Chlapec v pruhovaném pyžamu - rozbor díla

rozbor-díla

Kniha: Chlapec v pruhovaném pyžamu

Autor: John Boyne

Přidal(a): TerkaCZ

**John Boyne (*1971)**

John Boyne je irský autor, romanopisec a spisovatel.
Narodil se 30. dubna 1971 v Dublinu, kde stále žije.
Studoval na Terenure College, kde se setkal s obtížemi kvůli své sexuální orientaci.
Absolvoval bakalářské studium angličtiny na Trinity College Dublin a magisterské studium tvůrčího psaní na University of East Anglia.
Je autorem šestnácti románů pro dospělé, šesti románů pro mladší čtenáře, dvou novel a jedné sbírky povídek.
Jeho historický román „Chlapec v pruhovaném pyžamu“ byl adaptován do filmu v roce 2008.
Boyne je otevřeně gay a hovořil o obtížích, které zažil jako gay v katolickém Irsku.
V roce 2015 získal čestný doktorát literatury od University of East Anglia.

Tvorba a díla:

Boyne je známý svými historickými romány, které často zahrnují témata identity, změny, rodiny a příslušnosti.
Jeho nejznámější dílo „Chlapec v pruhovaném pyžamu“ se odehrává během holocaustu a sleduje přátelství mezi německým chlapcem a židovským chlapcem, který je vězněm v koncentračním táboře Auschwitz.
„The Absolutist“ je smutný román, který sleduje Tristana Sadlera, dvacetiletého mladíka, který cestuje, aby se setkal se sestrou svého spolubojovníka v roce 1919.
„The Heart’s Invisible Furies“ sleduje život a problémy adoptovaného chlapce Cyrila Averyho, který se snaží vyrovnat se svým původem a světem, ve kterém žije.
„A Ladder to the Sky“ je psychologické drama, které sleduje Maurice Swifta, který celý život hledá slávu bez potřebného talentu.
„All the Broken Places“ se zaměřuje na Gretel Fernsby, devadesátiletou ženu, která žije v Londýně a má složitou minulost spojenou s nacistickým Německem.

Literárně-historický kontext

Historický kontext

V Irsku probíhá ekonomický růst a modernizace.
Konflikty v Severním Irsku ovlivňují politickou situaci.
Evropská unie se rozšiřuje a integruje.
Globální technologický pokrok mění společnost.

Literární směr

John Boyne je známý pro své historické a literární fikce.
Jeho díla často zkoumají lidské emoce a morální dilemata.
Používá realistický styl a hlubokou charakterizaci.
Jeho knihy jsou přístupné širokému publiku.

Současníci autora

Ian McEwan – píše psychologické romány, například „Pokání“.
Kazuo Ishiguro – známý pro své introspektivní romány, například „Neopouštěj mě“.
J.K. Rowling – autorka fantasy série „Harry Potter“.
Hilary Mantel – píše historické romány, například „Wolf Hall“.

Rozbor: Chlapec v pruhovaném pyžamu (2006)

Základní charakteristika

Forma: próza
Literární druh: epika
Žánr: novela/historický psychologický román (pro mládež)
Originální název: The Boy in the Striped Pajamas
Rok vydání: 2006
Přeložila: Stuchlíková Jarka

Téma

Osud dvou devítiletých chlapců žijících na rozdílných stranách plotu během nacistického holokaustu.
Tématem knihy je střet dětské nevinnosti a nepochopení s krutou realitou holokaustu. Příběh ukazuje, jak neznalost, lhostejnost a slepá poslušnost dospělých mohou vést k tragickým důsledkům.

Hlavní myšlenka

Kniha zdůrazňuje, jak nebezpečné je žít v nevědomosti, přijímat autoritu bez otázek a nevidět „druhé“ jako lidské bytosti. Dětská čistota a schopnost navázat přátelství kontrastuje s krutostí a absurditou nacistického režimu. Přátelství mezi Brunem a Šmuelem ukazuje, že lidskost může překlenout i ty nejtvrdší hranice, ale také že nevědomost a slepá poslušnost mohou mít fatální následky.

Motivy

Nevinnost a neznalost: Bruno nechápe realitu kolem sebe, nerozumí antisemitismu ani válce.
Hranice: Plot odděluje dva světy – svět utlačovatelů a obětí, ale i svět dětství a dospělosti.
Přátelství: Silné pouto mezi Brunem a Šmuelem, které překonává předsudky i plot.
Rodina: Vztahy v rodině jsou poznamenané poslušností, lží a nekomunikací.
Komplikita a pasivita: Dospělí často mlčí, neptají se, nebo se přizpůsobují režimu.
Nacionalismus, propaganda, genderové role: Odráží dobovou atmosféru nacistického Německa.
Morálka a etika: Bruno má silný vnitřní smysl pro spravedlnost, který kontrastuje s činy dospělých.

Námět

Reálný koncentrační tábor Osvětim (Polsko) a Berlín za 2. světové války.
Inspirací byly i příběhy nacistických rodin.

Kompozice a struktura díla

Kniha je vyprávěna ve třetí osobě, z pohledu Bruna (er-forma, vševědoucí vypravěč), ale s omezeným dětským chápáním světa.
Děleno na kapitoly, obsahuje věnování.
Obsah díla:
- Expozice: Úvod v Berlíně, představení rodiny a náhlé stěhování do „Oušicu“ (Auschwitz).
- Střední část: Bruno objevuje nový dům, plot a setkává se se Šmuelem. Postupně se rozvíjí jejich přátelství, Bruno nosí Šmuelovi jídlo, ptá se na život „za plotem“.
- Závěr: Šmuelovi zmizí otec, Bruno se převlékne do pruhovaného pyžama, přeleze plot a společně hledají Šmuelova otce. Oba chlapci jsou zahnáni do plynové komory a zahynou.

Vypravěč

Typ vypravěče: Er-forma, vševědoucí vypravěč, zaměřený na Brunův pohled a vnímání světa.
Účast na ději: Vypravěč není postavou, ale detailně popisuje Brunovy myšlenky, pocity a vnímání. Nekomentuje dění vlastním názorem, ani neoslovuje čtenáře.
Úhel pohledu: Omezený dětskou nevinností a neznalostí, což zvyšuje tragický efekt.

Jazyk a styl

Spisovný jazyk
Slovní zásoba: Jednoduchá, odpovídající dětskému věku hlavního hrdiny, často opakující se, s dětskými nepochopeními.
Syntax: Krátké, jednoduché věty, přímé řeči, vnitřní monology.
Stylistické prostředky: Ironie, kontrast mezi dětskou nevinností a realitou, opakování slov a motivů (plot, pyžamo, „Oušic“).
Dialogy: Přirozené, často prosté, vypovídající o nepochopení reality.
Bez přímého popisu hrůz, které čtenář vytuší mezi řádky.

Charakteristika postav

Bruno: Devítiletý syn nacistického důstojníka, zvědavý, přátelský, dobrodružný, nechápe realitu holokaustu, touží po přátelství a spravedlnosti. Říká to co si myslí.
Šmuel (Shmuel): Devítiletý židovský chlapec, vězeň v táboře, vyhublý, klidný, laskavý, trpělivý, vděčný za Brunovu pozornost a jeho kamarád.
Gretel: Brunova starší sestra, snaží se být dospělá (přestože je jen o 3 roky starší než Bruno), zamilovaná do poručíka Kotlera, ovlivněná nacistickou propagandou, otravná.
Otec: Nacistický důstojník, oddaný režimu, autoritativní, odtažitý.
Matka: Nešťastná z nové situace, vnitřně nesouhlasí s manželovou prací, ale podřizuje se.
Poručík Kotler: Mladý, arogantní, povýšený, ztělesňuje nacistickou krutost.

Časoprostor

Doba: Druhá světová válka, kolem roku 1942
Místo: Berlín, poté „Oušic“ (Auschwitz), dům velitele a okolí koncentračního tábora Osvětimi – Polsko.

Stručný děj

Bruno, syn nacistického důstojníka, se s rodinou stěhuje z Berlína do blízkosti koncentračního tábora. Je osamělý, touží po přátelích a dobrodružství. U plotu tábora potkává Šmuela, židovského chlapce. Naváže s ním tajné přátelství, nosí mu jídlo a povídají si. Když Šmuelovi zmizí otec, Bruno přeleze plot, aby mu pomohl. Oba jsou však spolu s ostatními vězni zahnáni do plynové komory a zahynou.

Podrobný děj

Bruno žije spokojeně s rodinou v Berlíně, dokud jeho otec, vysoce postavený důstojník, nedostane rozkaz přesunout se do „Oušicu“. Bruno nechápe, proč se musí stěhovat, trápí ho ztráta přátel a nový, pustý dům uprostřed ničeho. Z okna vidí zvláštní plot a za ním lidi v pruhovaných pyžamech. Zvědavost ho přivede k plotu, kde potká Šmuela, chlapce stejně starého jako on, ale hubeného, bledého a bosého. Bruno nechápe, proč Šmuel musí žít za plotem, a nerozumí, co znamená být Žid.

Chlapci se scházejí každý den, povídají si, Bruno nosí Šmuelovi jídlo. Bruno se ptá na život za plotem, ale Šmuel mu neumí vše vysvětlit. Mezitím se v rodině stupňuje napětí – matka je nešťastná, Gretel se zhlíží v nacistické ideologii, otec je stále více pohlcen svou prací. Po roce v „Oušicu“ se rodina rozhodne vrátit do Berlína, protože matka už situaci nezvládá.

Před odjezdem Bruno zjistí, že Šmuelovi zmizel otec. Bruno navrhne, že pokud mu Šmuel sežene pruhované pyžamo, přeleze plot a pomůže mu otce hledat. Šmuel mu pyžamo přinese, Bruno se převlékne, podhrabe se pod plotem a poprvé spatří realitu tábora. Je šokován bídou, špínou a smutkem, ale už není cesty zpět. Chlapci jsou při selekci zahnáni do skupiny a spolu s ostatními vězni odvedeni do plynové komory, kde oba zahynou. Rodina Bruna zoufale hledá, ale až příliš pozdě pochopí, co se stalo.

Inspirace dílem

V roce 2008 podle knihy natočil režisér Mark Herman stejnojmenný film.

Vlastní zhodnocení

Chlapec v pruhovaném pyžamu je silný, dojemný a mrazivý příběh o dětské nevinnosti, která naráží na nepředstavitelnou krutost dospělého světa. Kniha citlivě ukazuje, jak lehce může nevědomost a slepá poslušnost vést k tragédii. Přátelství Bruna a Šmuela je symbolem naděje i varování: lidskost může existovat i v těch nejtemnějších časech, ale pokud ji zadusí lhostejnost a předsudky, končí tragédií. Dílo je vhodné k zamyšlení nad minulostí i současností, nad otázkami viny, odpovědnosti a morálky.