Jeptiška – rozbor díla k maturitě (2)

rozbor-díla

 

Kniha: Jeptiška

Autor: Denis Diderot

Přidal(a): Jeřábková, T. Beníšková

 

Denis Diderot (1713 – 1784)

  • Narodil se 8. října 1713 v Langres, Champagne, byl synem nožíře.
  • Byl určen pro kněžskou dráhu, ale studia přerušil a začal studovat raději práva, těch později také zanechal. Rozhodl se stát spisovatelem.
  • Rodina jej zavrhla, proto žil bohémským životem. V roce 1743 se proti otcově vůli tajně oženil s Antoinettou Champion, dcerou obchodnice s prádlem. Měli několik dětí, ale z nich jen dcera Angelika dosáhla dospělého věku.
  • Diderot byl nejen spisovatel, ale i filozof. Zabýval se mnoha obory – filozofií, matematikou, fyzikou, estetikou, teologií.
  • Byl hlavním organizátorem a vedoucím skupiny francouzských vědců a filozofů, kteří měli vytvořit dílo, které shrnovalo veškeré lidské vědění. „Encyklopedie aneb racionální slovník věd, umění a řemesel“ vycházela během dvaceti let, v letech 1751 – 1772.
  • Působil i v Petrohradu jako knihovník ruské carevny Kateřiny II. v letech 1773 – 1775.
  • Smrt Diderotovy sestry, která byla jeptiškou, nejspíš ovlivnila jeho názory na náboženství a na život v klášterech.
  • Z této osobní zkušenosti zřejmě čerpal i některé postřehy pro své dílo Jeptiška.
  • Zemřel 31. července 1784 v Paříži.

Další prozaické dílo:

  • Jakub fatalista a jeho pán, Rameauův synovec, Upovídané šperky, Bílý pták. Dále mnoho děl z oblasti filozofie a estetiky.

 

Literárně-historický kontext

  • V 18. století docházelo k rozmachu techniky, průmyslu i přírodních věd. Zároveň s tím se začal prosazovat nový způsob myšlení, který byl založený na vědeckém poznání, rozumu a svobodě – tzv. osvícenství. Pro osvícenství je příznačný kult rozumu. To podrývalo autoritu feudalismu i církve, která nařizovala lidem, co si mají myslet a jak mají žít.

Další autoři

 

Rozbor díla: Jeptiška (1796)

  • Napsáno kolem roku 1780, ale publikováno bylo až posmrtně v roce 1796.
  • Ilustrace: Adolf Born, nakladatelství, rok vydání: Odeon, Praha 1986
  • Překladatelé: Albert Vyskočil (1. díl) a Timotheus Vodička (2. díl)

 

Literární druh a žánr

  • Druh – epika (próza)
  • Žánr – psychologický román, zaměřuje se na vnitřní svět hlavní hrdinky.
    • Fiktivní autobiografická zpověď řádové sestry Zuzany.

 

Tematický plán

  • Celkové téma: Kritika náboženské morálky, boj za svobodu (systém potlačující svobody jednotlivce) – aktuální i dnes
  • Hlavní téma: Životní osudy jeptišky
  • Vedlejší téma: Život její rodiny

 

Význam díla

  • Náboženská satira, obhajuje právo člověka svobodně se rozhodnout o svém osudu.

 

Okolnosti vzniku díla

  • Denis Diderot byl francouzský filozof a spisovatel, přední encyklopedista. Žil v 18. století. Diderot se měl stát knězem, avšak utekl a věnoval se literatuře.
  • Diderot román psal na motivy skutečných osudů jeptišky Margarity Delamarrové, která se pokusila soudní cestou zrušit své řeholní sliby. Román vyfabuloval pro svého přítele markýze de Croismare, kterému dopisy sestry Zuzany posílal, aby jej přiměl vrátit se z venkova do Paříže, protože věděl, že se o osudy jeptišky snažící se zrušit své sliby zajímal a chtěl jí pomoci. Se svými přáteli se Diderot vymýšlením osudů Zuzany bavil. Markýz de Croismare po čase spiknutí odhalil, ale prý se jím také pobavil a přátelům odpustil.

 

Kompozice

  • Chronologický postup (chronologická časová linka).
  • Román je psán v dopisech.
  • Vnitřní stavba děje:
    • úvod (Zuzana se dovídá, že není manželské dítě)
    • zápletka (Zuzana musí do kláštera)
    • vyvrcholení ( Zuzana se snaží rozvázat řeholní slib)
    • zvrat (útěk z kláštera)
    • závěr – tragédie (Zuzana umírá)

 

Jazyk

  • ICH-forma
  • Spisovná čeština
  • Řeč postav: dialogy, monology, řeč nepřímá i přímá.
  • Nachází se zde archaismy.
  • Specifické pojmy z oblasti řeholního života.

 

Postavy

  • Zuzana Simoninová (sestra Zuzana)
    • Hlavní postava díla
    • Je znázorněna jako velmi statečná, nebojácná a chytrá dívka, která je velmi nadaná a krásná.
    • Vnitřně zklamaná a nešťastná ze svého života.
  • sestra Uršula – kamarádka Zuzany
  • 1.matka představená de Moni – Zuzana si ji oblíbila
  • 2.matka představená Kristýna – ze srdce neměla Zuzanu ráda a dělala ji různé naschvály
  • 3. matka představená – cítila k Zuzaně až příliš velkou lásku
  • advokát Manouri – pomáhá Zuzaně se soudními záležitostmi
  • markýz de Croismare – příjemce dopisu od Zuzany

 

Časoprostor (prostředí)

  • román se odehrává ve Francii v 18. století
    • v několika klášterech – klášter Marie Panny, klášter v Longchamp, klášter v Sain-Eutrope
    • dále v Paříži, kde Zuzana pracovala jako pradlena

 

Děj (obsah) díla

Mladá dívka Zuzana vypráví svůj osud dopisem, který posílá markýzi de Croismarovi. Dětství neměla šťastné. Vyrůstala s rodiči a s dvěmi sestry, které byly vždy oblíbenější než ona. V šestnácti letech se Zuzana dozvěděla, že muž za kterého považovala svého otce je její otčím. Krátce na to, byla poslána do kláštera, kde však nesplnila řeholní slib a udělala tak ostudu svým rodičům, ke kterým se vrátila. Dlouhé dny byla zavřená v jedné místnosti domu. Po té byla odvezena do kláštera Longchamp, kde složila nedobrovolně řeholní slib. Spřátelila se zde s matkou představenou de Moni, která chápe její nenávist k řeholnímu stavu. Ta však brzy umřela a matkou představenou se stala sestra Kristýna. S tou si však sestra Zuzana nerozuměla a proto požádala advokáta Manouriho, aby ji pomohl rozvázat řeholní slib. Když se to matka představená a ostatní sestry dozvěděly, začaly dělat sestře Zuzaně ze života peklo. Zavřely ji do kopky, kde byla jen holá zem. Nedostávala jíst, musela se bičovat a zakázaly jí modlit se. Žádost o rozvázání slibu nebyla povolena, ale alespoň jí pan advokát pomohl dostat se do jiného kláštera. V novém klášteře byla srdečně přijata matkou představenou. Později se však ukázalo, že k ní matka představená chová jiné city, než by měla. Sestře Zuzaně její zpovědník poradí, držet se od ní co nejdál. Zuzana to tak provedla a matka představená, která vycítila, že se jí Zuzana vyhýbá a straní, zešílela. Za pár dnů matka představená zemřela a na její místo byla dosazena zlá jeptiška, která Zuzanu neměla ráda. Sestra Zuzana za pomoci zpovědníka utekla z kláštera. Při útěku si poranila nohy a její zranění se pořád zhoršovalo. Získala místo pradleny, ale neustále měla strach z lidí a přestala jim důvěřovat. Nakonec podlehla svým zraněním a zemřela.

 

Reakce na dílo

  • Dílo Jeptiška vyšlo až po Diderotově smrti, protože předtím pobuřovalo církev a nevyhovovalo soudobé cenzuře.

 

Další zpracování

  • Bohaté. Podle knihy bylo natočeno několik filmů, například:
    • Francouzsko-belgicko-německý film Jeptiška (La Religieuse) z roku 2013, režisér Guillame Nicloux, který byl nominován na Berlinale v roce 2013 na Zlatého medvěda za nejlepší film
    • Francouzský film Jeptiška (La Religieuse) z roku 1966, režisér Jacques Rivette, který byl nominován na Zlatou palmu na festivalu v Cannes. Tento film byl nějakou dobu cenzory zakazován a nesměl se promítat pro veřejnosti.

 

Vlastní názor

  • Kniha se mi líbila. Byla zajímavá a překvapila mě, protože, když se řekne slovo klášter, vybavím si hodné, milé dívky v černobílých šatech. V této knize jsou však popsány jako zlé, zákeřné, závistivé „potvory“.
error: Stahujte 15 000 materiálů v rámci našeho členství nebo v online kurzech.