Kniha: Báječná léta pod psa
Autor: Michal Viewegh
Přidal(a): Aakov, Chyta
Michal Viewegh (*1962)
- Český spisovatel, autor společenských románů a parodických próz
- Pochází z rodiny inženýra chemie, jeho matka je právnička. Po maturitě na gymnáziu v Benešově, krátkém studiu na VŠE a několika příležitostných zaměstnáních vystudoval na FF UK v Praze češtinu a pedagogiku.
- Učil na Základní škole ve Zbraslavi. Od roku 1993 byl redaktorem nakladatelství Český spisovatel.
- Roku 1995 se stal spisovatelem z povolání.
- Ve své tvorbě využívá postmoderních postupů.
- Držitel ceny Jiřího Ortena
- Jeho díla byla často zfilmována.
Tvorba:
- Vieweghova díla se vyznačují epičností, prolínáním komediálních a tragických momentů, častými citacemi, relativizací vyprávění prostřednictvím různých pohledů a verzí. Objevuje se i sarkasmus a laskavost.
- Názory na vraždu, Báječná léta pod psa, Výchova dívek v Čechách,
- Účastníci zájezdu, Nápady laskavého čtenáře, Zapisovatelé otcovský lásky, Povídky o manželství a sexu, Nové nápady laskavého čtenáře, Švédské stoly aneb Jací jsme, Román pro ženy – 2001
- Báječná léta s Klausem, Případ nevěrné Kláry – 2003
Literárně-historický kontext
Historický kontext
- Sametová revoluce 1989, byl svržen komunistický režim
- 1999 ČR v NATO
- 2004 ČR v EU
- 2008 ČR v Shengenském prostoru
- Literatura konce 20. století – konec politické cenzury
Literatura, umělecký směr
- v 80. letech trvá trojkolejnost literatury, od r. 1990 vycházejí některá díla autorů, kteří nemohli publikovat (např. M. Kundera, J. Škvorecký, P. Kohout, J. Gruša), i díla zavedených autorů (V. Páral, B. Hrabal aj.);
- Nová generace: vypravěčská linie, tj. s příběhem, představuje např. Michal Viewegh, experimentální linie – próza má většinou psychologizující a subjektivizující rysy (konfrontace světa rodičů – stereotypní, zkorumpovaný – s představami mladých o životě)
Další autoři:
- Jiří Kratochvíl, Petr Šabach, Květa Legátová, Irena Dousková
Rozbor: Báječná léta pod psa
Základní charakteristika:
- Literární forma: próza
- Literární druh: epika
- Literární žánr: satiricky laděný autobiografický román
- Román – na rozdíl od povídky nebo novely je román co do rozsahu delší a komplikovanější (často rozvíjí příběh několika směry, zachycuje více hlavních postav a mnoho postav vedlejších)
Téma, motivy, myšlenka a námět:
- Téma a motivy:
- Maloměšťáctví, totalitní poměry.
- Hlavní myšlenka, záměr:
- Ironický a sebeironický pohled na společenské individuální problémy a etické konflikty.
- Podává obraz o životě mezi léty 1968 a 1989 – politika, sociální situace, mezilidské vztahy, lidská psychika.
- Námět:
- Popis autorova dospívání za komunistického režimu = autobiografické prvky.
Kompozice:
- Retrospektivní, později chronologický
- Rychlý spád děje je prokládán výpisky z Kvidova deníčku
- Některé kapitoly jsou zpracovány jako scénář divadelní hry
Vypravěč:
- Er-forma
Jazykové prostředky:
- Jazyk spisovný, v přímé řeči hovorový
- Vyprávěno retrospektivně z pohledu Kvida
- Jazyk byl použit vesměs hovorový
- Sarkasmus
- Autobiografické prvky
- Objevuje se přímá řeč, dialogy
Charakteristika hlavních postav:
- Kvido – neohrabaný, tlustý, nadprůměrně inteligentní kluk, který už jako malý chlapec svými chytrými řečmi každého šokuje, jeho záliba je jazyk a psaní; uměl číst a psát dávno před nástupem do školy, zamilovaný do Jarušky.
- Jaruška – nejlepší kamarádka a později dívka a žena Kvida; v pubertě se ohlíží po přitažlivějších klucích, než je Kvido, ale nechá se Kvidem „sbalit“, když mu zemře dědeček a ona ho lituje; je na všechno alergická (pyly, fixy, léky…).
- Kvidův otec – inteligentní člověk, pochází z chudých poměrů, vystudovaný ekonom, má státnice z angličtiny a z němčiny a červený diplom, za žádnou cenu by nevstoupil do komunistické strany, zblázní se z režimu, rád pracuje se dřevem; neprůbojný, podmanivý, nerad vyvolává a řeší konflikty, na malou chvíli se promění ve „světáka“.
- Kvidova matka – právnička, herečka, ochotná a milující, bojí se psů, protože ji jeden napadl, když byla těhotná.
Vedlejší postavy:
- Zita, Šperk, Paco, Pavel Kohout, Mirjana, děd Jiří a Josef, bab. Líba a Věra
Doba a místo děje:
- Československo v Praze a v městečku Sázava – 1968 – 1989
Děj (obsah) díla:
V autobiografickém příběhu chlapce Kvida je líčen příběh rodiny, která se pokouší utéci před politickými tlaky nastupující normalizace z Prahy do městečka Sázava. Zde Kvido dospívá v mladého muže a díky své posedlosti s psaním se stává nejen svědkem, ale také posmutnělým i ironickým kronikářem kompromisních vzestupů i nekompromisních pádů ostatních rodinných příslušníků, zvláště pak svého otce, který je nejrozporuplnější postavou příběhu. Aby obstaral pro rodinu byt, začne otec přistupovat na politické i morální ústupky, k nimž je nucen všemocným stranickým tajemníkem. Po rodinné návštěvě u matčina dávného přítele, nyní čerstvého chartisty Pavla Kohouta, přichází otec o místo zástupce vedoucího obchodní skupiny ve sklárnách, které mu umožňovalo výjezdy do jinak těžko dostupné ciziny. Z kolotoče neustálých ústupků se však nedokáže radikálně vymanit ani po sestupu na post člena závodní stráže. Lidsky se hroutí a začíná se stranit i vlastní rodiny. Zavírá se do kůlny, kde si podomácku vyrábí dokonce svou rakev. K tomu všemu přispívá také Kvido, který zanechává studií na VŠE a rozhodne se plně věnovat literatuře a své osudové lásce Jarušce, se kterou má ve svých dvaceti letech dceru. Otcova úzkost ze života se den ode dne prohlubuje. Sílu, kterou potřebuje, mu dává pouze sovětská perestrojka. Získává víru v lepší budoucnost. Další „normalizační“ linii románu tvoří krátké vstupy, ve kterých je Kvido nakladatelským redaktorem poučován, co je na jeho literárních pokusech přijatelné z hlediska dobové vydavatelské praxe a co nikoliv. Další část knihy pak tvoří epizody o babičce, ortodoxní turistce a vegetariánce. Vkládány jsou i humorné příhody, které lící sexuální dospívání Kvida. Kniha je rozčleněna do 17 číslovaných kapitol. Román je tvořen dvěmy dějovými liniemi, které jsou odlehčovány jednak epizodami o babičce, ale také o nelehkém dospívání Kvida. V krátkém epilogu jsou pak formou publicistického výčtu shrnuty osudy hlavních postav od listopadového převratu do roku 1991, které působí trochu absurdně.
