Téma: Exilová literatura
Zařazení: Literární pojem
Přidal(a): Káťa M.
Popis exilové literatury
- literatura vydávaná v zahraničí autory, kteří byli donuceni opustit svou rodnou zem z politických či náboženských důvodů, nebo odešli ze země kvůli nesouhlasu s režimem
- vyskytuje se po konci druhé světové války, její největší rozkvět proběhl po roce 1968 – v Československu došlo k obnovení cenzury a mnoho autorů nemohlo publikovat své knihy, z toho důvodu emigrovali do zahraničí
V zahraničí vzniklo několik nakladatelství, která se specializovala na exilovou literaturu:
- nakladatelství 68 – založeno manželi Škvoreckými v kanadském Torontu
- nakladatelství Index – vzniklo v Kolíně nad Rýnem, založeno Adolfem Müllerem a Bedřichem Utitzem
- nakladatelství Poezie mimo domov – založeno v Mnichově, specializováno zejména na poezii, zakladatel: Daniel Strož
- nakladatelství Rozmluvy – vzniklo v Londýně
- nakladatelství Konfrontace – vzniklo ve švýcarském Curychu, zakladatel: Antonín Petr Pašek
Vznikaly také exilové časopisy a rozhlasy:
- Časopisy: Svědectví (Paříž), Listy v Římě
- Rozhlasy: Svobodná Evropa, Hlas Ameriky
Exiloví autoři:
- Egon Hostovský, Arnošt Lustig, Bohumil Hrabal, Ludvík Aškenazy, Jaroslava Blažková, Antonín Brousek, Josef Jedlička, Pavel Kohout, Jiří Kolář, Jan Křesadlo, Milan Kundera, Věra Linhartová, Ladislav Mňačko, Peter Repka, Josef Škvorecký
