a dalšími umělci založil v roce 1940 významnou uměleckou Skupinu 42.
• Skupina 42 se později rozpadla v důsledku emigrace Jiřího Blatného a vstupu některých členů do KSČ.
• V roce 1949 uzavřel sňatek s Bělou Helclovou.
• Roku 1952 byl zatčen poté, co StB objevila u historika a profesora Václava Černého rukopis jeho sbírky Prométheova játra.
• Ve vyšetřovací vazbě strávil devět měsíců a na svobodu se dostal až díky prezidentské amnestii.
• Od konce 50. let se začal intenzivně věnovat výtvarnému umění, tvořil koláže a vedl si fotografický deník.
• Svá výtvarná díla vystavoval na prestižních výstavách v Londýně, Kasselu, Ósace i New Yorku, což mu přineslo finanční nezávislost.
• Získané prostředky využíval k velkorysé podpoře českých literátů a výtvarníků.
• Po sovětské okupaci v roce 1968 sponzoroval vydávání samizdatové Edice Petlice a s ní spojené literární Ceny Edice Petlice.
• Patřil mezi první signatáře prohlášení Charta 77.
• V roce 1980 získal oficiální povolení k pobytu v Paříži, které mu však úřady odmítly prodloužit.
• Rozhodl se v emigraci zůstat, jelikož měl v Paříži zajištěn byt a pravidelný příjem od ředitele významné pařížské kanceláře.
• Jeho manželka Běla za ním mohla do Francie vycestovat až v roce 1985.
• Za nedovolený pobyt v zahraničí byl v Československu zbaven veškerého majetku.
• Část jeho zkonfiskovaných děl zachránil Jiří Kotalík pro Národní galerii, odkud si je Kolář mohl později odkoupit.
• V roce 1989 se rozhodl svůj konfiskovaný majetek převést zpět prostřednictvím darovací smlouvy.
• Vážně nemocný se roku 1998 vrátil do Prahy, kde v roce 2002 ve věku 88 let zemřel.

 

Umělecký styl a témata

• Ve své tvorbě plynule propojoval literaturu s výtvarným uměním, což se odráželo v jeho experimentálních textech i vizuálních kolážích.
• Raná poezie byla ovlivněna surrealismem a pracovala s útržky běžných hovorů přetavených do básnických obrazů.
• Často využíval volný verš, který svou složitostí a strukturou připomínal hudební formy, například kantáty.
• Ve svých textech zachycoval syrovost každodenního života a civilistní poetiku typickou pro Skupinu 42.
• Nebál se otevřeně kritizovat totalitní režim, což se naplno projevilo v jeho stěžejních samizdatových textech.
• Experimentoval s formou poezie, vytvářel takzvané básně ticha, které byly určeny výhradně pro vizuální vnímání, nikoliv pro hlasité čtení.
• Kombinoval různé žánry, například střídání deníkových záznamů s verši, čímž narušoval tradiční literární hranice.

 

Literární a výtvarné dílo

Básnické sbírky

• Křestný list (1941) – Literární koláž ovlivněná surrealismem a Františkem Halasem. Skládá se z útržků běžných hovorů přetvořených do formy básnických obrazů.
• Sedm kantát (1945) – Básnická sbírka, ve které se autor vyrovnává s událostmi tohoto roku, zejména s válečným děním.
• Limb a jiné básně (1945) – Sbírka psaná volným veršem, která se svou složitou strukturou podobá hudební kantátě.
• Ódy a variace (1946) – Další poválečná sbírka volných veršů s propracovanou, téměř hudební kompozicí.
• Dny v roce (1946) – Básnická sbírka zachycující syrovost a poetiku každodenního života.
• Roky ve dnech (1975) – Návazná sbírka na Dny v roce. Komunistická cenzura ji zakázala vydat, proto vyšla nejprve jako samizdat v Edici Petlice a oficiálně až v roce 1992.
• Prométheova játra (1950) – Stěžejní dílo Jiřího Koláře ostře odsuzující totalitní vládu. Kniha se skládá z několika částí, přičemž nejuznávanější je oddíl Rod Genorův, který mimo jiné zobrazuje postřelenou ženu umírající při útěku z transportu.
• Mistr Sun o básnickém umění (1957) – Sbírka inspirovaná vznešeností a tíhou údělu básníka.
• Básně ticha (1970) – Experimentální poezie vyjadřující vztah mezi vizuálním a literárním uměním. Tyto básně nelze číst nahlas, jsou určeny k vizuálnímu vnímání.

 
Deníky a almanachy

• Očitý svědek (1983) – Knižně vydaný deník z roku 1949, ve kterém se plynule střídají prozaické deníkové záznamy s verši.
• Život je všude (1956) – Samizdatový almanach, na kterém se podílela řada tehdy neznámých umělců, jako byl Václav Havel, Josef Škvorecký, Jan Zábrana nebo Bohumil Hrabal. Kolář svůj honorář z tohoto sborníku věnoval na vydání Hrabalova prvního díla Hovory lidí.

 

Mecenášství a podpora nezávislé kultury

• Jiří Kolář nebyl pouze tvůrcem, ale také klíčovým organizátorem a sponzorem neoficiální československé kultury.
• Díky finanční nezávislosti, kterou získal prodejem svých výtvarných děl v zahraničí, mohl systematicky podporovat zakázané autory.
• Stál u zrodu a financování samizdatové Edice Petlice a s ní spojené literární ceny.
• Tato podpora motivovala autory k další tvorbě v dobách nejtužší normalizace a pomáhala udržet při životě nezávislou literární scénu.

 

Související autoři

Skupina 42 a současníci
 
Josef Kainar

• Významný český básník, textař a dramatik.
• Byl jedním z klíčových členů umělecké Skupiny 42, kde rozvíjel poetiku všedního dne.

 
Kamil Lhoták

• Český malíř, grafik a ilustrátor.
• Zakládající člen Skupiny 42, sdílel s Kolářem fascinaci městskou periferií a moderní civilizací.

 
Jiřina Hauková

• Básnířka a překladatelka.
• Jediná ženská zástupkyně literární části Skupiny 42, jejíž tvorba se vyznačovala existenciální hloubkou.

 
Jan Hanč

• Český básník, prozaik a sportovec.
• Další z výrazných představitelů civilistní poetiky Skupiny 42, známý svými syrovými deníkovými záznamy.

 

Citáty a úryvky

O podstatě tvorby

Svět je plný věcí, které čekají, až z nich někdo udělá poezii.

 

Z deníkových záznamů

Poezie se nedá číst jen nahlas, poezie se musí i vidět. Ticho má svou vlastní gramatiku.

 

Časté otázky k autorovi

Proč byl Jiří Kolář v roce 1952 zatčen?
Byl zatčen kvůli své básnické sbírce Prométheova játra, kterou Státní bezpečnost objevila u literárního historika Václava Černého. Ve vazbě strávil devět měsíců a propuštěn byl až na základě prezidentské amnestie.
 
Co byla Skupina 42 a jakou v ní měl roli?
Skupina 42 byla významná umělecká skupina založená v roce 1940, která se zaměřovala na poetiku města a všedního života. Jiří Kolář ji spoluzaložil společně s teoretikem Jindřichem Chalupeckým a dalšími umělci.
 
Jakým způsobem Jiří Kolář podporoval ostatní umělce?
Díky finanční nezávislosti z prodeje svých výtvarných děl v zahraničí sponzoroval samizdatovou Edici Petlice, založil literární cenu a financoval vydávání děl zakázaných autorů, například Bohumila Hrabala.