Harold Pinter – životopis

Harold Pinter (1930 – 2008) byl anglický dramatik, básník, herec, režisér a politický aktivista, který se stal jedním z nejvýznamnějších představitelů absurdního divadla. Za svou literární tvorbu, v níž mistrně zachycoval strach, vinu a selhání mezilidské komunikace, obdržel v roce 2005 Nobelovu cenu za literaturu.

 

Život a politický aktivismus

• Narodil se 10. října 1930 v Londýně do židovské rodiny, jeho otec se živil jako krejčí.
• Zájem o literaturu a divadlo projevil už na střední škole, což ho přivedlo ke krátkému studiu na Královské akademii dramatického umění.
• Jako přesvědčený pacifista odmítal násilí a války, kvůli čemuž dokonce odmítl nastoupit k povinné vojenské službě.
• Do literatury vstoupil jako básník a své první verše publikoval pod pseudonymem Harold Pinta.
• Od konce čtyřicátých let se věnoval také herectví pod pseudonymem David Baron a působil v Anglii i Irsku.
• Později se stal uznávaným režisérem a pracoval například ve slavném londýnském National Theatre.
• Zlomem v jeho politické angažovanosti se stal atentát na chilského prezidenta Salvadora Allendeho v roce 1973.
• Do konce života ostře odsuzoval vojenské zásahy britské vlády, invaze do Afghánistánu a Iráku i bombardování Jugoslávie.
• Amerického prezidenta George Bushe veřejně označil za masového vraha a podporoval osvobození Slobodana Miloševiće.
• Za své zásluhy měl obdržet šlechtický titul, který však ze skromnosti odmítl.
• Byl vášnivým fanouškem kriketu a zastával funkci předsedy Gaieties Cricket Clubu.
• Zemřel 24. prosince 2008 v rodném Londýně.

 

Literární styl a témata

• Jeho tvorba je silně ovlivněna absurdním dramatem, přičemž za své hlavní vzory považoval Samuela Becketta a Franze Kafku.
• Mezi ústřední motivy jeho divadelních her patří strach, vina, výčitky svědomí a neukojená touha.
• Specificky pracuje s jevištní symbolikou a jazykem, který často selhává ve své komunikační funkci.
• Verbální komunikace se v jeho hrách stává nemožnou a je nahrazována řečí gest, zámlk a skrytého násilí.
• Vytvořil specifický žánr označovaný jako komedie hrozby, kde se prolínají hororové prvky s groteskností a absurdním komičnem.

 

Divadelní hry a další tvorba

Divadelní hry

• Narozeniny (1957) – Velmi sugestivní dramatický text považovaný za Pinterovu první komedii hrozby či komedii hororu. Originálně pracuje se strachem z násilí a terorismu, kterému v moderním světě musíme čelit. Hororové prvky se střídají s groteskností a absurdním komičnem. Na konci šedesátých let v souvislosti s uvolněnou atmosférou v Československu tuto hru hrál i pražský Činoherní klub.
• Pařník (1958) – Groteskní hra popisující jednu zbytečnou, absurdní, blíže neurčenou instituci. Děj slouží pouze jako pozadí pro odkrytí hlubšího významu a vztahuje se k řediteli této instituce, který musí řešit nečekanou komplikaci v souvislosti s vyšetřováním po smrti jednoho z pacientů a těhotenstvím jedné z pacientek.
• Správce (1959) – Divadelní hra považovaná za jedno z vrcholných dramat Harolda Pintera. Je zajímavá tím, že existuje mnoho způsobů její interpretace. Byla vykládána jako hra o pádu člověka, o jeho vyhnání z ráje či jako morální výklad o zlu ukrytém v člověku. Podle autora je hra pokusem zachytit lidskou snahu uchytit se v tomto světě a najít si své místo.
• Návrat domů (1964) – Hlavním hrdinou tohoto dramatu je americký univerzitní profesor Teddy, který po mnoha letech přijíždí s manželkou na návštěvu ke své rodině do Londýna. Návštěva odkryje deformované a nefunkční vztahy mezi členy rodiny, které mají zároveň být alegorií na absurditu současného světa.

 

Pinterův přínos světovému dramatu

• Harold Pinter obohatil světové drama o specifický podžánr, který literární teoretici nazývají ‚komedie hrozby‘ (comedy of menace).
• Tento žánr se vyznačuje tím, že do zdánlivě banálních, každodenních situací postupně proniká nevysvětlitelný strach, pocit ohrožení a absurdita.
• Pinterovy postavy často vedou dialogy, které nedávají jasný smysl, plné takzvaných ‚pinterovských pauz‘, jež umocňují napětí a nedorozumění mezi lidmi.

 

Související autoři

Představitelé absurdního dramatu
 
Samuel Beckett

• Irský dramatik a prozaik, nositel Nobelovy ceny, který byl pro Pintera jedním z největších literárních vzorů.
• Autor slavné absurdní hry Čekání na Godota.

 
Franz Kafka

• Pražský německy píšící autor, jehož dílo plné odcizení a byrokratické absurdity Pintera hluboce ovlivnilo.

 
Václav Havel

• Český dramatik a politik, jehož absurdní hry (např. Zahradní slavnost) mají s Pinterovou tvorbou mnoho společných rysů a témat.

 

Slavné citáty

O pravdě a realitě

Neexistují žádná tvrdá rozlišení mezi tím, co je skutečné a co neskutečné, ani mezi tím, co je pravdivé a co nepravdivé. Věc nemusí být nutně buď pravdivá, nebo nepravdivá; může být obojí.

 

Časté otázky k autorovi

Kdy získal Harold Pinter Nobelovu cenu za literaturu?
Nobelovu cenu za literaturu obdržel v roce 2005 za své mistrovské divadelní hry a celoživotní literární tvorbu.
 
Jaké pseudonymy Harold Pinter používal?
Své první básně publikoval pod pseudonymem Harold Pinta a jako divadelní herec vystupoval pod jménem David Baron.
 
Co je to komedie hrozby?
Je to specifický žánr absurdního dramatu typický pro Pinterovu tvorbu, kde se do běžných situací prolíná strach, teror a absurdní komično. Příkladem je jeho hra Narozeniny.