Divá Bára – rozbor uměleckého textu

 

Kniha: Divá Bára

Autor ukázky: Božena Němcová

Přidal(a): Karolína

 

 

Úryvek uměleckého textu

Narodilo se jim po roce děvče, jemuž dali říkat po mámě Bára; Jakub škrábal se za ušima slyše, že je děvče, a ne chlapec, ale bába ho potěšila tím, že je mu podobné jako vejce k vejceti. – Několik dní po narození děvčete stala se v Jakubově chalupě nehoda. Sousedka zaskočila k šestinedělce v pravé poledne a našla ji pod komínem u ohniště polomrtvou ležet. Udělala povyk, kmotry se sběhly, přišla i bába a vzkřísily Báru. Dověděly se od ní, že vařila mužovi oběd, a zapomenouc, že šestinedělka nemá v pravé poledne ani po klekání ze sednice vykročit, zůstala stát v kuchyni pod komínem a vařila. Tu prý to okolo uší jí zašumělo, jako zlý vítr, před očima dělaly se jí mžitky, něco ji začalo krákat za vlasy a na zem porazilo. „To byla polednice!“ křičely všechny. „Jestlipak nepodložila divé dítě místo Barči,“ vzpomněla jedna a šla ke kolíbce.

 

Rozbor uměleckého textu

• LITERÁRNÍ DRUH: próza, epika
• LITERÁRNÍ ŽÁNR: povídka
• VYPRAVĚČ: vševědoucí
• ER FORMA

KONTEXT CELÉHO DÍLA:

• Úvodní část (1. kapitola) -> narození divé Báry

TÉMA:

• Výňatek: Narození Báry
• Celé dílo: Opovrhování venkovské dívky kvůli odlišnostem, každodenní život na vesnici

MOTIVY:

• Výňatek: děvče, šestinedělka, zlý vítr, vaření, kolíbka
• Celé dílo: přátelství, láska, odlišnost, nebojácnost

ČASOPROSTOR:

• Čas:
  • Výňatek: pravé poledne
  • Celé dílo: 19. století – národní obrození a počátek realismu v naší literatuře -> pravdivý popis života na vesnici
• Prostor:
  • Výňatek: kuchyně, vesnice Vestec v Ratibořickém údolí, Čech
  • Celé dílo: fara, kostel, les, louka, domov, Praha

KOMPOZIČNÍ VÝSTAVBA:

• Chronologický postup -> podle časové posloupnosti
• Dílo se skládá z kapitol (3), členěno do odstavců.

POSTAVY:

• Výňatek:
  • Jakub – milující otec Báry, ne moc hezký, věčně zamračený, měl velmi dobré srdce, sirotek
  • Matka Báry – Bára, osamělá žena, po 2 letech zemřela na trápení
  • Sousedky – pověrčivé, nařkli Báru „divou“
• Celé dílo:
  • Elška – milá, hodná, učená, krásná dívka, která milovala Báru takovou, jaká doopravdy byla, nejlepší kamarádka Báry, bydlela na faře, byla zamilovaná do lékaře Hynka z Prahy, měla si vzít pana správce
  • Bára – nebojácná, ne moc hezká, pro ostatní by se rozkrájela, husté havraní vlasy, rty červené jako krev, oči buličí – velké modré oči, velké svalnaté tělo, miluje přírodu, nebyla pověrčivá, autobiografické prvky à autorka zobrazila z části svou osobnost – také odbočovala ze společnosti
  • Jozífek – syn kostelníka, malý, bojácný, zamiloval se do Báry, nosil jí křížaly, Bára ho ochraňovala před ostatními kluky, dobrosrdečný
  • Panna Pepinka – sestra pana faráře, teta Elšky, malá, starší, baculatá hospodyňka, neměla Báru ráda, ale později si jí oblíbila, chtěla, aby si Elška vzala bohatého pana správce
  • Pan farář – starý, moudrý, často býval tichý
  • Pan správce – bohatý – to se líbilo panně Pepince, bojácný, hrubý, lstivý, chtěl si Elišku vzít kvůli velkému věnu
  • Pan Kostelník – zlý, hrubý, udeřil Bářiného psa
  • Paní Kostelníková (Vlčková) – měla zlost na Báru, kvůli tomu, že ho chránila před ostatními kluky, vyhnala Báru z kostela
  • Lišaj – pes Báry
  • Myslivec – miluje Báru, budoucí ženich Báry, bydlí s matkou na myslivně

VYPRÁVĚCÍ ZPŮSOBY:

• Pásmo vypravěče př. Narodilo se jim po roce..
• Pásmo postav př. Jestliže nepodložila divé dítě..

TYPY PROMLUV:

• Přímá řeč – „To byla polednice!“
• Nepřímá řeč – Jakub škrábal se za ušima slyše, že je děvče..

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:

• Výňatek:
  • slova spisovná – neutrální př. nehoda, knižní př. mžitky, přechodníky př. zapomenouc
  • Slova nespisovná – citově zabarvená př. šestinedělka
• Celé dílo:
  • převažuje spisovný jazyk, archaismy, zastaralý slovosled, zajímavostí je, že Elška Báře vyká

TROPY:

• Výňatek: personifikace př. zlý vítr, přirovnání př. jako vejce vejceti, epiteton př. divé dítě
• Celé dílo: přirovnání př. červené jako krev, oxymóron př. na svých hrobech se veselili, personifikace př. oči bulící

KONTEXT AUTOROVY TVORBY:

• venkovská próza – 3. část Národního obrození – český romantismus à popis venkovského života
• Další díla: Babička, Karla, V zámku a podzámčí

LITERÁRNÍ/OBECNĚ KULTURNÍ KONTEXT:

• Božena Němcová: pomezí mezi realismem a romantismem, národní obrození – 3. část (1. pol. 19. století), pochází ze závěrečného období autorovy tvorby
• Zfilmováno: Vladimír Čech
• Další autoři:
  • Karel Havlíček Borovský – Tyrolské elegie, Král Lávra
  • Karel Hynek Mácha – Máj
  • Josef Kajetán Tyl – Strakonický dudák aneb Hody divých žen