Kniha: R.U.R.
Autor: Karel Čapek
Přidal(a): 120michal, xx
Karel Čapek (1890 – 1938)
- Spisovatel, dramatik, překladatel, fotograf a novinář (redaktor Národních listů a Lidových novin).
- Období tvorby je česká meziválečná literatura – demokratický proud.
- Je dodnes známý po celém světě a je hojně překládaný do spousty světových jazyků.
- Roku 1938 byl nominován na Nobelovu cenu, ale tehdejší situace tomu zabránila. Čapek byl demokrat a navíc otevřeně vystupoval proti Hitlerovi a svět nechtěl provokovat Hitlera tím, že by dal Nobelovu cenu jeho odpůrci.
- Nakonec jej zlomilo to, jak nás Anglie s Francií prodaly (Anglii miloval).
- O Vánocích se na své chatě nachladil a v souvislosti s jeho psychikou nemoci podlehne.
- Prozaik, fejetonista, dramaturg, občanský režisér na Vinohradském divadle.
- Redaktor Národních listů, později pracoval v Lidových novinách.
- Psal romány, povídky, detektivky, folklor i pornografie, píše řadu esejů a článků o podstatě totalitního režimu.
- V novinářské tvorbě se věnoval vztahy mezi národy, vést lidi k toleranci.
- Měl 2 sourozence: sestru Helenu a bratra Josefa (byl malířem, ale spolupracoval i s Karlem na jeho dílech). Karel vystudoval filosofii a dále působil v Praze, Německu, Francii, kde doplňoval své filosofické nadání.
Díla:
- Próza – Továrna na absolutno, Krakatit, Povídky z jedné a druhé kapsy, Hordubal, Povětroň, Obyčejný život, Válka s mloky….
- Dramata – Ze života hmyzu, Věc Makropulos, Bíla nemoc, Matka…
- Cestopisy – Italské a Anglické listy, Výlet do Španěl, obrázky z Holandska…
- Dětské knihy – Devatero pohádek, Dášenka čili život štěněte
- Politická díla – Hovory s TGM a Mlčení s TGM
Literární kontext
- Patří mezi stoupence demokratického proudu meziválečné literatury.
- Autoři demokratického proudu byli tzv. pragmatisté.
- Všichni autoři přispívali do Lidových novin, kde se shromažďovala demokratická inteligence.
Znaky období:
- Psáno v meziválečné době, doba I. republiky
- Odpor proti fašismu, vzrůst civilismu
- Ve svých dílech se snaží poznávat pravdu ze všech stran (relativismus)
Ovlivňující filosofie:
- 1) pragmatismus = filozofický směr 20. století v USA, kritériem pravdy je užitečnost a skutečnost, zkušenosti
- Čapek je neobdivoval, ale varoval před nimi (byl nejen demokrat, ale také humanista.
- Vážil si lidského života)
- 2) relativismus (pravda)
- V dané situaci neexistuje pouze jedna objektivní pravda, ale vždy záleží na úhlu pohledu (pravda je subjektivní)
- 3) agnosticismus
- Dráždil jím (na světě jsou i věci nevysvětlitelné) – lidstvo má tendenci myslet si, že člověk je pánem tvorstva. Čapek o tom až tak přesvědčen nebyl, protože některé věci jsou nad naše chápání – chtěl tímto způsobem vést k pokoře, aby lidstvo mohlo být lepší.
Současníci Čapka:
- Josef Čapek – Básně z koncentračního tábora
- Karel Poláček – Bylo nás pět
- Eduard Bass – Klabzubova jedenáctka
Rozbor díla: R.U.R.
Základní charakteristika:
- Literární forma: próza
- Literární druh: antiutopické drama (vědeckofantastické)
- Literární žánr: tragédie
- Vydání: napsané v roce 1920 (premiéru měla hra r. 1921)
- Podtitul: Rossum’s Universal Robots
Téma, motivy:
- Hlavní téma: lidstvo otroky vlastních vynálezů, cit jako hlavní vlastností člověka
- Rozvíjí jednu ze základních Čapkových myšlenek: překotná snaha vymyslet převratný vynález, který by zcela proměnil život a odstranil bídu i těžkou dřinu, nakonec povede ke katastrofě. Lidé nepotřebují velikášské vize. Nic není strašnějšího než dát lidem ráj na zemi, vyslovuje jeden z hrdinů autorovo přesvědčení. Čapek nevěří technice. O nedůvěru mu však v tomto díle nešlo. Jak sám prohlásil, byl to lidský heroismus, který ho zlákal této látce.
- Roboti jsou symbolem nepřemýšlejících zmanipulovatelných lidí, kteří poslušně dělají, co se jim rozkáže. Člověk tyto vynálezy uvedl na svět a teď mu přerůstají přes hlavu. Jeho vlastní dílo se mu vymkne z kontroly a člověk se ocitá v pasti.
- Čapek řeší také problém člověka s „ideou“, kterého zde ztvárňuje Damon – taková osoba je světu vlastně také nebezpečná, protože přes svou zaslepenost nevidí obrácenou stranu mince, která přináší zkázu (výroba robotů pro blaho lidstva dospěje skoro ke konci světa).
- Vedlejší téma: láska ostatních k Heleně
- Motivy: ideál života, předurčení, symbolismus, lidské hodnoty, povrchnost, sobeckost, úloha práce v našich životě nejvyšší ctností, rozpor příroda x věda
Hlavní myšlenka:
- Téma vynálezu umělé bytosti nacházíme už v raném díle bratří Čapků, např. v povídce L´éventaile ze souboru Zářivé hlubiny (1916). Rozhodl se varovat svět před technikou a možnostech zneužití. Zdůraznění na zaklad lidské existence, a to je práce. RUR lze chápat jako dílo Čapkovy „umělecké dospělosti“ Můžeme ho považovat za počátek jeho druhého tvůrčího období. Svým utopicko-fantastickým zaměřením i svým filozofickým vyzněním předznamenalo nejen jeho tvorbu z 1. pol. 20. století, ale také práce pozdější.
Námět:
- Nápad přišel nečekaně. Spolu s bratrem Josefem psali v té době jinou hru: Ze života hmyzu. Třetí dějství této hry pojednává o státě zvaném Mravenika, kde mravenci pracují jako stroje a v zájmu kolektivu jsou ochotni i zemřít. A právě tento stát se stal Čapkovi inspirací pro jeho další hru RUR.
- Čapek v tomto díle jasně dává najevo jaký má vztah k technice a pokroku, na který se ne vždy díval nadšeně. Čapek měl vždy v živé paměti hrůzy I. světové války, ve které byla zneužita technika proti lidstvu a moc dobře věděl, že veškerá technika může být lidstvu k ničemu, pokud ji nedokáže využít.
Kompozice:
- chronologická kompozice
- členěno na předehru a 3 dějství
Jazyk:
- Jednoduchý, srozumitelný jazyk s odbornými pojmy
- Spisovný jazyk
- Také využit nespisovný jazyk – služka Nána (zdůrazňuje prostost)
- Krátké věty a rychlé dialogy, které udávají děj
- V této hře úplně poprvé zaznělo slovo „Robot“
- Řečnické otázky, metafory
- Promluvy: dialogy, monology – ve třetím dějství Alquist
- Symbolismus: hlavně používal u jmen:
- Domin – z latiny pán
- Primus – první (zakladatel, jako Adam)
- Busman – Business man (peníze)
- Robot – od slova robota
- Fabry – fabrika, továrna
- Čapek ve hře opět ukazuje svou geniální práci s jazykem. Možná v dramatu nemůžeme vidět popisy prostředí či myšlenkových pochodů postav, jejich promluvy to však hravě vynahrazují. Každá postava má svůj osobitý ráz, svou řeč, styl vyjadřování. Můžete se tu setkat se spisovnou češtinou i nějakým tím nářečím. Některé postavy jsou výmluvné, jiné poněkud tišší. Roboti se poté ze začátku moc nevyjadřují a mluví v krátkých holých větách. Později je jejich řeč plynulá a stejná jako u lidí.
Časoprostor:
- Prostředí: Rossumův ostrov, kde se nachází továrna na roboty
- místnosti budovy – Helenin salón
- prostory továrny -laboratoř
- pobřeží, zahrada
- Čas: Budoucnost, v rozmezí cca 10 let
Postavy:
- hlavní postavy: Domin, Helena Gloryová
- vedlejší postavy: Roboti- Rossumovi roboti, Sulla, Radius, Primus, Helena, Lidé: Nána, Alquist, Fabry, Dr. Gall, Busman, pracovníci továrny, Dr. Hallemaier
Charakteristika postav:
- Domin: ředitel R.U.R.
- Chce osvobodit člověka, aby se nemusel zabývat prací, penězi, čím se živit, ale zdokonaloval sám sebe, svoji myšlenku chce prosadit za každou cenu (Domin= pán, zde pánem světa) má dobyvatelský postoj k lidem i přírodě; přesto ho Čapek uvádí jako kladnou postavu, co chce objevovat, jde si za svými ideami.
- Alquist: V R.U.R. je šéfem staveb
- Když se cítí smutný, sklíčený-pracuje jako řadový zedník na lešení. Váží si práce a lidský život staví na ten nejvyšší stupínek hodnot. Odporuje lidem, kteří berou lidský život jako prostředek, materiál k vymodelování k dokonalosti
- Helena: cítěním na stejné vlně co Alquist
- Má ženský, laskavý přístup k robotům, hájí práva robotů, řídí se city nežli racionálním myšlením, manželka Domina.
- Nána: „hlas lidu“
- Služebná Heleny, co na duši to na jazyku, prostá, ale pobožná a lidská, varuje před roboty, obraz lidskosti.
- Primus a Helena: „Adam a Eva“
- Objeví city, lásku, a představují zakládající pár pro budoucnost, mají všechny lidské vlastnosti.
Děj:
Předehra
Do továrny R.U.R. přijde Helena Gloryová na lodi Amélii. Dozvídá se od Domina, jak funguje výroba robotů. Přijede sem původně s úmyslem osvobodit roboty. Seznamuje se s lidmi v továrně – s centrálním ředitelem Dominem a jeho kolegy, dr. Gallem, dr. Hallemeierem, ing. Fabrym, konsulem Busmanem a stavitelem Alquistem, kteří se do Heleny zamilují. Když s Dominem zůstane o samotě, požádá ji o ruku a ona přes menší nátlak nakonec souhlasí.
I. dějství
První dějství se odehrává o deset let později. Helena se nachází ve svém salonu s chůvou Nanou a hovoří o robotech. Heleně je umělých lidí líto, ale chůva se jich štítí. Jelikož se jedná o výročí, Helena dostane od všech dárky. Sám jí věnuje dělovou loď Ultimus kvůli probíhající revoltě robotů, o které ona neví. Helena se dozví od Dr. Galla, že se přestávají rodit děti. A tak se rozhodne spálit spisy starého Rossuma, jenž s výrobou robotů začal.
Na scénu přichází Domin a jeho kolegové, protože má dorazit loď a na ní lidé. Z lodi ale začnou vystupovat roboti. Následně zjistí, že jsou poslední lidé na světě, obklíčení miliony roboty v jejich vlastní továrně.
II. dějství
Helena se přizná, že spálila všechny Rossumovy listiny, což byla jejich jediná šance na vykoupení. Fabry zapojí do železného hrazení elektřinu, čímž pár robotů zničí. Po chvíli se Busman pokusí vykoupit životy za peníze, ale zemře při dotyku hrazení. Poslední lidé se rozdělí po celé továrně a očekávají boj s roboty. Roboti všechny pobijí až na Alquista, který se nebrání zbraní a jehož znají jako stavitele, tudíž je schopen pracovat stejně jako roboti.
III. dějství
Roboti přišli na to, že se bez lidí nemohou dále množit, protože neznají tajemství výroby. Alquist sedí ve své laboratoři a snaží se odhalit tajemství života, aby mohli roboti své druhy vyrábět. Stále mu to nejde a tak je nakonec přemluven dělat pokusy na robotech. Poté co si jde lehnout, probudí ho náhle smích. Myslí si, že se vrátili lidé, ale pak vidí, že to jsou pouze roboti. Pozná, že dva roboti z Gallových pokusů mají city, chovají k sobě lásku a že život nezahyne, nýbrž oni se stanou počátkem nové generace.
Vliv díla:
- Světový úspěch byl mj. způsoben tehdejší oblibou utopicko-fantastických příběhů, k jejichž zakladatelům patří i J. Verne. Čapkovo varovné gesto, poukazující na problematičnost možných důsledků technického pokroku, odpovídalo dobovým náladám, poznamenaným bolestným prožitkem 1. s. v. Ta se z valné míry právě vinou techniky proměnila v obrovské, dosud nevídané krveprolití. RUR se stalo vzorem pro celou řadu spisovatelů (Neff, Kmínek)
Můj názor:
Kniha se mi četla s chutí, protože má poutavý obsah a neustále se tam něco odehrává. Je také srozumitelně a jednoduše napsaná. Děj byl napínavý. Toto dílo bývá hodně čtené, jelikož je známo, že se zde objevují stejné nešvary společnosti, jako má ta dnešní. Pouze bych podotkla, že toto dílo až příliš kritizuje a opovrhuje průmyslovým pokrokem.
