Bílí a modří – rozbor díla

 

Kniha: Bílí a modří

Autor: Alexandre Dumas (starší)

Přidal(a): TerkaCZ

 

Alexandre Dumas st. (1802–1870)

• Alexandre Dumas starší, vlastním jménem Dumas Davy de la Pailleterie, se narodil 24. července 1802 ve Villers-Cotterêts ve Francii a zemřel 5. prosince 1870 v Puys.
• Byl významným francouzským prozaikem a dramatikem období romantismu.
• Jeho otec, Thomas Alexandre Davy de La Pailleterie, byl divizním generálem a hrdinou Velké francouzské revoluce, zatímco jeho matka, Marie-Louise-Élisabeth Labouretová, byla dcerou hostinského.
• Dumas měl kreolský původ a mírné černošské rysy.
• Po smrti otce v roce 1806 se rodina vrátila do Villers-Cotterêts, kde Dumas získal základní vzdělání.
• V roce 1823 odešel do Paříže, kde začal pracovat jako písař u notáře a později v sekretariátu vévody Orleánského.
• Nemanželským synem byl také spisovatel Alexandre Dumas mladší (nezaměňovat, napsal např. Dáma s kaméliemi).
  • Vztah s jeho synem byl složitý, měl vliv zejména na jeho rannou tvorbu. Společně žili po určitou dobu v Saint-Germain-en-Laye.

 

• Jedním z nejplodnějších autorů své doby, napsal přes osmdesát románů a mnoho divadelních her.
• Dumas je známý především svými historickými a dobrodružnými romány.
• Styl je charakterizován dramatickými zápletkami, živými postavami a historickým kontextem.
• Jeho nejznámější díla zahrnují:
  • Tři mušketýři: Historický román o dobrodružstvích tří mušketýrů a jejich přítele d’Artagnana.
  • Hrabě Monte Cristo: Román o pomstě a spravedlnosti, který sleduje osudy Edmonda Dantèse.
  • Královna Margot: Román o intrikách a politických bojích ve Francii během 16. století.
  • Pařížští Mohykáni: Román o životě a dobrodružstvích v Paříži.
• Dumas také psal divadelní hry, jako například Jindřich III. a jeho dvůr, které byly ovlivněny Shakespearem a Schillerem.
• Mnoho jeho děl bylo několikrát zfilmováno.

 

Literárně-historický kontext

Rozbor díla: Bílí a modří

Základní charakteristika

• Literární druh: epika
• Žánr: historický román
• Forma: próza
• Rok vydání: 1867 (česky 1927)

 

Téma

Hlavním tématem románu je střet dvou znepřátelených táborů – republikánských „modrých“ a royalistických „bílých“ – během dramatických událostí francouzské revoluce a napoleonských válek. Dumas zkoumá otázky věrnosti, cti, odvahy, lidské krutosti i soucitu na pozadí skutečných historických událostí.

 

Hlavní myšlenka

Román ukazuje, jak hluboké společenské a politické rozdělení může vést k bratrovražedným konfliktům, osobním tragédiím i hrdinství. Dumas zdůrazňuje, že dějiny tvoří nejen slavní vojevůdci, ale i obyčejní lidé, jejichž osudy jsou ovlivněny velkými dějinami.

 

Motivy

• Válka a konflikt: Bitvy, obléhání, vojenské strategie, odvaha i hrůzy války.
• Věrnost a zrada: Postavy jsou nuceny volit mezi osobními vztahy a loajalitou k ideji či straně.
• Historická paměť: Odkazy na slavná i tragická místa, připomínky minulých událostí.
• Osud a náhoda: Významné místo mají osudové setkání, náhody i nečekané zvraty.
• Láska a přátelství: I v čase války vznikají silná pouta, která ovlivňují rozhodnutí hrdinů.

 

Námět

• Námětem románu je období francouzské revoluce a následných válek, zejména střet mezi royalisty (bílí) a republikány (modří).
• Dumas byl inspirován skutečnými událostmi a postavami z konce 18. století, fascinací revolučním kvasem a osudy lidí, kteří museli volit mezi starým a novým řádem.
• Autor čerpal z historických kronik, svědectví pamětníků i vlastních cest po Francii.

 

Kompozice a struktura díla

• Kompozice: Román je rozdělen do několika částí a kapitol, které sledují osudy hlavních i vedlejších postav na pozadí velkých historických událostí.
• Stavba: Děj je převážně lineární, místy se objevují retrospektivy a historické exkurzy (např. popisy měst, bitev, legend).
• Střídání scén: Akční scény (bitvy, útěky, šarvátky) se střídají s klidnějšími pasážemi (rozhovory, popisy krajiny, filozofické úvahy).

 

Vypravěč

• Typ vypravěče: Er-forma, vševědoucí, někdy ironický a komentující dění i historické postavy. Vkládá vlastní úvahy.
• Účast na ději: Vypravěč není postavou, ale často oslovuje čtenáře, vysvětluje souvislosti a hodnotí chování postav.
• Úhel pohledu: Široký, zahrnuje jak pohledy hlavních hrdinů, tak i obecnější historický kontext.

 

Jazyk a styl

• Slovní zásoba: Bohatá, obrazná, často s historizujícími a archaickými výrazy.
• Jazyk: Barvitý, místy patetický, jindy ironický.
• Syntax: Složitější souvětí, časté popisné a úvahové pasáže, střídání dynamických a klidných částí.
• Stylistické prostředky: Metafory, přirovnání, historické exkurzy, ironie a nadsázka.
  • Příklad ironie: „Vojáci začali velmi rychle střílet a pokračovali v palbě v běhu, zatímco se ozývaly výbuchy granátů, které naši vojáci vrhali ručně a zasypávali jimi prchající.“ (Ironie v popisu hrdinství i chaosu bitvy.)
  • Příklad metafory: „jako krahujci, které pošlou za stejnou kořistí“
• Dialogy: Přirozené, stylizované podle postavení a charakteru postav, často slouží k vyjádření konfliktu nebo odhalení motivací.

 

Charakteristika postav

• Bonaparte: Výrazná historická postava, charismatický, strategický, věří v osud a znamení, někdy nekompromisní.
• Roland de Montrevel, šejk Aher, hrabě de Mailly: Mladí důstojníci a bojovníci, každý s vlastním charakterem, odvahou i slabostmi.
• Evžen Beauharnais, Croisier: Další důstojníci, kteří projevují odvahu i lidskost.
• Sidney Smith, Phélippeaux: Protivníci Francouzů, schopní a odhodlaní obránci města Akky.
• Vedlejší postavy: Vojáci, civilisté, historické osobnosti, které dotvářejí atmosféru doby.

 

Časoprostor

• Doba: Konec 18. století, období francouzské revoluce a napoleonských válek (zejména tažení do Egypta a Sýrie, obléhání Akky).
• Místo: Francie, Palestina (Jaffa, Akka), Sýrie, Egypt – města, bojiště, krajina Blízkého východu.

 

Stručný děj

Román sleduje dramatické střety mezi republikánskými „modrými“ a royalistickými „bílými“ během revolučních a napoleonských válek. Na pozadí skutečných historických událostí se odehrávají osobní příběhy odvahy, zrady, přátelství i lásky. Dumas líčí bitvy, obléhání měst, politické intriky i vnitřní konflikty postav, které jsou nuceny volit mezi věrností ideálům a osobními vztahy.

 

Podrobný děj

Děj začíná v Palestině, kde Bonaparte se svými důstojníky táhne na město Akka. Autor nejprve líčí historii města Jaffa, jeho biblické, antické i středověké kořeny, a připomíná slavné i tragické události, které se zde odehrály. Poté se vrací k současnosti románu: Bonaparte s mladými důstojníky (Roland, šejk Aher, hrabě de Mailly) sleduje pohyb armády a připravuje útok na Akku.

Mladíci se předhánějí v odvaze, podnikají útok na turecké a arabské oddíly, bojují s granátníky a střelci, projevují hrdinství i smysl pro čest. Bonaparte oceňuje jejich statečnost, odměňuje je a motivuje k dalším činům. Děj se střídavě soustředí na vojenské akce (útoky, obranu, strategii), osobní vztahy mezi důstojníky, jejich vnitřní pochybnosti i touhu po uznání.

Do příběhu vstupují také protivníci Francouzů – anglický námořní velitel Sidney Smith a jeho přítel Phélippeaux, kteří organizují obranu Akky a překazí Bonapartovy plány. Dumas popisuje nejen vojenské střety, ale i diplomatické intriky, zrady a nečekané zvraty, které ovlivňují výsledek obléhání.

Román je prokládán historickými exkurzy (například legendou o Andromedě a Perseovi, biblickými příběhy, popisem významných staveb a událostí), které dokreslují atmosféru doby a místa. Děj vrcholí dramatickými boji u Akky, kde se střetává odvaha, strategie i osudová náhoda. Osudy hlavních hrdinů jsou poznamenány válkou, ale i lidskostí, přátelstvím a touhou po smíření.

 

Vlastní zhodnocení

Bílí a modří jsou typickým Dumasovým historickým románem – napínavý, barvitý, plný dobrodružství, hrdinství i lidských slabostí. Dumas mistrně propojuje skutečné dějiny s osobními příběhy, oživuje slavné i zapomenuté postavy a ukazuje, že i v čase války je místo pro odvahu, čest a přátelství. Dílo je nejen poutavým čtením, ale i zamyšlením nad tím, jak dějiny formují jednotlivce i celé národy.