Dobrý člověk – rozbor díla

 

Kniha: Dobrý člověk

Autor: Božena Němcová

Přidal(a): Martina Hladíková

 

Božena Němcová

Literární kontext

• Božena Němcová je považována za autorku, která stojí na pomezí mezi romantismem a realismem v české literatuře, přičemž je častěji spojována s realistickým směrem.

Romantismus

• V první polovině 19. století, kdy dominoval romantismus, byl kladen velký důraz na emocionální prožívání. Tato éra byla charakteristická prosazováním lidských práv, individualismem, a hlubokým obdivem k přírodě a mytologii. Romantická literatura často představovala nový typ hrdiny, který byl inspirován osobností autora a jehož osudy byly často tragické. Dějové linie byly umístěny do exotických a netradičních prostředí, jako jsou hřbitovy nebo starobylé hrady.

Mezi významné autory romantismu patří:

• bratři Grimmové, Mary Shelleyová, Jane Austenová, Viktor Hugo a český básník Karel Hynek Mácha.

 

Realismus

Ve druhé polovině 19. století se ujímá realismus, který se zaměřuje na věrné zobrazení reality. Realistická literatura se zabývá životem nižších společenských vrstev a sociálními problémy. Postavy v těchto dílech jsou formovány svým prostředím a autoři se snaží o detailní a objektivní zkoumání společnosti. Naturalismus, který se vyvinul z realismu, pak vnímá člověka jako bytost řízenou biologickými pudy a instinkty, a často zobrazuje postavy z okrajových vrstev společnosti.

Další autoři této doby: 

• Gustave Flaubert, Honoré de Balzac, Emil Zola, Charles Dickens, Lev Nikolajevič Tolstoj, Anton Pavlovič Čechov

 

Rozbor: Dobrý člověk

Téma:

• Zobrazení tehdejšího těžkého života českých služek a učňů ve Vídni. Rozdíly českého a německého národa. Vyzdvihování slušnosti, dodržování tradic, lásky ke svému národu a pomáhání jeden druhému.

 

Motivy:

• Národ, hrdost, tradice, víra, slušnost, služba, láska, odloučení, stesk, svatba.

 

Literární druh:

• Epika (na rozdíl od lyriky zachycuje děj)

 

Literární žánr:

• Povídka (kratší vyprávění s jednoduchým dějem a méně postavami)

 

Literární forma:

• Próza (text psaný do odstavců a kapitol)

 

Kompozice:

• Er-forma
• Chronologický děj
• Rozdělení do 6 kapitol

 

Postavy:

• Madlenka – 17leté děvče. Je hezká a přátelská, mnoho chlapců o ni mělo zájem. Ona se však sňatku bránila. Měla špatné vztahy se svým otčímem, kvůli kterému odešla z domova a rozhodla se pro službu ve Vídni. Má ráda svoji rodnou vesnici, celou českou zemi a její tradice. Velmi strádá a stýská se jí po krajině, zvycích a lidech v Česku. Je pracovitá, snaží se být stále veselá a pomáhá ostatním. Nevzdává se a na všem se snaží najít to pozitivní.
• Jiří Hájek – Jezdil s vozem plným zboží do Vídně a zpátky. Byl hodný a dobrosrdečný, protože s sebou vozil i mladá děvčata a chlapce na službu a učení do Vídně, dobře se o ně během jízdy staral a nic za to nežádal. Převzal řemeslo po svém otci. Říkalo se mu pantáta. Byl vysoké a mohutné postavy. Měl přátelské, světle modré oči. Nechtěl se ženit, ale to se změnilo poté, co poznal Madlenku, kterou měl velmi rád.
• Kateřina – Češka, která se přestěhovala do Vídně a vdala se tam. Je moc hodná a nezištně pomáhá českým děvčatům a chlapcům, kteří se vydají do Vídně. Je podporou i pro Madlu, která se jí může se vším svěřit. Je věřící a stále má v srdci českou zemi.
• Tetka a služka Bětka – Madlenčiny blízké osoby. V Jesenici jí zbyly pouze ony dvě, které za ní stály, když ji z domova vyhnali. Tetka jí dávala cenné rady do života a rozdělila se s ní o mnoho věcí, když odjížděla do Vídně. Bětka jí doprovázela a uklidňovala vystrašenou a smutnou Madlu. Tetce i Bětce se stýskalo a alespoň si s Madlou dopisovaly.
• Michal – Kateřinin manžel. Němec. Je v knize jediným Němcem, který je hodný a nechová se k Čechům povýšeně. Pouze není ochotný se naučit česky.
• Madlina paní – Madla je u ní a u pana úředníka ve službě. Paní se ke svým služebným chová povýšeně, podezřívavě a nepřátelsky. Nejde pro ránu nebo sprosté výrazy daleko. Je věřící, ale nechová se správně.
• Jakub – Jezdí společně s Hájkem po cestách. Je jeho dobrým přítelem, je všímavý a rychle zpozoruje, když Hájek není ve své kůži.
• Vavřinec – Madlin bratr. Když uprchne z domova, zažije těžké časy. Svým tovaryšem je bit, ponižován, bývá hladový a žije ve špatných podmínkách. Má talent na hru na hudební nástroje.
• Mlynář – Ošklivý mlynář, kterého si má podle své matky a otčíma Madla vzít. Je nevěřící a zlý. Pronásleduje Madlu i ve Vídni a myslí si, že má právo na to, aby se stala i proti své vůli jeho ženou.

 

Časoprostor:

• století
• Vesnička Jesenice a Vídeň

 

Jazykové prostředky:

• Spisovný jazyk
• Přechodníky (vidouc, vstupujíc, skládajíc)
• Německé výrazy (Grüss‘ di Gott, Bruder)
• Časté dialogy
• Popisy vzhledu postav
• Přirovnání (ústa plná a červená jako karmín, oči jako charpa modré)

 

Děj:

I.

Pantáta Hájek jezdíval se zbožím od Náchodu do Vídně a zpět. Lidé ho obdivovali za to, jak dokázal uřídit divoké koně. Vozíval do Vídně také české děti, aby tam našly učení nebo službu. Už v mládí se naučil řemeslu. Nemohl si najít dívku, žádnou nechtěl.

Madla by se měla vdát za bohatého mlynáře, ale ona by raději zemřela. I tetka jí přemlouvá k sňatku. Rodiče jí vyhnali z domu a Madla chce jít sloužit do Vídně. Při loučení s tetkou je jí líto takové situace, ale ví, že nemá na výběr než sloužit. Tetka jí poví o pantátu Hájkovi, aby jí svezl do Vídně. Splete se a mluví o něm jako o obstarožním, ale ve skutečnosti jde o jeho syna. Hájkovi se Madla, jako všem ostatním mužům, líbila. Lidé se po ní ptali, když jeli kolem kam ji takovou hezkou dívku veze, i Hájek se nemohl vynadívat. Madla by chtěla ve Vídni najít svého malého bratra, který tam utekl a ona o něm nemá žádné zprávy. Madla při cestě Hájkovi vyprávěla o Josefovi z jejich vesnice, který se se svou muzikou až do ruské země dostal.

Hájek i Madlenka jsou smutní, protože už přijeli do Vídně. Madlenka se začne bát, jak pořídí v neznámé krajině. Kateřina a služka Anča se starají o děvčata, která přivádí Hájek. Toho obdivují za to, jak moc mladým pomáhá. Povídají spolu o tom, že mnoho vídeňských pánů je zlých. Madle je stýská, modlí se a vzpomíná na domov.

II.

Služky si povídají o svých pánech i chlapcích. Dál od nich debatují služky Aninka s Lenkou, řeč přijde i na Madlu s Hájkem. Dívky si všimnou, jak se k sobě mají. Obě mají Madlu rády.

III.

Madla sloužila u rodiny úředníka. Její paní byla věřící a zdála se být hodná, ale ve skutečnosti byla nevlídná a sprostě nadávala. Služkami opovrhovala, zakazovala Madle zpívat a nevěřila jim, že jí neokrádají. Madla se bála Kateřině na paní stěžovat. Byla nešťastná a často se chodívala modlit do kostela. Zlepšovala si náladu alespoň čerstvou kytičkou. Snažila najít svého bratra, ale nedařilo se jí to, myslela si, že zemřel.

IV.

Hájek byl smutný a stýskalo se mu po Madle. Jakub, který s ním jezdil, mu vyprávěl o svém nešťastném milostném zážitku s dívkou, která ho oklamala a vybrala si jiného. Jakub viděl, že je Hájek zamilovaný do Madly. Hájek začal pochybovat, zda by ho mladá a krásná Madla chtěla. I Hájkova matka si všimla, že je Hájek utrápený. Přemlouvala ho, aby se konečně oženil. Hájek řekl, že pokud si nebude moct vzít jedinou svou milovanou dívku, nebude se ženit nikdy.

V.

Paní se k Madle začala chovat trochu lépe a Madla byla ve službě spokojenější. Madla najde svého ztraceného bratra Vavřince, přestože ho nejprve nepozná. Šel Vavřinec s Madlou, Kateřinou a ostatními. Madla mu vyprávěla o domově a jejím odchodu do Vídně. Vavřinec byl nejprve na učení, ale byl tam hlady a bit, tovaryš mu rozbil hlavu a řízl do dlaně, a tak se přidal k muzikantům. Hájka potloukli jeho divocí koně. Byl otlučený, ale přežil.

VI.

Nastal čas žní. Hájek se uzdravil a nemohl se dočkat cesty do Vídně, aby se zase shledal s Madlenkou. Vavřinec se dal na učení k hodnému učiteli hudby a byl spokojený. Madlenku našel mlynář, za kterého se měla vdávat. Madla před ním chtěla přibouchnout dveře, ale mlynář byl silnější. Podle něho má na Madlu právo. V tom přišel Hájek a mlynáře vyhnal. Hájek vyznal Madlence lásku a Madla ji opětovala. Za několik dnů se konala svatba a Madla se vrátila zpátky domů.